Poslední větou hodnocení předchozího díla tuzemských folkáčů Cruadalach jsem se odkopal a
vyjevil své těšení se na jejich první full-album. Těm, kteří ve světle tohoto přiznání a při pohledu na
závěrečné bodové hodnocení budou spekulovat nad mojí podjatostí, můžu s klidným svědomím
oznámit, že je se na co těšit. Ale výsledný požitek z tohohle alba si každý musí aktivně
zasloužit. Pokud totiž u „Agni – Unveil What´s Burning Inside" bylo možné zaznamenat přístupné a chytlavé polohy, tak ne snad, že by Cruadalach na ,,"Lead -Not Follow" na ucholapky zanevřeli, ovšem musíte se k nim prokousat nečekaně temným, neprostupným lesem. Který však v sobě skrývá tak rozmanité, atmosférické a propracované poklady, že název desky, minimálně s ohledem na tuzemskou kovově pohanskou kotlíkařinu je víc než na místě.
"Jsem ovce zbloudilá, co okovy ztratila... " Je trochu zavádějící ponořit se do světa
rozmanitých nálad Cruadalach citací textu (z dle mého nejzásadnějšího songu desky) ,,BIejanie na
mjesec". Ale jednak ta ztráta okovů je nabíledni (byť u "Agni..." jsem žádným pocitem spoutanosti
netrpěl, při srovnání s aktuální deskou je zjevné, jak se tahle parta ještě víc uvolnila a nabudila
své chutě a vášně na maximum) jednak, tahle píseň asi nejlépe demonstruje, jak prakticky
s minimálním základem dokáží Cruadalach pracovat s gradací písní, s bobtnající náladou a pohlcující
(může jít o špetku středověku či hrst domorodého šamanství, ale to se mění prakticky
s každou položkou) atmosférou.
Zásadní změna oproti předchozímu EP je v celkovém zdrsnění, zhrubnutí, potemnění a
agresivnosti (ano, dalo by se to nazvat jedním výrazem -zpohanštění). Vezměte úvodní song, nebo ,,Living With Pride", u kterých můžeme vést polemiky o tom, zda v souboji dvou borců - Folku a Metalu, má navrch ten anebo onen, a oni přitom po vzájemné řeži skončí v symbiotickém objetí.
Hrubší vokál
Jana Vrobela, syrovější kytary, zemitější zvuk na jedné straně, na straně druhé projasněnost, vytvářená
záplavou lidových nástrojů (dudy, šalmaje, smyčce, píšťalky, ...). Přehršle nálad, motivů, nápadů,
kterým (aktuálně, vzhledem k nekonečné rozmanitosti to zítra může být kterýkoliv jiný - vyjma
vychládací závěrečné ,,The Promise" - song) v mých uších dominují hrdě nepoddajná ,,Cruadalach", tklivě šťavnatá v úvodu a dokonale zvrhlá (zase ta famózní schopnost gradace) v závěru ,,Morrigan" a medovinou zkrápěná ,,Hear our Voices". A i když se v tomhle seznamu objevují skladby pouze z druhé půlky desky, ta první nezaostává ani o píď.
Pokud jsem po "Agni - Unveil What´s Burning Inside " naznačoval, že trojúhelníku Panychida, Hakka Muggies a Žrec dorostl zdatný parťák, po "Lead -Not Follow" mám jasno o pozici aktuálního leadera. Byť na první poslech to tak nevypadá, jsou Cruadalach nesmírně přitažliví. Věnujte téhle desce čas, nechte jí rozkošatět (a jeden dva rychlo poslechy na to vážně nestačí...) do plné pohansky přízemní, zemité a drsné krásy a zaručuju vám, že se vám tohle úsilí setsakramentsky vyplatí.
|
