ATTIC - Return Of The Witchfinder
Velice povedené retro, které mě bavilo už na...

RAGE - Afterlifelines
Za mě jednoznačně toto období. Kromě...

RAGE - Afterlifelines
Za mě byl vrchol deska Trapped! a pak ještě The...

RAGE - Afterlifelines
To Oree: Jo, Rage vydali hrůzu desek a každý na...

RAGE - Afterlifelines
Je to zajímavé. Například v Japonsku nebo Německu...

RAGE - Afterlifelines
Ze mě byli Rage určitě nejlepší se Smolskim a...

RAGE - Afterlifelines
šly do uší i jiné desky Rage nebo debut Avenger,...

LUCA TURILLI - King Of The Nordic Twilight
Díky za recenzi. Poslouchám hard rock, ale tohle...

RAGE - Afterlifelines
Osobně si nemyslím, že hlavní smyslem sestavy se...

RAGE - Afterlifelines
Almanac bohužel nikoho nezajímá na rozdíl od...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




INNER ODYSSEY - Ascension

Tichá voda břehy mele. Tak nějak by se dalo charakterizovat druhé album kanadských progresivců Inner Odyssey „Ascension“, které sází na decentnost, intimnost (byť samozřejmě i na pár dravějších momentů dojde) a detailní propracovanost. Rozsáhlé porci sedmdesáti minut (to vše v jedenácti na sebe převážně navazujících skladbách) vévodí klidný, čistý, leckdy až popově měkounký a emotivní zpěv Pier-Luca Garand Diona a výrazná hračičkovost všech zúčastněných muzikantů. Album je pochopitelně plné změn, zvratů a proměn, které ale prakticky vždy směřují do zklidnění, do temp, která se nikam neženou a spíš dají (i díky výbornému zvuku) vyniknout niternímu prožitku a nijak okázalému muzikantskému umění.

Je možná s podivem, že Inner Odyssey bývají škatulkováni mezi progresivně metalové kapely. Pojem metal se k nim prakticky vůbec nehodí, snad jen díky občas přibroušeným kytarám. Do rock-popových vod kapelu táhne nejen neútočně příjemný zpěv, ale i vláčné tempo a posmutnělá atmosféra (dokonalým reprezentantem je „You Are Not Alone“). Z výše řečeného vyplývá, že Inner Odyssey vás mají šanci oslovit v případě, že máte chuť plně vnímat dlouhé instrumentální pasáže, citlivou muzikantskou hravost a intimní procítěnost a nehledáte v hudbě hitovost, chytlavost, či přímočarý drive.

S určitou plíživou ospalostí se Inner Odyssey snaží bojovat například tanečně rozvernější vokální linkou či lehkou halekavostí v nejsilnější (to díky pestrosti, uvolněnosti a velice vhodnému kytarovému přitvrzení) položce „Losing You Mind“, šmrcnutím o jazzové polohy („Something More“], koketováním se španělskými rytmy („A World Of my Own“], či sázkou na živější projev v dobře vygradované instrumentálce „Retrospection“. S přibývajícím časem v boji o posluchačovu pozornost však Inner Odyssey díky své rozvláčnosti utrpí i pár hlubokých šrámů a ztrát, což je i největším nedostatkem „Ascension“.

Emocionální album, které pokud nemá skončit jako neškodná kulisa, vyžaduje plnou pozornost a smíření se s tím, že ta nemusí být adekvátně zaměstnána po celou hrací dobu.

Savapip             


www.innerodyssey.com

YouTube ukázka - Losing Your Mind

Seznam skladeb:
1. Why am I Here? (Ouverture)
2. Something More
3. A World of My Own
4. My Purpose
5. Losing Your Mind
6. Crawl
7. Lifelong Misery
8. Introspection
9. Retrospection
10. You Are Not Alone
11. Where It Begins, Where It Ends (Finale)

Sestava:
Pier-Luc Garand Dion - zpěv
Vincent Leboeuf Gadreau - kytara
Simon Gourdeau - baskytara
Mathieu Chamberland – klávesy, piáno
Étienne Doyon - bicí

Rok vydání: 2015
Čas: 1:08:58
Země: Kanada

Diskografie:
2011 – Have A Seat
2015 - Ascension

Foto: archiv kapely


Vydáno: 29.04.2016
Přečteno: 1331x




K článku zatím nebyly přidány žádné komentáře.


 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.10831 sekund.