První dvě nahrávky projektu Sunstorm, jenž má ve svém čele výborného zpěváka Joe Lynn Turnera, znamenaly poctivé a v nejednom okamžiku i skvělé řemeslo zasahující do žánrů melodický hard rock a AOR. Třetí deska „Emotional Fire“ ale navzdory názvu mnoho emocí nevzbudila, poté se odporoučel autor Dennis Ward, kterého nahradili tradiční skladatelští poslíčci stáje Frontiers, tedy Alessandro Del Vecchio a Simone Mularoni. Tím se podstata hudby posunula více ke klasickému hard rocku, o žádném vítězství ale v souvislosti s předešlým příspěvkem „Edge Of Tomorrow“ rovněž mluvit nemůžeme. A jak si stejné autorské duo poradilo s novinkou „The Road To Hell“?
Otvírák „Only The Good Will Survive“ nabízí standardní hardrockový obsah, kterému dodává punc nadprůměru povedený refrén. Titulka oproti tomu nedisponuje vtahující chorusovou část, čímž je její působivost o level snížena. Podobně si vede také počinek „On The Edge“, který zní jako cokoli z novodobější produkce německého kytaristy Axela Rudi Pella. Melodické jiskry se vrátí v písni „Blind The Sky“, do níž nás vítá letní pohodou prosvícený motiv, brzy se přidají svižné sloky i slušný refrén a my si tak můžeme odškrtnout vrcholný moment nahrávky. Navazující „My Eyes On You“ se sedmdesátkovým feelingem ovšem kvůli zhola běžným tónům náladu zase o kousek zchladí, středně svižné tempo skladby „Future To Come“ naopak pobaví dynamickou hrou, stejně jako povedeným chorusem.
„Everywhere“ znamená povinný baladický moment, jenže ten autorům – stejně jako v případě minulé desky – příliš nevyšel, pánové se sice snaží, kytara brečí jako při smutečním marši, emotivní přenos je ovšem na poměry hardrockové kapely trestuhodně nízký. Hammondkové představení na startu „Resurrection“ doprovodí hbitě rozdováděné sólo i dobrý refrén, kvůli čemuž začíná poslech alba připomínat jízdu na horské dráze. Kus „Calling" je totiž zase kompozičně nemastný neslaný, zbývající dva songy „State Of The Heart“ a „Still Fighting“ oproti tomu spadají do povedenější části díla. Z novinky Sunstorm dýchá o něco více života, nežli z předešlé nahrávky, o nějaký velký rozdíl ale nejde (pomyslou půlbodovou diferenci navíc není možné uskutečnit kvůli zvuku, který je tentokrát o kousek horší) a člověk se pořád nemůže ubránit pocitu, že projekt s tak hvězdným zpěvákem by měl nabízet podstatně pozoruhodnější muziku.
|
