Po dva roky starém plnohodnotném debutu „Screaming For Adrenalize“ se pozice Santa Cruz na rockové scéně pěkně etablovala. Kapela odjela řadu koncertů, při kterých se podívala i daleko za hranice svého rodného Finska a připravila si tak živnou půdu pro své nové album. Druhé, veledůležité. Santa Cruz na něm neuhýbají ze svého hair metalového stylu, který stojí někde na půli cesty mezi Hardcore Superstar a Reckless Love, spíše jej jen prohlubují a tříbí.
Druhé a třetí album bývá pro každou kapelu to nejdůležitější. Právě na těchto nahrávkách se ukáže, zda ve skupině něco je, nebo jestli zůstane u jednohitových zázraků debutové desky. Santa Cruz měli skutečně excelentní nástup, zejména na svém nultém, na koleni točeném albu „Anthems For Young And Restless“, které jim dopomohlo k vcelku lukrativní (jestli dnes se dá v souvislosti s vydáváním desek o něčem takovém hovořit…) smlouvě se Spinefarm Records. Energii pak zúročili na svém regulérním debutu a pokračují v tom i nadále, na své stejnojmenné dvojce.
Od debutu výraz Santa Cruz trochu zhrubl, což dokazuje už energický otvírák „Bonafide Heroes“, ovšem stále vše stojí na rock n´rollových základech, žádný úkrok k modernímu metalcoru, jak jej předvedli States Of Panic (dříve Peepshow) se tedy nekoná. Ovšem s přitvrzením směrem právě k výše zmíněným Hardcore Superstar se trochu ztrácí hitovost, které dominovala ve skladbách jako „Don´t Runaway“ nebo „Sweet Sensation“ a proto pilotní singl „Wasted & Wounded“ spíše než na rádiové ambice sází na pozornost koncertních pařičů. A i když dojde na balady, jako v případě závěrečné skladby „Can You Feel The Rain“, nezapomene kapela v refrénu pořádně zahustit kytaru.
Bohužel oproti minulému albu zde ubylo záchytných momentů, které by vás okamžitě upoutaly a vy si řekli, že tohle je hit jako hrom. A i když taková „My Remedy“ má refrén, který by se skvěle vyjímal na stadionech a je to bezpochyby vynikající skladba, není to ten klasický příklad hitu, který by desku mohl táhnout kupředu.
Prakticky totožný příklad je „Bye Bye Babylon“ jejíž krásně rozjetou skvělou melodickou linku zabrzdí zbytečně agresivní kytara.
Ovšem desku tím rozhodně nehaním. Santa Cruz i přes své mládí je výborná kapela, která by špatné album ani neuměla natočit. Jenže připadá mi to, že si na téhle desce trochu dopřává oddechový čas. Možná s ní chtělo ještě nějaký měsíc počkat a dopilovat, ale i tak je tahle hudba silná a kapele rozhodně dopomůže k dalším fanouškům.
|