Je za námi první třetina roku a já můžu s potěšením konstatovat, že dění na domácí scéně je zatím velmi úrodné a desek, které si díky své vysoké kvalitě zasluhují pozornost, utěšeně přibývá. S jednou takovou přišli i lovosičtí Steelfaith, kteří na své albové prvotině „Propustka z nebe“ nabídli maximálně strhující, velmi energický a přímočarý melodický power metal s českými texty. Víc o desce i dění v kapele prozradí kytarista Honza Štok.
Nelze začít tenhle rozhovor jinak než konstatováním, že Steelfaith se po deseti letech své existence propracovali ke svému prvnímu albu a otázkou, když zhodnotíš těch deset let, na co v nich budeš nejradši vzpomínat a co bys z nich nejradši zapomněl?
Ne, že bych na to chtěl přímo zapomenout, ale dost úsměvný mi dnes připadají naše začátky, kdy jsme víceméně jen sáli hektolitry chlastu místo toho, abychom se soustředili na smysluplnost naší práce. Spotřeba alkoholu se za ta léta nesnížila, spíš jsme ale začali přemýšlet nad tím, co a jak děláme (smích). Bylo nám kolem osmnácti, měli jsme dlouhý hára, nosili malý křiváky a písničky byly dost šílený, bez kapky soudnosti. Texty zas byly o dracích, co lítaj v temnejch hvozdech a vyprodukovaný nahrávky byly taktéž peklo. Osobně jsem rád, že jsme se propracovali až do fáze, kdy nám řada hudebníků, i těch zkušenějších, skládá hlubokou poklonu. Nejlepší vzpomínky jsou samozřejmě na tu ohromnou legraci u natáčení všech počinů a neskutečně povedenej nedávnej křest alba v Lovosicích.
Poprosím Tě o představení alba „Propustka z nebe“.
Propustka z nebe je sedmiskladbový debut power / speed metalové kapely ze severních Čech. Album je plné energické svižné metalové muziky plné propracovaných nástrojových aranží, kytarových honiček a dusotu kopáků umocněných charismatickým ženským vokálem ve výrazných melodiích. To nezní moc skromně, co? (smích)
Jedna z prvních věcí, která člověka může překvapit, je délka alba. „Propustka z nebe“ je kratší, než bývá obvyklé, což v podstatě koresponduje s Tvým tvrzením z minulého rozhovoru, že se stylově stále trochu posouváte, takže doba jednoho dvou let může být pro vás tak zásadní, že po takové době zrealizovaný materiál už nebudete ani chtít vydat. Proto se musím zeptat, jak dlouho album vznikalo a jaká panuje u vás s jeho finální podobou spokojenost?
Aktivně jsme na přípravě materiálu pracovali asi rok. Díky kratší stopáži jsme hlavně měli větší možnost si pohrát s aranžemi a nahrát ty skladby o něco precizněji, než kdyby jich bylo dvojnásob. Při tomhle počtu skladeb jsme rovněž dovedli vyždímat potenciál našich nápadů na co nejvyšší level a na desce není (dle našeho názoru) žádná vata. Nehledě na to, že delší materiál by byl taky ekonomicky náročnější. Každopádně další skladby se už pomalu ucelují a další desku chceme vydat určitě dřív, než za dalších deset let (smích).
Je zjevné, že v porovnání s předchozími épíčky jste si hodně vyhráli se zvukem. Předpokládám, že se spoluprací s Barn Studiem u vás musí panovat spokojenost, myslíš, že se na další k desce téhle spolupráci vrátíte nebo budete hledat zase něco nového, nějakou jinou cestu?
S produkcí Dana Frimla jsme nadmíru spokojeni a okolní ohlasy na zvuk jsou taky z drtivé většiny pozitivní, takže neuvažujeme o jiné produkci pro příští nahrávky. Sice to není ortodoxními metalisty očekávaný „německý“ power speed sound, je to amerika jako prase, ale nám se to tak líbí a nese to svoje ovoce. Nemá cenu dělat všechno tak, jak to dělaj ostatní. Navíc jsme čerstvě dokončili nový videoklip k otvíráku alba, který taky produkovalo studio Barn, takže máme takový svoje all in one studio.
Velice se zadařilo i textově, nejen že zjevně umíte zacházet s češtinou, ale i vámi zpracovávaná témata nejsou v powermetalu zrovna standardem. Nemáte chuť s tímhle základem pustit se vyloženě do koncepčního alba, případně je nějaké téma, které byste měli chuť na některé z dalších desek zpracovat?
To je spíš otázka na bubeníka Skaldu, jehož prací texty jsou a je fakt, že témata nejsou typicky metalová záležitost. Jsou hlubší, složitější, temnější a zabývají se často psychologickými otázkami, vztahy i mystikou. Nezpívá se nikde o dracích, plamenech nebo rytířích, tyhle klišé už jsou tisíckrát ohraný. Koncepční album částečně je a jak už název desky napovídá, je textově laděné trošku ateistickým směrem a asi bychom se chtěli těchto témat držet i dál, protože to řada posluchačů oceňuje a Skaldovi se to píše dobře.
Na album „Propustka z nebe“ jste zařadili i skladbu „Probuzení“, která se objevila i na předchozím EP, čímž lze velice snadno demonstrovat vývoj Steelfaith a jaký kus cesty od posledně kapela urazila. Je tenhle krok definitivním uzavřením vaší historie nebo myslíš, že byste se ke starším skladbám mohli mít ještě někdy chuť vrátit?
Tu skladbu jsme zařadili záměrně, protože nám přišla škoda, aby upadla v zapomnění na EP, které se určitě nerozšířilo tak daleko, jako debut. Taky si zasloužila rozhodně lepší zvuk. Nějaký vývoj bych na ní asi demonstroval nerad, protože takhle přímočarou a de facto čtyřakordovou jednoduchou melodickou heavy skladbu nemáme problém zařadit i na další desku, tyhle písničky jsou rozhodně účinnější, než složitější kompozice. Zajímavostí je, že jsem jí původně psal pro Krleš, možná proto se i trošku vymyká ostatním skladbám z alba.
Cesta k prvnímu albu zabrala deset let, jak to vidíš s pokračováním, zvládnete další počin za kratší dobu?
Rozhodně jo, materiál na další desku se už kupí. Pokud vše klapne, mohli bychom tak během dvou let zase sedět ve studiu, úspěch „Propustky z nebe“ je pro nás dostatečnou motivací a hnacím motorem.
Jakým způsobem budete album prezentovat, lze očekávat nějaká souvislejší tour po České republice?
Vyloženě tour spíš ne, ale jsou v plánu spolupráce s řadou kapel, se kterýma chystáme výměnný koncerty, aktuálně například jednáme s Rimortis. Chceme hrát co nejvíc a dostat album do podvědomí, protože dle mýho názoru je česká melodic metalová scéna přeplněná řadou ne příliš kvalitní muziky, která kazí vkus posluchačů tohoto kdysi náročnějšího žánru, a neskromně si myslím, že můžeme nabídnout něco víc.
Byly nějaké oslavy vaší desetiletky jinou formou než prostřednictvím vydaného alba, případně chystáte ještě něco, čím byste si tohle výročí připomněli?
Slavili jsme 13. dubna v Lovosicích, kdy se nám povedlo vyprodat kulturák. Na akci jsme si pozvali punkový kamarády Tydle Vidle a mistra Záviše. Párty se neskutečně zadařila, pokřtilo se album a pařilo se až do rána. Nadělili jsme si taky merchandise a klip na skladbu „Nechci Ti lhát“, aktuálně chystáme jeho propagaci a nasazení do hitparád našich rockových TV.
A teď už jen tradičně závěrečný prostor pro to, co bys rád řekl, aniž bych se Tě na to zeptal.
A já tradičně odpovím to, že písmenek už bylo moc (smích)
|
