Více než dva roky uplynuly rychleji než voda v Dunaji a Lanvall se svojí životní partnerkou Sabine se popáté hlásí o slovo. Po vydání alba „Shine“ se dostavil slušný úspěch, tak kapela procestovala Evropu a Asii a skladatel mezitím začal spřádat další hudební plány, jejichž výsledkem je právě recenzované album. Bohužel se nepodařilo udržet sestavu (kapelu opustil kytarista Andreas Eibler), takže nezbylo, než se poohlédnout jinde a kapelníkův vybíravý prst ukázal na drtiče pěti tlustých drátů Franka Bindiga, který sestavu plnohodnotně doplnil.
Jak jsem již zmiňoval minule, kapela se postupně vydávala spíše k rockovějším vodám a koncem této cesty se stalo právě „The Grand Design“. Nejen, že nezaslechneme ani náznak rychlých temp, ale dosti se pošetřilo i na dvojšlapkách. Nalezl bych i několik (převážně rytmických) paralel například s Argemou. Nejvýraznější novinkou je ale zásadní posílení sborů v refrénových pasážích, o čemž nás přesvědčí hned první takty úvodní „Terra Nova“, v níž, jako jediné, párkrát dvojšlapka zatepe do spánků. Celá skladba je poměrně sofistikovaná a lze v ní nově nalézt i progové prvky, jakož i nepříliš povedený refrén. „Flame Of Passion“, singl „Evermore“, „See You Fading Afar“ a „On The Top Of The World“ představují zmiňovanou rockovou tvář. Jedná se o příjemné, jednoduché a svižné písničky, které se krásně hodí jako podklad pro poklidné večerní procházky nebo přípravu důležité semestrální zkoušky, ovšem nic víc od nich očekávat nelze. „The Most Beautiful Place“ a „Taken Away“ jsou pianem vedené balady. Sice mají slušný otisk Lanvallova rukopisu a půvabné melodické linky, ale posluchač se při nich celou dobu ptá, proč nebylo využito celé kapely a do refrénů nezařvou kytarové boostery a úderné baterie. Zbývá nám finální a titulní, více než desetiminutová kompozice (aneb taky se vám zdá, že celého metálku je na desce příliš málo?). V první části jde o typickou kapelní kompozici s velmi výraznou sborovou sekcí, v té druhé pak o přehlídku nudy, nezábavných meziher a umělého natahování už tak poměrně krátké stopáže (celá placka má slabou třičtvrtěhodinku).
Situaci zachraňuje remasterovaná verze, kdy se krom alba samotného na trh dostala i kompletní přehlídka bonusového materiálu, která by jinak zůstala pouze v paměti nejzatvrzelejších fandů a hlubin internetu. Písně „The Silent Wake“ a „Thin Red Line“ nás svojí kompoziční šikovností vrací zpět mezi druhé a třetí album, „Empire Of The Sun“ a Images In The Sand“ pak až mezi Lanvallovy oblíbené náladovky. No a u prvního oficiálního coveru, „For Your Eyes Only“, kapela dá zavzpomínat na osmdesátá léta a neohroženého agenta 007.
Produkce si s celým materiálem opět pohrála o něco lépe, tak je logické, že zvuk je prvotřídní, jakož i všechny vokální a instrumentální výkony - Sabine pěje jako o život a Lanvall si láme prsty při svých etudách. Výrazně slyšitelné změny se nekonají, ale nezapomeňme na rok vydání, což již dávno byla doba, kdy ke kvalitnímu albu nesmazatelně patřil i luxusní zvuk.
„The Grand Design“ uzavírá první kapitolu v životě skupiny. Kapitolu, která světu dala pět vysoce nadprůměrných, skvěle poslouchatelných desek a množství opravdu skvělých písní, která nijak nezestárly a zub času jim neohlodal ani jedinou notu. Lanvall se jakožto skladatel příště poposune už jinam, do vod, ve kterých kapela bez výraznějších změn pluje doteď.
Pro pořádek ještě dodám, že v říjnu 2013 světlo světa spatřily remasterované edice, tzv. „The Definitive Editions“ všech prvních pěti alb, a to rovnou ve dvoucédéčkové formě, přičemž na nich krom všech natočených bonusových materiálů nalezneme i jinak smíchanou a nikdy předtím nevydanou verzi („Sunrise In Eden“), karaoke úpravy bez hlavního vokálu, pouze se sbory („Arcana“, „Shine“ a aktuální „The Grand Design“) a živák („Aphelion“). K tomuto všemu kapela přidává ještě mnoho fotografií, komentáře jednotlivých písní a podpisy obou hlavních protagonistů. Pokud je někdo zásadní fanda Edenbridge, jistě podobné raritky ocení, pro běžného fanouška se ale jedná o vcelku zbytečnou investici, protože zvukový rozdíl mezi tímto a původním vydáním je nepostřehnutelný.
|
