Člověk mohl srovnávat. V březnu přijela do Plzně své třicáté narozeniny oslavit česká metalová stálice Arakain. S sebou si přivezla jako posilu mnohanásobnou zlatou slavici Lucii Bílou, jejíž jméno se pojí zejména se začátky kapely v osmdesátých letech. A tento týden přijel stejné narozeniny do Plzně oslavit dlouholetý frontman Arakainu Aleš Brichta. Ani ten nepřijel osamocen. Jemu, kromě poslepované doprovodné kapely, záda kryli jeho někdejší spoluhráči z osmdesátých let. A právě na setu z osmdesátých let byl postavený Brichtův koncert, který nesl příznačné pojmenování Arakain Memorial. Právě tady je hned jeden rozdíl oproti oslavám Arakainu, který vsadil spíše na novější věci z takzvané post-brichtovské éry.
Brichta nastoupil na pódium s půlhodinovým zpožděním v půl deváté. Bez jakéhokoliv intra a pompy představil hudebníky, kteří ten den otevřeli. „Podívejte se na ty starý, protistátní ksichty,“ zažertoval frontman, když na pódium přišel kytarista Ruda Rožďalovský, basista Olda Maršík a bubeník Miroslav Nedvěd, tedy muzikanti, kteří s Brichtou a kytaristou Jiřím Urbanem Arakain v roce 1982 zakládali. Začínalo se skladbami "M jako Metal", "Le Mans" a "Nikotin". Tedy věcmi, které vznikly právě na počátku osmdesátých let. Bylo znát, že někteří členové původní sestavy nástroje drží v rukách po řadě let, ovšem to úvodnímu setu dodávalo na autentičnosti.
Přichází první střídání. Na pódium jde kytarista Miloň Šterner (dnes Paradox) a basista Václav Ježek. Začíná se pomalu přitvrzovat. Šternerova "Slečna Heavy" už v sobě nese prvky tehdy se rodícího thrash metalu. "Ďáblovi soustružníci" už pak dokonale reflektovali zaoceánskou scénu, kterou v době jejich vzniku (polovina osmdesátých let) ovládala Velká čtyřka – Metallica, Megadeth, Slayer a Anthrax.
V tuhle chvíli je už trochu vidět, že s ostřejšími skladbami začíná mít problém bubeník Nedvěd a brzy proto dochází opět ke změně obsazení. Mizí Šterner, na jehož místo nastupuje Marek Podskalský a na bicí stoličku usedá dnes dvaašedesátiletý Karel Jenčík. "Ztráty a nálezy" s originálním Podskalského sólem rozžehlo v naprosto narvané Šeříkovce několik zapalovačů a "May Day" zase Brichtu a jeho band vrátilo zpět k thrashmetalovějšímu znění.
Thrash přišel ke slovu velice brzy. Kytary se ujímá Dan Krob a za bicí usedá Štěpán Smetáček (na poslední chvíli nahradil Boba Vondrovice, kterého neuvolnil jeho šéf z práce v supermarketu). "Šeherezád", "Proč?" a "Amadeus" duní Šeříkovkou thrashovou silou a připomínají tak dobu kolem listopadové revoluce, kdy Arakain vydal debutovou desku "Thrash The Trash". V té době koncert graduje. Krob sází jeden riff za druhým, sólo stíhá sólo, Smetáček je naprosto jistý v každém úderu. Jenže Brichtovi pomalu začíná odcházet hlas. Zpěvák přiznává drobné nachlazení a vyčerpání.
Dan Krob pomalu mizí z pódia a jeho místo nahradil někdejší člen ABBandu Zbyněk Haase. Začínají se hrát věci z devadesátých let. Ovšem ani v těch Brichtou narychlo sestavená kapela (na poslední chvíli odřekl kytarista Miloš Dodo Doležal, čímž si vysloužil několik Brichtových peprných poznámek přímo z pódia) netrpí žádnou nejistotou. Hraje se "Brána iluzí", "Gilotina", "Adrian". Koncertu ale pomalu začíná padat řetěz, zejména vinou několika pomalých skladeb (namátkou "Zase spíš v noci sama" nebo "Zapomeň") odehraných za sebou. To už se ale blížil konec. Ten obstarala obligátní "Apage Satanas" a na samotný závěr překvapivě letitá vypalovačka "Gladiator", při které byla Šeříkovka ve varu.
Plzeňský koncert samozřejmě trpěl tím, že byl první z turné. Kapela si pomalu na sebe ještě zvykala, což bylo slyšet zejména v těch nejstarších věcech. Jenže při tak speciální akci, jakou tohle vystoupení bezesporu bylo, to snad ani nevadí.
A na závěr to srovnání s Arakainem. Je pochopitelné a očekávatelné, že Brichtova produkce trpěla mnohem více chybami, než strojově přesný Arakain. Ovšem i když Arakain vytáhl jako eso z rukávu Lucii Bílou, historický nádech a autentičnost doby vystihl mnohem více Brichta. Vyplatilo se tedy vidět oba koncerty. Každý měl něco do sebe a každý ukázal historii z vlastního pohledu.
|
