S Portugalci Attick Demons jsme již na našem webu měli čest, a to v souvislosti s jejich debutovým albem „Atlantis“. To jsem v recenzi víceméně chválil, jakkoli jsem upozorňoval na opravdu výraznou podobnost s největšími legendami heavy metalu, Brity Iron Maiden. Od té doby uplynulo pár let a na světě je následovník (jenž zároveň oslavuje dvacet let existence kapely) se zastrašujícím názvem „Let´s Raise Hell“. Obávám se však, že tentokrát již budu nějaká lichotivá slůvka lovit velmi těžko. Hudební obsah, ale rovněž technické ošetření druhé řadovky k tomu totiž nedávají žádnou motivaci.
Zvuk zde totiž není úplně ideální, trpí nedoladěným masteringem, jenž dopustil lehkou akustickou roztříštěnost. Daleko strašlivější je ale zmíněná asociace s produkcí Iron Maiden, která se tentokrát rovná téměř identické kopii. Zásadním pojítkem je zpěv Artura Almeidy, jehož hlas se Dickinsonově volátku opravdu hodně podobá, zvlášť když se do něj Almeida mermomocí stylizuje a vokální linky ohýbá do čiré imitační formy (navíc několikrát nepříjemně přehrává). Podobně je na tom instrumentální složka, která si z tvorby Mejdnů „půjčuje“ většinu riffů, vyhrávek, melodií a nakonec i celou stavbu písně (pánové mají dokonce shodný počet kytaristů). Tady už nejde o inspiraci, tady nejde o občasnou kopii, zde se jedná o systematickou vykrádačku, která by snad měla být soudně postižitelná.
Pouze v minimu okamžiků jsem si nebyl zcela jistý autorskou nepůvodností. Např. song „Ghost“ vyznívá celkem osobitě, zároveň nabízí chytlavější metalové tóny, včetně slušného rytmického tahu a zpěvně funkčního refrénu. Neznamená to, že by ve zbytku písní absentovaly líbivá místa, za normálních okolností by bylo vhodné obdivovat např. sólový part v kusu „Adamastor“, veškerou působivost ale vždy dramaticky relativizuje jednak špatný sound, jednak do uší bijící podobnost s Železnou pannou (v případě titulního štychu pro změnu i s Amíky Manowar). Na vině přitom není pouze kapela, ale také dramaturg (přátelé, známí, rodiče...) , který by měl autorům napovědět, že takhle by se věci dělat neměly, potažmo vydávající firma, jež je ochotna něco takového finančně zaštítit. Attick Demons by byli prvotřídním tribute bandem, takhle jsou pouze podprůměrnou (protože těžce neosobitou) variací na téma Iron Maiden.
|