S námětem svého druhého alba „Century Of Decay“ se švýcarští heavíci Headless Crown možná trefí do myšlenkových pochodů mnoha svých příznivců – koncepční sci-fi příběh, sepsaný zpěvákem Steffem Perronem, vypráví o dělníkovi z blízké budoucnosti, jenž se snaží uniknout svému bezvýznamnému životu bez cíle prostřednictvím svých snů, s touhou žít ve světě, který si sám vytvořil. S muzikou už to bude asi složitější, jejich heavy metal, s kterým Headless Crown oproti svému tři roky starému debutu poměrně zhutněli a zagresivněli, je jako odpolední směna v kovošrotu – tvrdý, houževnatý, nesmlouvavý a nikterak výjimečný.
Možná by se dalo lákat na sytý a důrazný zvuk, na pár chytlavých (nijak přehnaně) melodií, na ustavičně vyceněné zuby, na solidní hráčské umění a na nepolevující tvrdost. Kdyby se Headless Crown neutopili v polovině alba v absolutní nenápaditosti, dalo by se mluvit o hodně dobrém albu. Díky skladbám, jako je našlápnutá titulní „Century Decay“ s lehce teatrálním zpěvem (paradoxně uječené manýry jsou v té vytrvalé a nepolevující údernosti a neohebnosti hodně podařeným momentem a škoda, že k nim Steff Perrone nesáhne častěji), výrazným sloganem, krátkým podmanivým brumendem i melodickým kytarovým sólem, atmosféričtější „The Blackness“, ze které tu úvodní atmosféru sice Headless Crown vymlátí, ale aspoň ji nahradí živým sólem, či díky zvonivé kytaře v úvodu uvolněnější „The Eyes Of The Crow“ s tahavou vokální linkou a příjemným zvolněním, ve kterých do typické neústupnosti Headless Crown pustí něco světla, stojí za to tuhle desku úplně nepřehlédnout. Díky pasáži odstartované basovým brumláním ve skladbě „Listen“ s říkankovitě otravnou vokální linkou, kde se Headless hodně pracně snaží o potemnění, přes až psychedelický opar v zašmodrchané „Plan 9“ s protivným refrénem a vrcholící v podobně laděném „Outerminated Travel“ si pak jasně uvědomíte, že ta přímočarost a zaťatá houževnatost mají něco do sebe pouze v případě, že se je Headless Crown nesnaží svazovat a komplikovat, nechají jim volný průchod a nesnaží se o jakoukoliv výpravnost.
A díky tomu je „Století rozkladu“ docela schizofrenní deska. V hlavě po ní zůstane vymeteno, Headless Crown z vás svým nasazením dokáží vymlátit každou myšlenku, chuťově však vyjde tahle deska docela jalově. Tu bezútěšnost obyčejného života hlavního hrdiny svého příběhu dokázali Headless Crown solidně zhmotnit, nicméně vystrčit hlavu z šedého metalov0ho průměru se jim příliš nepodařilo.
|
