„Tusmørke“ je název druhé desky dánských Huldre. Samotný název prozrazuje, že kapela zpívá ve své mateřštině, což už samo o sobě je atraktivní. A když už se v metalu někdo věnuje svému jazyku nebo jeho starým verzím, můžete očekávat, že se jedná o folk metal. V tomto případě však nejde o nic juchavého ve stylu finské humppy, nebo výpravného, jako u Equilibrium. Huldre jsou autentičtější. Máte z nich pocit radosti, uvěřitelnosti a dokáží vás zanést do dávných dob.
Tematicky se, jak se sluší na folk metal, Huldre věnují dánské mytologii a přírodě. Huldre znamená víla a jednu takovou má kapela u mikrofonu. Nanna Barslev je doslova poklad a její hlas vám prosvětlí den. Zpívá ve starém severském stylu zpěvu (díky tomu ta autenticita), což je velmi charakteristická věc pro tuto kapelu. Nanna však provětrá hlasivky klidně až k sopránu nebo naopak přijdou drobná překvapení v agresivnějším pojetí, občas si dokonce i pořádně zakřičí a dokonce si v klidu i zajódluje. To vše absolutně suverénně.
Hudebně se povedlo Huldre držet vyrovnané symbiózy folku a metalu, takže obě složky mají stejný prostor. Výrazné jsou housle a flétna, stejně ale pak zaujmou i výborné kytary, jejichž zvuk je pořádně masivní a Huldre nejsou žádná ořezávátka. Hudba je celkově pohodová, stejně jako poslechově bohatá. Kapela využívá hodně nástrojů, ale naštěstí to nečiní jejich hudbu přeplácanou. Vše má své místo a posluchač se baví. Hezká melodie střídá další a další.
Jednou z nejlepších skladeb na desce je „Hindeham“, který započne poměrně jednoduchý, ale účinný riff a uvolněná atmosféra. Jako by to Huldre všechno šlo samo. Skladba se však rozjede až do black metalové rychlosti a posluchače překvapí zvonivé kytary a blast beaty. Nanna si tu i zakrákorá, nedá se však říct že by Huldre byli tvrdí. nebojí se však svou hudbu oživit něčím nečekaným. Huldre umí i balady. Osmiminutová „Faestemand“ je klidnou písní, jejíž první půle je téměř čistě folková a metalové prvky se přidávají postupně. Píseň pluje jak po severním oceánu a hudebně se nakonec dotýká až doom metalu. Většina skladeb se drží středního tempa, přičemž jim nechybí metalové ostří, doprovázené lidovými nástroji a Nanniným jedinečným zpěvem.
Skvělý je zvuk. Čistý, sytý a přitom velmi živoucí. Huldre bych nerad k někomu přirovnával, protože mají v sobě kouzlo, které je činí jedinečnými. Skutečně jsem už dlouho neslyšel tak čerstvě a energicky znějící folk metalovou nahrávku (naposledy snad Northern Oak). Protože je „Tumørke“ teprve druhou deskou této kapely, nebojím se mluvit o opravdovém objevu scény. Doma v Dánsku byla za album skupina velmi chválena a dostávalo se jí nadšených ovací. Věřím, že to bude postupně pokračovat i v dalších zemích. Huldre natočili moderně znějící desku, která však dokáže člověka přenést až kamsi do středověku. Především se jedná o parádně poslouchatelné album, které má potenciál zůstat ve vašem přehrávači na hodně týdnů. Novou hvězdou folk metalu jsou Huldre!
|
