Žili byli kdysi slovutní válečníci Manowar, kterým se musí přiznat, že na poli heroicky pompézního a ramenatého heavy metalu patřili ve své době k těm nejudatnějším hrdinům. Ještě před tím, než jim začal docházet dech a uvadat svaly, udeřili svým podobně stylizovaným kladivem seveřané Hammerfall, kterým udatnost a forma slouží (s občasnými výkyvy) doposud. A protože oba jmenované spolky sláva neminula, není divu, že se jimi prošlapanou cestou vydávají i další bojovníci, kteří by rádi dosáhli podobného věhlasu. Budete-li chtít jmenovat někoho, kdo by na to aktuálně mohl mít skvěle našlápnuto, musí zaznít jméno Amíků Visigoth, kteří právě vydali své druhé album „Conqueror`s Oath“.
A podobně jako na tři roky staré prvotině „The Revenant King“ se kluci drží žánrových pravidel, a proto, že sem tam můžete do jejich inspirací zařadit i řadu jiných kapel, než jen ty dvě výše zmíněné, určitě nepřekvapí. Podstatné je, že do svých výpravných opusů a občas až speedem vonících vypalovaček nacpou kvanta energie, válečnické majestátnosti i mladického zápalu, aby jejich kompletní kolekce byla nabitá adrenalinem, vzletnými melodiemi i střízlivou pompou. Navíc Visigoth důmyslně vsadili i na střídmost, takže i když se drží svědčených postupů a podobné kompoziční matrice, nestihne jejich „dobyvatelská přísaha“ zprůhlednět či zevšednět a svůj náboj si udrží do poslední noty.
Z osmičky skladeb je jako důstojný reprezentativní vzorek možné vybírat namátkou, ani z pohledu kvality ani díky dostatku poznávacích osobitých znamení nemůžete sáhnout vedle. Důstojný a sytý hlas Jakea Rogerse, nápaditě melodické kytarové naháněčky i dobře vypointovaná sóla, dynamická a nakopávající rytmika, emotivnost v pomalých výpravných pasážích, sborová heroičnost, dostatečně přehledný a pulsující zvuk, i postupná gradace a narůstání napětí skladeb, vše je jak podle učebnice. A byť náhodné vybírání by skutečně fungovalo, osobně vsázím na komplexní „Warrior Queen“, kde ke všemu výše zmíněnému do poetického zvolnění kromě vypjatého Rogersova hlasu a asi nejsilnější pompéznosti ve sborech Visigoth přihodí i poetickou flétnu.
Byť je „Conqueror`s Oath“ postavena na silně staromilském základu, vůbec nezní staromilsky. Jak vidět, když klasický true heavy metal uchopíte za správný konec a dáte do něj kus svého já, má tenhle styl pořád co nabídnout. A Visigoth by v něm jednou mohli hrát velmi důležitou roli.
|
