Mexičtí Ancestry letos přišli s druhou řadovkou, která je následovníkem šest let starého debutu „Revelations“. K němu jsem v tehdejší recenzi přistupoval opatrně, když jsem nechtěl některým songům upřít jistý power-speedový tah, nicméně zážitek mi komplikovala nepůvodnost (inspirace Brity Dragonforce byla více než markantní) a hlavně bídný zvuk. Ne, že by tentokrát pánové působili jako úplně nová kapela, nicméně je evidentní, že se v nejednom ohledu pochlapili a novinka s příhodným názvem „Transitions“ působí oproti debutu o dost vyzráleji.
V první řadě se povedl sound, pročež nic nebrání pohodlnému ponoru do hudebního dění. To překvapí snahou o složitější strukturu, když o kousek ustupuje od víceméně stabilního rychlomelodického zázemí a odhodlaně míří k progresivněji zaměřeným končinám. To je stran rozmanitosti jistě záslužný krok a nutno dodat, že progové úseky slouží jenom ku prospěchu věci, když skutečně dodávají skladbám kvalitativní nástavbu. Ale popořadě. Po slušném atmosférickém intru „Semper Fi…“ nakvaltuje položka „Ashes To Oblivion“, která je z větší části věrná power-speedu, když s krátkým progovým výletem vyrukuje pouze v úvodu trojnásobně rozvrstveného sóla. Nicméně už zde vystoupí na povrch několik důležitých aspektů, z nichž nejzásadnější je fakt, že ovlivnění raketami Dragonforce stále do jisté míry pokračuje, tím dalším je výkon zpěváka Alexe Gavilana, který nepatří do pěvecké extraligy, zároveň však nepředstavuje překážku, kvůli které by nebylo možné absolvovat poslech celé desky. Je zkrátka průměrný, což neprospívá klidnějším vokálním pasážím, v úsecích s vícehlasou podporou tento nedostatek ale téměř zaniká. Když pak nastoupí vzletně zpěvný refrén, jsou náhle Mexičané velmi příjemně poslechoví.
Úplně nejlépe se jim v tomto ohledu – krom zmíněné úvodní písně – vede v kusech „Reach For The Sky“ s hardrockovým feelingem, „Brightest Night“ s podkresem hymnických kláves, a zejména v songu „A Need For Light“, který oplývá celkovým tahem v čele s dravě vtahujícími slokami. Nemalým kouzlem ale vládne každá z nových skladeb (včetně tria instrumentálních položek), které dohromady tvoří nečekaně dobré album, jež by neměli příznivci melodického power-speedu (s osvěžující špetkou progu) nechat bez povšimnutí.
|
