Stano Madzin je evidentně člověk velmi zručný. Stačí rozevřít krabičku CD „Escape From Reality“. Produkce, logo, cover, design, music, lyrics a hlavně veškeré nástroje (když započítáme i programování)... Jo, tohle všechno dá už fušku a ne každý by si na to troufnul.
První co pohladí vaše zorničky, je obal a celkové grafické zpracování, které si zaslouží absolutorium. Je to pastva pro oči, která potěší hlavně pamětníky staré thrashové školy (napadá mě třeba srovnání s obaly MEGADETH). Za tohle zaslouží Stano jedničku podtrženou. Za hudební obsah však již maximální hodnocení čekat nemůže, i když se k těm horním příčkám pomalu a jistě blíží. Projekt DISBELIEVER se prezentuje klasickým death metalem, občas hraným pěkně nahrubo podle veškerých old school tradic („Without Sense Of Blame“), občas za přispění dávky atmosférických prvků („Dimension Of Mind“). Celkem se ale jedná o tu nejryzejší podobu smrtícího kovu, který nasáklý thrash metalovou zuřivostí začal stoupat před těmi dvaceti lety na své první vrcholy. Někdo může namítnout, že dneska je tahle hudba mírně out, ale nejen já hrnu to, že nejlepší death byl právě v této podobě. Žádná snaha o co největší masakr, který většinou začíná a končí stejně (Pozor! Neříkám, že i tady nemohou vzniknout kvalitní věci.). Největší důraz je kladen na složitější strukturu skladeb a občas i nějakou tu pěknou melodii. Stano a jeho DISBELIEVER tohle všechno splňuje. Deska má spád, dokáže zaujmout a jednoduše nedokáže urazit. Stano sice sází na již zmiňované vyzkoušené a osvědčené postupy, tudíž nepřináší nic nového, ale hlavní je, když se deska dobře poslouchá a to „Escape From Reality“ bezesporu ano.
Největší slabinou budiž zvuk. Když si však uvědomíme, že to celé vznikalo doma, tak zase tolik rýpat nemůžeme. Mezi lidi se s tím v pohodě může. Jenom bych si příště pohlídal zvuk bicích.
„Escape From Reality“ je již tisíckrát slyšená záležitost, ale opět potěší. Přál bych Stanovi, aby sehnal ostatní maníky do kapely a rozjel bych to pěkně naplno. Takovou „An Escape From Reality“ bych si na koncertě s DISBELIEVER zapěl velice rád.
P.S.: Nemůžu si pomoc, ale občas mi přijde, jako bych slyšel nějakou novou nahrávku pražských MANTHAS (R.I.P.). Stano má i velmi podobnou barvu hlasu jako Wayne...
|
