Řeknu vám jedno, už dlouho mi žádná čistě black metalová nahrávka neudělala takovou radost jako novinka právě recenzovaných KUTURLAT. V dnešní době pompézních a přeumělkovaných aranží je to doslova svěcená (ovšem samotným ďáblem) voda pro všechny milovníky nekompromisní a syrové metalové nálože. Tohle CD je hudebně tak jednoduché a zvukově totálně archaické, že je to až krásné. Při poslechu křepčím a zhurta omlacuji palici o zeď...
Sestava je klasická, o jedné kytaře a hlavně s živými bicími. Možná nechápete, proč se pozastavuji právě u nich, ale sami se zamyslete, kolik dneska znáte blackových part s bicmanem z masa a krve. U KUTURLAT je prostě vše v naprostém pořádku a já tentokrát nemám žádnou výhradu. Chápu, že se někomu nemusí zamlouvat takřka zastaralý zvuk nahrávky, ale právě ten je myslím tou trefou do černého, protože krásně evokuje staré dobré časy, kdy se psaly dějiny extrémního metalu. KUTURLAT prostě nejsou kapela, co se snaží najít další Ameriku, ale parta kluků, co hraje hudbu, která jim jde ze srdce. A právě to je z „Necroritual“ velmi cítit a já to shledávám velmi sympaticky. Ostatně, celá kapela je mi velmi sympatická a ač se to může zdát přitažené za vlasy, dokáže mě nabýt velmi pozitivní náladou...
Opravdu se nestydím za to, že mě opět jednou dostala stará známá škola (i když zahraná od mladé kapely). Pro mě nejsilnější CD v rámci žánru, co se mi tenhle rok dostalo do ruky. Šlape to opravdu nádherně a proto tak vysoké hodnocení. První písnička na desce se jmenuje „Morbid Feelings“. Ano, tyto slova „Necroritual“ přesně vystihují...
|
