„Jsem pořád víc znechucenej z toho, kdo jsou Guns N`Roses. Je tam Dizzy a Izzy a Lizzy a Tizzy a Gilby a Giddy, na jevišti žesťová sekce, zpívající holky, dva hráči na klávesy, pilot, basketbalovej kapitán, několik automechaniků… Na tomhle turné jsem viděl víckrát Michaela Jacksona než Axla.” Roddy Botum (Faith No More), červen 1992
Megalománie, ale zároveň i šílenství dostupovalo vrcholu. Z “Use Your Illusion World Tour” se stal největší podnik světa, který ale kapele přivodil tak hluboké jizvy, že není divu, že se z nich nevzpamatovala. Společně s Izzym Stradlinem jako kdyby odešla i duše souboru. Bleskurychle sice byla sehnána náhrada v podobě Gilby Clarkea (ex-Kill For Thrills a Candy), ovšem ten nebyl nikdy brán jako plnohodnotný člen kapely. “Myslím, že tenkrát Slash vedle sebe potřeboval parťáka, dobrého koncertního kytaristu, ne skladatele,” vzpomínal na své angažmá u GN`R Clarke. Přesto nepůsobil jako rušivý element a do kapely lehce zapadl. Kolotoč se ale ne a ne zastavit. Docházelo i k mnoha konfliktům. Samozřejmě ten nejznámnější se stal v St. Louis, kdy si během skladby “Rocket Queen” Axl všiml člověka, který jej i přes jeho výslovný zákaz fotografuje, skočil do davu, aby zmíněnému uštědřil pořádný políček. Nato pódium opustil a rozlícený dav koncertní prostory zdemoloval. Ovšem přišly i památné události, jako byla tryzna za Freddieho Mercuryho na stadionu ve Wembley, kde GN`R byli hlavním lákadlem.
Hudební i společenské magazíny nepřestávaly své stránky plnit různými zaručenými informacemi z života členů souboru. A tak bylo veřejným tajemstvím Axlovo problematické chování k ženám, když jej jeho někdejší přítelkyně Erin Everly a Stephanie Seymour dali kvůli hulvátskému chování k soudu nebo propírané závislostí členů kapely, zejména Slashe a Duffa McKagana. Celý ten moloch jako kdyby začal kapelu požírat a konec turné byl v nedohlednu. Když pak přece jen dohrkalo do svého finále, které se uskutečnilo 16. a 17. července 1993 na stadiónu River Plate v Buenos Aires, byl v porovnání s prvním koncertem této šňůry playlist už skoro poloviční a kapela natolik vyčerpaná, že poslední vystoupení už dohrála jen silou vůle. Když se pak Axl v tričku s Charlesem Mansonem loučil s publikem, nikdo nemohl tušit, že tyhle chlápky uvidí pohromadě až za 23 let.
Střih. Návrat do L.A. Axl se zavírá ve své vile v Malibu, stále zničený z rozchodu se Stephanií Seymour, Slash a Duff nastupují dobrovolně na odvykací kůru. Firma okamžitě volá po nové desce. Jenže chybí Axl. Ten je neprodyšně zabarikádovaný ve svém domě a odmítá se s kýmkoliv setkat. Firma nátlak stupňuje a vypuká panika. Kapela nemá žádné nově věci, ovšem během turné nahrála v různých studiích několik převzatých skladeb, které poslouží jako základ pro album “The Spaghetti Incident?”. Nakonec se Axl přece jen objevuje a dotáčí se další skladby. Zpěvák ovšem pracuje odděleně a do studia chodí až tehdy, kdy si je jistý, že nikoho ze své kapely tam nepotká. Možná proto je malý zázrak, když 23. listopadu 1993 deska vyšla.
Už předem bylo jasné, že půjde o coververze starých punkových klasik a proto je úvod alba v podobě “Since I Don`t Have You” velice překvapující. Jedná se totiž o popovou skladbu z roku 1958, kterou ale kapela zahrála svým stylem a nakonec se z ní stal singl, který desku nejvíce propagoval. V klipu se pak ukázala modelka Jennifer Driver, která se stala na čas Axlovou přítelkyní. Po “Since I Don`t Have You” už deska upaluje v ostrém rock n`rollovém duchu. Po “New Rose” od The Damned, “Down On The Farm” z repertoáru UK Subs a “Human Being” od New York Dolls následuje vrchol v podobě dvojice skladeb – “Raw Power” od The Stooges a “Ain`t It Fun” z pera newyorských Dead Boys. Je překvapivé, že ani v jedné skladbě se o vokály nepostaral sám Axl, v “Ain`t It Fun” si party rozdělil s vokalistou Hanoi Rocks Michaelem Monroem a v “Raw Power” s Duffem McKaganem. Ostatně ten začínal být mnohem ambicióznější, protože po odchodu Stradlina se stal třetím nejdůležitějším členem souboru a stale častěji se dral do úlohy vokalisty. Na “The Spaghetti Incident?” kromě “Raw Power” ještě (zcela sólově) nazpíval zmíněnou “New Rose” od The Damned, dále pak “Attitude” od The Misfits a poklonu Johnnymu Thundersovi “You Can`t Put Your Arms Around A Memory”. Naopak Axlův mečivý projev se objevuje jen zřídkakdy a je jasně vidět, že zpěvák se tehdy rozhodně necítil ve své kůži.
Když se bavíme o albu “The Spaghetti Incident?” nelze se nezmínit o skandálu s utajenou třináctou skladbou, kterou je “Look At Your Game Girl” od masového vraha Charlese Mansona (jeho podobiznu nosil Axl během “Use Your Illusion World Tour” často na tričku). Tuhle věc nahrál jen sám Axl s pomocí Dizzyho Reeda a jen s ní přilil oleje do ohně svárů s ostatními členy, kteří z ní nebyli zrovna nadšeni. I široká veřejnost tenhle Axlův vtípek nevzala zrovna s pochopením, navíc když hudebně je “Look At Your Game Girl” až primitivní věc.
“The Spaghetti Incident?” se samozřejmě prodávalo jako o závod. Tedy, ve dnech po vydání. Absence hitového singlu (k vydání singlu “Since I Don`t Have You” došlo až v roce 1994) a nevýrazná propagace způsobila to, že deska zůstává ve stínu právě skončeného turné a přestože je nahrána s přehledem, který by GN`R mohla závidět nejedna konkureční kapela, je tohle album v diskografii kapely asi nejslabším kouskem.
Co následovalo dál už ví každý. Axla čekal soud s jeho expřítelkyněmi, který jeho už tak nabouranou psychiku rozložil definitivně. Pro Duffa bylo směrodatné léčení, protože mu praskla slinivka a doktoři mu dávali měsíc života, pokud okamžitě nepřestane pít. Navíc do světa vypustil sólovou desku “Believe In Me”, se kterou odjel na turné v předprogramu Scorpions. I Slashovo léčení se zdálo být úspěšné. Ovšem Axl stále nikde. Čekání na něho se táhlo dny, týdny, měsíce…
“Axl pak přišel a přinesl své věci. Mě nezajímají žádné trendy a Axl tvrdil, že je třeba jít s dobou. Materiál, který připravil, mi připomínal pomalejší Pearl Jam nebo něco takovýho. Byla tam kvanta syntezátorů a všech těch elektronických zbytečností. Od té doby se s Axlem nemůžeme shodnout. Já chci točit pořádnou rockovou desku s poctivým feelingem.” Slash, leden 1995
|
