Slyšíte tu komerci? Já rozhodně ano! O čem mluvím? Dostal se mi do ruky nový dlouho očekávaný počin Kabátů nesoucí honosný název CORRIDA. Fakt, že Kabát je v současnosti jen továrnou na peníze, je myslím každému dobře znám, nemá tedy smysl to tu opět rozebírat.
Desku zahajuje nesmyslné intro a jakési rify úvodní skladby, nyní již poměrně známé, mající za úkol navodit atmosféru pravé španělské koridy. Písně s v celku kvalitními texty a zajímavou linkou doslova ničí úsměvná sóla, jak tomu je například v klipovce „Burlaci“, a nedokončenost několika pecek navozuje dojem, jakoby album bylo nahráváno ve spěchu, což mě udivuje, beru-li v potaz, že Kabáti pracovali na desce déle než rok. Myslím, že bych Kabát mohl označit jako tvrdší Chinaski, já to však neudělám, protože jsem na jejich hudbě vyrůstal a kdyby někdo tohle před pár měsíci napsal, tak ho pošlu do oněch míst. Nyní s tím však souhlasím. Některé novinky jsou něco jako slabší odvar starších fláků, jiné zas koketují s jinými styly, to mi přijde jako strašná komerce. Jsem hodně zvědavý na živé podání těchto novinek, protože to u mne rozhoduje, na desce může skupina mnoho ovlivnit a okořenit samply a různými jinými zvuky. Jak album začíná, tak i končí, nesmyslným zvukem podobným znělce Večerníčku.
Taky bych měl trochu chválit. Takže vyzdvihnout musím stále lepší a techničtější zpěv Pepy Vojtka, více Kabátovských sborů, než na předchozí Dole v dole a v neposlední řadě také lepší texty, než na již zmíněné předchozí desce. V každém případě chválím jisté přitvrzení jednak v muzice, jednak i v textech. Jen tak dál, ještě alespoň třikrát tolik!
Teď pro mě největší nedostatek desky... V některých slokách téměř přestávají hrát kytary, třeba to zní docela dobře, ale je to potom ještě Kabát? Opravdu by to chtělo trochu výraznější kytary. Hodně mi vadí i jakási uhlazenost. Po hudební stránce chybí albu také jistá nápaditost, s tímto názorem jsem se shodl i s některými manažery a hudebník, kteří Corridu slyšeli.
Srovnám-li Corridu s předešlým Dole v dole, musím opět připomenout přitvrzení v textech, avšak připadá mi, jako by toto přitvrzení Kabáti chtěli zvýraznit a upozornit na něj, aby ho náhodou někdo nepřehlédl. Také mi přijde, že na Dole v dole byly byť uhlazené, ale výraznější kytary. Na Corridě však na rozdíl od předchozí desky nechybí ten známý Kabátovský humor. Slyším tu také takovou směs rocku s country, na rozdíl od starších počinů však nejsou na konci alba, ač by se tam hodily. Taková shoda s Dole v dole je závěrečný song „Kdo ví, jestli to samé“, který se trochu podobá „Kdo si nechce hubu spálit“ z minulé desky.
Je tu cítit jistý posun, jen nevím jakým směrem. Možná je to jakési vypokračování Go satane go, možná je to vzkaz starým fanouškům, že thrashová éra už dávno pradávno odzvonila a na jejich místo nastupují nagelovaní teenageři. Na desce mě rovněž mrzí, že si žádnou písničku nezazpíval basák Milan Špalek. Zazpíval si sice duet s Pepou Vojtkem a myslím, že nazpíval i krátký bonus „Joy“, ale žádná balada v jeho podání tu není. Na závěr píši hodnocení. Myslím, že šest bodů z deseti je až dost. Doufám, že jsem žádného Kabátníka nepohoršil. Na úplný závěr musím napsat výrok jistého člověka v jisté diskuzi: „… recenzoři a kritici Kabát vždy pomlouvali, ale jim to bylo u prdele“.
|
