Na druhou zastávku finské trojice kapel v čele s Amorphis ve Futuru jsem se vážně těšila, i když mě cosi pořád táhlo do Abatonu na Deathstars, které jsem shlédla už dvakrát. Ale i přes to nutkání jsem se rozhodla setrvat a užít si koncert Amorphis, který mi ve Zlíně zčásti unikl. Jenže jsem nepočítala s tím, kolik lidí se pokusí vměstnat do miniaturních prostor Futura. A ačkoliv nebylo vyprodáno, mám pocit, že jediný další člověk by se do sálu pohodlně nevtěsnal. Už takhle hned od počátku započalo jisté „sardinkování“, které jsem u předkapely vážně nečekala.
Před koncertem jsme zahlédli Ariho, zpěváka první kapely Amoral jak se bezduše plouží po klubu a hned v začátku jejich koncertu jsme se dozvěděli víc. Ari se zranil a musel do nemocnice, kde dostal zákaz fyzické námahy a tedy i zpívání. S politováním nám kapela oznámila, že se tedy Ari koncertu nezúčastní, ale že svoje fanoušky nenechají Amoral na holičkách. Převedli pro to zkrácený set pouze se svými nástroji. Ač je mi to vůči Arimu trochu hloupé, musím uznat, že se mi to velmi líbilo. Kytary i vše dostalo najednou jakýsi drsnější nádech, a připomnělo mi staré doby. Konečně jsme tak měly možnost lépe slyšet, co se jindy schovává pod Ariho vokálem. Ale nejpůsobivější vzpomínka na staré deathové časy přišla ve chvíli, kdy si kluci pozvali na pódium Tuomase Saukkonena z Before The Dawn, který se půl hodiny před koncertem naučil písničku „Pusher“. A já tak zamáčkla slzu a s lítostí opět zavzpomínala na bývalého zpěváka Amoral, Nika Kalliojärviho. Kdepak je tomuto mladému nadanému muži konec?
Tuomas neměl příliš času na přípravu na vystoupení se svojí kapelou Before The Dawn, alespoň si oblékl tričko a neděsil tak dámy v publiku svým potetovaným a propíchaným tělem, ale jenom propíchaným obličejem. Během koncertu druhý zpěvák a basák Lars vypadal, že každou chvíli usne. Opět. Ten člověk buď trpí chronickou únavou, nebo ho vystupování prostě nebaví. Alespoň že jeho zpěv je pořád čistý a dobře se poslouchá. To se však nedalo říct o zvuku. Možná pro to, že jsem stála až úplně vzadu, abych také něco viděla, myslela jsem, že ohluchnu. Přes bicí nebyly slyšet jiné nástroje a moji oblíbenou písničku „Faithless“ jsem poznala až někdy ke konci. Nemůžu ale říct, že by se zbylí pánové z BTD nesnažili předvést příjemnou show. Avšak nejživějšími články živé show jsou kytarista Juho a bubeník Atte, který je jinak členem kapely Agonizer.
Snad alespoň Amorphis uspokojí zrakové i sluchové chutě diváka, doufala jsem. Stejně jako ve Zlíně, začali singlem „Silver Bride“ z nejnovějšího alba Skyforger a v dalších písničkách jsem se trochu ztratila. Celý koncert byl jaksi červený nebo zelený a jak jsem se těšila, tak mě zklamal. Možná pro to, že chtěla–li jsem něco vidět, musela jsem být tam vzadu, odkud byl zvuk naprosto neposlouchatelný a ze kterého mě začínala nepříjemně třeštit hlava. Nedalo se nic dělat, ani tentokrát jsem nemohla říct, že bych byla plně spokojená. A tak koncem večera vyhrálo to cosi, co mě už začátku táhlo do Abatonu, sbalila jsem si svých pět švestek a stihla jsem ještě poslední čtyři songy Deathstars.
|
