Finští vyznavači Rohatého se s tím nepářou a na posluchače (nebo v lepším případě společně s posluchačem) útočí přímočaře. Smečka kolem kytaristy Bladeho – který napsal všechen materiál vyjma úvodního intra – vypouští do temného undergroundu svou třetí desku „Pimeyteen ja kuolemaan“ („Vstříc temnotě a smrti“). A důkazem toho, že to Finové myslí vážně, budiž spolupráce se samotným Robem Darkenem (Graveland), který pro jejich třetí zářez složil intro a v pilotní skladbě „Minä palvelen Saatanaa“ („Sloužím Satanovi“) se postaral o synťáky (o které se v dalších dvou skladbách postaral další host V-Khaoz).
Nepříčetnou krvežíznivostí a energickým švihem dostane posluchače do varu hned první hladová, avšak silně melodická bestialita „Sota edessämme“. Jak jistě tušíte, na desce jste po většinu času vystavováni nemilosrdné agresivitě, kterou však odlehčují pomalejší melodické kytarové linky a do které se připlétají melancholické vsuvky v podobě rozervanou duši konejšícího hlubokého čistého vokálu, něžné hry na akustickou kytaru či jemných klávesových ploch. Ony zjemňující vložky nalezneme spíše v první polovině alba ve skladbách „Minä palvelen Saatanaa“, se sólem bruslícím směrem k heavy metalu, a „Kosmos“, jež tvoří hráz mezi romantickou a ohyzdnou náladou, přičemž se tu pěkně pracuje s progresivitou. Z baladicky klidné atmosféry s čistě zpívanými pasážemi se na povrch prodírá nelítostné zlo a emotivní vyhrocenost, v čemž další uzurpující – avšak riffováním stále silně melodické – brutality směle pokračují, až nakonec v „Pimeyteen“ dorazí k emočnímu vyvrcholení s krásně hutnou a mrazivou atmosférou. A na úplný závěr jedno příjemné překvapení, a sice impozantní cover symfonicko-pohanského opusu „Valkyria“ od ukrajinské legendy Nokturnal Mortum, jemuž Sawhill Sacrifice vetkli o něco chladnější výraz, a který také díky nádhernému ženskému zpěvu nahání husí kůži.
Finští satanáši z města Hyvinkää jdou na jistotu, a tedy s nějakými žánrovými velepřesahy nepočítejte. Nicméně se jim do díla podařilo vložit – ať už v podobě klidnějších, melancholických vložek, anebo textů držících se mateřštiny – kus své finské identity, která společně se silnou kytarovou melodikou přispívá k přitažlivosti nahrávky, díky čemuž se Sawhill Sacrifice mohou odlišovat od zástupu jiných zlosynů. Inu, tato kolekce by rozhodně neměla chybět v audio knihovně žádného temného rouhače.
|
