Nejprve si zrekapitulujme fakta, přestože celá kauza byla nejen na těchto stránkách, ale dokonce i v celorepublikových tiskovinách probírána docela důkladně. Stalo se to před rokem, kdy došlo k rozkolu v ostravském Citronu. Tam zbyl jen bubeník Radim Pařízek (ten promptně angažoval Ladislava Křížka, ale to už sem až tak nepatří) a ostatní členové, tedy kytaristé Jaroslav Bartoň a Jiří Šperl, basista Václav Vlasák a zpěvák Fany Michalík si založili skupinu novou, vlastní. Po tahanicích o jméno Citronu, na které má logicky nárok Pařízek, vznikla parta, říkající si Limetal. Tradiční kydání špíny už přece jen odeznívá a na řadě je hudba. Ta totiž pro budoucnost Citronu a Limetalu bude směrodatná. Citron už nabídl dvě EP „Rebelie“ a Limetal po loňském singlu „Na tenkým ledě/May Day“ je tu s albem „Pravdu ukáže čas“. No, albem… Ono se v podstatě zase jedná o singl „Posel špatných zpráv/Chiméra času“. Zbytek desky je totiž jakýsi záznam ze studia v pochybné zvukové kvalitě, kde se přehrávají staré citronovské klasiky s novým textem.
Nejdříve se podívejme na singl „Posel špatných zpráv/Chiméra času“. První jmenovaná skladba zaujme hned zkraje výtečným zvukem a posluchače hned napadne, proč jezdí současný Citron natáčet k Rolandu Grapowovi (ex-Helloween) s výsledkem nanejvýše rozpačitým, když i v tuzemským podmínkách se dá vytvořit zvukově velice ucházející práce. Samotná „Posel špatných zpráv“ je pak postavena na velice funkčním riffu a dravém tempu, ovšem (jak už Limetal ukázal na prvním singlu) její velkou slabinou je opět text. „Ten den se hrál v nebi metal… heavy metal…“, to je tedy síla. Podobné fráze (navíc refrénové) by se možná v roce 1983 snesly, ale dnes… Jinak je ale skladba velmi solidní ukázkou formy kapely, kdy se člověk nemusí bavit o instrumentálních dovednostech (Bartoně stále považuji za absolutní kytarovou špičku na domácí půdě) a jistého, i když nijak zvlášť okouzlujícího Michalíkova zpěvu. „Chiméra času“ se pak vyhnula podobným textovým křečím, ovšem oproti „Poslu špatných zpráv“ působí méně výrazně. Faktem ale nakonec zůstává, že z nových skladeb Limetalu zůstává nejlepší nablýskaná „Na tenkým ledě“ z loňského roku.
Dostáváme se tak k druhému disku a tím je právě ten studiový záznam, plný starých skladeb, které kytarista Jiří Šperl opatřil novým textem. Důvod je prostý. Původní skladby totiž nesou slova, která jim vetkl Radim Pařízek. Ten se po loňském rozkolu Citronu právně postaral o to, aby jeho někdejším spoluhráčům bylo zamezeno tyto věci hrát. Věc tedy vyhnaná až do krajnosti, i když na druhou stranu tak i trochu pochopitelná. Proto na „Poslu špatných zpráv“ lze najít několik skutečných klasik, ať z debutu „Plni energie“, tak i ze slavného „Radegasta“ a dokonce i několik singlovek, které Citron hrával v dobách svého přerodu z bluesrockové party na heavymetalový uragán. Proto je zde titulní „Pravdu ukáže čas“, což je „Tvá odvrácená tvář“, která ani po letech nezapře inspiraci u maidenovské „Sanctuary“ a jejíž text až s dětskou umíněností (hraničí to skoro až s něčím takovým jako je trapnost a podobně) útočí na Pařízka, nebo svojský cover „V tu ránu“, tedy „United“ od Judas Priest. Těch narážek na nedávnou aféru je více. Třeba v „Dej si s tím pohov“ (v minulosti „Dej mi s tím pokoj“) opět zazní fráze o mačkání citronu, ale naštěstí má Limetal tolik soudnosti, že všechny nové texty nestaví jen na ukřivděnosti z posledních měsíců.
S potěšením lze říct, že přetextované citronovské věci nevyznívají až tak hloupě, jak by se dalo čekat podle nových skladeb a pokud bude vrchní textař Šperl dodržovat linii, jakou nastolil třeba ve skladbách „Mříže snů“ (solidně udělaná „Valašský rok“) nebo „Sto falešných frází“ („Už zase mi scházíš“), může to Limetalu jen a jen prospět, protože kytarista dokazuje, že umí napsat slušný text. Nemůže sice moc soupeřit s těmi legendárními z „Radegasta“, stejně jako se Michalík nikdy v těchto klasikách nemůže rovnat s Křížkem, ale vše probíhá tak nějak se ctí.
Stejně jako u „Citronu“ a jejich „Rebelie“ lze podle nových skladeb posoudit aktuální formu Limetalu. Ovšem stejně jako u jejich soků bude nejpádnějším důkazem vydaná regulérní deska. Ta už se snad zbaví dětských nemocí, kterými tvorba Limetalu zatím ještě sem tam trpí.
|
