V roce 2007 na tom nebyli Trail Of Tears vůbec dobře. Ronny Thorsen zůstal sám a bylo otázkou, co dál. Naštěstí se mu ještě v témže roce podařilo zformovat zcela novou sestavu. Překvapil především návrat zpěvačky Cathrine Paulsen, jejíž role byla pro kapelu do budoucna klíčová. Ronny měl nové spoluhráče a už v roce 2009 vyšla deska „Bloodstained Endurance“.
Tohle album je takovou sázkou na jistotu. Člověk má z něho pocit, že Trail Of Tears se poprvé nikam příliš neposunuli. Stylově je příbuzné předešlé nahrávce „Existentia“, jen zvuk je kupodivu horší, či lépe řečeno méně sytější a krotší. Oproti předchůdci ubyla gotická atmosféra a celá deska je přístupnější. „The Feverish Alliance“ je podobný „otvírák“ jako „Deceptive Mirrors“ z minulé desky. Jen v něm více dominuje Cathrinin zpěv a Ronny je až tím druhým. Rozhodně však ohromná hitovka. „Once Kissed By Serpent“ je pořádnou tvrďárnou. Divoké bicí a silný riff dělá ze skladby nářez. Cathrine i Ronny předvádí skvělé výkony. Krátká, stručná píseň, stejně jako ostatní. Trail Of Tears udělali opravdu nekomplikované album, které snadno plyne. Deska jede na jednotné vlně, naštěstí každá skladba má cosi zajímavého a především jsou všechny zábavné.
Titulní „Bloodstained Endurance“ zaujme výborným groove riffem, můj favorit desky „In The Valley Of Ashes“ parádní atmosférou a melodií. „Take Aim. Reclaim. Prevail.“ využije mohutných sborů a Trail Of Tears posluchače obdarují i čistokrevnými baladami. „A Storm At Will“ i „Farewell To Sanity“ patří Cathrine a ta je fantastická. Její silný hlas zaplní celý prostor.
Ačkoliv je celá deska vyrovnaná, její závěr bych vyzdvihl. Brutální „Dead And Gaze“ je ještě jen předzvěstí zničující „Faith Comes Knocking“ ve které drsné sloky střídá povznášející a emotivní refrén. Vskutku apokalyptická píseň, která má ohromnou sílu.
V limitované edici naleznete ještě bonus „Onward March The Merciless“, který disponuje ostrými riffy a poměrně agresivní náladou. Cathrine je tu jak utržená ze řetězu.
„Bloodstained Endurance“ je výborné a hitové album, působí měkčím dojmem, avšak to neznamená, že by se z Trail Of Tears stávala běžná gothic metalová kapela. Toho extrémního koření je tu pořád dost. Skladby však dostali písničkovější kabát. Skladby mezi třemi a čtyřmi minutami dokazují, že Trail Of Tears se s tím moc nemazali a posluchačům nabídli jednoduché, ale chytlavé skladby.
Trail Of Tears však nebylo příliš přáno. Skončili u Napalm Records a další album vydali u Massacre Records. Ještě před jeho vydáním se však kapela rozpadla a rozdělila se na dva tábory. Na ty, co stáli za Ronnym a na ty, co šli s Cathrine. Cathrine chtěla pokračovat s Trail Of Tears, nicméně po vydání desky „Oscillation“ kapela definitivně ukončila svou činnost. Ti, co stáli za Ronnym, pak spolu s ním založili kapelu Viper Solfa. Tím končí příběh kapely, která sice neprodávala miliony desek, ale stala se jedním z pilířů temného gothic metalu.
|
