Když v roce 2001 opustila zpěvačka Raffaella Rivarolo, v té době již známá pod pseudonymem Cadaveria, společně s bubeníkem Marcelem Santosem, průkopníky symfonického a gotického black metalu Opera IX, netrvalo dlouho a založila si nový spolek, logicky nazvaný Cadaveria. Ve kterém se drží žánrového madla, pevně uchopeného již v u Opery IX. A, a se kterým v loňském roce natoila již páté album.
Hned úvodní „Velo“ jasně řekne o hudbě této zpěvačky vše. Úderný black s naštvaným a až jedovatě pronášeným skřehotem působí nečekaně tvrdě. Skladba však není úplně jednoduchá, postupně do ní prosakují rozmanité atmosféry a přibývá rockový feeling. V závěru Cadaveria už zpívá čistě. Tyto dvě hudební složky, tedy black metal a rock se vedle sebe objevují po celou dobu. A protože Cadaveria s těmito žánry pracuje velmi šikovně, posluchač má jistotu, že se nudit nebude..
Vůbec první třetina desky je naplněná dobrými nápady. „Carnival of Doom“ začíná právě lehce rockově, zpěv zní příjemně a musím ocenit zpěvaččinu pěknou barvu hlasu. Teprve v polovině pak píseň vycení metalové drápky. Možná není Cadaveria tak hitová jako v minulosti (například „Flowers in Fire“), ale je semknutá a drží pohromadě jak skalní monument. „Silence“ je procházka melancholickou krajinou, kde sice rostou květiny a vy se chvilku budete kochat jejich krásou, aby je pak zadupaly nebezpečné stíny temnoty a smutku. Taková je hudba Cadaverie.
V tom, jak se tu propojuje rock s blackem, mi Italové připomínají Enslaved či v některých momentech dokonce Satyricon (to berte však s rezervou).
Prostředek alba je pořád ještě dobrý, ale úroveň písní je nižší a spíš působí jako nerušící kulisa, která se příliš neuhnízdí v hlavě.
Závěr je smutný a v „Loneliness“ se dostáváme až někam k doom metalu. Cadaveria teskní, smutní a vypráví. V těchto chvílích zní skupina opravdu pěkně. A to je vlastně charakterictika celé desky. Je dobře zahraná a odzpívaná, jen chybí ještě něco víc, aby dokázala upoutat tak mocně, abyste se k ní často vraceli. Není nudná, ale ani strhující, chybí výraznější hity, v rámci žánru jde však o nadprůměr a jistou alternativu, která zabaví na několik poslechů.
|
