KAAR - Svatej holokaust
Tuzemský thrashing nabírá na obrátkách, když vedle více než slušného debutu berounských Murder Inc. máme co do činění s další vydatnou žánrovou porcí, tentokrát servírovanou Pražáky Kaar. Pocitově přitom zůstáváme na značně totožném území, deathové prvky zde sice nenajdeme, zato rytmický válec s hbitou akcelerací, "dějovými" zvraty a celkově napnutým drajvem ano. Po krátkém intru „1095 n.l.“ se z přehrávačů vysupí právě tento neurvalý mix, podpořený stejně psychotickým projevem zpěváka Tomáše, jenž nejednou – ve spojitosti s některými pasážemi – připomene devadesátkové (a tedy nejlepší) období Debustrolu. Velmi častou vokální podporu pak tvoří kytarista Honza a basák Kouďák, což jenom umocňuje komplexní dynamiku skladeb. Z rychlých temp se přechází do šlapava a naopak, koření tvoří sólové výstupy nebo parádně naspídované pasáže, které zaslechneme kupříkladu v náseru „Město hříchů“, zpomalí se pouze jedinkrát, a to v opusu „Odraz zničené mysli“, kde dostal prostor pro emotivní pěvecké vyjádření bubeník Ozz, vše samozřejmě v rámci žánru, takže nečekejme zpěvy o kytičkách a světovém míru. Úplně nejlépe si pak stojí palba „Tančíme s démony“, ve které si zahostovali pánové ze spřátelených smeček Exorcizphobia a Catastrofy (viz také dva roky staré vinylové splitko), přičemž zejména zpěv a frázování Borise ze slovenské party je naprosto úžasné, zvlášť při démonickém vokálním zvýraznění, k němuž dojde brzy po vtípku směřujícímu k seriálu Metalocalypse. Ve spojitosti s parádním melody sólem se jedná o vskutku hitový příspěvek, jenž by na začátku devadesátých let bezpodmínečně okupoval tehdy metalu velmi nakloněnou českou hitparádu. To vše svědčí o nápaditosti pražských autorů, kteří na své třetí plnohodnotné studiovce nabídli tuzemským thrasherům extra šťavnatou hudební kořist.
7,5/10
YouTube ukázka - Tančíme s démony
ALMOST DEAD - Lay Me Down to Waste
Úvod v pořadí čtvrté studiovky americké party Almost Dead začíná chladněji, přičemž je už během první skladby „Dysmorphia“ evidentní, koho čtveřice muzikantů vzývá a obdivuje. Inspirace Panterou je patrná ve zpěvech i stavbě songu, prozatím však není možné rozpoznat míru osobitosti americké kapely. Situaci neulehčí ani navazující titulka, která je poklidnou písní ve stylu Faith No More a opět nejde o nic, co by výrazněji nastínilo autorský plán muzikantů. V tu chvíli člověk naopak začne pochybovat, jestli pánové vůbec tuší, co chtějí případným posluchačům sdělit, počínaje položkou „Shot To The Head“ se ale tento stav začne krystalizovat a hlavně bude kvalitnější po hudební stránce. Svižné tempo s dynamickou strukturou, „pařící“ riffy poprvé více brousící thrashové hrany, nebo až hip-hopové vokální fráze ve stylu Rusů Siberian Meat Grinder, to jsou hlavní přednosti zmíněné skladby. „Why Am I Alive?“ pokračuje v aktivních rytmech, přidají se vyhrávky i technické pasáže, vibrace pěvecké frekvence tentokrát připomene smečku M.O.D., což je pro mě osobně vždy příjemná reminiscence. „Alive In You“ je opět baladickým příspěvkem vstupujícím až na nu-metalové území, tentokrát však Amíci zabodovali a vybrnkávanou hrou, hlubokými vokály i progrockovým sólem navodili příjemnou undergroundovou atmosféru. Song „Deadman“ startují bicí evokující výstřely z automatické pušky, valivý groovy tah skladby pak předznamená závěrečný žánrový rozptyl nahrávky, který jde naproti právě této škatuli, a to zhruba ve stylu desky „Roots“ od Sepultury. Osobitost tedy nakonec není přední hodnotou této desky, nicméně vášeň, se kterou hudebníci prezentují své skladby, leccos spolehlivě vynahradí.
6/10
YouTube ukázka - Shot to the Head
ENEMYNSIDE - Dead Nation Army
Historické putování italské kapely Enemynside vykazuje jisté známky nestability, v devadesátých letech tahle parta fungovala pod jménem Scapegoat, po změně názvu ji zase provázely časté personální rošády, jež v roce 2013 kulminovaly přerušením činnosti, které se táhlo až do předloňska. Jako důkaz, že vše – alespoň v současnosti – opět naplno šlape, Italové vydali čtyřskladbové EP „Dead Nation Army“. To na první dobrou chytne skvělým moderním zvukem, stejně jako rytmickým zápřahem úvodní palby s pěkným názvem „For All The Jerks“, za který by se nemusely stydět ani legendy Exodus ve svém nejsilnějším období. Brzké tempové vyhýbky ale naznačí, že zde nepůjde pouze o přímočarý thrashový náhul (nic proti němu), autoři do starých kompozičních vzorců vnášejí nové impulzy ve formě občasných groovy riffů nebo moderny, která se odráží zejména v melodickém zpěvu Francesca Cremisiniho, nejmarkantněji pak ve dvojici položek „Buried Past“ a „Involution (R)Evolution“, jež zasmrádají Metallicou na sto honů. Je však nutné zmínit, že v této poloze jsou Italové o něco tuctovější, nežli v thrashmetalově syrovějších momentech, ve kterých jsou schopni zaujmout vynalézavou hrou, kterou jistí rytmická sekce, včetně nápaditého představení strojově přesného bicmena Fabia Miglioriho, poutavé sólové variace zase potvrdí technickou zručnost italských hudebníků. EP „Dead Nation Army“ možná není úplně konzistentní, i tak ale oplývá značným potenciálem a dává dostatečný důvod k očekávání příští nahrávky, navíc je kvůli krátké stopáži přívětivé k vašemu jistě napnutému časovému harmonogramu.
6,5/10
YouTube ukázka - Devil In Disguise
|
