Všudypřítomná grungemánie, která se rozhořela na podzim 1991, jako kdyby Slaughter nevadila. Přestože megaúspěch „Nevermind“ od Nirvany likvidoval jednu hairmetalovou kapelu za druhou, Slaughter se zdáli být imunní. Vcelku vydařené EP „Stick It Live“, které vyšlo několik měsíců po debutu je představilo i jako velmi energickou živou kapelu, která nemá problém s prezentací svých skladeb na koncertních pódiích a i přes změny, které se v hudebním průmyslu děly, postupovaly práce na další desce docela hladce. Ještě v roce 1991 umístila kapela skladbu „Shout It Out“ do sci-fi komedie s Keanu Reevesem „Bill And Ted`s Bogus Journey“, Slaughter se Strumem se jako producenti podepsali pod debut „No Rules“ kapely Kik Tracee, aby se pak na pár měsíců zavřeli do studia, kde vznikla dvojka Slaughter „The Wild Life“.
„Sledujeme, co se děje kolem,“ říkal v tehdejších dobových rozhovorech Dana Strum, „a můžu říct, že je to vzrušující. Celá scéna se mění a jsme rádi, že můžeme být přitom.“ Možná při těchto slovech zůstali fanoušci trochu zaskočeni tím, jak asi bude nová deska Slaughter znít, ovšem ty už uklidňoval Mark Slaughter, že se bude rozhodně jednat o klasické album kapely. Lépe se snad ani vystihnout nedá, protože „The Wild Life“, vydaná v dubnu 1992 je v podstatě přímým pokračováním „Stick It To Ya“. Ubyla sice trocha bezprostřednosti a přibylo závažnějších témat, což bylo dané trendem doby začátku devadesátých let, ale jinak by se „The Wild Life“ dala nazvat dvojčetem debutu. Sice ne jednovaječným, ale i tak k sobě obě desky mají hodně blízko.
Především svou strukturou, ale i produkcí a celkovou skladbou zde obsažených věcí. V případě „The Wild Life“ se začíná o mnoho přesvědčivěji, než to bylo v případě „Eye To Eye“ z debutu, otvírák „Reach For The Sky“ je jednou z nejpřesvědčivějších věcí na albu, kde se kapela trochu snaží vymanit z hairmetalové skořápky a pošilhává po serióznějším hardrockovém výrazu. To se nakonec děje i na několika dalších místech, protože „Times They Change“, jenž je inspirována tehdy aktuální válkou v Perském zálivu, je takřka artrockový kousek a „Do Ya Know“ či titulní „The Wild Life“ v sobě mají skoro až heavymetalové riffy.
Slaughter ukázali, že čich na hity, která je provázel obdobím „Stick It To Ya“, je neopustil a proto za tahouna desky lze směle označit pilotní singl „Real Love“ s hostující hvězdou seriálu Beverly Hills 90210 Shannen Doherty v klipu. Právě tato skladba ční nad ostatními, přičemž, pokud se bavíme o těch nejsilnějších věcech desky, je třeba jedním dechem dodat zmíněnou „Reach For The Sky“, rozverně rock n`rollové „Shake This Place“ a „Hold On“, zvonivými kytarami vyšperkovanou „Boulevard Of Broken Hearts“ a baladu „Days Gone By“. Právě v těchto věcech jsou Slaughter nejsilnější a při jejich poslechu si každý nutně pak uvědomí propast, jaká vzniká mezi nimi a skladbami méně vydařenými, jako byly skoro podprůměrné kousky, zejména „Move To The Music“, ale i „Dance For My Baby“ či „Out For Love“. Na to byli fanoušci kapely už zvyklí z dob debutu, tady je to ještě o něco markantnější.
„Mně hrozně vadí alba, na kterých jsou jen tři, čtyři opravdu silné kusy a zbytek je vata,“ zmínil už v roce 1995 Mark Slaughter. „Vlastně i u „1987“ od Whitesnake, jedné z mých vůbec nejoblíbenějších desek, je tomu tak, ale tam přivírám obě oči. Tomu jsme vždycky chtěli zabránit, ale v případě „The Wild Life“ se nám to zrovna nepodařilo.“ Slaughter má zajisté pravdu, ovšem žádný ostrý odsudek zde není na místě, i když kvalitativní laťka oproti debutu sice klesla, ovšem skutečně jen nepatrně. Kapela však už brzy začala pociťovat, že proti všeobjímající horečce ze Seattlu nemá už tolik síly, jak si ještě při natáčení „The Wild Life“ myslela.
Deska se sice umístila hned po vydání na osmém místě oficiálního amerického žebříčku, ovšem brzy z něho začala padat dolů. Stejně tak se Slaughter nepodařilo zopakovat úspěch hitových singlů z debutu, kdy se nakonec do hitparád dostala jen „Real Love“, ovšem ani jí se nepodařilo dosáhnout takových výsledků jako „Up All Night“, „Fly To The Angels“ a „Spend My Life“. Navíc se na kapelu začala pořádně lepit smůla. Odstartoval to zatykač na Tima Kellyho, který doplatil na několik let starých drogový obchod, čímž si kapela proti sobě popudila média, která jí ještě pár týdnů předtím chválila za jejich jasně protidrogový postoj. (Blas Elias: „Ještě před založením Slaughter hrál Tim v jedné kapele v Hollywoodu a oni věčně neměli peníze. Jednou, někdy v roce 1986, se Tim nechal přemluvit od známého, aby donesl balíček hašiše další osobě. Problém byl ten, že jeden z těch týpků byl zaměstnanec FBI. Tenkrát nechal Tima v klidu, ale na akci nikdy nezapomněl, až když se z Tima stala známá osobnost, chtěli z něj udělat odstrašující příklad...“). Kelly proto trávil celý čas u soudu a ve vyšetřovací vazbě a navíc v té době měl Dana Strum ošklivou nehodu na své motorce. Blýskalo se na špatné časy…?
|