Rocková raritní hudba z Maďarska s vlasteneckými texty. Co si pod tímhle „lákadlem“, uvedeným na stránkách maďarské kapely Europica představíte? Byť to zní velmi neortodoxně, realita je taková, že semínko, ze kterého klíčí hudba maďarského patrně septetu (dopočítat se aktuálního počtu členů kapely není věc úplně jednoznačná, jistotou je, že z dohledatelné sedmičky všichni působí i v kapele Kárpátia, hrající tzv. „národní rock“) má základ někde u velmi tradičního heavy a power metalu, občas vydatně šlapajícího na rychlostní pedál a sem tam koketujícího s folk metalem, ke kterému kapelu nejčastěji nasměruje nejen ženská část ansámblu, obsluhující nijak dominantní cello a flétnu, ale i někdy až zábavově (v tomto případě se nejedná o pejorativní výraz) uvolněná melodičnost. I přes to, že seznam členů kapely je poměrně dlouhý, v téhle partě chybí zpěvák. A tak se největším magnetem prvotiny „Part One“ stává skutečnost, že desítku skladeb si mezi sebe rovným dílem rozdělili Blaze Bayley, Fabio Lione, Ralf Scheepers, Tim Ripper Owens a Tomek Horytnica.
Pravdou je, že Europica jim ve všech případech předložila velmi chytlavý a nikterak komplikovaný materiál, ve kterém se zbytečně nehraje na nějaké přehnané vytěžování nápadů (u kterých vás klasicky nejednou trefí už někde slyšený motiv), takže celé album kolem vás prosviští během pouhých třiatřiceti minut. Chytlavost písní je umocněna tím, že každou z nich Europica natlakuje kupou energie i uvěřitelnou pompézností, kterou ještě znásobí prostřednictvím textů plných heroismu a bojovnosti. Největší kouzlo alba souvisí pochopitelně s hvězdnými jmény, je velmi sympatické, že charakter skladeb a projev jednotlivých zpěváků k sobě naprosto dokonale pasuje, přitom netrpíte pocitem, že by se jedna nebo druhá strana musela byť jen ždibíčkem přizpůsobovat té druhé, tady to prostě vše zapadá pěkně zoubek do zoubku. A pak z toho lezou takové pecky, jako dokonale vygradovaná vypalovačka „Unflagging“ se sytým a akčním Blazem Bayleym, rafinovaně nadýchaná kvaltovka „This Land“ s elegantním Fabiem Lionem, romantika „Silently“ se smyčci a Ralfem Scheepersem, rozverná pochodovka (ani nebudu zmiňovat, že motiv téhle písní zní víc než povědomě) „Frontier-Guard“ (škoda jen, že její závěr Europica tak násilně usekla), či finální hospodský útok na první signální „One Of Your Crowd“ s nenáročně halekačkovým zpěvem Tomka Horytnicy. Připočtěte k tomu fakt, že prakticky každou skladbou se prožene šikovné kytarové sólo, že zvuk alba je velice sytý a díky tomu rytmika parádně duní, i to, že o obsahu alba dokonale vypovídá slastně klišovitý obal. Jak vidno, i záplava klišé, pokud zní uvěřitelně a její interpreti je mastí s naprostou oddaností a zápalem, může být naprosto bezprostřední zábavou.
Europicu bych klidně posadil do jedné školní lavice se švédskými Brothers Of Metal a jejich aktuální prvotinou. Jenže na rozdíl od třídních šašků Brothers Of Metal, kterým z každého jejich klišovitého tónu odkapává smíškovství a parodování heavy metalové scény, Europica se k tomu samému základu staví naprosto vážně a protože jejich pějící hosté tuhle hru hrají s kapelou naplno a s maximálním nasazením, leze z toho živelně zábavné album. Nad tímhle rezultátem asi budou odpůrci echt-lidové zábavy nevěřícně kroutit hlavou, ale řekněte – když se vybodnete na všechny předsudky, nemáte u téhle desky nutkání bezuzdně křepčit?
|
