BIFFY CLYRO - The Myth Of The Happily Ever After

Biffy Clyro jsou na britských ostrovech hvězdy, jejich fanoušci jim rozumějí a kritici po vydání každé desky tasí ty nejvyšší známky. Tahle parta ze Skotska hraje přesně ten druh rocku, který v jejich domovině v současné době frčí. Jsou tak akorát retro, aby stále mohli tvrdit, že jsou současná kapela. Jsou alternativní, ale ne zas moc, aby jim neutekl hitový profit. Jsou to obyčejní chlápci, ale jen zdánlivě, protože dobře vědí, že domácí fanoušci je mají takřka za polobohy. Jsou zasnění, přesně tak jak si přejí jejich fanynky, ..více

[recenze]

[23.11.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

FOREIGNER - Agent Provocateur

Úspěch „4“ byl fenomenální a zastínil všechna předchozí alba. Vydavatelská firma Atlantic se samozřejmě rozhodla kout železo, dokud bylo žhavé a rychle na trh vypustila kompilační album „Records“ které mělo jediný účel - nové fanoušky přitáhnout ke starší tvorbě kapely a tím zvýšit prodejnost i prvních tří desek. To se také stalo a „Double Vision“ se paradoxně do dnešních dnů v Americe prodalo více než „4“. ..více

[recenze]

[22.11.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]

VELVET CHAINS - Icarus

Rocková scéna v nejhříšnějším městě na světě, v americkém Las Vegas, žije a má se čile k světu. Dokladuje to také v podstatě nová kapela, která se dala v tomto městě dohromady. Velvet Chains mají aktuálně na svém kontě debutovou desku „Icarus“. Ambice s ní mají velké a věří si. Je pro to důvod. Od vydání alba uplynulo pár týdnů a kapela se začíná dostávat do hledáčku fanoušků amerického rock n`rollu, v němž se mísí vlivy glam metalu osmdesátých let se vším pozlátkem klasického hard rocku ..více

[recenze]

[21.11.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

Nils GOLDSCHMIDT (VELVET CHAINS) - Spolupracovat s lidmi od Guns N`Roses byla skvělá příležitost

Velvet Chains je takřka nový pojem na rockové scéně. S kořeny v Latinské Americe kapela vyrostla z kasín a klubů Las Vegas, aby se v současnosti pomalu začala dostávat do povědomí lidí. K tomu má posloužit debutové album „Icarus“, na které se podařilo získat velmi zajímavé hosty, zejména člena Guns N`Roses, kytaristu Richarda Fortuse. Start má tato čtveřice silný, uvidíme, jak se jí podaří kvalitu „Icarus“ udržet i v budoucnosti. Basista a hlavní mozek kapely, chilský rodák Nils Goldschmidt, si věří...více

[rozhovory]

[21.11.2021]

[Jan Skala]

[]

Albert BOUCHARD (BLUE ÖYSTER CULT) - Druhý díl Imaginos se odehrává za druhé světové války

Přestože bubeník Albert Bouchard opustil legendární Blue Öyster Cult už před čtyřiceti lety, je s hudbou této kapely neodmyslitelně spjatý. Možná proto se vrací k albu „Imaginos“, které pod hlavičkou Blue Öyster Cult vyšlo v roce 1988 a představilo koncept konspiračních teorií bývalého a dnes už zesnulého manažera Blue Öyster Cult Sandyho Pearlmana. Bouchard si jej tehdy vzal za své a proto se k němu teď po třiceti letech znovu vrací. ..více

[rozhovory]

[20.11.2021]

[Jan Skala]

[]

FOREIGNER - 4

„Mick a Lou se rozhodli, že si všechno chtějí řídit sami, být v centru kapely,“ vzpomínal na rok 1980 po letech vyhozený kytarista a saxofonista Ian McDonald. „Mick se rozhodl dát najevo, že je to jeho kapela, k čemuž mu menší kolektiv vyhovoval. Já tu kapelu miloval a sám bych neodešel, ale bohužel to nebylo moje rozhodnutí.“ Z Foreigner se stala čtveřice. Jones se pevně rozhodl, že McDonalda ani druhého odpadlíka klávesistu Ala Greenwooda ..více

[recenze]

[15.11.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 10/10]

RESIST & BITE - Resist & Bite

Návrat kytaristy Tommyho Skeoche do soukolí showbyznysu je pro řadu lidí velkou událostí. Fanoušci nejčistšího amerického hard rocku osmdesátých let mají stále v paměti jeho práci, kterou odvedl v řadách kapely Tesla, která, ač se vymykala hairmetalovému hnutí, k němuž byla mylně řazena, dokázala prodávat alba po tunách. A desky „Mechanical Resonance“, „The Great Radio Controversy“, „The Psychotic Supper“ a koneckonců i „Bust A Nut“, na nichž Skeoch exceluje, se ukázaly být trvalkami bez příznaků stárnutí. ..více

[recenze]

[14.11.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

Tommy SKEOCH, Nathan UTZ (RESIST & BITE) - Jsme vzlétající raketa a nemáme v plánu přistávat

O rozhovor s kytaristou a bývalým zásadním členem americké hardrockové formace Tesla Tommym Skeochem jsme se snažili už delší dobu. Loni po vydání alba projektu Skin Suit to nevyšlo, Skeoch už kapelu házel za hlavu a stavěl partu Resist & Bite. Ta nedávno vydala debutovou desku, která může být pro nejednoho fanouška Tesly trochu překvapující. Tentokrát Tommy zareagoval velmi rychle a měl obrovskou chuť se rozpovídat o své nové tvorbě. ..více

[rozhovory]

[14.11.2021]

[Jan Skala]

[]

DURAN DURAN - Future Past

Byly doby, kdy rockeři a metalisté Duran Duran nenáviděli. Tahle kapela ve své době představovala (spolu s Depeche Mode) protiváhu vůči všemu rockovému a metalovému a hudební scéna se dělila na ty, kteří byli buď metalisty nebo depešáci (kam patřili i příznivci Duran Duran). Dnes se všechny rozdíly dokonale setřely. Depeche Mode jsou předlohou pro rockové hudebníky, kteří vesele předělávají jejich největší hity a Duran Duran jsou uznávaní muzikanti napříč celým hudebním spektrem...více

[recenze]

[13.11.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]

MINISTRY - Moral Hygiene

Al Jourgensen je naprostý nezmar. Kolikrát už byl pohřbíván kvůli zničující heroinové závislosti, aby vždycky z drogového hrobu dokázal vstát a dokázat, že nějaká síla mu ještě zbyla. Kolikrát svým nevyzpytatelným chováním vypudil spoluhráče z kapely a zbyl sám jako kůl v plotě, A kolikrát říkal, že ta která deska je jeho definitivně poslední? Feťákům se ze zásady nevěří a to i přesto, že Jourgensen tvrdí, že už minimálně dva roky chlastá jen pivo, kouří marihuanu a občas si dá halucinogenní houbičky. ..více

[recenze]

[12.11.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]

BROTHERS IN ARMS - Sunset And Clark

Tomu, kdo se zajímá o americkou heavymetalovou scénu, nebude jméno kytaristy Jacka Frosta neznámé. Tento třiapadesátiletý muzikant se na scéně objevil už v devadesátých letech, kdy vedl svou kapelu Frost Bite, aby si pak založil vlivnější partu Seven Witches a stal se členem formace The Bronx Casket Company basisty Overkill D.D. Verniho. Na přelomu tisíciletí byl na roztrhání, v posledním roce existence kapely se stal členem legendárních Savatage,..více

[recenze]

[09.11.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]

FOREIGNER - Head Games

Původní vnitřní nerozbornost Foreigner vzala za své. Vyhazov basisty Eda Gagliardiho odstartoval nekončící sérii personální kotrmelců, které do dnešních dnů udělali z kapely zcela jinou formaci, v níž jediným členem, který si pamatuje nejslavnější časy, je kytarista Mick Jones. Na konci sedmdesátých let Foreigner byli jednou z největších nových kapel té doby, protože multiplatinové úspěchy alb „Foreigner“ a „Double Vision“ je postavili mezi největší hegemony scény. ..více

[recenze]

[08.11.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

ALCATRAZZ - V

I když kariéra této americké heavymetalové formace nepatřila nikdy k neklidnějším, to, co Alcatrazz zažili v posledním roce s nimi a zejména s jejich fanoušky dozajista otřáslo. Loni přišla tato parta s comebackovým albem a prvním dílem za posledních čtyřiatřicet let, „Born Innocent“, na němž jako by chtěla demonstrovat nerozbornost sestavy, v níž se objevili hned tři muži z počátků kapely. Dnes je všechno jinak. Klávesista Jimmy Waldo a basista Gary Shea stále drží prapor Alcatrazz nad hlavou, ..více

[recenze]

[07.11.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

Jimmy WALDO (ALCATRAZZ) - Teď už táhneme všichni za jeden provaz

Američtí heavymetalisté přežili rozchod se zpěvákem Grahamem Bonnetem a dál žijí vlastním životem. S novicem Doogiem Whitem, bývalým zpěvákem Blackmoreových Rainbow, předkládají nový materiál, o němž jsou plně přesvědčeni, což nebylo u této kapely v minulosti vždy samozřejmé. Podle slov klávesisty a zakládajícího člena Alcatrazz Jimmyho Walda podtrhuje podstatu kapely a navazuje především na debut „No Parole From Rock N`Roll“, ..více

[rozhovory]

[07.11.2021]

[Jan Skala]

[]

KOLINSS (DEBUSTROL) - Karel Kryl nás taxíkem rozvážel po nádražích

Přestože „Thrash The Trash“ od Arakainu byla první thrashmetalová deska, která po sametové revoluci vyšla, neméně důležitou úlohu má debut Debustrolu „Neuropatolog“. Ten ukázal, že se v tuzemské kotlině hraje thrash ještě mnohem zuřivější, než jaký prezentovala Brichtova parta, a že pojmenování „čeští Slayer“, které se za Debustrolem táhlo už od vydání dema „Vyznání smrti“, má své opodstatnění. Je k nevíře, že od původního vydání „Neuropatologa“ uplynulo třicet let, ..více

[rozhovory]

[06.11.2021]

[Jan Skala]

[]

RUNNING WILD - Blood On Blood

Starého psa novým kouskům nenaučíš. V případě Running Wild, nebo spíše kapitána německé instituce Rolfa Kasparka, se toto rčení používá už řadu let. Je to k tomu pádný důvod. Od dob, kdy z hamburského přístavu vyjel na rozbouřené moře jeho pirátský škuner, uběhlo více než třicet let, ale Rolf roky nepočítá. Pořád se tváří, jako kdyby se psal letopočet 1987, kdy se do světa dostal opus magnum „Under Jolly Roger“. Running Wild, kteří se dnes tváří jako plnohodnotná kapela,..více

[recenze]

[05.11.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]

GUS G. - Quantum Leap

Kytarista Gus G. už dávno překročil formát své kapely Firewind, která je a pravděpodobně i bude řazena k nižší lize na heavymetalovém kolbišti. Částečně se tak stalo poté, co si jej vybral tým Ozzyho Osbournea, aby nahrál kytary na album „Scream“ a pak se postavil po Madmanově boku i na koncertní pódia. Především se to děje však kvůli jeho sólovým ambicím. Ty se rozlétly všemi možnými směry, když jim heavy/powermetalová škatulka Firewind byla příliš těsná. Gus se tak prezentoval coby mnohem všestrannější umělec, ..více

[recenze]

[03.11.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

WAYWARD SONS - Even Up The Score

Komu by se stýskalo po někdejší britské senzaci Little Angels, může být pro něho dobrou variantou kapela Wayward Sons, a to nejen proto, že v ní zpívá frontman Little Angels Toby Jepson. Ten se u řady starých fanoušků kapely, fungující na přelomu osmdesátých a devadesátých let, trochu zdiskreditoval sólovou dráhou, na níž nejprve naskočil na vlnu grunge, aby skončil u těžce alternativního rocku, což bylo něco, co pamětníci alb „Don`t Pray For Me“, „Young Gods“ a „Jam“ rozhodně slyšet nechtěli. ..více

[recenze]

[02.11.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

Ticho před bouří aneb tajemná mantra Limp Bizkit

..více

[bulvární koutek]

[02.11.2021]

[Jan Skala]

[]

FOREIGNER - Double Vision

Těžko by se v létě 1977 v Americe hledala žhavější akvizice, než byli Foreigner. Kiss pomalu vyhořívali na sólových ambicích jednotlivých členů, Journey se stále ještě potáceli mezi progresivním rockem a příliš intelektuálním jazz fusion, „Hotel California“ od The Eagles se už stávalo příliš ohranou písničkou, Aeromsith spíše klimbali v drogovém rauši a Cheap Trick se na svůj útok na špičky hitparád teprve chystali. Foreigner našli skulinu mezi těmito kapelami a vydobyli si obrovský úspěch...více

[recenze]

[01.11.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 9/10]

TITANIC - ON

Poslední roky byly pro brněnský Titanic docela těžké, ještě více než celá jejich kariéra, která prošla řadou zákrut a podivných chvil. Fakt, že těžké nemoci podlehl basista a dlouholetá opora Milan Hanák, ji mohl srazit na kolena. Jenže vůle byla tentokrát silnější. A to i přes odchod dalšího z důležitých členů, kytaristy Georgiho Enčeva. Zdálo se, že na všechno zůstal jako poslední mohykán frontman Zdeněk Černý sám. Tento pamětník starých časů a původního „tancovačkového“ Titanicu..více

[recenze]

[30.10.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

Marek ASHOK ŠMERDA (TITANIC, CRADLE OF FILTH) - Metal máme v DNA

Klasická éra Titanicu, tedy doba alb „Metal Celebration“ a „Ábel“ je současnosti vzdálená třicet let. A vlastně ještě před deseti lety by si nikdo možná nevsadil ani falešnou pětku, že se brněnské legendě povede na tuto dobu tak dobře navázat. A to i přesto, že dnes je jediným pamětníkem oněch časů v sestavě frontman, zpěvák a kytarista Zdeněk Černý (v Titanicu však také nehrál přes dvacet let, od roku 1990 až do léta 2011), kterého postupem posledních let obklopili noví muzikanti, ať už po odchodu kytaristy Georgiho Enčeva nebo smrti zásadního člena, basisty Milana Hanáka..více

[rozhovory]

[30.10.2021]

[Jan Skala]

[]

LORDS OF BLACK - Alchemy Of Souls, Part II

Když loni vyšlo album „Alchemy Of Souls, Part I.“, oslavující návrat chilského zpěváka Ronnieho Romera do lůna španělské party, bylo už z názvu jasné, že dojde na pokračování. Proč však pokračovat v něčem docela průměrném, co staví na výborném hlase frontmana a instrumentálních dovednostech zbytku kapely, ale skladby nabízí docela nezajímavé a šedé, jak jen dnešní heavy metal umí být? Jenže Lords Of Black jsou zjevně se svou pozicí dělníků stylu spokojeni a Romero..více

[recenze]

[27.10.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6,5/10]

FOREIGNER - Foreigner

Jméno Foreigner zní zdánlivě jako pojem ze vzdálené minulosti, ale přestože drtivá většina dnešních posluchačů komerčních rádií tento název skutečně nezná, největší hity kapely jsou dávno nadčasovými kousky, které neodmyslitelně patří nejen k playlistu různých rádií, ale především k největší rockové klasice všech dob. Stačí jen říct název nejproslulejší skladby, až aristokraticky vznešené balady „I Want To Know What Love Is“ a i ten, kdo se absolutně o rockovou hudbu nezajímá, ví, která bije. ..více

[recenze]

[25.10.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 9/10]

BLUEDAHLIA - BlueDahlia

Řada spojení rockových hvězd vypadá na papíře lákavě, výsledek však bývá někdy až tristní. Jen si vzpomeňte na nekonečnou řadu superskupin, které v posledních letech rostly jako houby po dešti, většinou s úkolem vytřískat posledních pár peněz na hasnoucí slávě, přinášející materiál, který se většinou nemohl srovnávat s tím nejlepším, co dotyční muzikanti vyprodukovali v dobách svého největšího rozmachu. Proto je zapotřebí ke každému takovému projektu přistupovat s obezřetností. ..více

[recenze]

[24.10.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 9/10]

Paul SHORTINO (ROUGH CUTT, BLUEDAHLIA, KING KOBRA) - Případ Rough Cutt je v rukách právníků

Americký zpěvák Paul Shortino je na rockové scéně zkušený matador. Zažil osmdesátá léta, kdy měl blízko k průlomu se svou původní kapelou Rough Cutt, chvilku působil ve stylově spřízněných Quiet Riot, v novém miléniu zakotvil i u kdysi velmi známé formace King Kobra. Výčet jeho aktivit se nyní rozrůstá o další položku, když do světa vypustil debutové album projektu BlueDahlia. Tomu vdechl život spolu s kytarou Tracym G, který byl v devadesátých letech oporou Ronnieho Jamese Dia, ..více

[rozhovory]

[24.10.2021]

[Jan Skala]

[]

YES - The Quest

Legendární Yes vydávají novou desku a nastolují tím otázku, zda dokáží být po více než padesáti letech a v prakticky odlišné sestavě dnes relevantní. Jestliže si v sedmdesátých letech, kdy vydali své pionýrské desky, zakládali na tom, že jsou novátorští a poslech jejich alb byl vždy vzrušujícím dobrodružstvím, mohou být stejně přitažliví i po půl století? Mohou být také tak hitoví jako v na začátku osmdesátých let, kdy vydali komerčněji laděné a nejúspěšnější album „90125“? ..více

[recenze]

[22.10.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6/10]

Chris HOLMES - Unbearable Influences

Dávno tomu, co Chris Holmes stál vedle Blackieho Lawlesse a symbolizoval jednu z největších amerických senzací své doby. Tehdy byl brán za takřka stylotvorného kytaristu, který dokázal vnést do hudby W.A.S.P. znepokojující prvek a udělal ji více heavymetalovější než bylo v tehdy těžce glammetalovém Los Angeles zvykem. Jenže dnes Holmes členem W.A.S.P. není a na jeho výkony ve „Wild Child“, „I Wanna Be Somebody“ nebo „Blind In Texas“ se vzpomíná s notnou dávkou nostalgie. ..více

[recenze]

[19.10.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 5/10]

THE SWEET - Identity Crisis

The Sweet dojeli do konce… Když předchozí album „Waters Edge“ sklidilo víceméně negativní reakce (které si až tak úplně nezasloužilo) a v hitparádách zaznamenalo fiasko, měla kapela čas na rozmyšlenou, jak se současným stavem naložit. S nahráváním dalšího alba se nepospíchalo, protože za dveřmi studia už byl jen zlomek dávných fanoušků, kteří ještě na novou desku čekali. Ani samotné členy kapely nic netlačilo. Začátek osmdesátých let byla doba, kdy vydavatelské firmy začaly na trh chrlit všemožné výběry, ..více

[recenze]

[18.10.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 4/10]

THE LUCID - The Lucid

Poslední měsíce byly pro Davida Ellefsona turbulentní období. Poté, co se před deseti lety opět usadil v srdci Megadeth, které kdysi pomáhal Daveovi Mustaineovi stavět na nohy, už to vypadalo, že ti dva se znovu stali nerozlučnými brachy, kteří spolu kapelu dotáhnou až do konce. Chyba lávky. 24. května letošního roku svět obletěla zpráva, že Mustaine z Megadeth Ellefsona bez milosti vyrazil. Důvodem prý mělo být Ellefsonovo soukromé video se sexuálním obsahem, které uniklo na internet. ..více

[recenze]

[17.10.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

David ELLEFSON (THE LUCID) - Seattleský zvuk roku 1991 jsem miloval

Přestože je David Ellefson známý jako basista a zakládající člen thrashmetalových velikánů Megadeth, tato skutečnost už dnes neplatí. Tento americký muzikant se už přenesl přes hořký rozchod s kapelou Davea Mustainea a dnes stojí na startovní čáře s novou kapelou The Lucid. „Chci tvořit hudbu se svými přáteli,“ říká v následujícím rozhovoru a naráží tím na fakt, že jeho nová kapela vyrostla na kamarádství mezi jednotlivými členy. Ambice má slušné, přestože Ellefson ví, že v dnešní době není jednoduché..více

[rozhovory]

[17.10.2021]

[Jan Skala]

[]

TOXIC ROSE - In For The Kill

Švédská čtveřice Toxic Rose kupodivu moc nepospíchala. Je to pět let, co vydala debutové album „Total Tranquility“, od kterého si slibovala velký průlom. Částečně přišel, deska s mixem typického švédského hair metalu nového tisíciletí, heavymetalové klasiky a ostrou image někde mezi Mötley Crüe 1983 a filmem Šílený Max dokázala zaujmout a slibovala kapele slušnou budoucnost. Jasně, byl tady Covid a tím celkové zastavení kultury, ale přece jen pět let je dost dlouhá doba, aby se na jediné album kapely zapomnělo. ..více

[recenze]

[16.10.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6,5/10]

K.K.`S PRIEST - Sermons Of The Sinner

Návrat kytaristy K.K. Downinga z pohodlného křesla jeho rezidence zpět do víru hudebního dění je na metalové scéně jedna z největších událostí letošního roku. Znovu je na pořadu dne otázka, proč jeden ze symbolů nejčistšího heavy metalu před deseti lety tak spěšně opustil domovské Judas Priest, když řeči o důchodu pravděpodobně sloužily jen k tomu, aby zakryly podivné vztahy, které v Judas Priest panovaly. ..více

[recenze]

[15.10.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

THE PROFESSIONALS - SNAFU

Přestože se punk dnes hraje po celém světě a kapel, ohánějících se tímto stylem, je jako much, o původní punk je obrovská nouze. Když vezmeme největší lídry vlny z let 1976 a 1977, kdy punková horečka zachvátila celý svět, zjistíme, že vlastně už žádní nejsou. Ani v Americe, ani v Evropě. The Clash skončili už dávno a definitivní tečku za šancemi na jejich comeback udělala smrt zpěváka Joea Strummera, Ramones už spolu hrají v nebeském baru, i Johnny Thunders za sebou před třiceti lety zavřel víko heroinové rakve ..více

[recenze]

[13.10.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

ASKING ALEXANDRIA - See What`s On The Inside

Co naplat, staří metalcoroví fanoušci dávno Asking Alexandria oplakali, protože tahle britská parta rozhodně není tím, čím bývala před deseti lety. Tenkrát se dala považovat za metalcorovou mašinu, která chrlí kulometná tempa, screamované fucky lítají všude kolem a přítomnost elektroniky je spolu s kytarami dominantním prvkem. To je dneska minulostí, přestože bylo jasné, že přesun do jiných stylových odvětví nemusí Asking Alexandria pouze prospět. V jejich případě se to ukázalo jako dvousečné. ..více

[recenze]

[12.10.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

THE SWEET - Waters Edge

Psal se rok 1980, který byl pro klasickou éru The Sweet jedním z nejkritičtějších. Kapela se ještě nevzpamatovala z vyhazovu Briana Connollyho, který měl být očistným procesem, ale spíše jí podrážel nohy při každé příležitosti a velmi vlažné (až negativní) přijetí alba „Cut Above The Rest“ pro ni bylo skutečně studenou sprchou. Staří fanoušci odmítali chodit na koncerty, kde chyběl Connolly, čímž se projevil odliv posluchačů nejen v prodejnosti alb, ale také v návštěvnosti vystoupení. Kvůli tragické události z Vánoc 1979, ..více

[recenze]

[11.10.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6/10]

MAD INVASION - Edge Of The World

Na už tak hodně bujné švédské scéně vyrostlo další jméno, které potvrzuje, že klasický hard rock je v této skandinávské zemi stále žádaným zbožím. Kapela není tvořena žádnými zelenáči, kteří rockovou hudbu ovlivněnou sedmdesátými či osmdesátými lety hrají jen velmi zřídka, ale pěticí ostřílených muzikantů, jenž už mají v kapse životopisy, odpovídající veteránům koncertních pódií. Přesně to jsou Mad Invasion, projekt takřka ještě s mokrým rodným listem, ale už nabízející debutové album..více

[recenze]

[10.10.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]

Hal MARABEL (MAD INVASION, BAD HABIT) - Život je boj dobra se zlem

Přestože je švédská pětice Mad Invasion novým pojmem na hardrockové scéně, plány má velké. Aktuálně tato parta, tvořená ostřílenými muzikanty, vydává debutovou desku „Edge Of The World“, ovšem už pomýšlí na další aktivity. Jak se dozvíte z následujícího rozhovoru s kytaristou Halem Marabelem, pracují Mad Invasion na druhém albu, které bude mít koncepční charakter. Chystají se také na koncertní představení svých skladeb, ovšem k tomu by mělo dojít až zhruba za rok. ..více

[rozhovory]

[10.10.2021]

[Jan Skala]

[]

D.D. VERNI & THE CADILLAC BAND - Let`s Rattle

D.D. Verni nikdy nebyl čistokrevným metalistou, přestože je spolu se zpěvákem Bobbym „Blitzem“ Elsworthem vůdčí postavou thrashmetalové legendy Overkill. Jeho skladatelský styl vždy pošilhával po jiných hudebních odvětvích, proto už první album Overkill „Feel The Fire“ bylo načichlé punkem víc, než jakékoliv jiné metalové album do té doby. Punk (vždyť si také Verni zvolil svou přezdívku podle Dee Dee Ramonea) ..více

[recenze]

[09.10.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

TREMONTI - Marching In Time

O tom, že Mark Tremonti je skvělý kytarista, který se vyprofiloval pravděpodobně nejvíce ze všech post-grungeových hrdinů počátku milénia, se snad ani není třeba bavit. Není sice stylotvorný, ale rozhodně je dost osobitý na to, aby si mohl dovolit kromě domovské kapely (tou jsou už řadu posledních let Alter Bridge) vydávat i alba s kapelou nesoucí jeho příjmení. Je skvělým a zručným kytaristou, kromě instrumentální zdatnosti disponuje i zajímavým stylem,..více

[recenze]

[08.10.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]

A PALE HORSE NAMED DEATH - Infernum In Terra

Stýská se vám po výtečné kapele Type O Negative, která v devadesátých letech dokázala dostat svůj kříženec gotického metalu a doomu do hitparád, kde ji neminulo dokonce platinové ocenění? Tahle kapela už z mrtvých nikdy nevstane a její poslední kapitola byla dopsána ve chvíli, kdy nepřehlédnutelný frontman Peter Steele zemřel v roce 2010 na protržení tlustého střeva, ovšem její odkaz je stále živý. Alespoň v tvorbě kapely A Pale Horse Named Death, kterou od chvíle, kdy se uzavřela kariéra Type O Negative, ..více

[recenze]

[06.10.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]

Vladimír MIŠÍK - Noční obraz

Čas se nedá zastavit a Vladimír Mišík to ví moc dobře. Už před pár lety překročil sedmdesátku a může z pozice pamětníka a jakéhosi mentora české rockové scény sledovat, jak se řada jeho nástupců snaží dosáhnout alespoň stejného statusu, jako má on. To ale dost dobře nejde, protože Mišík má nepopiratelný talent a řadu zkušeností, neboť prošel desítkami let, politickými režimy i změnami hudebního vkusu takřka bez ztráty kytičky. Jeho projev byl vždy osobitý a ačkoliv ze zdravotních důvodů už skončil s aktivním muzicírováním, ..více

[recenze]

[05.10.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

THE SWEET - Cut Above The Rest

Jak si The Sweet poradí bez svého nejvýraznějšího poznávacího znamení a blonďatého miláčka publika, zpěváka Briana Connollyho? To byla nejtěžší otázka, která kapelu, management, ale i fanoušky sužovala od podzimu roku 1978, kdy bylo rozhodnuto, že Connollyho excesy dosáhly fáze, ve které již nemohl být součástí kapely. O rozpadu se neuvažovalo, přestože bylo jasné, že upadající pověst kapely může ještě více utrpět. Rozhodnutí přišlo na přelomu let 1978 a 1979, kdy byl Connolly ještě papírově členem kapely...více

[recenze]

[04.10.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6/10]

M.ILL.ION - Back On Track

Tak přece jen se M.ill.ion vracejí znovu na scénu. Poslední léta u nich byla dost divoká a nejeden fanoušek je už považoval za odepsanou kapelu. Ne, že by se zdiskreditovali posledním materiálem "Sane & Insanity", ale to co se stalo potom, by zlomilo vaz asi i otrlejším kapelám. V roce 2014 na turné po Velké Británii chytil kapelník a basista B. J. Laneby zákeřnou bakterii, která jej takřka připravila o život. Když se prokousal dlouhou rekonvalescencí, ..více

[recenze]

[02.10.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

Genesis 2021 anebo hořký návrat na židli bolesti...

..více

[bulvární koutek]

[02.10.2021]

[Jan Skala]

[]

CARCASS - Torn Arteries

O významu britských Carcass v deathmetalovém ranku se ani nemá smysl bavit. Během prvních let svojí existence udělali takový pokrok, že si vysloužili status jedné z nejdůležitějších kapel všech dob. A nic na tom nezměnil fakt, že dlouhá léta byli považováni za definitivně mrtvou kapelu a mezi jejich deskami leží řada (promarněných?) let. Když v roce 2013 potvrdili několik let trvající comeback albem "Surgical Steel", jež v mnohém navazovalo na jejich nejlepší desku "Heartwork",..více

[recenze]

[01.10.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 9/10]

VEGA - Anarchy And Unity

Britská Vega si až moc zahrávala s trpělivostí svých fanoušků, přesto v podstatě neudělala nic, čím by si nějakou nevraživost mohla vysloužit. Jen natočila pár slabších desek, čímž u řady příznivců sabotovala úsilí z počátku kariéry, kdy v roce 2010 předložila výtečný debut „Kiss Of Life“ a o tři roky později neméně podařené album „What The Hell!“. Pak to s kapelou začalo jít z kopce, když „Stereo Messiah“ očekávání nesplnilo ..více

[recenze]

[29.09.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

THE RAVEN AGE - Exile

Podivné album do podivné doby… Tak by se dalo charakterizovat nejnovější dílo miláčků britského metalového tisku, kapely The Raven Age, kterou vede kytarista George Harris, syn Stevea Harrise z Iron Maiden. Kapela profitovala z toho, kdo je tatík jednoho z nich a spolu s Iron Maiden se svezla na turné. Velký úspěch z toho samozřejmě nebyl, protože chtít po fanouškovi Železné panny, aby aplaudoval průměrnému metalcoru, by byl nadlidský úkol. The Raven Age si začali hledat vlastní cestičku,..více

[recenze]

[28.09.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

THE SWEET - Level Headed

The Sweet byli v roce 1977 v jakémsi podivném rozpoložení, po letech takřka nepřetržitého koncertování přišla dlouhá pauza. Zlí jazykové dokonce tvrdili, že kapela už patří minulosti. Místo toho manažer David Walker vyjednal pro The Sweet přestup ze stáje RCA ke kolosu Polydor, což pro kapelu znamenalo tučnější konta. Přesto se žádná selánka nekonala. Kapela začínala tvořit nové album, ale komunikace mezi ní a zpěvákem Brianem Connollym se nacházela takřka na bodu mrazu. Své slovo do toho vnesl nejen alkohol ..více

[recenze]

[27.09.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]

CANDLEBOX - Wolves

Grunge je dnes už dávno historický pojem. Od chvíle, kdy vyšlo slovutné „Nevermind“ od Nirvany a z grunge stal celosvětový fenomén, uplynulo už třicet let. Ëra flanelových košil a načesaných vlasů už pominula. Co z ní zbylo? Nirvana a Soundgarden patří minulosti, Alice In Chains a Stone Temple Pilots museli po smrti frontmanů změnit svůj nejvýraznější prvek a Pearl Jam už dávno nejsou tím, čím bývali v dobách „Ten“ nebo „Vs“. Jsou tu ještě kapely druhého sledu, které se vezly na úspěchu Nirvany..více

[recenze]

[26.09.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

Kevin MARTIN (CANDLEBOX) - Nic tak velkého jako grunge už asi nepřijde

Candlebox v dobách největší grunge mánie zazářili jako kometa. Skalní příznivci stylu jim vyčítali, že se pouze vezli na vlně zájmu, ovšem ani to nemohlo zastřít fakt, že se jejich debutového alba z roku 1993 prodalo v Americe čtyři miliony kusů. Kapela, vedená dnes už jediným původním členem zpěvákem Kevinem Martinem však s koncem grunge zcela nezmizela a její sedmé studiové album „Wolves“ více než předchozí počiny navazuje (alespoň formou, v jaké kapela je) na její nejslavnější časy. ..více

[rozhovory]

[26.09.2021]

[Jan Skala]

[]

Billy IDOL - The Roadside

Že se Billy Idol s vydáváním nových alb zrovna nepřetrhne, je jasné už řadu let. Tytam jsou doby, kdy během prvních jedenácti let sólové kariéry vysolil pět alb, která měla vysokou kvalitu (samozřejmě i odvážný až šokující „Cyberpunk“) a zajistila mu post rockové hvězdy. Pak nečekaně zpomalil. Byl brán jako jeden ze symbolů osmdesátých let a jeho „Rebel Yell“ je považován za přežitek této dekády, takže do devadesátých let se příliš nehodil, ale přidaly se i problémy s drogami, alkoholem..více

[recenze]

[25.09.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

MANIC STREET PREACHERS - The Ultra Vivid Lament

Doby, kdy britští buřiči Manic Street Preachers procházeli divokou evolucí, jsou pryč. Stejně jako devadesátá léta, která pro ně byla dobou inspirativní i pohnutou. Tehdy všechno letělo dopředu závratnou rychlostí, i jejich vývoj, při kterém se z glam punk rock n`rollového debutu „Generation Terrorists“ dostali přes hlubokou depresivní brázdu „The Holy Bible“ až k nablýskanému, takřka poprockovému soundu, neobyčejně svojskému a na první poslech rozpoznatelnému. Tehdy zažili dobu největší slávy, ale i smutku,..více

[recenze]

[24.09.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]

KISS - Psycho Circus

Euforie z Kiss sálala na míle daleko. Nakolik byla uvěřitelná ví snad jen několik zainteresovaných jedinců, ale je fakt, že stará sestava se přece jen sehrála. I přes kolísavé výkony Petera Crisse ze začátku turné „You Wanted The Best, You Got The Best“ si všechno nakonec sedlo a celý podnik slavil nebývalý úspěch. Přestože kapela měla aktuálně venku nahrávku „Carnival Of Souls“, nikdy ji nepřijala zcela za svou a v době jejího oficiálního vydání už připravovala album nové,..více

[recenze]

[23.09.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

Sami YAFFA - The Innermost Journey To Your Outermost Mind

„Když to skončilo s Hanoi Rocks, vrátil jsem se domů a myslel si, že můj život skončil. Měl jsem už za sebou všechno. Bylo mi jedenadvacet,“ řekl bývalý basista finské legendy Sami Yaffa, když vzpomínal na hořký konec kapely, kterou de facto zabila automobilová nehoda, při níž v autě Vince Neila z Mötley Crüe zemřel bubeník Razzle. Zabila je nehoda… a drogy. Na začátku roku 1985 členové kapely fičeli až po uši v drogách a někteří, včetně Yaffy (a hlavně kytaristy Andyho McCoye) ..více

[recenze]

[22.09.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

ANDREW W.K. - God Is Partying

Andrew W.K. chtěl být kdysi rockovou hvězdou za každou cenu. Možná měl na to, aby si užil svých patnáct minut slávy, když se jeho debut „I Get Wet“ rozšířil po celém světě a dostal se i do rozličných hitparád, ale všechno pak pominulo, Andrew se začal věnovat produkční činnosti, vstoupil do světa filmu a stříbrného plátna a už se ani nečekalo, že se někdy vrátí k muzice jako člověk, který stojí jako středobod na pódiu. Stalo se a před třemi lety vydal comebackové album ..více

[recenze]

[21.09.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

THE SWEET - Off The Records

Euforie, která v řadách The Sweet vládla v první polovině sedmdesátých let, začala pomalu ale jistě vychládat. Album „Give Us A Wink“ nesplnilo komerční předpoklady a kromě singlu „Action“, který zabodoval především v Americe, žádná jiná ze skladeb v žebříčcích prakticky nefigurovala. The Sweet vsadili na „The Lies In Your Eyes“, která z hitparád po pár kolech vylétla jako namydlený blesk a „4th Of July“ se do nich ani nedostala. Kapela zamířila do Ameriky, kde v předchozích let měla slušnou fanouškovskou základnu,..více

[recenze]

[20.09.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

GYPSY PISTOLEROS - The Mescalito Vampires

Gypsy Pistoleros jsou aktivní snad více než kdy jindy. I když to v předchozích letech vypadalo, že těmto britským milovníkům klasického glam punku Hanoi Rocks, flamengových melodií a cikánského postoje trochu dochází dech a s vydáváním řadových alb to nebylo nijak valné, v současnosti je všechno jinak. Třináct let jejich fanoušci čekali na druhou řadovou desku, která se objevila loni pod názvem „The Greatest Flamenco Glam Sleaze Band Ever!“. ..více

[recenze]

[19.09.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

Gypsy Lee PISTOLERO (GYPSY PISTOLEROS) - Složit zbraně? Nasrat!

Gypsy Lee Pistolero, vlastním jménem Lee Mark Jones, září optimismem. Povedlo se mu totiž vrátit kapelu Gypsy Pistoleros na scénu v plné parádě a silnější než kdy dříve. To potvrzuje velmi silná deska „The Mescalito Vampires“, která je takovým novým debutem kapely. Proto bylo zapotřebí Leeho trochu vyzpovídat. Zpěvák se projevil jako rozený vypravěč, který se nebál mluvit o chybách z minulosti, jež na čas jeho hudební kariéru zruinovaly. Hudba Gypsy Pistoleros je pozvánkou do podivného polosvěta, ..více

[rozhovory]

[19.09.2021]

[Jan Skala]

[]

George LYNCH - Seamless

Diskografie bývalého kytaristy Dokken George Lynche je obsáhlá až běda. Kromě nejslavnějšího působiště ve jmenované kapele zahrnuje i další Lynchovu dlouholetou partu Lynch Mob, řadu nejrůznějších projektů, tu s bývalými členy Dokken, jinde se zpěvákem Stryper Michaelem Sweetem, a v neposlední řadě i úctyhodnou řádku sólových alb. Ta byla vždy nejméně komerčními počiny z jeho katalogu, Lynch se nevyhýbal ani instrumentálním kouskům. A jestliže v osmdesátých letech zažil období největší slávy, ..více

[recenze]

[18.09.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]

THE WILDHEARTS - 21st Century Love Songs

Situace u britských The Wildhearts je stabilizovaná. Kapela, která se většinu času své kariéry vykazovala neklidem a personálními kotrmelci zjevně dostala rozum a dnes už několik let znovu působí v nejsilnější sestavě z poloviny devadesátých let. Její předák Ginger je znovu při síle a má jasnou vizi, jak mají The Wildhearts vypadat. Definitivně pryč jsou elektronické experimenty z dob „Endless, Nameless“ i jistá tvůrčí vyprázdněnost počinů z první desetiletky tohoto tisíciletí. ..více

[recenze]

[17.09.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

KISS - Carnival Of Souls: The Final Sessions

Fanoušci Kiss se v polovině devadesátých let museli nutně cítit totálně zmateni. Kapela se po ukončení turné k „Revenge“ stáhla do ústraní, ve kterém přežila dobu největší grungemánie po sebevraždě Kurta Cobaina v dubnu 1994. Možná o to překvapivější bylo prohlášení, že Kiss začínají pracovat na nové desce s názvem „Carnival Of Souls“. „Carnival Of Souls“? Co to je za název, tak vzdálený od divokého nočního světa Kiss? Už jen tohle mohl být signál, že nezůstane kámen na kameni,..více

[recenze]

[16.09.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]

BOKASSA - Molotov Rocktail

Kdyby tuto norskou trojici jednou nezaslechl bubeník Metallicy Lars Ulrich, byli by Bokassa nejspíš stále jen kapelou lokálního významu v okolí Trondheimu. Jak se říká, každou velkou formaci pomohla udělat náhoda a tohle byla jedna z nich. Ne že by se z Bokassa ihned stali velké hvězdy, ale překročili hranice rodného Norska a jako předkapela Metallicy se svezli po světě. Úděl předkapel sice bývá těžký, ale Bokassa i při nevděčném odpoledním čase dokázali zaujmout. ..více

[recenze]

[15.09.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]

DANKO JONES - Power Trio

Co čekat od Danko Jones nebo od kanadského muzikanta, po němž je celá kapela pojmenována? V podstatě pořád to samé, protože je vždy nad slunce jasnější, že ve chvíli, kdy kapela oznámí novou desku, se žádná změna konat nebude. Je to už léty zaběhlý kolorit, když se zablýskne na scéně jeho holá hlava, spustí se také pořádně syrový rock n`roll, vyrostlý na garážových tradicích kapel MC5 nebo The Stooges, řádně poučený špinavostí a hospodským odérem Motörhead a trochou hvězdných manýr raných Guns N`Roses. ..více

[recenze]

[14.09.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]

THE SWEET - Give Us A Wink

Překotné tempo roku 1974, v němž The Sweet vydali dvě alba, bylo třeba trochu zastavit. Už proto, že vydavatelská firma si žádala singly místo nové desky a kapela byla přesvědčena, že musí znovu přehrát skladbu „Fox On The Run“ z počinu „Desolation Boulevard“ do popovější podoby. To se ukázalo jako dobrý tah (byť po stránce umělecké trochu zbytečný), protože „Liška“ doběhla na čelo hitparád nejen v řadě evropských zemí, ale i v Americe a Jihoafrické republice,..více

[recenze]

[13.09.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]

THE NIGHT FLIGHT ORCHESTRA - Aeromantic II

Jak udělat stálici a hvězdu evropské rockové scény z projektu, postaveného z legrace a z lásky ke kapelám typu Foreigner nebo Toto, na to mají švédští The Night Flight Orchestra zřejmě zaručený recept. Od dob, kdy vydali debutové album „Internal Affairs“ letos uplynulo devět let a za tu dobu se z party složené z muzikantů severských deathmetalových kapel Soilwork nebo Arch Enemy stal skutečný úkaz. Kdekdo se v začátcích nápadu udělat poctivé retro přelomu sedmdesátých a osmdesátých let pochechtával. ..více

[recenze]

[12.09.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 9/10]

David ANDERSSON (THE NIGHT FLIGHT ORCHESTRA) - Metalisti jsou hodně otevření posluchači

Kometa na rockové scéně. Tak byl v posledních letech nazýván švédský superprojekt The Night Flight Orchestra. Překvapivá kapela, hrající AOR přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, ač tvořena členy deathmetalových kapel. Kapela natolik zvláštní, že veškerou svou image i vizuální stránku situovala do zmíněné doby. Ale také kapela, která dokázala absolutně odlišnou hudbou zaujmout davy na metalových festivalech. Když před pár lety vyšly desky „Amber Galactic“ a „Sometimes The World Ain`t Enough“,..více

[rozhovory]

[12.09.2021]

[Jan Skala]

[]

HOOKERS & BLOW - Hookers & Blow

Tohle vypadá na pořádnou rock n`rollovou oslavu. I když jsou Hookers & Blow jen oddechový projekt ostřílených muzikantů americké rockové scény, přece jen došlo na vydání debutové desky. Jak už to u podobně laděných spolků bývá (zmiňme zejména zámořskou smetánku Hollywood Vampires), neztrácí ani tato parta čas s tvorbou vlastních věcí a věnuje se výhradně coververzím skladeb, které formovaly hudební vkus jednotlivých členů. A když se bavíme Hookers & Blow, tak je jasné, ..více

[recenze]

[11.09.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

THE KILLERS - Pressure Machine

Cesty osudu jsou nevyzpytatelné, a když už nevěříte, že vás může něco překvapit, stane se tak. Přesně to je případ nového alba amerických miláčků alternativní scény. Kdo by si vsadil, že tahle hihňavá parta vystoupí někdy z jistých vod indie rocku, nasáklého syntezátory a jednoduchými poprockovými melodiemi a vydá se jinam. Navzdory možnému neúspěchu, navzdory tomu, že je opustí roztoužené fanynky, bažící po dalších dalších variacích na hity „Mr. Brightside“, „Somebody Told Me“ nebo „Human“. ..více

[recenze]

[10.09.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

KISS - Revenge

V dubnu 1991 naděje ještě žila. Eric Carr se podrobil úspěšné operaci srdce a brzy se připojil zpět ke kapele, aby ve studiu nazpíval sborové vokály ke skladbě „God Gave Rock N`Roll To You“, coververzi ze sedmdesátých let od kapely Argent, která se objevila na soundtracku k filmu „Bill And Ted`s Bogus Journey“. Carrovi však jeho zdravotní stav nedovoloval do skladby nahrát bicí, o což se nakonec musel postarat Eric Singer, člen kapely Badlands a někdejší parťák Paula Stanleyho z jeho sólové kapely...více

[recenze]

[09.09.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

QUICKSAND - Distant Populations

Pokud bychom měli vybrat jedinou kapelu, kterou by šlo označit za utajený tip post-hardcorové scény, tak by to pravděpodobně byli američtí Quicksand. A to nejen pro jejich hudbu, která vychází z kořenů amerického undergroundu přelomu osmdesátých a devadesátých let, kdy se svorně plivalo na Mötley Crüe nebo Poison, obdivně se vzhlíželo k Pixies, prvním albům Faith No More, demosnímkům Helmet a k seattleské scéně. Z toho všeho kdysi z newyorských sklepů vylezli právě Quicksand,..více

[recenze]

[08.09.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

IRON MAIDEN - Senjutsu

Čekání na nové Iron Maiden se s každou další deskou o rok prodlužuje. Tentokrát se čekalo šest let, což je znovu nejdelší pauza. Jistě, byl tady Covid, s nímž si zejména zpěvák Bruce Dickinson užil své, ale vinu na něj svalovat nelze. Nejpravděpodobnější důvod bude ten, že britská legenda (samozřejmě kromě přibývajícího věku) potřebuje stále více času a prostoru pro své megalomanské projekty, neboť už vlastně není schopna natočit normální heavymetalovou desku. ..více

[recenze]

[07.09.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6/10]

IRON MAIDEN - Vyplatí se strategický útok, Senjutsu...?

Dlouhá a trnitá cesta byla k „Senjutsu“. Asi jako do pekla a zpět, jak rádi říkají heavymetaloví umělci, Iron Maiden nevyjímaje. Pojďme se podívat na to, co se v lůně britské (snad ještě) heavymetalové legendy změnilo od doby, kdy v září 2015 přišla s dílem „The Book Of Souls“, které se nakonec ukázalo být přelomovým. Ne proto, že by nabídlo v její tvorbě nějaké novum, protože tak to u Iron Maiden nechodí, ale proto, že vyšlo ve formátu dvojalba, což se kapele Stevea Harrise zjevně natolik zalíbilo,..více

[profily]

[07.09.2021]

[Jan Skala]

[]

THE SWEET - Desolation Boulevard

Přestože se mohlo zdát, že rok 1974 byl pro The Sweet nejlepším kariéře, všechno nebylo tak růžové. Ještě v době, kdy nebyla na světě deska „Sweet Fanny Adams“ došlo k události, která měla mít na kariéru těchto Angličanů neblahý vliv a předpokládaný rozchod s autorskou dvojicí Nicky Chinn a Mike Chapman proti tomu byl jen pouhým čajíčkem. Jednoho večera začátkem téhož roku se totiž zpěvák Brian Connolly stal terčem násilného útoku, po kterém skončil s poraněným krkem a hlasivkami v nemocnici...více

[recenze]

[06.09.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 9/10]

Bernie MARSDEN - Kings

Spojovat dnes jméno britského kytaristy Bernieho Marsdena s Whitesnake je trochu zavádějící. Marsden byl členem této kapely a po boku Davida Coverdalea s ní vydal hned pět alb. To ale byli trochu jiní Whitesnake než je známe nejen ze současnosti, ale i z jejich nejslavnějšího alba z roku 1987. Na deskách jako „Lovehunter“ nebo „Ready An` Willing“ se ještě neroztáčela kola pozlátkové slávy stavěné na hollywoodském třpytu, ale hrál se festovní hard rock, stavěný na silných bluesových kořenech. ..více

[recenze]

[05.09.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

JACK RUSSELL`S GREAT WHITE - Great Zeppelin II: A Tribute To Led Zeppelin

Když v roce 1998 vyšlo tributní album „Great Zeppelin: A Tribute To Led Zeppelin“ od amerických Great White, své opodstatnění to mělo. Právě uplynulo třicet let od chvíle, kdy si Robert Plant, Jimmy Page, John Paul Jones a John Bonham založili kapelu, která se měla stát tou největší na světě a navíc podobně laděná alba nebyla v té době natolik běžná. Great White, vedeni zpěvákem Jackem Russellem, tímto krokem své fanoušky překvapili a řada z nich uznávala, že se Američané s repertoárem legendárních Britů popasovali..více

[recenze]

[04.09.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 5/10]

Miloš Dodo DOLEŽAL (VITACIT) - Starám se o svůj odkaz na scéně

Miloš Dodo Doležal se vrátil k Vitacitu. Nenastoupil samozřejmě do současné sestavy kapely, ale rozhodl se zpracovat předrevoluční období, kdy stál v jejím čele. Nedávno vydanou nahrávkou „1986 – 1989 Revisited Part 1“ dokázal zacelit díru, která v historii Vitacitu byla. Jak už napovídá samotný název, Dodo se ohlédl do předrevolučního období, před debutovou desku „Vzhůru přes oceán“ a v odpovídající kvalitě nabídl skladby, po kterých fanoušci dávno volali..více

[rozhovory]

[04.09.2021]

[Jan Skala]

[]

NITRATE - Renegade

Nick Hogg znovu zcela překopal sestavu svého studiového projektu. Vypadl z ní kytarista a zpěvák Rob Wylde i bubeník Paul Newdeck, kteří se věnují své úspěšné kapele Midnite City, skončil v ní však i zpěvák Philip Lindstrand. Jakoby bublina splaskla. Nitrate udělali velký dojem svým debutovým albem „Real World“ z roku 2018, jež se pyšnilo výtečným a nablýskaným AOR, které sice nebylo nikterak objevné, ale mělo tak velkou dávku hitového potenciálu, až nejeden posluchač zalitoval, ..více

[recenze]

[03.09.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6/10]

KISS - Hot In The Shade

Po vydání „Crazy Nights“ jako by se Kiss začali znovu dostávat do širšího povědomí a pokud nesměřovali rovnou ke svému statusu ze sedmdesátých let (to už nebylo dost dobře možné), minimálně se popularitou vrátili do dob „Lick It Up“. MTV, která udávala tón všeobecnému vkusu, si oblíbila jejich klipy „Crazy Crazy Nights“, „Reason To Live“ a „Turn On The Night“, a kapelu nasazovala vedle nových hegemonů doby Poison, Guns N`Roses a Mötley Crüe. Ti všichni na Kiss odkazovali jako na své vzory,..více

[recenze]

[02.09.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

HEAVEN & EARTH - V

Sestava Heaven & Earth se znovu změnila k nepoznání. Jediným pojítkem s minulostí a vlastně i s debutovým albem „Windows To The World“ zůstal kytarista Stuart Smith, který v minulosti míval pletky s pozdějšími sestavami legendárních The Sweet. To ale nikdy pro hudbu Heaven & Earth nebylo směrodatné, protože Smithovo srdce vždy bylo pro plnokrevný hard rock, stavěný na základech starých alb Deep Purple, Rainbow či pozdější éře Black Sabbath. ..více

[recenze]

[01.09.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

Lee AARON - Radio On!

Kdeže Metal Queen… Přezdívka, kterou kanadské zpěvačce Lee Aaron dali fanoušci v osmdesátých letech podle jejího klasického alba z roku 1984, už dávno neplatí. Přestože se tehdy vedly debaty o tom, jestli Lee Aaron skutečně hraje metal, nebo se jedná jen o lehce přitvrzený hard rock se známkami hollywoodského glamu, dnes jsou podobné úvahy bezpředmětné. Doby, kdy metalista byl zarputilým jedincem, odmítajícím jinou pravdu než tu, kterou hlásili Iron Maiden, jsou už dávno pryč ..více

[recenze]

[31.08.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

THE SWEET - Sweet Fanny Adams

Kola slávy se začínala roztáčet. Přestože debut „Funny How Sweet Coco Can Be“ zabodoval pouze ve Skandinávii a v domovské Velké Británii byl označen za propadák, singl „Co-Co“ byl stále uhnízděný v žebříčcích. Skladatelská dvojice Nicky Chinn a Mike Chapman kapele nabídla další skladby, které však nebyly určené pro album, ale spíše pro singlové užití. Na tomto poli se totiž The Sweet začalo v roce 1972 nebývale dařit. ..více

[recenze]

[30.08.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 9/10]

NIGHT RANGER - ATBPO

Přestože jsou Night Ranger považováni za jedny z typických představitelů hair metalu osmdesátých let, tak jednoduché to není. Night Ranger začínali v době, kdy byl tento styl na vzestupu a své debutové album „Dawn Patrol“ vydali rok poté, co Mötley Crüe vypustili do světa svou toxickou prvotinu „Too Fast For Love“, ale schválně si tyto kapely zkuste porovnat…, moc styčných bodů nenajdete. Zatímco Mötley Crüe (ale i Ratt a další) byli tvrdší, sprostější a na odiv stavěli svou náklonnosti k opačnému pohlaví a drogám všeho druhu, ..více

[recenze]

[29.08.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

Brad GILLIS (NIGHT RANGER) - Od Ozzyho jsem odešel, když Night Ranger získali smlouvu

Night Ranger žijí. Ba co více, dokonce přišli s novým albem „ATBPO“, kde zní nejlépe za posledních několik let. Kapela je sice spjata s osmdesátými léty, kdy zažívala na kalifornské scéně největší úspěchy, ovšem i přes pár hluchých let se stále nechce vzdát nové tvorby. Jedním z důležitých autorů je kytarista a zakládající člen Brad Gillis, který je Night Ranger věrný už bezmála čtyřicet let. Ten se rozpovídal o nové desce, ale i zavzpomínal na zlatou éru kapely nebo na své působení po boku Ozzyho Osbournea. ..více

[rozhovory]

[29.08.2021]

[Jan Skala]

[]

Vrazíme do toho dolar, řekl Kurt Cobain. Kolik jich ale bude?

..více

[bulvární koutek]

[28.08.2021]

[Jan Skala]

[]

MORDRED - The Dark Parade

Budou mít Mordred co říct v dnešní době, když jejich dávná tvorba jasně symbolizovala odvážné experimenty přelomu osmdesátých a devadesátých let, kdy šlapali na paty slovutným Faith No More? Tehdy byla scéna rozkastovaná, hlavní proud stále ještě vytvářel losangeleský hair metal, na který ovšem tvrďáci koukali skrz prsty a vyžívali se v mnohem divočejším thrash metalu. Ten nabíral na intenzitě, v podhoubí už bujel death i black a do všeho začínaly pronikat vlivy elektroniky. ..více

[recenze]

[27.08.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6/10]

KISS - Crazy Nights

Kolem Kiss se začali rojit různí externí skladatelé, které si k sobě Paul Stanley v polovině osmdesátých let zval stále častěji. V Brucovi Kulickovi sice našel dalšího parťáka, jenž s ním dokázal udržet krok a psát skladby, ovšem Gene Simmons byl stále moc zaměstnán mimo domovskou kapelu na to, aby byl Stanleymu oporou při tvorbě nového materiálu. Kromě herecké činnosti, která v té době kulminovala, si založil také vlastní společnost Simmons Records a věnoval se produkční činnosti. ..více

[recenze]

[26.08.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 9/10]

MŇÁGA A ŽĎORP, GRAVITY - 21. 8. 2021, Knížecí pivovar Plasy

I když je počasí letošního léta hodně podivné a připomíná spíše ospalé podzimní dny, ten sobotní den se povedl. Krásné počasí pozdního léta lákalo k návštěvě Knížecího pivovaru v Plasích, který nabízel kromě osvěžení zlatavým mokem i předposlední koncert letošního Plaského kulturního léta, vystoupení tuzemské legendy Mňága a Žďorp a amerických hostů, floridské kapely Gravity. Na první pohled trochu nesourodá dvojka…..více

[reporty]

[25.08.2021]

[Jan Skala]

[]

RESURRECTION KINGS - Skygazer

Superskupiny nemívají zpravidla dlouhou životnost a proto je překvapující, že se Resurrection Kings znovu hlásí o slovo. Jejich bezejmenný debut vyšel v roce 2016 a nepředstavoval nic jiného, než dobře zvládnuté řemeslo. Dnes už leží zavátý prachem času... Žádný žánrový klenot se nekonal. Od tak zkušených muzikantů jako je bubeník Vinny Appice (ex-Black Sabbath, Dio), kytarista Craig Goldy (ex-Dio), basista Sean McNabb (ex-Great White, Dokken, Lynch Mob, Quiet Riot) a zpěvák Chas West (ex-Bonham, Tribe Of Gypsies) ..více

[recenze]

[24.08.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6/10]

THE SWEET - Funny How Sweet Coco Can Be

Přestože dnes jsou The Sweet spíše zapomenutou kapitolou rockových dějin a jejich odkaz čas od času oživuje jediný přeživší člen klasické sestavy kytarista Andy Scott, který je (v podstatě) ve své v sólové kapele, byly doby, kdy tahle čtveřice z Londýna těžce šlapala v popularitě na paty hardrockovým hegemonům Deep Purple, Black Sabbath, Uriah Heep a dokonce i Led Zeppelin. Udělala sice několik rozhodnutí, které ji nakonec otočily do protisměru a v druhé polovině sedmdesátých let ..více

[recenze]

[23.08.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]

Thunderstick (THUNDERSTICK, SAMSON) - Bruce Dickinsona jsme objevili zpívat s nějakou kapelou v hospodě

Barry Graham Purkis je nezmar. Byl u hardrockové revoluce v sedmdesátých letech, byl také u zrodu Nové vlny britského heavy metalu. Nějaký čas se stal nejviditelnějším symbolem klasického heavy metalu, protože koketoval s Iron Maiden, nahrál základní alba s kapelou Samson, a poté se profiloval i v kapele, která nese jméno jeho alter ega – Thunderstick. To trvá dodnes, Thunderstick jsou stále živou formací a jejich šéf se může pyšnit umístěnkou mezi padesátku nejlepších rockových bubeníků světa, ..více

[rozhovory]

[22.08.2021]

[Jan Skala]

[]

Dan HORYNA (MERLIN) - Odchod z Vitacitu jsem zvažoval už rok

Začátkem tohoto měsíce proběhla zpráva, že zpěvák Dan Horyna končí v legendárním Vitacitu. Znovu… Byl to on, kdo na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let utvářel tehdy ještě hardrockovou tvář Vitacitu, aby s Ladislavem Křížkem po Horynově odchodu nabrala kapela ostře metalové směřování a zahájila nejslavnější etapu své existence. Znovu se Horyna do Vitacitu vrátil 2012, aby se nejprve dělil o koncertní setlist právě s Křížkem a následně s Fanym Stehlíkem. Teď je všechno jinak. V Horynovi dozrálo rozhodnutí, ..více

[rozhovory]

[21.08.2021]

[Jan Skala]

[]

BUCKCHERRY - Hellbound

Byly doby, kdy Buckcherry byli skutečně dobrá, ač nijak objevná kapela, ale také časy, kdy nestáli skoro za starou belu. Nejlépe se jim vedlo na začátku kariéry, když se hned po vydání skvělého debutu dostali do předprogramu Kiss na turné k albu „Psycho Circus“, což byla pro začínající kapelu událost jako hrom. Energií navíc leckde dokázali zastínit hlavní hvězdy a poháněni hitovými singly „Lit It“ a „From The Movies“ se brzy dostali do žebříčků. Vypadalo to, že v dobách, které rock n`rollové hudbě skutečně nepřály,..více

[recenze]

[20.08.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

KISS - Asylum

Pro kytaristu Marka St. Johna bylo vyvázání ze služeb Kiss jako dar z nebes. Konečně nemusel sledovat na boku pódia, jak kapela hraje před desítkami tisíc fanoušků a jeho sóla přitom prezentuje Bruce Kulick. Ten se stal Johnovým logickým nástupcem, při turné k albu „Animalize“ prodělal křest ohněm, když jej přijala jak kapela, tak i fanoušci. Kulick byl přitom odlišný typ kytaristy než jakého dosud Kiss měli. Jestliže Ace Frehley byl rock n`rollový živel, jenž hrál vždy spíš intuitivně, Vinnie Vincent byl prototypem ..více

[recenze]

[19.08.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]

Dee SNIDER - Leave A Scar

Dee Snider je v poslední desetiletce čilejší než dříve. Sice definitivně skončili jeho domovští Twisted Sister, jejichž návrat stejně neměl valný význam, ale zato se rozběhla jeho sólová kariéra. Ta se zprvu jevila dosti rozkolísaně a stylově neukotveně, ovšem jako kdyby to chtěl Snider v posledních letech změnit. Žádné muzikály, žádný pop… Přitom ještě před devíti lety vydal opulentní nahrávku „Dee Does Broadway“, koketující s pompou amerického muzikálu, a před pěti lety přišel s popovým albem „We Are The Ones“...více

[recenze]

[18.08.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

DARKTHRONE - Eternal Hails.....

U většiny blackmetalových kapel současnosti se dá docela snadno odhadnout, jak bude znít jejich další deska. U Darkthrone to ale nikdy nefungovalo. Nečekaných obratů provedla tato norská legenda už tolik, že nikdy dopředu nevíte, kam ji cesty na další nahrávce zavedou. Nejzásadnější stylový přemet se odehrál na samém úsvitu jejich kariéry, když se Darkthrone po deathmetalovém debutu „Soulside Journey“ seznámili s guruem severského black metalu kytaristou Mayhem Euronymem..více

[recenze]

[17.08.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 4/10]

URIAH HEEP - Wake The Sleeper

O špatném zdravotním stavu bubeníka Lee Kerslakea se šuškalo už dlouho. Tomu přispíval i sám muzikant, který, poslední léta trpící značnou nadváhou, už nebyl schopen naživo podat takové výkony jako v minulosti, ve které představoval strojově přesnou jistotu jak na pódiu, tak ve studiu. Svou chorobu v té době nijak nespecifikoval a u příležitosti svých šedesátých narozenin oznámil, že je nucen kvůli problémům se zdravím kapelu opustit. Čekalo se to už delší dobu a věděli to i Uriah Heep. Proto v době, kdy Kerslake oznámil svůj odchod, ..více

[recenze]

[16.08.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

Kristy MAJORS (PRETTY BOY FLOYD) - Jsme jako kultovní béčkové filmy

Svého času byli američtí Pretty Boy Floyd nadějí hairmetalové scény. Štěstěna se k nim však obrátila zády a nakonec se stali přímo ukázkovým příkladem kapely, kterou spláchla vlna grunge. Jenže Pretty Boy Floyd přežili a přestože ve vydávání studiových desek nejsou zrovna přeborníky, žijí a tvoří dosud. Jedním ze základních členů je kytarista Kristy Majors, jehož hra je ke slyšení už na debutovém albu „Leather Boyz With Electric Toyz“, které kdysi na konci osmdesátých let dostalo Pretty Boy Floyd do pravidelných rotací na MTV...více

[rozhovory]

[15.08.2021]

[Jan Skala]

[]

Jake WIDOW (NASTY RATZ) - Nemůžu na pivo, nahrávám ve Stockholmu

Jestliže některé jméno nové kapely rezonovalo na české rockové scéně v poslední době docela silně, pak to byli pražští hairmetalisté Nasty Ratz. Přestože jejich vyhlídky vypadaly růžově, došlo k totálnímu rozkolu sestavy a v kapele zbyl pouze frontman Jake Widow. Druhé album „Second Chance?“ dostálo svému názvu a kapela se symbolické druhé šance chopila téměř ukázkově. Deska dostala Jakea a jeho nové spoluhráče mnohem dál než debut „First Bite“ a to i přesto, že je zbrzdily zrušené koncerty a totální lockdown kultury. ..více

[rozhovory]

[14.08.2021]

[Jan Skala]

[]

Yngwie MALMSTEEN - Parabellum

S Yngwiem je už léta pořád stejná potíž. Švédský kytarový hrdina, kdysi dávno považovaný za zázračné dítě, všechno řekl už svou debutovou deskou „Rising Force“ z roku 1984, na které představil své naprosto revoluční vize klasické hudby převedené do hbitých prstolamů heavymetalové kytary. Hvězdu z něho udělala další alba „Trilogy“, „Odyssey“, či „Eclipse“, se kterými slavil úspěchy na starém kontinentě a zejména v Japonsku,..více

[recenze]

[13.08.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 4/10]

KISS - Animalize

Přestože album „Lick It Up“ znamenalo pro Kiss velký comeback k platinovým prodejům a klipy k němu rotovaly na právě spuštěné hudební televizi MTV, situace v kapele měla k idylce znovu daleko. Osobní spory mezi Vinniem Vincentem na jedné straně a Paulem Stanleyem a Genem Simmonsem na straně druhé vygradovaly do té míry, že se kytarista musel z kapely poroučet pryč. Sbalil si kufry a odjel do Los Angeles, kde svou image totálně přizpůsobil módnímu hairmetalovému trendu a spolu s basistou Danou Strumem, zpěvákem Robertem Fleischmanem ..více

[recenze]

[12.08.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]

SOCIAL DISORDER - Love 2 Be Hated

Název Social Disorder je nový pojem na rockové scéně a proto je třeba říct si, o co vůbec jde. Základem projektu (o kapele nelze mluvit) je švédský kytarista a basista Anders LA Rönnblom, který si udělal jméno v devadesátých letech jako člen kanadsko-švédských Killer Bee. Právě on nosil skladby na svůj nový projekt už delší dobu v hlavě a až karanténní opatření koronavirové pandemie mu dovolila tento nápad realizovat. Nejprve k sobě přizval prakticky neznámého zpěváka Thomase Nordina ..více

[recenze]

[11.08.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]

RISE AGAINST - Nowhere Generation

Politická situace ve světě je čím dál vyostřenější a to je voda na mlýn americkým pankáčům Rise Against. Navíc z Bílého domu zmizel Donald Trump, do něhož (stejně jako předtím do George W. Bushe) tato parta vždy ostře šila a proto to vypadá, že čas pro vydání nového alba, příznačně pojmenovaného „Nowhere Generation“, nemůže výt příhodnější. Rise Against si letos připomínají dvacet let od vydání debutu „The Unvarelling“, takže důvodů věnovat jim pozornost je více než dost. ..více

[recenze]

[10.08.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

URIAH HEEP - Sonic Origami

„Sea Of Light“ pokropila Uriah Heep živou vodou a znovu jim získala příznivce, kteří by o ně několik let zpět jen těžko zavadili. Navzdory explozi grunge a alternativního rocku získala kapela slušné postavení a hledělo se na ni jako na legendu, na kterou ani milovníci nových pořádků nesahají, ale zejména bylo zjevné, že ještě neřekla poslední slovo. Dobrá atmosféra vládla i uvnitř souboru, konečně se konsolidovala situace ohledně sestavy, fanoušci, dříve hledící na zpěváka Bernieho Shawa..více

[recenze]

[09.08.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

Greg CHAISSON (ATOMIC KINGS, BADLANDS) - S Jakem E. Leem jsme stále kamarádi

Kings Of Dust jsou mrtví, ať žijí Atomic Kings! Tak by se jednoduše dalo shrnout dění kolem aktivit amerického basisty Grega Chaissona, který je hlavním tvůrčím mozkem těchto hudebních těles. Greg si největší jméno udělal na přelomu osmdesátých a devadesátých let, kdy byl členem kapely Badlands, v níž působil spolu s bývalým kytaristou Ozzyho Osbournea Jakem E. Leem. Poté se ze scény vytratil, když se nejprve věnoval rodinným povinnostem a nakonec musel svést nejtěžší boj svého života se zákeřnou rakovinou,..více

[recenze]

[08.08.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: /10]

STÖNER - Stoners Rule

Když v roce 1995 končila po osmi letech a čtyřech vydaných albech americká kapela Kyuss, asi ani ona sama nečekala, že její vliv a odkaz bude aktuální ještě po více než čtvrt století. Kyuss nikdy nebyli hitovou kapelou, prodávající miliony alb, ale díky spojení čtyř talentovaných muzikantů dokázali vytvořit zcela specifickou tvář, která si zakládala na suchém, podladěném zvuku, jenž těžil jak z Black Sabbath, tak z doom/psechedelic rockových part Trouble nebo Saint Vitus. ..více

[recenze]

[07.08.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]

AT THE GATES - The Nightmare Of Being

Každý, kdo si pamatuje začátek devadesátých let a deathmetalovou explozi, ví, jak moc byla rozdílná švédská (takzvaná göteborgská) větev od té americké z Floridy. Zatímco zpoza oceánu se valil hnilobný sound Morbid Angel či Cannibal Corpse, nebo dokonce posluchačsky náročný technický death metal kultovních Death, ze Skandinávie přicházela mnohem melodičtější odnož stylu. Byli to At The Gates, kteří se stali jedním z nejviditelnějším symbolů göteborgského stylu a symbolizovali ..více

[recenze]

[06.08.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 9/10]

KISS - Lick It Up

25. červen 1983 byl poslední den, kdy se Kiss ve své klasické éře objevili na pódiu v maskách. Ten den vystoupili na triumfálním koncertě v brazilském Sao Paolu, ovšem ani tento úspěch je nemohl odradit od toho, aby zvrátili své rozhodnutí, o němž se poslední týdny mluvilo stále častěji. Důvodů bylo několik. Nové masky (jak Erica Carra, tak především Vinnieho Vincenta) už fanoušky tolik neoslovovaly, jako někdejší líčení Petera Crisse a Ace Frehleyho. Doba, kdy Kiss ve svých kostýmech působili jako postavy z jiného světa,..více

[recenze]

[05.08.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 9/10]

THE VINTAGE CARAVAN - Monuments

Islandské The Vintage Caravan lze brát za spolehlivé dělníky současného retro stylu sedmdesátých let, kteří svou pílí, pracovitostí a stabilními výkony dosahující stále lepších výsledků. Jejich styl, který je založen na blues/hard rocku první poloviny sedmdesátých let, je už takřka vytěžen a nedokáže nabídnout nic tak jiskrného a skvělého jako před půl stoletím, kdy byl kometou na hudebním nebi, Tito Islanďané jej však dělají zajímavým způsobem a především dokáží na každém albu přijít s hrstkou výborných skladeb...více

[recenze]

[04.08.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

ZZ Top bez Hilla... Whitesnake bez Coverdalea?

..více

[bulvární koutek]

[04.08.2021]

[Jan Skala]

[]

Paul GILBERT - Werewolves Of Portland

Ten, kdo zavadil o rockovou scénu jen okrajově, jméno amerického kytaristy Paula Gilberta si nejčastěji spojuje s kapelou Mr. Big, zejména pak s hitovými baladami „To Be With You“ a „Wild World“. Ovšem, ten kdo se o rockovou hudbu zajímá podrobněji, ví, že Paul Gilbert je mnohem víc, než dlouhovlasý hezounek z klipů k těmto baladám. Je i více než jen kytaristou Mr. Big, jeho základy leží v osmdesátých letech u vydavatelství Shrapnel Records, ve stejné líhni Mikea Varneyho, ..více

[recenze]

[03.08.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

URIAH HEEP - Sea Of Light

Dnes už emoce vychladly, ale pamětníci si dobře vzpomenou za první polovinu devadesátých let, kdy se všechny dosavadní pořádky na rockové scéně obrátily vzhůru nohama, neboť na ní vtrhla Nirvana se svým albem „Nevermind“. Ve výsledku se jednalo o vcelku očistný proces, podobný punkové revoltě roku 1977, při které se oddělilo zrno od plev. Grungemánie s sebou sice spláchla i několik skutečně dobrých kapel, ale ty ostatní, léta zaběhlé ve svém stereotypu, ..více

[recenze]

[02.08.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 9/10]

PESTILENCE - Exitivm

Dlouhá a spletitá je kariéra holandských věrozvěstů smrtícího kovu Pestilence. Stejně tak jsou jejich stará alba vlivná a pro deathmetalovou scénu velice důležitá. Nemusíme se bavit přímo o debutu „Malleus Maleficarum“, který je přece jen trochu nedomrlým počinem na hraně death metalu a thrashe, spíše demonstrující snažení mladých puberťáků na konci osmdesátých let. Bavme se o zásadních stylových momentech na deskách „Consuming Impulse“ či „Testimony Of The Ancients“, a především o kapelním opus magnum, ..více

[recenze]

[01.08.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

Patrick MAMELI (PESTILENCE) - Každý hudebník by měl zkoumat vlastní talent

Pestilence rovná se Patrick Mameli. Tuhle větu řekl jeden z průkopníků evropského death metalu v našem rozhovoru. Ví, o čem mluví. Je to právě on, kdo stojí za výtečnými, stylotvornými alby „Testimony Of The Ancients“ nebo „Spheres“, která se jednou pro vždy zapsala do dějin tvrdé hudby. Teď k nim znovuobnovená kapela přidává další desku „Exitivm“, která představuje od základu překopanou sestavu kapely. A tvrzení, že Pestilence jsou Patrick Mameli, potvrzuje. ..více

[rozhovory]

[01.08.2021]

[Jan Skala]

[]

HEAVY WATER - Red Brick City

Přestože si nezlomný frontman zasloužilců Saxon Biff Byford v poslední době stěžoval na haprující zdraví, je na svůj věk až nebývale aktivní. Loni na přelomu zimy a jara přišel se sólovým debutem „School Of Hard Knocks“, čímž potěšil zejména staromilce a příznivce hardrockové polohy své tvorby, se svými domovskými Saxon letos přišel se sbírkou coververzí „Inspirations“, která zaujala o poznání méně. Aby toho nebylo málo, postavil nově projekt Heavy Water, kde není v roli tahouna, ale i tak je jeho otisk na albu „Red Brick City“ docela znatelný...více

[recenze]

[31.07.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

MAMMOTH WVH - Mammoth WVH

I když tomu všechno nasvědčuje, debut projektu Mammoth WVH, za nímž stojí Wolfgang Van Halen, není tryznou za jeho otce, zesnulou legendu Eddieho Van Halena. A z větší části nezní ani jako Van Halen. Mladý Wolfgang byl sice součástí kapely svého otce v posledních letech její existence, ovšem materiál pro svůj sólový projekt připravoval ještě v době, kdy sám Eddie věřil, že se mu jednou povede návrat na koncertní pódia. Zubatá zaúřadovala jinak a tím změnila nejen život rozsáhlé rodiny Van Halenových, ..více

[recenze]

[30.07.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

KISS - Creatures Of The Night

Zeď mezi Acem Frehleyem a zbytkem kapely vyrostla skoro až do nebes. Stále vládla frustrace z toho, že album „(Music From) The Elder“ zoufale propadlo jak u kritiky, tak u fanoušků. Začaly se dělat škrty. Z producentské stoličky zmizel Bob Ezrin, kterému kapela za jeho práci na albu ani nepoděkovala. Bylo rovněž rozhodnuto o ukončení spolupráce s původním manažerem Billem Aucoinem, který měl velký podíl na tom, že z Kiss udělal v sedmdesátých letech světovou senzaci...více

[recenze]

[29.07.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 9/10]

HARDLINE - Heart, Mind And Soul

Novodobá éra Hardline trvá už o mnoho déle než ta klasická ze začátku devadesátých let. Z té doby v kapele nezůstal kámen na kameni, jediným členem ze staré sestavy je zpěvák Johnny Gioeli. Toho před léty zaštítila firma Frontiers Music, která má největší zásluhu na tom, že Hardline fungují dodnes. Jakoby však jejich mottem byla fráze o držení se kořenů zuby nehty a o opakovaném vstupování do stejné řeky. Už jen to, že v sestavě Hardline deset let působí na pozici klávesisty ..více

[recenze]

[28.07.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]

Billy F. GIBBONS - Hardware

Že jste si ikonického předáka ZZ Top Billyho Gibbonse nedovedli ještě před pár lety představit bez jeho vousatého dvojčete Dustyho Hilla a sympatického knírače Franka Bearda? To už dnes neplatí. Přestože ZZ Top stále vystupují se svým takřka neměnným repertoárem, novou desku radši ani neslibují, přestože od jejich posledního zápisu příští rok uběhne už deset let. Billy Gibbons se ale tvorby nových věcí vzdát nechce. Sice je jasné, že nikdy už nepředstaví nic nového..více

[recenze]

[27.07.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

URIAH HEEP - Different World

Přestože album „Raging Silence“ znamenalo pro Uriah Heep další odražení se ode dna, situace na vyskakování zrovna nebyla. Kapela byla ještě plná dojmu z toho, že se jim jako první západní kapele podařilo udělat hned deset koncertů v Sovětském svazu, kde zaznamenali nevídaný úspěch, po vydání „Raging Silence“ však přišla studená sprcha. Deska totiž nejen v tisku, ale i u fanoušků zoufale propadla a jestliže se slabší alba s Peterem Goalbym dostala do britských hitparád, „Raging Silence“ se o tom mohlo jen zdát...více

[recenze]

[26.07.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 5/10]

Steve WHITEMAN - You`re Welcome

Americká hardrocková kapela Kix je stále živá a pravidelně (když to jde) brázdí zejména severoamerická pódia, na nichž platí takřka za stejnou stálici jako například Ratt či Warrant. Jelikož se nestačila zdiskreditovat neustálými výměnami členů, dá se považovat i za letitou jistotu. I přesto, že alba od začátku devadesátých let vydává hodně sporadicky a jak se zdá, k nové tvorbě se příliš nemá ani v současnosti. To ale neplatí o jejím předákovi Steveovi Whitemanovi, jenž v době nefungování Kix (kolem roku 2000) ..více

[recenze]

[25.07.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

Steve WHITEMAN (KIX) - V devadesátých letech na scéně vypukla nová párty na kterou jsme ale nebyli pozváni

Američtí Kix jsou stále živí. Ba co víc, jejich neúnavný frontman Steve Whiteman právě vydal po více než čtyřiceti letech na scéně sólový debut „You`re Welcome“ a jeho domovská kapela přišla s novou verzí klasického alba „Midnite Dynamite“ z roku 1985. Znovu tak ožívá duch osmdesátých let, kdy Kix slavili své největší úspěchy, a to nejen prostřednictvím zmíněné klasické desky, ale i Stevova sólového alba. Nejen k němu se Steve vyjadřuje, rozpovídal se i o pozici jeho kapely v osmdesátých letech,..více

[rozhovory]

[25.07.2021]

[Jan Skala]

[]

ROUGH CUTT - III

V osmdesátých letech se počítalo s tím, že se Rough Cutt stanou velkými hvězdami. Měli k tomu všechny předpoklady, vrhli se na tehdy populární hair metal, který (snad po vzoru Ratt) zaváněl i Novou vlnou britského heavy metalu, ale byl hraný s nadhledem kalifornských floutků a disponoval podobnou vnitřní silou jako Quiet Riot v období megaúspěšného alba „Metal Health“. Jenže Rough Cutt neměli nikdy v osudu psáno, že z nich hbudou další Mötley Crüe nebo Ratt, ..více

[recenze]

[23.07.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

KISS - (Music From) The Elder

V táboře Kiss zavládla po prodejních číslech „Unmasked“ neklidná atmosféra. Horší hitparádové umístění zatím potkalo jen první dvě desky „Kiss“ a „Hotter Than Hell“ a poprvé od třetího alba „Dressed To Kill“ se kapele nedostalo platinového ocenění. To byla pro obchodníky typu Simmonse a Stanleyho velká rána. „Najednou jako kdyby se k nám začali fanoušci otáčet zády,“ zmínil Simmons, který už v druhé větě hned upozorňoval na to, že kapela je po výměně Petera Crisse za Erica Carra v mnohem lepší kondici...více

[recenze]

[22.07.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]

GARBAGE - No Gods No Masters

I když se jednu dobu zdálo, že Garbage budou patřit pouze k hitovým jednoletkám, jelikož jejich popularita od dob multiplatinového debutu z roku 1995 vlastně jen klesala, prokázala tato kapela velkou vytrvalost. Ta ji nakonec dovedla mezi skutečně respektovaná seskupení a kromě nostalgického nádechu při vzpomínce na vlnu grunge a alternativního rocku dnes Garbage představují stále živoucí organismus, jenž tvoří svébytnou, přestože trochu méně stravitelnou hudbu. ..více

[recenze]

[21.07.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

POP EVIL - Versatile

S minulou deskou, která zůstala bez názvu, jako kdyby Pop Evil symbolizovali svůj stylový odklon od dřívějšího hardrockového soundu, který nepostrádal nádech alternativy a grunge. Album mělo mnohem jemnější znění, ovšem co bylo horší, bylo výrazově natolik plytké, že se mluvilo o kopání vlastního hrobu. Kapela, která před pár lety vsadila na hit „Boss`s Daughter“, což byla stadionovka jako hrom, se najednou utápěla ve vlastní nemohoucnosti napsat pořádnou věc, ..více

[recenze]

[20.07.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6/10]

URIAH HEEP - Raging Silence

Když kapela doslova vyrazila dveře se zpěvákem Stevem Fontainem poté, co vokalista nepřišel na koncert v San Francisku, čekalo Uriah Heep další hledání vhodného pěvce. Tentokrát se situace ukázala být trochu jednodušší než v minulosti, protože nově příchozí klávesista Phil Lanzon poukázal na svého bývalého kolegu z kapely Grand Prix a někdejšího frontmana kapel Stratus a Praying Mantis, kanadského přistěhovalce Bernieho Shawa. Box ještě v té době netušil,..více

[recenze]

[19.07.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]

Gilby CLARKE - The Gospel Truth

Na to, jak jméno Gilbyho Clarka před lety rezonovalo hudebním tiskem a jeho plakáty visely v mnoha dětských pokojích, byl tento kytarista v posledních letech až podivně nečinný. Přitom rozhodně má na čem stavět. A to i když pomineme veledůležitý fakt, že v dobách největší slávy byl členem Guns N`Roses, s nimiž odjel slavné turné k albům „Use Your Illusion“ a natočil sbírku coververzí „The Spaghetti Incident?“ Clarke má za sebou práci v osmdesátých a devadesátých let, ..více

[recenze]

[18.07.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6,5/10]

Nová deska Iron Maiden? A co na to strašák Eddie?

..více

[bulvární koutek]

[18.07.2021]

[Jan Skala]

[]

Ladislav KŘÍŽEK (CITRON, KREYSON) - Důležité je do každé skladby dát svoje srdce

První část rozhovoru s Láďou Křížkem se zabývala budoucnosti Citronu, v jehož čele tento zpěvák znovu stojí už šest let. V druhé části sice dojde znovu na ostravskou legendu, ovšem řeč se více stočila na i Kreyson, druhé slavné Křížkovo působiště. V této kapele po vydání comebackové desky „Návrat krále“ došlo k razantním změnám, z Kreysonu se stala jeden čas mezinárodní kapela. Přestože formace natočila dva singly „Přátelství“ a „Království Kreyson“, ..více

[rozhovory]

[18.07.2021]

[Jan Skala]

[]

Ladislav KŘÍŽEK (CITRON, KREYSON) - O konci Citronu jsme vůbec neuvažovali

Už po několikáté se legendární ostravský Citron otřásl v základech. Šok, který kapele přivodila smrt bubeníka a kapelníka v jedné osobě Radima Pařízka, se nedal srovnat s žádnými personálními změnami v minulosti. V tu chvíli měli fanoušci této kapely strach o budoucnost. Konec se však nekoná… Bylo proto záhodno spojit se zpěvákem a dnes už nejdéle sloužícím členem kapely Ladislavem Křížkem a některé otázky ohledně Citronu probrat. Plánovaný rozhovor se trochu zpozdil.....více

[rozhovory]

[17.07.2021]

[Jan Skala]

[]

KISS - Unmasked

Turné „The Return Of Kiss“, které mělo propagovat album „Dynasty“ bylo prvním podnikem, u kterého panovaly pochyby. Divácká návštěvnost nedosáhla očekávání a problémy byly i mezi jednotlivými členy. Hromosvodem hněvu se stal bubeník Peter Criss, odstavený už od prací na „Dynasty“. Jeho alkoholová a drogová závislost dosáhla dalšího stupně, bubeník už nebyl schopen na sto procent odvádět svou práci, přestože si stále myslel, že hlavní hvězdou Kiss je on...více

[recenze]

[15.07.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

AIRBRUSHER - Dirndl To Go

Jak se zdá, s Master`s Hammer je asi definitivní ámen. Jak byl překvapivý jejich comeback v roce 2009, o to méně pochopitelný je jejich konec. Ten přišel v době, kdy se konečně Franta Štorm rozhodl k živému vystupování a postavil kompletní kapelu ze skutečně výborných muzikantů. Navíc poslední album „Fascinator“ dalo zapomenout na mírné rozpaky, které vzbudila předchozí díla „Vagus Vetus“ a „Formulæ“, takže rozpadu nic nenasvědčovalo. Přestože se odehrál v tichosti, podobně jako v polovině ..více

[recenze]

[14.07.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

Myles KENNEDY - The Ides Of March

Hlas Mylese Kennedyho lze buď milovat nebo nenávidět, nelze ho však přehlížet. Jeho barva je natolik osobitá, že by se klidně mohl řadit do jednoho šiku s takovými ikonami, jako je Steven Tyler, Brian Johnson, Lemmy Kilmister nebo Axl Rose, ovšem k tomuto stupínku mu ještě ledacos chybí. Je mladší, takže aktivně nezažil dobu zbožňování a idealizování největších hvězd, ale také je „něco“ těžko popsatelného, co mu brání v tom, aby vkročil mezi největší smetánku. Stojí v čele respektovaných hardrockerů Alter Bridge, ..více

[recenze]

[13.07.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

URIAH HEEP - Equator

Přestože se Uriah Heep na koncertních pódiích stále dařilo, čemuž napomáhal i návrat basisty Trevora Boldera, na jiných frontách to tak růžové nebylo. Problémy byly zejména kolem smluv na vydávání desek. Přestože se label Bronze (firma bývalého manažera kapely Gerryho Brona) zavázal k propagaci desky „Head First“, nakonec k ní vůbec nedošlo. „Celá ta záležitost s Bronze a konec smlouvy nás stály hodně peněz,“ povzdechl si Mick Box. Kapele se ale podařilo získat kontrakt..více

[recenze]

[12.07.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 5/10]

MIDNITE CITY - Itch You Can`t Scratch

Z britských Midnite City se pomalu, ale jistě začíná stávat jistota a jedna z nejzářivějších nových kapel na současném hairmetalovém nebi. Během pětileté existence přicházejí už s třetí studiovou deskou, která znovu dokumentuje jejich vývoj. Kapela je v podstatě ještě mladá, přestože ji tvoří ostřílení hudebníci, kterým dominuje frontman Rob Wylde dnes takřka nečinných welšských hairmetalistů Tigertailz a bubeník Paul Newdeck, známý ze spolupráce s bývalým zpěvákem Iron Maiden Paulem Di`Annem. ..více

[recenze]

[11.07.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 9/10]

Rob WYLDE (MIDNITE CITY) - Streamování je jen další výraz pro krádež

S každým dalším albem kredit britské hairmetalové hvězdičky Midnite City stoupá. Známá pověst o důležitosti třetí desky se potvrzuje i v tomto případě, novinka „Itch You Can`t Scratch“ je zatím jejich nejlepším dílem. Kapela se jím definovala a je jasné, že má nakročeno k tomu, aby se ve svém žánru stala jedním z vůdčích spolků. I proto frontman Midnite City Rob Wylde (toho času i zpěvák welšské hairmetalové legendy Tigertailz) působí zdravě sebevědomě, protože ví, že právě tato kapela, ..více

[rozhovory]

[11.07.2021]

[Jan Skala]

[]

SUMO CYCO - Initiation

O kanadských Sumo Cyco se v těchto dnech mluví jako o nové nastupující hvězdě tvrdé scény. Pokud to tak skutečně je, demonstruje tato skutečnost poněkud neutěšený stav a nejistou budoucnost rockové hudby. Upozorňuje se na potenciál, který v sobě tato kapela má, na výkon sličné zpěvačky Skye Sweetnam, ovšem toto tvrzení vypadá především jako reklamní slogan, křiklavější snad ještě více než obykle. Sumo Cyco vůbec nejsou tak zajímaví, jak se sami oni (a vydavatelská firma) snaží prezentovat. ..více

[recenze]

[10.07.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 5/10]

EYEHATEGOD - A History Of Nomadic Behavoir

Jestliže se obecně traduje, že sludge metal vymysleli Melvins, kteří bývají také pasováni do role duchovních otců grunge, tak to byli právě Eyehategod, kteří mu (s vrstevníky z téhož města, těžkotonážními Crowbar) dali konečnou tvář. Ve své tvorbě spojili atmosféru prvotních desek Black Sabbath, hardcorovou nasupenost Black Flag a duši Melvins, aby vše dohnali do extrému po vzoru švýcarských průkopníků extrémního metalu Celtic Frost. Právě proto je tato americká pětice považována ve stylové škatulce za naprostou legendu,..více

[recenze]

[09.07.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6/10]

KISS - Dynasty

"Kiss jsou taková specifická severoamerická obdoba brazilského karnevalu. Nic podobného by se v Anglii nikdy nemohlo přihodit. Možná tak v Berlíne, ale jen v případě, že by jejich hudba byla úplně jiná. Vypadali by nejspíš stejně, ale hudba by zněla naprosto odlišně. Kiss jsou velmi americký jev. Proto jsem si také nikdy nesedl ke gramofonu a neposlouchal jejich muziku. Ale asi bych měl..." Pete Townshend, The Who ..více

[recenze]

[08.07.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

WALKING PAPERS - The Light Below

Původní sestava Walking Papers se od tři roky starého alba „WP2“, smrskla na polovinu. Zmizeli z ní dva nejviditelnější členové, bubeník Barrett Martin, někdejší člen kapel Screaming Trees, Mudhoney nebo sezónní hráč R.E.M. a basista Duff McKagan, který dal přednost hraní v domovských Guns N`Roses. Nečekalo se, že tato ztráta Walking Papers položí, protože tahle kapela po stránce skladatelské nikdy příliš nestála na Martinovi ani McKaganovi, ..více

[recenze]

[07.07.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

PLASTIC TEARS - Anthems For Misfits

Že by se konečně Plastic Tears po bezmála třiceti letech kariéry konečně rozhoupali k větší výkonům než jen k vydání jedné desky za deset let? Se svou novinkou „Anthems For Misfits“ přicházejí „pouhé“ tři roky po předchozí nahrávce „Angels With Attitude“, která ze zpětného pohledu znamenala startovní výstřel k pravděpodobně plodnější existenci kapely z finských Helsinek. Je to dobře, protože Plastic Tears byli vždy sympatická kapela, která sice nebořila hranice stylů a rockové historii nepřinášela nic nového,..více

[recenze]

[06.07.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

URIAH HEEP - Head First

Po totálním kolapsu sestavy, který Uriah Heep postihl po slabém albu „Conquest“, se situace stabilizovala a složení po vydání alba „Abominog“ zůstalo stejné, kytaristu a jediného zakládajícího člena doplňoval bubeník z nejslavnějších dnů kapely Lee Kerslake a tři nováčci, zpěvák Peter Goalby, basista Bob Daisley a klávesista John Sinclair. Tahle sestava se představila na překvapivě dobré desce „Abominog“, která kapele nalila krev do žil, po zdánlivě nekonečném propadu se jednalo o odražení ze samotného dna. ..více

[recenze]

[05.07.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 5/10]

Nancy WILSON - You And Me

Po bezmála padesáti letech kariéry je tu kytaristka amerických legend Heart Nancy Wilson vlastně se sólovou prvotinou. Už před dvanácti lety vyšla deska „Baby Guitars“´a před pěti lety spolupráce s multiinstrumentalistkou Julií Bergman „Undercover Guitars“, ale je to právě aktuální nahrávka „You And Me“, kterou lze považovat za právoplatný Nanciin debut. Jestliže oba zmíněné předchozí počiny zahrnovaly tuto kytaristku jako součást celku a představovaly ji v kompozicích velice odlišných od toho..více

[recenze]

[04.07.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

Nancy WILSON (HEART) - Seattle devadesátých let byl pro nás požehnáním

Je určitě překvapující, že kytaristka slavných Heart Nancy nastoupila na sólovou dráhu po bezmála padesáti letech účinkování na rockové scéně. Za tu dobu prožila prvotní úspěch své kapely v sedmdesátých letech, postupný komerční i tvůrčí úpadek, ještě úspěšnější comeback s nablýskanými deskami z let osmdesátých a nakonec i návrat k pravé podstatě své hudby. Poslední roky u Heart nebyly těmi nejklidnějšími a současná situace v kapele asi také není zcela jednoznačná. ..více

[rozhovory]

[04.07.2021]

[Jan Skala]

[]

THE LIVING - 1982

The Living byla jen malá, pro historii rockové hudby absolutně nevýznamná punková kapela ze Seattlu, působící na začátku osmdesátých let. Touto jednou encyklopedickou větou by se dala shrnout krátká kariéra, která měla jen jepičí život a v době své existence nevydala žádnou desku. Proč se tedy o ní zmiňujeme, kromě toho, že sedm skladeb, pocházejících z roku 1980, vychází teď, až po čtyřiceti letech? Proč tahle kapela dávno nezapadala ..více

[recenze]

[03.07.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6/10]

DIRTY HONEY - Dirty Honey

Pokud se nějaká kapela, která nemá ani jednu řadovou desku a hraje po klubech a hospodách na losangeleském Sunset Boulevardu, dostane až do předprogramu Guns N`Roses, kam si je nota bene vybere sám kytarista Slash, rozhodně od jejich slibované debutové desky očekáváte skutečnou bombu. Navíc zocelenou tak obrovskými zkušenostmi, jako byla právě (byť nijak dlouhá) účast na turné „Not On This Lifetime“, ze kterého se nakonec stal jeden..více

[recenze]

[02.07.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6/10]

ZEMĚTŘESENÍ - Zemětřesení

„Málokdo to o mně ví, ale prošel jsem si věcmi, které mi otevřely oči. Najednou jsem získal schopnost vidět a předvídat ve svých snech. Spatřil jsem v nich naši budoucnost - požáry, splašené lidi, jak utíkají a nevědí, kam se ukrýt. Viděl jsem rozpad naší komunity. Proto jsem pojmenoval novou desku "Zemětřesení". Nepůjde ale o zemětřesení jako takové, nýbrž o to, že může nastat rozpad české země. Potom umlkne její srdce a přijde konec Prahy. Jenže Češi to ještě nevědí. ..více

[recenze]

[01.07.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

Dennis DeYOUNG - 26 East: Volume 2

Loňská deska „26 East: Volume 1“ konečně vrátila do hry jméno původního zpěváka amerických pomp/AOR rockerů Styx, což bylo jen a jen dobře, protože kromě toho, že Dennis DeYoung s touto kapelou nazpíval její největší hity „Babe“, „The Best Of Times“ nebo „Mr. Roboto“, byla „26 East: Volume 1“ skutečně výborná deska, naprostá škola vyspělého rocku. Jak její název naznačoval, počítalo se už při vydání s jejím pokračováním. To si DeYoung nechal na letošek, přestože materiál na obě alba byl nahrán ..více

[recenze]

[30.06.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 9/10]

AGENT STEEL - No Other Godz Before Me

Někdy v polovině osmdesátých let mohli být Agent Steel jedna z důležitých kapel americké metalové scény, když jejich speed/US power metal v kombinaci s thrashovou neurvalostí zněl vcelku lákavě a na svou dobu i docela moderně. Debut „Skeptics Apocalypse“ je považován za jednu z žánrově vyšlechtěných desek a i přes své dětské nemoci má dodnes kultovní postavení. Podobně je na tom i „Unstoppable Force“, díky které se Agent Steel mohli dokonce stát větší kapelou, ..více

[recenze]

[29.06.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 4,5/10]

URIAH HEEP - Abominog

V létě roku 1981 by si na další existenci Uriah Heep nevsadil poslední pětník ani ten největší blázen. Když z firmy Bronze (vedl ji stále Gerry Bron, přestože i on nechal Uriah Heep na holičkách), přišla poptávka po dalším albu, už byla adresována pouze Micku Boxovi. Po nedávných událostech zůstal jediným členem kapely, ovšem odhodlaným její jméno udržet naživu stůj co stůj. Chyběli mu bývalí parťáci, scházel mu dvorní skladatel kapely Ken Hensley, ale odhodlání pozvednout starou značku z prachu mu bylo vlastní. ..více

[recenze]

[28.06.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]

MEMORIAM - To The End

Pět let existence a čtyři řadové desky… To je v dnešní době, kdy se na každé další album čeká tři i více let, úctyhodný výkon. Britská deathmetalová skupina Memoriam je očividně při chuti a z jejich pekelného tempa je nakonec nevytrhla ani výměna bubeníka, při které původního člena (a rovněž někdejšího hráče kultovních Bolt Thrower) Andrewa Whalea vystřídal další ostřílený mazák Spikey T. Smith, kdysi člen hardcore punkových English Dogs či doommetalových Sacrilege...více

[recenze]

[27.06.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 9/10]

Karl WILLETS (MEMORIAM) - Stačí se podívat na svět kolem sebe a máš inspiraci hned

V první polovině letošního roku mluví na deathmetalové scéně nejsilněji Britové Memoriam. Ti vydali čtvrté album „To The End“, které je řadou fanoušků i kapelou samotnou považováno za jejich nejlepší dílo. Kapela za krátkou dobu své existence dokázala zúročit velké zkušenosti, které její členové nasbírali v průběhu dlouhých let, v jejich životopise jsou zapsané položky jako Benediction nebo Bolt Thrower. Právě v druhé jmenované působil léta zpěvák Memoriam Karl Willets. V rozhovoru s ním mělo dojít i na bývalé působiště, ..více

[rozhovory]

[27.06.2021]

[Jan Skala]

[]

SAGA - Symmetry

Když kanadská progrocková legenda Saga oznámila, že vydá novou desku, nejednomu z příznivců se zrychlil tep. Ne náhodou má Saga kultovní postavení mezi fanoušky žánru, a byť nikdy nešlo o nejúspěšnější a komerčně nejpřitažlivější kapelu scény, její alba vždy měla svou úroveň a byla plná čirého muzikantství, v němž byl důraz kladen jak na instrumentální dovednosti a kouzlení se zvuky, tak na kompozici jako takovou. Proto kapele vyšla i koketérie s AOR v osmdesátých let, ..více

[recenze]

[26.06.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6,5/10]

CANNIBAL CORPSE - Violence Unimagined

Nejviditelnější představitelé brutálního amerického death metalu Cannibal Corpse jsou už dávno spíše institucí, molochem, který se jen líně převaluje, místo toho, aby cenil ostré tesáky a sekal ultrabrutální, zabijácké riffy. Jenže co můžete chtít po kapele, která existuje přes třicet let a je v postavení, že nechce a vlastně ani nemůže vykročit ze svého velice omezeného deathmetalového hřiště? To si Cannibal Corpse nalajnovali na přelomu osmdesátých a devadesátých let, kdy death metal byl novým, vzrušujícím stylem, ..více

[recenze]

[25.06.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]

František Ringo ČECH - Jiří SCHELINGER - ...nám se líbí...

I když rok 1977 byl pro Schelingera velkým triumfem, neboť se konečně dostal do pozice tuzemského hardrockového věrozvěsta, o což se snažil už od počátku sedmdesátých let, rok následující měl přinést velkou změnu. Schelinger, jako by byl unaven z postavení, jaké si na československé scéně vydobyl, začal pošilhávat jiným směrem. Dost možná jej otravovaly věčné spekulace (s největší pravděpodobností šlo o domácí fámu), že jej oslovili samotní Black Sabbath..více

[recenze]

[24.06.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

THE TREATMENT - Waiting For Good Luck

The Treatment z britského univerzitního města Cambridge jsou příkladem typických dělníků hardrockového stylu a symbolizují fakt, že všechno důležité už bylo v této hudbě objeveno. To ovšem neznamená, že by jejich tvorba nebyla kvalitní nebo že by netočili alba, která by neobsahovala dobré skladby. Nikdy tato kapela sice nedohlédla do první ligy, přestože si je jako support vybrali Alice Cooper, Kiss nebo Mötley Crüe, ale jejich nahrávky vykazují stabilní kvalitu..více

[recenze]

[22.06.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

URIAH HEEP - Conquest

Na dveře klepala osmdesátá léta a bylo nutné řešit personální změny, protože z Uriah Heep zbyla jen trojice, když na podzim roku 1979 sestavu tvořili klávesista, multiinstrumentalista a hlavní tvůrčí mozek Ken Hensley, kytarista Mick Box a basista Trevor Bolder. Dveře za sebou definitivně zavřel zpěvák John Lawton, kdysi slovutný náhradník Davida Byrona, a dočasně i bubeník Lee Kerslake, který dal přednost prestižnějšímu a lépe placenému (alespoň v té době si to myslel) postu u Ozzyho Osbournea. ..více

[recenze]

[21.06.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 4/10]

Daniel LÖBLE (HELLOWEEN) - Z Ingovy hry jsem byl vždycky v úžasu

Vydání alba bezejmenného alba Helloween je jedna z nejzásadnějších událostí letošního roku na metalové scéně. Proto jsme kromě zpěváků Michaela Kiskeho a Andiho Derise vyzpovídali i bubeníka německé legendy Daniela Löbleho. Sice nebyl přímo u toho, když kapela žala v osmdesátých letech největší úspěchy, ale i tak je nejdéle působícím hráčem za bicí soupravou v celé historii Helloween. V rozhovoru s ním jsme se zaměřili především na novou desku a okolnosti, které její vznik provázely, ..více

[rozhovory]

[20.06.2021]

[Jan Skala]

[]

Helloween - další comeback snu. Nepřijde tvrdé probuzení?

..více

[bulvární koutek]

[20.06.2021]

[Jan Skala]

[]

LEVIATHAN PROJECT - It`s Their World

Co spojuje bývalé členy tak zdánlivě nesourodých kapel, jako je britské heavymetalová legenda Judas Priest, hairmetaloví bohatýři osmdesátých let Britny Fox a průkopníci death metalu, slovutní Death? Zdánlivě nic, ale pokud zabrouzdáte internetem, narazíte na (skoro utajené) hudební těleso Leviathan Project. To tvoří někdejší zpěvák Judas Priest Tim „Ripper“ Owens a kytaristé Tommy Krash (ex-Britny Fox, American Sugar Bitch) a Bobby Koelble (ex-Death). ..více

[recenze]

[19.06.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]

Tommy KRASH (LEVIATHAN PROJECT. BRITNY FOX) - Dřív jsem poslouchal Journey, teď to jsou Darkthrone

Na americké metalové scéně se objevuje nové jméno – Leviathan Project. I když je to pojem naprosto nový, stojí za ním ostřílení muzikanti. Bývalý zpěvák Judas Priest Tim „Ripper“ Owens a kytaristé Tommy Krash (ex-Britny Fox) a Bobby Koelble (ex-Death). Tenbto mix zdánlivě odlišných muzikantů dal dohromady tvrdou heavymetalovou nahrávku, která sice stojí na tradičních základech, ale má i silně moderní nádech. O ní se ve skutečně bleskově vedeném rozhovoru rozmluvil kytarista Tommy Krash. ..více

[rozhovory]

[19.06.2021]

[Jan Skala]

[]

SWEET OBLIVION - Relentless

Jestliže v osmdesátých a do poloviny devadesátých let bylo jméno amerického zpěváka Geoffa Tatea zárukou kvalitního hard n`heavy progresivního střihu, v rámci kterého nebyla nouze o skutečně geniální alba „Operation: Mindcrime“ a „Empire“, v dalších letech svou pověst devalvoval natolik, že člověk pořizující si nahrávku s jeho jménem nikdy nemohl vědět, jakou bude mít předkládaný materiál kvalitu. Queensrÿche byli přesně tou partou, která se nechala (především Tateovým vlivem) ..více

[recenze]

[18.06.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

František Ringo ČECH - Jiří SCHELINGER - Hrrr na ně...

„Chlapci, zde se sešikujeme k boji… Z oslů sesedat… Všichni k nástrojům – Schelingerova pěvecká jízda vlevo, kytarová setnina na křídla a bicí houfnice doprostřed. Jirko, pojď sem, jak se jmenuje ta malá vesnička s tím rozkošným zámečkem, kde svedeme svojí vítěznou hudební bitvu? Chlumec, Chlumec… Znám, znám, snad zde nedopadneme jako sedláci u Waterloo… Čechu, Čechu, Čechu, jsme obklíčeni! Před námi Olympic, vlevo Country Brabec, napravo Plavci a za námi se formují Fešáci s Lauferem! ..více

[recenze]

[17.06.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 10/10]

NOFX - Single Album

Co chce ještě sdělit punková kapela, když vydává čtrnácté album? Vždyť i ikony stylu The Clash se zcela vyčerpali po šesti deskách a Sex Pistols k tomu, co chtěli říct, stačilo album jediné… Losangeleští NOFX jsou dlouholetou trvalkou, která si vždycky udržovala svou úroveň, přestože staré punkové ideály jim byly vždycky trochu ukradené. Bylo by nespravedlivé hodit je do jednoho pytle s neopunkovými zázraky poloviny devadesátých let Green Day, Blink-182 či The Offspring..více

[recenze]

[16.06.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6,5/10]

URIAH HEEP - Fallen Angel

S Uriah Heep to na konci sedmdesátých let vypadalo bledě. Ve Velké Británii zůstaly jen trosky ze scény, ke které před necelými deseti lety patřili, a byla to právě parta kolem Micka Boxe a Kena Hensleyho, která byla od fanoušků rockové hudby bita skoro nejvíce. Ti noví (poznamenaní punkovou vlnou, která po hektické dvouletce 1976 a 1977 už končila) kapelu nepochopili a příběhy o „Démonech a čarodějích“ pro ně zněly stejně přitažlivě jako vyprávění rodičů o tom,..více

[recenze]

[14.06.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 5,5/10]

Robin McAULEY - Standing On The Edge

O Robinovi McAuleym se kdysi v osmdesátých letech psalo, že má naprosto ideální hlas pro melodický hard rock. Ne náhodou proto spolupracoval s bývalým kytaristou Scorpions a UFO, slovutným Michaelem Schenkerem, který dokonce svou kapelu přejmenoval na McAuley Schenker Group, čímž jasně dokázal svou oblibu v hlasu tohoto Ira. McAuley a Schenker pak spolu zažili velmi úspěšné období na přelomu osmdesátých a devadesátých let, které však skončilo s příchodem grunge, ..více

[recenze]

[13.06.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

Robin McAULEY (MSG) - Klasický rock je v L.A. silně zakořeněný

Po více než dvaceti letech vydal irský hardrockový matador Robin McAuley sólovou desku. V ní se drží svého kopyta a předkládá klasický melodický hard rock, který má kořeny v osmdesátých letech, tedy v době, kdy jeho jméno zářilo po boku kytarového hrdiny Michaela Schenkera. S tím McAuley spolupracuje i v současnosti, čímž jasně demonstruje, že po letech, kdy stál mimo scénu, je definitivně zpět. Tento Ir žije přímo v epicentru světové zábavy, v Los Angeles, odkud jeden večer zavolal. ..více

[rozhovory]

[13.06.2021]

[Jan Skala]

[]

Gary MOORE - How Blue Can You Get

O tom, jak skvělým, inspirativním a jedinečným kytaristou byl Gary Moore už byly popsány stohy papíru. Jeho vliv jak na hardrockovou, tak i bluesovou scénu je neoddiskutovatelný. Moore se řadí mezi multižánrové umělce, tedy mezi muzikanty, kteří cokoliv dělali, to udělali dobře. O tom smutnější byla zpráva, která přišla před deseti lety na začátku února 2011, mluvící o tom, že tento vlivný kytarista podlehl při dovolené ve Španělsku masivnímu infarktu. Jeho životní styl nebyl příkladný. Pil, kouřil, hodně cestoval, ..více

[recenze]

[12.06.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

CACTUS - Tightrope

Americkým Cactus se nikdy nepodařilo dosáhnout obrovského úspěchu, přestože předpoklady pro to měli velké. Kapela, která vznikla na troskách slovutných Vanilla Fudge, doplněná o zpěváka Rustyho Daye z kapely Amboy Dukes Teda Nugenta, ale nakonec zažila jen několik plodných a pouze průměrně slavných let, aby se už na začátku sedmdesátých let odebrala k odpočinku. Že ne na věčnost, o tom svědčí fakt, že v prvních letech nového milénia oslavila comeback, ..více

[recenze]

[11.06.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

František Ringo ČECH - Jiří SCHELINGER - František Ringo Čech - Jiří Schelinger

„Vztahy v kapele byly velice kamarádské,“ svěřuje se František Ringo Čech, „ke mně měli odstup, ale Jirka byl lidovka. Už proto, že s nimi hodně chlastal. Já jsem nikdy moc nepil a lidi spojuje nejvíc chlast. Muzikanti říkali Jirkovi Peri Hovado, já jsem chodil spát a oni se spolu ožírali. Ráno jsem pak poslouchal, jak Peri Hovado se Stárkem rozmlátili v hotelu všechna rádia… Jediné oč se hádali, byly holky. Tam platilo heslo: Všichni proti Kubešovi. Největší zábavou bylo pokazit Kubešovi slibně se rozvíjející vztah ..více

[recenze]

[10.06.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]

EVANESCENCE - The Bitter Truth

Také patříte k těm, kteří si myslí, že američtí Evanescence už nikdy nepřekonají svůj debut „Fallen“ s jejich nesmrtelným hitem „My Immortal“? Nebo vám spíše vadili stylové veletoče, kterými tato kapela kolem pohledné zpěvačky Amy Lee během dvaceti let své existence prošla? Pokud si na obě otázky odpovíte, že ano, tak pro vás novinka „The Bitter Truth“ bude pravděpodobně ztráta času. Na ní se Evanescence nevrací k formě z dob debutové desky, místo toho nabízejí další ze svých tváří...více

[recenze]

[09.06.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6/10]

OUT OF THIS WORLD - Out Of This World

Vloni v létě uvedl kytarista Kee Marcello, že právě dává dohromady kapelu, která nese název po klasické desce Europe, na níž hrál – Out Of This World. Neuplynul ani rok a Marcello s Out Of This World má na kontě debutovou desku. Kromě něho je u toho zpěvák Tommy Heart, bývalý frontman německých hardrockerů Fair Warning a Marcellův spoluhráč z formace Kee Of Hearts (která je dnes minulostí). Místo ní jsou zde právě Out Of This World, kteří se však od předchozího projektu nijak zvlášť neodlišují...více

[recenze]

[08.06.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]

URIAH HEEP - Innocent Victim

A znovu se spěchalo…. „Firefly“, i přesto, že obsahovala prvotřídní materiál, znamenala pro kapelu i její management velké zklamání, protože ambice vložené do projektu fanoušci neocenili a deska po komerční stránce propadla. Trendy velely jiným směrem a hudba Uriah Heep se zdála přežitější než u jiných jejich vrstevníků. I další kapely ze zlaté hardrockové éry měly v druhé polovině sedmdesátých let problémy. Deep Purple už neexistovali, Black Sabbath vstávali a padali s výkony Ozzyho Osbournea, ..více

[recenze]

[07.06.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]

IMPALED NAZARENE - Eight Headed Serpent

Finským oplzlíkům trvalo docela dlouho, než přišli s novou deskou. Je to prosté… Muzikanti stárnou, výrazové prostředky se vyčerpávají, starosti jsou jiné, než jak permanentně vzývat Satana a ožírat si hubu. Impaled Nazarene by i tak mohli mít své odslouženo. Na scéně působí konstantně od roku 1990 a přestože se pauzy mezi jednotlivými alby stále prodlužují, lze tuhle partu kolem svérázného vokalisty Miky Luttinena brát jako nepostradatelný inventář. Ať už pro její zatvrzelost..více

[recenze]

[06.06.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]

Mika LUTTINEN (IMPALED NAZARENE) - Církev je dnes slabá jako stará kurva

Finští Impaled Nazarene patří už k inventáři extrémní metalové hudby. Jejich specifický black metal s punkovými kořeny a thrashmetalovou naštvaností je znovu aktuální, neboť kapela po sedmi letech vydává nové album „Eight Headed Serpent“, na němž si znovu brousí svůj nenávistný ostrovtip vůči církvi, liberální politice i vůči novým pořádkům, které nastavila koronavirová pandemie. To vše v následujícím rozhovoru vysvětluje frontman kapely Mika Luttinen, jenž je jediným pamětníkem pekelných začátků alb ..více

[rozhovory]

[06.06.2021]

[Jan Skala]

[]

MONSTER MAGNET - A Better Dystopia

Skoro už nesnesitelné módě coverových alb podlehli i Monster Magnet… Má vůbec ještě smysl psát recenze na podobné počiny, které rostou jako houby po dešti a mají zakrýt fakt, že kapele dochází dech ve vlastním vyjádření? Záporná odpověď by byla jednoduchá, protože není nic jednoduššího než coverové album odmávat se znuděným zívnutím jako něco, čehož poslech je ztráta času. Ovšem Monster Magnet byli (alespoň v jistém úseku své kariéry) výjimečná kapela..více

[recenze]

[05.06.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

Gary HUGHES - Waterside

Gary Hughes byl vždy spíše jen dělníkem hardrockové scény než jejím viditelným symbolem. Na svém kontě má více než dvacítku alb, ale žádné z nich (ať už jsólové nebo v rámci kapely Ten) se nikdy nestalo žánrovým milníkem. Nejednalo se o žádné propadáky nebo podprůměrná díla, spíše o desky, které postupem let zapadaly prachem, protože v konkurenci silných hardrockových kapel prostě tak silné nebyly. I když se zdálo, že Ten na začátku kariéry měli našlápnuto..více

[recenze]

[04.06.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 4/10]

František Ringo ČECH - Jiří SCHELINGER - Nemám hlas jako zvon

Přestože ve své kapele byl František Ringo Čech stále neomezeným vládcem, rozhodl se ke kroku, který přiznával Jiřímu Schelingerovi rovnocenné partnerství. První společné album „Báječní muži“ vyšlo ještě pod hlavičkou Skupiny Františka Ringo Čecha, druhá deska, vydaná rovněž v roce 1975, už vyšla pod názvem Jiří Schelinger – F.R. Čech. Principál si byl plně vědom toho, že v Schelingerovi našel pravý poklad, ..více

[recenze]

[03.06.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]

TOMAHAWK - Tonic Immobility

Už léta má zpěvák Mike Patton pověst geniálního šílence a nevyzpytatelného umělce, který tvoří svá alba napříč žánry a žádné mantinely pro něho neexistují. V domovských Faith No More je jeho umělecký duch krocen základní trojicí Billy Gould, Mike Bordin a Roddy Bottum, takže se přece jen musí hrát podle nějakých (ovšem dost volných) pravidel. Proto své leckdy schizofrenní hudební nápady realizoval vždy v jiných projektech,..více

[recenze]

[01.06.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6/10]

URIAH HEEP - Firefly

Než skončil rok 1976, byla personální krize v řadách Uriah Heep vyřešena. Fanoušci sice stále želeli vyhazovu Davida Byrona, ovšem po jeho stále méně přesvědčivých koncertních výkonech bylo i těm zapřisáhlým jasné, že další spolupráce s ním nemá pro kapelu větší budoucnost. „Jméno zpěváka bude oznámeno později, kvůli jeho smluvním závazkům,“ řekl krátce po propuštění Byrona manažer Gerry Bron a narážel tím na skutečnost, ..více

[recenze]

[31.05.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 9/10]

SKOLD - Dies Irae

V době, kdy se mluví o comebacku švédské legendy Shotgun Messiah, přichází její někdejší frontman Tim Skold (později člen kapely Marilyna Mansona) s další řadovkou „Dies Irae“. Přestože u Shotgun Messiah není naprosto jasné, jak bude kapela ve své nejnovější fázi znít, poté, co prošla neuvěřitelným vývojem od hair metalu osmdesátých let, po rebelský street rock až po industriální metal, u Skolda samotného je zvuk jeho sólovek pevně dán. Je silně poznamenán pozdější tvrobou Shotgun Messiah,..více

[recenze]

[30.05.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

Tim SKOLD (SKOLD, SHOTGUN MESSIAH, NOT MY GOD) - Cítím, že rostu s každým projektem, do kterého jsem se kdy zapojil

Jméno švédského multiinstrumentalisty Tima Skolda je na rockové a metalové scéně už dávno etablovaným pojmem. Přestože si jej řada fanoušků spojí zejména s jeho účinkováním po boku Marilyna Mansona, do jehož kapely nastoupil po roce 2000 (a nahrál alba „The Golden Age Of Grotesque“ a „Eat Me Drink Me“), je toho mnohem víc, co byste o Skoldovi měli vědět. Pozoruhodný byl jeho přerod z basisty glammetalové kapely Shotgun Messiah v jednu z nejzajímavějších person industriálního metalu,..více

[rozhovory]

[30.05.2021]

[Jan Skala]

[]

TOMMY`S ROCKTRIP - Beat Up By Rock N`Roll

Tommy Clufetos je známý především jako dlouholetý koncertní bubeník Ozzyho Osbournea a také tím, že seděl na bubenické stoličce během finálního turné Black Sabbath. Přestože předtím působil na stejných postech u Alice Coopera, Teda Nugenta, Roba Zombieho a kytaristy Johna 5, jeho jméno se nejvíce skloňuje právě v souvislosti s Madmanem a Black Sabbath. Tato angažmá jsou s největší pravděpodobností důvodem, proč čtyřicátník Clufetos přičichl ke kouzlu staré hudby a dostal ji do krve. ..více

[recenze]

[28.05.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]

SKUPINA FRANTIŠKA RINGO ČECHA - Báječní muži

Umělecká dráha zpěváka Jiřího Schelingera netrvala nijak dlouho, pouze necelých deset let, ovšem otisk, který v tuzemské hudební scéně zůstal po jeho osudovém skoku do vod bratislavského Dunaje, je nesmazatelný. Jiří Schelinger v normalizačních dobách, kdy byla rocková hudba pranýřována na každém kroku, představoval pravého rebela, vlasatý idol dospívající mládeže, a jeho charisma se dalo srovnávat s takovými legendami jako Jim Morrison, Ozzy Osbourne či Robert Plant. ..více

[recenze]

[27.05.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6/10]

Chez KANE - Chez Kane

Mladá britská zpěvačka Chez Kane zatím neměla moc na čem stavět, její stopa na rockovém poli byla dosud jen nevýrazná, což se ale mění a to v její prospěch. Chez, která dosud byla členkou sesterského tria Kane`d, se rozhodla vystoupit ze stínu své kapely a zkusit štěstí na vlastní pěst. Už její atraktivní vzhled jí zaručoval, že by se její kroky mohly setkat s pozorností veřejnosti a proto i vydavatelská firma Frontiers Music zacítila příležitost a nabídla této Angličance smlouvu, jejíž výsledkem je bezejmenné debutové album...více

[recenze]

[25.05.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

URIAH HEEP - High And Mighty

V roce 1976 nebylo nic tak nemoderní jako starý hard rock. Z britského undergroundu začaly vylézat prapodivné existence, motající se kolem krámu s ještě podivnějšími hadry, který nesl název Sex a vlastnil jej Malcolm McLaren. Jestli tito adolescenti něco nenáviděli, pak to byli rockoví dinosauři první poloviny sedmdesátých let. Patřili mezi ně i Uriah Heep, kteří se díky svým svým košatým aranžím, dlouhým skladbám a velikášským instrumentálním výkonům..více

[recenze]

[24.05.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

SUNBOMB - Evil And Divine

Toto spojení vypadá na papíře trochu neuvěřitelně. Byli to právě Stryper zpěváka Michaela Sweeta, kteří byli v osmdesátých let terčem posměchu pouličních výtržníků, jakými byli L.A Guns, potažmo jejich lídr a kytarista Tracii Guns. Tenkrát to bylo jasně dané. Úzkostlivá čistota křesťanských rockerů, plnících jedenáct přikázání stále v jasné opozici proti oplzle sexistickým věcem „Bitch Is Back“ či „Sex Action", a na losangeleském Sunset Stripu, odkud obě party vzešly, byly jako černá a bílá. Den a noc… ..více

[recenze]

[23.05.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

Tracii GUNS (L.A. GUNS, SUNBOMB) - První tři alba L.A. Guns mi zajistila dobrou hudební kariéru

Pravděpodobně jen zasvěcení vědí, z čeho vlastně vznikl název legendárních Guns N`Roses. Jeho druhá část je odvozena od jména frontmana Axla Rose, ale jak se do něho dostala ta pistolnická část? Prsty v tom má kytarista Tracii Guns, který byl původním členem této sestavy a přímým předchůdcem ikonického Slashe. Tracii svůj osud nakonec s Axlem a spol. nespojil a v dalších letech se věnoval své vlastní kapele L.A. Guns, která sice nedosáhla úspěchů Guns N`Roses,..více

[rozhovory]

[23.05.2021]

[Jan Skala]

[]

Jim GILLETTE (NITRO) - Na Stripu bylo tisíce lidí každou noc

Pamatujete ještě na kapelu Nitro, která přesně zapadala do koloritu losangeleského< hair metalu konce osmdesátých let? Nedosáhla nikdy takových úspěchů jako Mötley Crüe či Poison, ale zejména kolem debutového alba „O.F.R.“ z devětaosmdesátého patřila k vyhledávaným koncertním akvizicím na Sunset Stripu. Největší pozornost na sebe strhával zpěvák Jim Gillette s až nelidsky vysokým hlasem a bezmála půlmetrovou vyčesanou hřívou blonďatých vlasů. ..více

[rozhovory]

[22.05.2021]

[Jan Skala]

[]

Rock N`Roll Hall Of Fame... Šaškárna pokračuje

..více

[bulvární koutek]

[22.05.2021]

[Jan Skala]

[]

WARRANT - Born Again

Jani Lane byl pryč a vyvstala otázka, co bude s Warrant dál. Kapela sice měla zpět dva členy nejslavnější sestavy, kytaristu Joeye Allena a bubeníka Stevena Sweeta, ale zároveň přišla o svého enfant terrible, poznávací znamení a majoritního autora celého repertoáru. Bylo jasné, že s klasickými členy v sestavě už kapela rozhodně nebude pokračovat v experimentech z devadesátých let a že se pokusí vrátit do nejslavnějších dnů. Brzy se rovněž vyřešil problém na postu frontmana, na nabídku kývl Jamie St. James z pauzírujících Black N`Blue, ..více

[recenze]

[20.05.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6/10]

GRETA VAN FLEET - The Battle At Garden`s Gate

Když čtyři američtí mladíci začnou hrát hudbu mládí jejich tatíků, může to zavánět kalkulem na míle daleko. O to více, že v uplynulých letech byla retro móda sedmdesátých let docela v kurzu. Bratři Kiszkové ji však se svou kapelou Greta Van Fleet vzali za nejlepší možný konec, o čemž svědčil i úspěch debutového alba „Anthems Of The Peaceful Army“, které se vyšplhalo na třetí příčku oficiální americké hitparády, což je věc v tomto stylu takřka nevídaná. ..více

[recenze]

[19.05.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

BLACKMORE`S NIGHT - Nature`s Light

Naděje, že Ritchie Blackmore ještě někdy nahraje skutečně pořádné hardrockové album, pomalu pohasínají. Přestože v roce 2015 s velkým humbukem vrátil do hry legendární Rainbow, do čela kterých dosadil chilský vokální dynamit Ronnieho Romera, a tudíž se čekala i comebacková deska, nakonec zůstalo jen u tří nových skladeb, z nich jednou je jen do instrumentální podoby předělaná anglická lidovka „Land Of Hope And Glory“. ..více

[recenze]

[18.05.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 5,5/10]

URIAH HEEP - Return To Fantasy

Ještě dříve než si pro nebohého Garyho Thaina přišla zubatá, představili Uriah Heep jeho nástupce na pozici basisty. Prestižní post (Uriah Heep v té době byli skutečně velká kapela, umisťující se pravidelně ve všemožných hitparádách) obsadil už předem vyhlédnutý John Wetton, jenž byl dva roky předtím členem progresivních velikánů King Crimson. Ti v době Wettonova příchodu v březnu 1975 měli na kontě aktuální album „Red“, ovšem kapela už neexistovala. Dokonce byla snaha o to..více

[recenze]

[17.05.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

ELECTRIC BOYS - Upside Down

„Připadali jsme si jako z jiného světa,“ řekl při loňském rozhovoru frontman Electric Boys Conny Bloom, když se řeč stočila na osmdesátá léta a pozici kapely v rámci skandinávské rockové scény, kterou ovládali Europe a TNT. Electric Boys byli vždy diametrálně odlišní, měli v sobě mnohem více rock n`rollové uvěřitelnosti, starého ducha The Rolling Stones a mnohem méně pompy než zmíněné kapely. Možná i to jim pomohlo přežít do současnosti, ve které Europe tvoří velmi odlišnou hudbu a nad TNT visí otazník. ..více

[recenze]

[16.05.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

Conny BLOOM (ELECTRIC BOYS) - Staré rozhovory jako by dělal někdo jiný

Vždy, když švédští Electric Boys vydají nové album, je to pro jejich fanoušky velká událost. Kapela, která sice nikdy nepronikla do nejvyšších pater hitparád, ale vždy tvořila velmi specifickou hudbu, v níž bylo místo pro odkazy na The Rolling Stones, otce punku New York Dolls či Ramones, ale i staré hardrockové klasiky typu Black Sabbath a Deep Purple. Z toho vznikl originální mix, který zafungoval už na konci osmdesátých let, kdy vyšel jejich debut „Funk-O-Metal Carpet Ride“. ..více

[rozhovory]

[16.05.2021]

[Jan Skala]

[]

WARRANT - Under The Influence

Warrant rozjeli na konci devadesátých let personální kolotoč, zároveň se pomalu ale jistě vraceli ke své původní hudbě, poté, co zejména ostře experimentální a nevydařené album „Belly To Belly“ sklidilo ostrou kritiku jak z řad fanoušků, tak od kritiky. Zejména pro ústřední tvůrčí mozek, zpěváka Janiho Lanea, to nebyla úplně jednoduchá situace, protože to byl právě on, kdo kormidlo kapely otočil od původního hair metalu do vod alternativního rocku,..více

[recenze]

[13.05.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6,5/10]

SISTER - Vengeance Ignited

Když vyšla debutová deska „Hated“, byli Sister považováni za černého koně tehdy bující scény skandinávského hair metalu, jenž byl v té době na vrcholu. Sister se lišili v tom, že zněli tvrději, a kromě Mötley Crüe a raných Guns N`Roses jako své vzory označovali i legendární horrorpunkery The Misfits a hvězdy industriálního groove metalu White Zombie. Tenkrát to mělo své opodstatnění a bylo rozhodně pro dobro věci, že se Sister nesnažili znít jako další Crashdïet či Reckless Love. ..více

[recenze]

[12.05.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

THE PRETTY RECKLESS - Death By Rock And Roll

Kdo si ještě vzpomene na to, že Taylor Momsen, dračice s vizáží současného sexysymbolu, ztvárnila kdysi okouzlujícím způsobem malou Cindy Lou v průměrné komedii „Grinch“ po boku Jima Carreyho? Poté, co dala stříbrnému plátnu vale, daří se Taylor na hudebním poli, kde už více než deset let vede partu The Pretty Reckless. To je podle mnohých (zejména zaoceánských) hudebních kritiků kapela, která je jednou z nadějí pro rock n`roll. ..více

[recenze]

[11.05.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6/10]

URIAH HEEP - Wonderworld

Co se týče návštěvnosti koncertů byli Uriah Heep po vydání „Sweet Freedom“ na svém absolutním vrcholu. Zažívali plné arény v kontinentální Evropě, Americe i domovské Velké Británii, což byl fakt, který dokázal zastínit mírné rozčarování, které album přineslo. Řada fanoušků, řádně nažhavených předchozí trojicí, vzala „Sweet Freedom“ znovu za své, ovšem těm pozornějším neunikla trochu slabší forma kapely. Jenže triumfální koncertní tažení z jara roku 1984 dokázalo všechny chmury rozehnat. To už Uriah Heep, ..více

[recenze]

[10.05.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

RAZORBATS - Mainline Rock N`Roll

Potřetí o sobě dává vědět norská formace, ovlivněná hard rockem, glamem a punkem sedmdesátých let. A potřetí je u toho jiná sestava než u předchozího počinu. Tentokrát se neodehrála tak výrazná změna, jako když kytarista a dnes už jediný původní člen kapely Kjetil F. Wevling před pár lety vyměnil původního zpěváka Evena za výraznějšího Paula Vercouterena, ale změna se dotkla celé rytmické sekce. To ale na výraz Razorbats nemá větší vliv, protože kapela stále čerpá ze stejných vlivů,..více

[recenze]

[09.05.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

Kjetil F. WEVLING (RAZORBATS) - Chceme obsáhnout celé spektrum rock n`rollu

Razorbats jsou jedním z úkazů na norské hudební scéně. Jsou totiž zcela prosti jakéhokoliv dotyku black metalu, který je pro tuto severskou zem signifikantní. Jejich kořeny leží spíše u amerického rock n`rollu, ale přiznávají i velký vliv finských Hanoi Rocks. Každopádně důležitější je fakt, že tato kapela právě vydala své třetí album „Mainline Rock N`Roll“, které opět dokumentuje jejich vývoj. Kapela ještě více opustila punkové kořeny a přidala další porci klasického hard rocku, hair metalu a rockového mainstreamu. ..více

[rozhovory]

[09.05.2021]

[Jan Skala]

[]

WARRANT - Belly To Belly

„Právě jsme v Německu odehráli koncert pro padesát tisíc lidí,“ řekl při jednom interview z roku 1996 bubeník James Kottak, „je to obrovský rozdíl proti tomu, že s Warrant jsme hráli v klubech pro padesát chlápků s pivem.“ Kottak totiž krátce po katastrofálním turné k desce „Ultraphobic“ dostal nabídku posílit legendární německé hardrockery Scorpions. Okamžitě po ní skočil, protože mu bylo jasné, že opouští potápějící se loď. Warrant na vlastní kůži..více

[recenze]

[06.05.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 5/10]

Suzi QUATRO - The Devil In Me

Když s novou deskou přijde nějaká hvězda sedmdesátých let, je to trochu sázka do loterie. Ne proto, jak dané album bude znít, v tom je předem jasno, protože zdatní sedmdesátníci se už mění velmi neradi a stále více zdůrazňují, že si alba točí pro vlastní radost. To je samozřejmě pochopitelné, už je nezajímají žádné komerční tlaky, mají své dávno jisté a nějaké experimenty jsou pro ně španělskou vesnicí. Otázkou však je, v jaké formě nahrávací proces rockové důchodce zastihne ..více

[recenze]

[05.05.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

Lee KERSLAKE - Eleventeen

Když v roce 2007 opouštěl šedesátiletý bubeník Lee Kerslake své domovské Uriah Heep, byl na tom zdravotně hodně špatně. Měl problémy se sdrcem i nadváhou, a vypadalo to, že hudební kariéru v tu chvíli definitivně uzavřel. Fakticky ano, od té doby se hudbě věnoval pouze okrajově, nestal se členem žádné jiné party, neměl ani vlastní projekt. Jenže Kerslake točil své sólové album. Takové, které podle svých slov měl hlavě už od dětství. ..více

[recenze]

[04.05.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 9/10]

URIAH HEEP - Sweet Freedom

Přestože Uriah Heep stáli v první polovině sedmdesátých let na vrcholu, vyčerpání z hektických tří let, během kterých nasypali na trh pětici výtečných alb, bylo už skoro nesnesitelné. Manažer a producent Garry Bron se proto rozhodl pro nevídaný krok a kapele dopřál chvilku odpočinku. Sliboval si od toho načerpání nových sil a chuti do další tvorby. Opak byl pravdou. David Byron během volna prohloubil svou alarmující závislost na alkoholu, basista Gary Thain naplno propadl drogám a workoholik Ken Hensley,..více

[recenze]

[03.05.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

THE END MACHINE - Phase2

I když se dnes na The End Machine hledí jako na novou plnohodnotnou kapelu, muzikanti, kteří v ní hrají, svou minulost smazat nemohou. Přestože The End Machine vydávají druhou (a nutno říct, že povedenou) desku, pořád u nich budou rezonovat osmdesátá léta, neboť členství tří členů této party u legendy osmdesátkového hard rocku a hair metalu Dokken není něco, co by se dalo přehlédnout. Navíc když se tahle kapela (na rozdíl od různých jiných projektů kytaristy a tvůrčího mozku The End Machine George Lynche)..více

[recenze]

[02.05.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

George LYNCH (THE END MACHINE, DOKKEN...) - Jsem rád, že se jména Lynch Mob zbavím

Poslední roky zažívá americký kytarista George Lynch, svého času slavný člen kapely Dokken, velmi plodné období. Dokonce mluví o tom, že za poslední roky odvedl největší kus práce z celé kariéry, na kterou je také náležitě pyšný. Přestože některá jeho alba nedostala na našich stránkách vysoké hodnocení, netýká se to rozhodně nejnovějšího alba „Phase2“, které Lynch vytvořil s kapelou The End Machine. Toto dílo je bezesporu jedním z nejlepších, na kterém se Lynch v novém tisíciletí podílel a to vlastně nejen proto, ..více

[rozhovory]

[02.05.2021]

[Jan Skala]

[]

O pistolnické bitvě, která už požrala své vlastní vojáky

..více

[bulvární koutek]

[02.05.2021]

[Jan Skala]

[]

SAXON - Inspirations

Saxon má už dávno odslouženo své. Pokud by dnes tato legenda někdejší Nové vlny britského heavy metalu už nic nevydala, pořád bude mít v zádech natolik obsáhlý a v drtivé většině případů i hodně kvalitní katalog alb, že její pozice bude navždy nezpochybnitelná. Proto Saxon ani nejde vyčítat, že se nechali zatáhnout do módy coververzí, která možná byla zajímavá v devadesátých letech, ale v poslední době, kdy takových alb vychází snad víc než počinů autorských, se celá záležitost stává leckdy nesnesitelnou...více

[recenze]

[01.05.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]

THE OFFSPRING - Let The Bad Times Roll

Tak dlouho se The Offspring vysmívali Axlovi Roseovi, že mu příprava alba „Chinese Democracy“ (v roce 2003 dokonce chtěli své album „Splinter“ pojmenovat názvem tohoto alba Guns N`Roses) trvá celé roky, až se sami dostali do podobného stádia. Hvězdní neopunkeři, kteří kolem poloviny devadesátých let vrhli na trh (pro tuto scénu zcela zásadní) alba „Smash“, „Ixnay On The Hombre“ a „Americana“, najednou stáli opodál a snad ani nevěděli, jak se znovu vpravit do skladatelského procesu...více

[recenze]

[30.04.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6/10]

WARRANT - Ultraphobic

Epizoda se zpěvákem Patem Bridgesem, který v roce 1993 měl v řadách Warrant nahradit Janiho Lanea, vyšuměla do ztracena. Navíc kapela byla bez kontraktu a sužovaly jí vnitřní spory. Ve hře samozřejmě byl Laneův návrat, protože ani jemu se nepodařila rozjet sólová kariéra, ale proti tomu byl zejména bubeník Steven Sweet, někdejší Laneův spoluhráč z kapely Plain Jane. Nakonec to byl právě Sweet, který si vytáhl černého Petra a musel se z kapely poroučet...více

[recenze]

[29.04.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

URIAH HEEP - The Magician`s Birthday

Tempo, které manažer Gerry Bron pro Uriah Heep na začátku sedmdesátých let nastolil, začínalo být vražedné. Především David Byron už mlel na hektickém turné k albu „Demons And Wizards“ z posledního, neustálým přetížením trpěl jeho hlas a vlastně i on sám. Tak jak Uriah Heep stoupali po žebříčku popularity, zpěvák se začínal potápět do alkoholového bahna. Stále ještě zůstával disciplinovaným členem kapely a klávesista Ken Hensley si tehdejší formu Uriah Heep pochvaloval. ..více

[recenze]

[26.04.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 9/10]

NEJLEPŠÍ ALBA DRUHÉ DEKÁDY NOVÉHO TISÍCILETÍ PODLE REDAKTORŮ METAL FOREVER - Pepsi Stone

Pokud si projdeme padesát let od vzniku hard rocku, tedy dobu, které se tyto stránky primárně věnují, zjistíme, že uplynulá dekáda rozhodně nebyla ta nejsilnější. Od průkopnických sedmdesátých let, přes zářivá zlatá osmdesátá až po experimentální a vzrušující poslední dekádu minulého tisíciletí se to jen hemžilo deskami, které se staly milníky v historii rockové hudby a každé ze zastoupených alb pomyslných žebříčků bylo naprostý skvost a jedinečný unikát. S příchodem roku 2000 jako kdyby se vše zlomilo. ..více

[ankety]

[26.04.2021]

[Jan Skala]

[]

Trevor BOLDER - Sail The Rivers

Letos uplyne osm let od okamžiku, co na nebeskou bránu zaklepal dlouholetý basista Uriah Heep Trevor Bolder. Pro tuto kapelu byl rozhodně důležitým členem. I když zcela nepřevzal skladatelské otěže po Kenu Hensleyem, byl to on, kdo byl jedním z hlavních motorů vydařené éry kolem poloviny devadesátých let a v první desetiletce nového milénia. Je možná s podivem, že celý život tento basista hrál ve prospěch kapel, v nichž fungoval a o sólové kariéře začal přemýšlet až předtím,..více

[recenze]

[24.04.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

EKTOMORF - Reborn

To, že maďarská čtveřice Ektomorf má ráda starou Sepulturu, to je dávno známá věc. Stejně jako fakt, že fanoušci, kteří se dodnes nesmířili s odchodem Maxe Cavalery z brazilské legendy, ji vyhledávají jako náplast na dávnou bolístku, jež se odehrála skoro před čtvrt stoletím. A Ektomorf zjevně nevadí být v pozici evropských klonů kdysi tak slavné kapely, jež měla ambice sesadit Metallicu z trůnu. ..více

[recenze]

[23.04.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]

WARRANT - Dog Eat Dog

„Že se něco děje, jsem zjistil ve chvíli, kdy jsem přišel do kanceláře šéfa Columbie,“ popisoval osudový bod zlomu zpěvák Jani Lane, „a místo našeho plakátu tam viseli Alice In Chains. V tu chvíli mi došlo, že je asi po všem…“. Pokud bychom hledali nějakou hairmetalovou kapelu, kterou vlnu grunge semlela nejvíce, byli by to pravděpodobně Warrant. Grunge se vypořádal s nenáviděným stylem a když Kurt Cobain začal při jednom vystoupení parodovat „Cherry Pie“,..více

[recenze]

[22.04.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 10/10]

THUNDER - All The Right Noises

Také jste si mysleli, že Thunder zažili své nejlepší chvilky s prvními dvěma deskami „Backstreet Symphony“ a „Laughing On Judgement Day“, přičemž ze své tehdejší síly těžili ještě na následujících, mírně experimentálních „Behind Closed Doors“ a „The Thrill Of It All“? Při pohledu na jejich diskografii a letmém poslechu zbylých alb by se něco podobného zdát skutečně mohlo, ale skutečnost je mnohem složitější. I následující alba se (tu více, tu méně) pohybovala v takřka podobných kvalitativních intencích..více

[recenze]

[21.04.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 9/10]

ARC OF LIFE - Arc Of Life

Co mají dělat muzikanti, když jejich kapela už několik let mlčí? Zajisté, postavit si novou partu. Přesně pro to se rozhodli služebně mladší členové britských progrockových průkopníků Yes, mající tu smůlu, že do této legendy nastoupili ve chvíli, kdy už se chystala k odpočinku. I když jsou zpěvák Jon Davison, basista Billy Sherwood a koneckonců i koncertní bubeník Jay Schellen stále členy Yes, předák této party kytarista Steve Howe se věnuje své vlastní kariéře a nechává kapelu tak trochu u ledu. O rozpadu se nedá mluvit, ..více

[recenze]

[20.04.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

URIAH HEEP - Demons And Wizards

Když krátce po vydání alba „Look At Yourself“ vylétl ze sestavy bubeník Iain Clark, s Uriah Heep se rovněž rozloučil původní basista Paul Newton. I když Clarka oželela kapela s lehkým srdcem, rozchod s Newtonem mrzel mnohem více, jednalo se nejen o zakládajícího člena, ale i o člověka, jenž s Kenem Hensleyem hrával od šedesátých let. Ovšem jestliže na počátku kariéry Uriah Heep působil Newton i v pozici skladatele..více

[recenze]

[19.04.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 10/10]

Blaze BAYLEY (BLAZE, IRON MAIDEN, WOLFSBANE) - U Iron Maiden jsem se naučil přemýšlet, když píšu své skladby

Britský zpěvák a někdejší frontman legendárních Iron Maiden Blaze Bayley je velký srdcař. Před mnoha lety byl vyobcován z jedné z největší kapel světa a musel se vrátit do malých hal a klubů. Navzdory nepříznivému osudu se nevzdal a v takřka pravidelných intervalech vydává svá sólová alba, která těží z tradic ostrovního heavy metalu, ovšem přidávají i hrst moderních postupů. Aktuálně Bayley vydává kolekci „War Within Me“, což byl důvod se s ním spojit a probrat různé věci ohledně novinky,..více

[rozhovory]

[18.04.2021]

[Jan Skala]

[]

Ken HENSLEY - My Book Of Answer

Když loni nečekaně zemřel kdysi nejzásadnější člen legendárních Uriah Heep Ken Hensley, bylo to jako blesk z čistého nebe. Pravda, už oslavil pětasedmdesátku, což je na někoho, kdo prožil tak bouřlivý život, naplněný nejen kvalitní hudbou, ale i alkoholem a drogami, věk požehnaný, ale jeho skon byl natolik nečekaný, že Ken ani nestihl dodělat připravovanou sólovku, na níž pracoval od roku 2018. Měla se stát jeho dalším reprezentativním dílem, ..více

[recenze]

[16.04.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

WARRANT - Cherry Pie

Trvalo to jen chvilku a Warrant se stali novými miláčky americké dospívající mládeže, která denně na MTV hltala klipy k „Heaven“ či „Sometimes She Cries“. Přestože si zpěvák Jani Lane stěžoval na to, že producent Beau Hill obrousil na debutu „Dirty Rotten Filthy Stinking Rich“ kapele její ostré hrany, které získala několikaletým pravidelným koncertováním na Sunset Stripu, jeho výtka byla jako plácnutí do vody. „Dirty Rotten Filthy Stinking Rich“ letělo hitparádami směrem nahoru a kapela se snažila své nenadálé popularity využít,..více

[recenze]

[15.04.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 10/10]

THE STRADDLERZ - The Straddlerz

Legenda mluví o tom, že základní kámen tohoto italsko-argentinského dua byl položen v roce 2018, kdy se setkali na jakémsi koncertě v New Yorku zpěvačka Linda Filippin s kytaristou Michaelem Reynalem a hned ten večer vymysleli název The Straddlerz. Ať už to tak bylo či nikoliv, od konce ledna letošního roku lze brát oba dva vážně, protože pod názvem Straddlerz nabízí bezejmennou debutovou desku. Nevytvořili ji sami, na pomoc si vzali hned čtveřici basistů, tři bubeníky a jednoho kytaristu, ale faktem zůstává, ..více

[recenze]

[13.04.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]

URIAH HEEP - Look At Yourself

Vše začínalo nabírat rychlé obrátky. „Salisbury“ vyšla třetí lednový den roku 1971, ale manažer Gerry Bron už na kapelu tlačil, aby zahájila práce na nové desce. Protože legendární „Lady In Black“ zaznamenala výraznější úspěch pouze v Německu a na domácím britském trhu se stále dalo v případě „Salisbury“ mluvit o fiasku, Bron založil vlastní společnost Bronze a vyžadoval rychle výsledek. Uriah Heep ale museli opět řešit post bubeníka,..více

[recenze]

[12.04.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 10/10]

CHEAP TRICK - In Another World

Kdo zná celou diskografii chicagské legendy Cheap Trick, ví, že to s ní bylo vždycky tak trochu jako na houpačce. Oč méně Cheap Trick oslnili svým bezejmenným debutem, o to větší slávu zažili s následujícími díly „In Color“, „Heaven Tonight“ i svou nejslavnější nahrávkou „Dream Police“. V té době vytvořili skutečně nesmrtelné hity „Surrender“, „I Want You To Want Me“, „Dream Police“ či „Voices“, což z nich udělalo spolu s Kiss, Foreigner a Journey největší kapelu americké scény. ..více

[recenze]

[11.04.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 10/10]

Rick NIELSEN (CHEAP TRICK) - Budeme hrát klidně i pro jednoho fanouška

Je jen málo legend sedmdesátých let, které se v plné síle dožily současné doby. Američané Cheap Trick mezi ně patří, což dokladují novým albem „In Another World“, které je zároveň jedno z jejich nejlepších. Bylo proto příhodné spojit se s kytaristou Rickem Nielsenem, aby řekl něco k současné situaci uvnitř Cheap Trick, ale i k některým věcem z minulosti. Tihle Američané byli vždy srandisté a této pověsti Nielsen dostál i při rozhovoru. Při něm se neustále usmíval, brnkal si na kytaru..více

[rozhovory]

[11.04.2021]

[Jan Skala]

[]

PAUL STANLEY`S SOUL STATION - Now And Then

„Měl jsem to štěstí, že ještě než jsem začal poslouchat Led Zeppelin, byl jsem na koncertech Otise Reddinga, Salamona Burkea a The Temptations,“ řekl dlouholetý frontman Kiss Paul Stanley, když představoval svou novou kapelu Soul Station. Už z tohoto vyjádření se dá tušit, že jeho nová tvorba bude Kiss na míle vzdálena a některé z nekompromisních fanoušků této kapely může dokonce rozpálit do běla. Jenže Paul Stanley také stárne, už to dávno není rockový živel ze sedmdesátých let ani tančící playboy z dekády následující..více

[recenze]

[10.04.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

WARRANT - Dirty Rotten Filthy Stinking Rich

Je pravděpodobně málo kapel, které vzešly z kalifornské hairmetalové líhně osmdesátých let a mají tak pestrou tvorbu a barvitou historii jako Warrant. Přestože tahle kapela byla řazena až ke třetí vlně zmíněného stylu a svou diskografii načala v roce 1989, její kořeny sahají mnohem dál. A stejně, jako byly komplikované její začátky, byla roztodivná i její pozdější tvorba, ve které se Warrant naprosto vzdálili do svých kořenů a řadu let se nechali vláčet módními trendy, aby se pak znovu nadechli a podstoupili očistný proces. ..více

[recenze]

[08.04.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

TRANSATLANTIC - The Absolute Universe

Když už projekt čtyř veličin progresivního rocku a metalu Transatlantic něco vydá, vždycky se jedná o megalomanské dílo. Bylo tomu tak hned napoprvé v roce 2000, kdy debutové album „SMPT:e“ otevřela půlhodinovou suita „All Of The Above“, čímž kapela definovala, o čem její tvorba bude a získala tím početný zástup příznivců. Ti se většinou rekrutovali z fanoušků kapel Spock`s Beard, Dream Theater, Marillion či The Flower Kings, tedy domovských kapel jednotlivých členů, pro zbytek rockového národa ..více

[recenze]

[07.04.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

LOVE AND DEATH - Perfectly Preserved

Už se snad ani nepočítalo s tím, že o sobě kapela kytaristy Korn Briana „Heada“ Welche dá ještě někdy vědět. Její původní význam pozbyl platnosti ve chvíli, kdy se Head znovu připojil ke Korn, aby s nimi, aspoň částečně, navázal na slavnou minulost, kdy se z nich v devadesátých letech stala jedna z největší amerických kapel, udávající trend celé scéně. Head po slabším albu „Take A Look In The Mirror“ Korn opustil a tiskem proběhla zpráva o jeho fanatickém křesťanství, jež se mělo stát překážkou pro jeho fungování v kapele. ..více

[recenze]

[06.04.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

URIAH HEEP - Salisbury

Nedá se říct, že by po vydání debutu „…Very `Eavy …Very `Umble” byli Uriah Heep v pozici ošklivého káčátka scény, ale rozhodně se nedalo mluvit o rychlém úspěchu, protože fanoušci tehdy oslavovali novou tvář Deep Purple a stylové novátory Black Sabbath, ovšem těm pozornějším neuniklo, že v jiných londýnských klubech začínají hrát zajímavé kapely. Jednou z nich byli právě Uriah Heep, kteří si zejména kvůli skladbě „Gypsy“ začali budovat vlastní renomé. ..více

[recenze]

[05.04.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

Ricky WARWICK - When Life Was Hard And Fast

Je jasné už dlouhou řadu let, že Ricky Warwick není už jen namachrovaný potetovanec z The Almighty, propagující kapelu vedle manželky Vanessy Warwick, toho času moderátorky populárního pořadu MTV Headbangers Ball. Minimálně od doby, kdy se s novou ženou Christinou usadil v Los Angeles, rozpustil The Almighty, kteří stejně na konci devadesátých let na poli slávy živořili a rozjel vlastní kariéru. Výraz, jenž definoval nejlepší alba The Almighty „Powertrippin`“ či „Crank“ úplně neopustil, ..více

[recenze]

[04.04.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

Ricky WARWICK (BLACK STAR RIDERS, THIN LIZZY) - Kdyby se The Almighty nerozpadli, nehrál bych s Black Star Riders

Ricky Warwick už dávno není tím zuřivým mladým mužem, který v devadesátých letech vedl skotskou kapelu The Almighty. Ta už pravděpodobně nadobro patří minulosti a Ricky se po jejím konci vydal k objevování vlastních kořenů nejen v rámci sólové tvorby, ale i tím, že se postavil do čela Black Star Riders, přímého pokračovatele legendárních Thin Lizzy. Kromě toho, že s Black Star Riders vydává pravidelně nová alba, aktuálně vypustil do světa sólovou kolekci „Whe Life Was Hard And Fast“...více

[rozhovory]

[04.04.2021]

[Jan Skala]

[]

SMITH/KOTZEN - Smith/Kotzen

Lákavěji na papíře už toto spojení vypadat nemohlo. Koho by nezajímalo, jak spolu budou znít zdánlivě tak odlišní kytaristé a zpěváci jako je dlouholetý člen legendárních Britů Iron Maiden Adrian Smith a výtečný bluesman a skutečný guitar hero Richie Kotzen, kdysi člen hairmetalových mazlíčků Poison a na přelomu tisíciletí hráč blues/hardrockových Mr. Big… Oba mají za sebou tak silný životopis, že snadno přitahují pozornost jak svých fanoušků,..více

[recenze]

[02.04.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 9,5/10]

FIGHT - A Small Deadly Space

Přestože se zdálo, že Fight se stali senzací roku 1993, ve kterém do světa vypustili debutové album „War Of Words“, Rob Halford stále citelněji cítit, že setřást ze sebe minulost nebude tak jednoduché. Koncerty Fight stále rezonovala ozvěna Judas Priest a proto bylo nutné vyhovět přání starých fanoušků a zařazovat do playlistu věci britské legendy, ač to Halfordovi bylo trochu proti srsti. „Jsem pyšný na to, co jsme s Judas Priest dokázali,“ vysvětloval trochu neochotně Halford, „ale Fight je úplně jiná kapela.“..více

[recenze]

[01.04.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6/10]

DURBIN - The Beast Awakens

Když v roce 2017 nastoupil mladý zpěvák James Durbin k hairmetalové legendě a tvůrcům dávného milníku „Metal Health“, Quiet Riot, vzbudilo to vlnu diskuzí. Jedni kapelu chválili za její přístup, neboť se rozhodla post frontmana svěřit mladému, dravému pěvci, druzí poukazovali na Durbinovu minulost, protože jméno si udělal pouze jako finalista soutěže American Idol (obdoby pochybných tuzemských estrád SuperStar nebo Česko má talent) a prostřednictvím tří sólových alb, pohybujících se na vlnách sirupovitého rocku. ..více

[recenze]

[30.03.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

URIAH HEEP - ...Very `Eavy ...Very `Umble

Každý dnes ví, jak velká a inspirativní doba pro rockovou hudbu byl přelom šedesátých a devadesátých let. Staromilec sice podotkne, že tehdy se stalo všechno potřebné a další roky z tehdejšího boomu jen čerpají, což není úplně pravda, ale tyhle staré kořeny jsou pořádně hluboko zapuštěné a během let se k nim vraceli i ti nejvlivnější umělci. Když se letopočet převalil přes rok 1970, vykrystalizovaly se na scéně čtyři veličiny, ..více

[recenze]

[29.03.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

MARK KNIGHT AND THE UNSUNG HEROES - Days Of A Dreamer

Přestože už je dva roky opět pohromadě základní sestava americké funk/hairmetalové formace Bang Tango, zodpovědná za výtečný debut „Psycho Cafe“ i žhavý živák „Live Injection“, jejich kytarista Mark Knight je spíše činný ve svém projektu Mark Knight And The Unsung Heroes, který kromě jeho osoby nemá s Bang Tango mnoho společného. A to i přesto, že mu v něm pomáhají jeho kolegové z této kapely, basista Kyle Kyle a kytarista Kyle Stevens. Knight se léty vyprofiloval do zcela jiného typu muzikanta..více

[recenze]

[28.03.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

Mark KNIGHT (BANG TANGO, THE UNSUNG HEROES) - Nová deska je o minulosti, přítomnosti a naději do budoucna

Podle řady fanoušků amerického hard rocku je kytarista Mark Knight jedním z nejvíce nedoceněných umělců. Začínal v osmdesátých letech jako součást losangeleské hairmetalové scény, která světu dala kapelu Bang Tango, ve které měl Knight velice silné slovo. Bang Tango nebyli typickým příkladem hairmetalové kapely, do své hudby míchali vlivy blues nebo funky. Láska k blues provází Knighta celý život a zúročuje ji především v posledních letech, ve kterých (kromě toho, že se znovu stal členem Bang Tango) ..více

[rozhovory]

[28.03.2021]

[Jan Skala]

[]

SAMMY HAGAR & THE CIRCLE - Lockdown 2020

Během karanténních časů se s coverovými alby roztrhl pytel. Umělci se zrovna nehrnou do autorských děl s vědomím, že je nebudou moci propagovat na pódiích a snaží se udržet v povědomí veřejnosti alespoň tímto způsobem. Otázka je, zda to takový velikán jako někdejší zpěvák Van Halen a Montrose a dlouhá léta úspěšný sólový umělec Sammy Hagar má zapotřebí. Sammy tvrdí, že jej k tomu vedla pouze čistá láska k muzice, když si chtěl zpříjemnit dlouhé chvíle, ..více

[recenze]

[27.03.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

FIGHT - War Of Words

Osmdesátá léta byla nenávratně pryč a s nimi v dáli mizelo to, co tato doba symbolizovala. Scénou se mohutně valily proudy nových inspirací a pro velikány předchozí éry bylo stále obtížnější uspět v nové konkurenci. Začátek devadesátých let znamenal čas velkých změn, které se netýkaly jen nového komerčního uspořádání, ale také sestav kapel samotných. Uběhl rok od okamžiku, kdy na zem dopadlo drtivé kladivo „Painkiller“, které na metalové scéně způsobilo převrat biblických rozměrů ..více

[recenze]

[25.03.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 9/10]

Todd La TORRE - Rejoice In The Suffering

Kdyby se Todd La Torre nestal v roce 2013 nástupcem Geoffa Tatea v Queensrÿche, těžko by byl o jeho debutovou sólovku „Rejoice In The Suffering“ takový zájem. Přestože si Queensrÿche (ještě za Tateova působení) pohrávali řadu let s trpělivostí a dobrou vůlí svých fanoušků vydáváním prapodivných desek, nemajících s jejich pravou podstatou nic společného, stále platí za velkou legendu amerického hard rocku či heavy metalu. ..více

[recenze]

[24.03.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

WIG WAM - Never Say Die

Skutečně potřeboval svět návrat norských Wig Wam? Ti v dobách své největší slávy lehce před rokem 2010 žili z překvapivé vlny zájmu o hair metal, který tehdy doznal velkého rozpuku v jejich domovské Skandinávii a Wig Wam byli jeden čas jeho zásadními mluvčími. Nemusíme se bavit o tom, že švédsko-norsko-finská vlna, která se vzedmula před deseti lety, byla mnohem slabší než ta původní losangeleská z osmdesátých let, a chyběl jí punc uvěřitelnosti a lákadla nočního života rozpálených ulic..více

[recenze]

[23.03.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6/10]

LED ZEPPELIN - In Through The Out Door

Hibernace trvala po zbytek roku 1977 a po většinu roku následujícího. Zneklidňující ticho, které v táboře kapely (jež stále postrádala svého frontmana) panovalo, nesvědčilo o tom, že by se Led Zeppelin ještě někdy mohli probrat k životu. Page stále více zabředával do heroinové závislosti, která do značné míry komplikovala jeho práci, a s Bonhamem, který se utápěl v hektolitrech vodky, se nedalo počítat vůbec. ..více

[recenze]

[22.03.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]

Steve LUKATHER - I Found The Sun Again

Steve Lukather, zvaný prostě Luke, je už dávno rocková legenda z největších. Dění v jeho domovské kapele Toto je spíše nejasné a Luke spolu se zpěvákem a klávesistou Josephem Williamsem jsou jedinými jejími členy. Takže nepřekvapí fakt, že Lukather po osmi letech připomíná svou sólovou dráhu, na níž aktuálně vydal už osmé album „I Found The Sun Again“. Je to dobře, protože Toto zjevně dnes nejsou v takové formě, v jaké by je Lukather sám chtěl mít. Navíc sláva hitů „Rossane“ nebo „Africa“ je už trochu pryč,..více

[recenze]

[21.03.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

Steve LUKATHER (TOTO) - Kdybych chtěl být žebříčcích, udělám duet s Justinem Bieberem

Steve Lukather je bezpochyby jednou z největších žijících kytarových legend. Ovlivnila ho hra takových velikánů jako Jimi Hendrix, Jimmy Page, či dokonce jazzmanů Ala Di Meoli nebo Johna McLaughlina. Lukather pak byl sám inspirací pro mnoho hudebníků a už v minulosti mu poctu vysekli například Slash z Guns N`Roses, Lenny Kravitz nebo zesnulý Eddie Van Halen. Přestože situace ohledně jeho domovské kapely Toto je v současné době nejistá, Luke (jak se Lukatherovi léta říká) vydal právě osmé sólové album „I Found The Sun Again“...více

[rozhovory]

[21.03.2021]

[Jan Skala]

[]

Brian ROSS (BLITZKRIEG, SATAN) - Řada lidí si myslela, že jsem my udělali coververzi Metallicy a ne naopak

Pamětníci si určitě vybaví skladbu „Blitzkrieg“, kterou v polovině osmdesátých let zařadila Metallica na svůj singl „Creeping Death“. Těm pozornějším jistě neutekl fakt, že tato věc nepocházela přímo od Metallicy, ale od služebně starší britské kapely téhož názvu. Ti měli smůlu, neboť se jim podařilo vydat debutové album „A Time Of Changes“ až v roce 1985, kdy pro ně už bylo docela pozdě. Letos si kapela připomíná čtyřicet let od vydání klasického singlu „Buried Alive“, ovšem i stejné výročí od prvního rozpadu. ..více

[rozhovory]

[20.03.2021]

[Jan Skala]

[]

Rob ZOMBIE - The Lunar Injection Kool Aid Eclipse Conspiracy

Věří dnes ještě někdo Robu Zombiemu jeho variace na hororový diskotékový metal? To, co v dobách nejlepších chvil kapely White Zombie nebo v počátečních letech jeho sólové kariéry fungovalo takřka na výbornou a bylo neomšelým kusem originální hudby, zestárlo postupem let skoro až neuvěřitelným způsobem. Důvodů může být více. Zmiňme dva nejpravděpodobnější. Za prvé to už dlouhou dobu vypadá, že Rob Zombie všechno důležité řekl v devadesátých a tím se naprosto vyčerpal, ..více

[recenze]

[19.03.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 4/10]

COVERDALE/PAGE - Coverdale/Page

Spojení Davida Coverdalea s kytaristou megalegendárních Led Zeppelin Jimmym Pagem mělo být událostí roku 1993. Coverdale byl brán za jednoho z nejlepších zpěváků, jaké rocková historie objevila a Pageův statut byl jasný už od sedmdesátých let, kdy se stal průkopníkem novátorské kytarové hry, a i díky němu se Led Zeppelin stali největších kapel všech dob. Hudební tisk věnoval této události (o níž se mluvilo o začátku devadesátých let a kvůli které Coverdale odstavil své Whitesnake na druhou kolej) ..více

[recenze]

[18.03.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]

CROSSBONES CREED - Troublemaker

Rusko už dávno není země častušek a rozjuchaných budovatelských skladeb jako v dobách největšího rozpuku Sovětského svazu. Už v osmdesátých letech v této „zemi neomezených možností“ začala bujet rocková a metalová scéna, což nejlépe demonstrovali heavymetaloví Čjornyj kofe či Aria, alternativci Sektor Gaza a zejména hardrockoví Gorky Park, kteří na samém sklonku sovětského impéria dokonce prorazili s debutovým albem i v Americe, kde se o ně staral sám Jon Bon Jovi. ..více

[recenze]

[16.03.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

LED ZEPPELIN - Presence

Robert Plant byl stále upoután na invalidní vozík a kapelou, managementem i fanoušky zmítaly pochybnosti, jak to s Led Zeppelin vlastně dopadne. Situace nebyla dobrá. U Jonese se opět začínaly projevovat zaječí úmysly, z Bonhama se stával nezvladatelný alkoholik a Page zamířil do Los Angeles, kde naplno propukla jeho delší dobu skrývaná závislost na heroinu. Plant, neschopný vlastní chůze, se utápěl v depresích a ve strachu nejen o vlastní kariéru, ale zejména o svou rodinu, ..více

[recenze]

[15.03.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

KICKIN VALENTINA - The Revenge Of Rock

Tomu stylu se také říkávalo high octane rock n`roll, čili vysokooktanový rock n`roll, naplněný testosteronem, chlapáckým přístupem, oplzlými sexistickými texty a chlápky, kteří pro ránu nejdou daleko. Hrávali jej Roxx Gang, The Almighty, Love/Hate, bývalý kytarista Sex Pistols Steve Jones (na albu "Fire And Gasoline"), částečně také Faster Pussycat či Little Caesar. Většinu těchto umělců už zavál prach času, ale z jejich hudby, která si brala prvotní inspiraci u The Rolling Stones,..více

[recenze]

[14.03.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

Chris TAYLOR (KICKIN VALENTINA) - Náš porno název byl původně jen vtip

Stále hlasitěji se zpoza oceánu hlásí o slovo rock n`rollová kapela Kickin Valentina, která se neostýchá přiznat, že jejich vlivy leží u losangeleského hair metalu osmdesátých let, svou hudbu však hrají podle pravidel současné doby. Kapela nedávno vyměnila zpěváka a na post frontmana přišel D.K. Revelle, s nímž Kickin Valentina natočili třetí desku „The Revenge Of Rock“. Jak říká basista a zakládající člen Chris Taylor, je právě tahle nahrávka pro kapelu moc důležitá a po změnách v sestavě pro ně znamená nový začátek. ..více

[rozhovory]

[14.03.2021]

[Jan Skala]

[]

Alice COOPER - Detroit Stories

Pokud znáte tvorbu Alice Coopera z jeho nejprotežovanější éry alb „Trash“ a „Hey Stoopid“, navíc pouze prostřednictvím hitů „Poison“, „House Of Fire“ či „Feed My Frankenstein“, budete jeho novinkou „Detroit Stroies“ pravděpodobně hodně zklamáni. Pokud však máte rádi i jeho desky ze sedmdesátých let, včetně tehdejších majstrštyků „Billion Dollar Babies“ a „Welcome To My Nightmare“, je dost dobře možné, že to zklamání bude o dost menší. Cooper samozřejmě už není tak energický jako byl v sedmé dekádě,..více

[recenze]

[12.03.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6/10]

WHITESNAKE - Good To Be Bad

Na rockový důchod pro Davida Coverdalea bylo krátce po roce 2000 příliš brzy. Sice dovršil padesátku, ovšem jak sám přiznal, stály před ním byly nové výzvy, takže se vlastně jeho prohlášení z prosince 2002 očekávalo. Tehdy vyšla tisková zpráva o tom, že se Whitesnake pro příští rok dávají znovu dohromady, aby oslavili pětadvacet let od svého založení. Čekalo se tedy, že dojde ke shledání starých spoluhráčů, k čemuž nakonec nedošlo. Coverdale nepozval ani jednoho muzikanta,..více

[recenze]

[11.03.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

JASON BIELER AND THE BARON VON BIELSKI ORCHESTRA - Songs For The Apocalypse

Že vám jméno amerického zpěváka a kytaristy Jasona Bielera nic neříká? Tak vězte, že právě on je autorem hitu „Love Is On The Way“, který v roce 1992 nahrál se svou (tehdy ještě čistě hairmetalovou) kapelou Saigon Kick. Přestože tahle kapela je už dlouhá léta podivně nečinná a funguje jen občasně na koncertních pódiích, „Love Is On The Way“ přežila a dodnes se objevuje v denních rotacích rockových rádií v řadě zemí světa. Jenže Jason Bieler z jejího úspěchu nežije...více

[recenze]

[09.03.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6/10]

LED ZEPPELIN - Physical Graffitti

Atmosféra u Led Zeppelin na konci roku 1973 nebyla úplně ideální. Krátce po vydání alba „Houses Of The Holy“, které díky svému zjemněnému soundu nesklidilo takový úspěch jako „Led Zeppelin IV“, přišel za manažerem Peterem Grantem basista John Paul Jones s tím, že už nechce v kapele dál pokračovat. „Johnovi jsem řekl, pokud chceš odejít, udělej to, když musíš. Ale pořádně si to rozmysli,“ řekl ke stavu věcí Grant. S tímto faktem byl nakonec obeznámen i Jimmy Page, přičemž Robertu Plantovi a Johnu Bonhamovi bylo řečeno,..více

[recenze]

[08.03.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 10/10]

JOEL HOEKSTRA`S 13 - Running Games

Současná situace u legendárních Whitesnake vypadá všelijak. Je to už několik měsíců, co zpěvák David Coverdale, léta sužovaný problémy s hlasivkami, naznačil, že uvažuje o odchodu do důchodu a v posledních dnech uvedl kytarista Joel Hoekstra, který je členem Coverdalovy party od roku 2014, že by se možná Coverdale chtěl k tvorbě vrátit, ale konkrétní plány neexistují. Nezdá se však, že by tento stav věcí Hoekstrovi nějak zásadně vadil, protože právě do světa vypouští druhé album..více

[recenze]

[07.03.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

Joel HOEKSTRA (WHITESNAKE, JOEL HOEKSTRA`S 13) - Pojďme otevřít svět, jsem připravený vyrazit ven

Posledních několik let bylo pro amerického kytaristu Joela Hoekstru docela hektických. Nejprve vstoupil mezi rockovou smetánku ve chvíli, kdy se přidal k Night Ranger, odkud ho po sedmi letech vytáhl management Davida Coverdalea, a Joel se stal kmenovým členem Whitesnake. S těmi nahrál kompilační album „The Purple Album“ a poslední řadovku „Flesh And Blood“, ale zároveň se stihl věnovat vlastnímu projektu Joel Hoekstra`s 13, se kterým aktuálně vydává druhou desku „Running Games“,..více

[rozhovory]

[07.03.2021]

[Jan Skala]

[]

WHITESNAKE - Restless Heart

Mediálně velice sledovaný projekt, který dohromady svedl Davida Coverdale a bývalého kytaristu Led Zeppelin, trval kratší dobu, než se dalo čekat. Přestože oba umělci si spolu sedli jak po stránce hudební, tak lidské, Page vyslyšel volání svého srdce, které ho stále táhlo k Led Zeppelin a když se po dlouhé době zpěvák Robert Plant konečně uvolil k další společné činnosti (ze které sice nebyl comeback Led Zeppelin, ale jen album “No Quarter” projektu Plant/Page), musela jít spolupráce s Coverdalem k ledu. ..více

[recenze]

[04.03.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]

MICHAEL SCHENKER GROUP - Immortal

Po deseti letech se legendární německý kytarista Michael Schenker rozhodl vytáhnout na svět svou dávnou značku Michael Schenker Group, která se stala jeho poznávacím znamením už na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. Už tehdy žil v obrovské turbulenci. Začínal u Scorpions, kterým pomohl na svět s bratrem Rudolfem, hvězdné chvilky a slávu si užil u britských UFO, v období alba „Lovedrive“ na chvilku naskočil znovu ke Scorpions. Tam sice nevydržel, ale jeho jméno už mělo takovou sílu, že si mohl dovolit tvořit na vlastní pěst...více

[recenze]

[02.03.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

LED ZEPPELIN - Houses Of The Holy

Jestliže album „Led Zeppelin II“ udělalo z Led Zepellin žhavou akvizici na rodící se hardrockové scéně a jakési věrozvěsty tohoto stylu, nahrávka „Led Zeppelin IV“ z nich s konečnou platností udělala hvězdy globálního charakteru. Londýnskou čtveřici přijmuli za své nejen orvaní hároši, kteří jejich alba hltali vedle desek Deep Purple či Black Sabbath, ale také mnohem sofistikovanější posluchači, kterým hardrockové hřmění připadalo jako primitivní hudba, ..více

[recenze]

[01.03.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 9/10]

WHITESNAKE - Slip Of The Tongue

John Sykes nenechal na Whitesnake nit suchou. V tisku komentoval Coverdaleovy diktátorské praktiky, hádal se o každý kousek kreditu z alba, které šplhalo na vrchol americké hitparády a dosahovalo multiplatinových prodejů, a neustále poukazoval na to, že bez jeho práce by nikdy deska “Whitesnake” nevznikla. Nepozdávala se mu ani kapela, která vyrazila na turné, kde kromě Coverdalea nebyl nikdo ze čtveřice, která album z roku 1987 nahrála. Kontinuita sice byla zachována prostřednictvím Adriana Vandenberga..více

[recenze]

[25.02.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 9/10]

AUTUMN`S CHILD - Angel`s Gate

Autumn`s Child se na scéně se svým rok starým debutem etablovali velmi dobrým způsobem. S tímto počinem ze sebe setřásli nálepku pohrobků (dnes už pravděpodobně nefungujících) Last Autumn`s Dream a začali žít vlastním životem. Už i proto, že jejich debut byl v rámci současného AOR v jasném nadprůměru, čehož kapela kolem zpěváka, kytaristy a klávesisty Mikeala Erlandssona využívá i na nové desce, jež vychází překvapivě brzy po debutu, což je však docela deviza. Kapela od prvního alba drží ve stejné sestavě,..více

[recenze]

[24.02.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

W.E.T. - Retransmission

Jestli byl někde zpěvák Jeff Scott Soto za poslední roky skutečně přesvědčivý, tak to byl projekt W.E.T., který před více než deseti lety postavil s kytaristou švédských Eclipse Erikem Martenssonem a klávesistou Robertem Sallem. V žádném případě není na místě zpochybňovat Sotův výkon u progresivní superskupiny Sons Of Apollo (především u debutové desky „Psychotic Symphony"), ale právě spolupráce s Martenssonem a Sallem je to pravé, kam se jeho sytý hardrockový hlas hodí. ..více

[recenze]

[23.02.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

LED ZEPPELIN - Led Zeppelin IV

Přestože se album „Led Zeppelin III“ vyhouplo na první příčku hitparád ve Velké Británii i v Americe a brzy ho pokryla na obou trzích platinová ocenění, osud se k němu obrátil zády, neboť začalo v následujících týdnech a měsících ze žebříčku povážlivě padat. Přestože kapela (zejména Robert Plant) stále do světa hlásila, jak je s albem a jeho experimentálním vyznění spokojena, ani tato prohlášení nemohla zakrýt mírné rozčarování, které vládlo v řadách fanoušků. ..více

[recenze]

[22.02.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 10/10]

HOLY MOTHER - Face This Burn

Přestože Holy Mother měli velké předpoklady a ambice, nikdy se nestali vůdčí kapelou US power metalu. Možná to bylo tím, že začínali ve skutečně špatné době, kdy heavymetaloví muzikanti byli doslova psanci a světlu vládl grunge, možná jim chybělo jen trochu pověstného štěstí. Nikdy nebyli o nic moc horší než například Vicious Rumors a moc jim nechybělo ani do skladatelského umu Metal Church. Jenže když kapela, balancující na pomezí heavy a poweru amerického střihu,..více

[recenze]

[21.02.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

Mike TIRELLI (HOLY MOTHER, MESSIAH`S KISS) - Nová deska je o tom, jak se postavit čelem úzkosti a strachu

Americký zpěvák Mike Tirelli je dnes už zase silný. Poté, co si v minulých letech prošel peklem, kdy se léčil z pokročilého stádia rakoviny žaludku, přivedl znovu k životu kapelu Holy Mother, s níž vydal comebackovou desku „Face This Burn“. Nahrávku zdařilou, která se vyrovná a možná v lecčems i předčí stará alba této heavymetalové formace z New Yorku. Tam dnes Mike žije se svou rodinou, přestože jej pracovní povinnosti často volají i do Německa, ..více

[rozhovory]

[21.02.2021]

[Jan Skala]

[]

WHITESNAKE - Whitesnake

Personální kolotoč u Whitesnake v polovině osmdesátých let nebral konce, přesto se kapela v obrovské formě představila v lednu 1985 na festivalu Rock In Rio, kde odehrála dva koncerty ve společnosti takové smetánky, jako byli Queen, Iron Maiden, Ozzy Osbourne, Scorpions či AC/DC. To už se s ní loučil bubeník Cozy Powell, který dal přednost hraní s Keithem Emersonem a Gregem Lakem, čímž vznikl projekt Emerson, Lake & Powell, ve kterém Powell nahradil neméně legendárního Carla Palmera. ..více

[recenze]

[18.02.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 10/10]

FOO FIGHTERS - Medicine At Midnight

Přestože Foo Fighters si s sebou celou existenci nesou nálepku alternativního hard rocku a post-grunge (vzhledem k minulosti Davea Grohla u Nirvany je to zcela logické), nikdy nespadli do takového bahna jako například Nickelback a nekonečný zástup jejich následovníků, díky čemuž se vlastně nikdy nezdiskreditovali. Sice to není tak, že by všechna jejich alba byla prvotřídní záležitostí, ale tato kapela vždycky dokázala zvednout hlavu a všem pochybovačům vytřít zrak. ..více

[recenze]

[16.02.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

LED ZEPPELIN - Led Zeppelin III

„Hodně lidí se nás ptalo, kdy uděláme další „Whole Lotta Love“,“ říkal Jimmy Page v návaznosti na obří úspěch desky „Led Zeppelin II“ a jejího nejslavnějšího singlu, „ale ti, kdo tohle říkají, nic o Led Zeppelin neví.“ Kapela byla sice se svou druhou deskou na vrcholu a kritika ji pasovala hned při vydání na jasnou klasiku nově vznikajícího hardrockového žánru, ale samotní muzikanti, vyčerpaní náročnými dvěma léty nepřetržitého koncertování, toužili po chvilce klidu. ..více

[recenze]

[15.02.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

AOR - The Ghost Of L.A.

Když svou kapelu pojmenujete AOR, tak je zcela jasné, jak bude znít. A na to před dvaceti lety vsadil francouzský kytarista a klávesista Frédéric Slama, který tuto partu založil. Vlastně se nejedná až tak úplně o plnohodnotnou kapelu, ale spíše Slamův sólový projekt, k němuž pravidelně zve nejrůznější hosty zvučných jmen, kteří mají s tímto druhem hudby letité zkušenosti. Mezi nejslavnější muzikanty, kteří si na deskách AOR zahráli, patří legendární kytarista a předák slavných Toto Steve Lukather, bubeníci Vinnie Colaiuta..více

[recenze]

[14.02.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]

Frédéric SLAMA (AOR) - Moje alba jsou pocta městu Los Angeles, které jsem tak miloval

Francouzský hudebník Frédéric Slama, dlouhá léta žijící v Los Angeles, je neúnavný dříč. Aktuálně se svým projektem AOR, kam si pravidelně zve řadu stylových hvězd, vydává album „The Ghost Of L.A., jenž je opět esencí čisté AOR stylu. Přiznává velký obdiv ke kapelám Foreigner, Journey, Toto, Whitesnake nebo Survivor a podle toho také svou hudbu tvoří. V následujícím rozhovoru, ke kterému se postavil velmi vstřícně, vysvětluje, proč v podstatě všechna jeho alba mají ve svém názvu iniciály Města andělů, ..více

[rozhovory]

[14.02.2021]

[Jan Skala]

[]

Mravnost nade vše aneb Manson do tepláků!

..více

[bulvární koutek]

[13.02.2021]

[Jan Skala]

[]

MR. BUNGLE - The Raging Wrath Of The Easter Bunny Demo

Zapomeňte na Mr. Bungle, jak jste je znali například z jejich nejznámnější desky „Disco Volante“. Z tehdejší šílené směsice death metalu, elektroniky, art rocku, jazzu a etno hudby už dneska nezbylo skoro nic. Ostatně i sestava doznala značných a důležitých změn, na svém místě zůstal zpěvák Mike Patton (jinak Faith No More), kytarista Trey Spruance a basista Trevor Dunn, které doplnily nejjasnější hvězdy metalového nebe, kytarista Anthrax Scott Ian a bývalý bubeník Slayer Dave Lombardo. ..více

[recenze]

[13.02.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

WHITESNAKE - Slide It In

Ve Whitesnake to vřelo... Jak po letech přiznal David Coverdale, jeho ego letělo prudce vzhůru, když si zvykl, že je v kapele neomezeným šéfem. Neustále se probíraly otázky kolem kytarového postu, kde s Melem Galleyem nepanovala úplná spokojenost, už jen proto, že jeho typicky britský bluesový styl nezapadal do Coverdaleových plánů na dobytí Ameriky. Principál tak poslal nabídku na spolupráci do Holandska, odkud pocházel mladý umělec Adrian Vandenberg,..více

[recenze]

[11.02.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 10/10]

THE DEAD DAISIES - Holy Ground

Je otázka, kdo vlastně The Dead Daisies jsou... Stále více totiž připomínají projekt australského milionáře Davida Lowyho, který kolem sebe střídá muzikanty jak na běžícím pásu a díky svým podnikatelským aktivitám a tučným kontům si může dovolit i ty největší hvězdy rockové historie. The Dead Daisies, přestože se tak v minulých letech prezentovali, dnes už pravděpodobně nejsou regulérní kapela, ale jen parta nájemných muzikantů, uprostřed kterých stojí Lowy se svou šekovou knížkou...více

[recenze]

[09.02.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

LED ZEPPELIN - Led Zeppelin II

Vydání debutu bylo pro Led Zeppelin důležité nejen proto, že představil do té doby naprosto odvážnou a dosud neslyšenou kombinaci tvrdých kytar, vypjatého vokálu, bluesových skladeb a nastupující hardrockové třaskavosti, ale také proto, že s ním byla kapela v pravý čas na pravém místě. V reputaci jim pomohla i série koncertních turné, jak v Americe, tak ve Velké Británii, ale také manažerská obratnost Petera Granta, která byla v době vydání první desky stejně důležitá jako hudba samotná. ..více

[recenze]

[08.02.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 10/10]

JOHN DIVA & THE ROCKETS OF LOVE - American Amadeus

Pokud bychom v současném americkém hair metalu hledali nějakou rychle rostoucí kapelu, tak dozajista narazíme na formaci John Diva & The Rocket Of Love. Ta sice funguje už od roku 2009, ovšem do povědomí se začala dostávat až před dvěma lety, kdy diskografii (do té doby v ní byl pouze čtyři roky starý živák "Live At Wacken") rozšířila o debut "Mama Said Rock Is Dead" a s ní vyrazila na cesty, na nichž si zahrála například i s německými Kissin` Dynamite. ..více

[recenze]

[07.02.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

John DIVA (JOHN DIVA & THE ROCKETS OF LOVE) - Přinutíme vás milovat glam, i když jste ho předtím nenáviděli

Americký zpěvák John Diva a jeho kapela The Rockets Of Love jsou v poslední době mezi fanoušky hair metalu docela skloňovaný pojem. Tahle parta má aktuálně na kontě album „American Amadeus“ o kterém je plně přesvědčena, že dokáže zaujmout širší spektrum publika a ne jen pamětníky ze zlatých časů neuvěřitelných párty na losangeleském Sunset Stripu. Právě tam sice John Diva vyrostl, ale se svou kapelou má větší plány. Sice mu je teď překazila pandemie koronaviru, ale on sám věří na lepší časy. ..více

[rozhovory]

[07.02.2021]

[Jan Skala]

[]

WHITESNAKE - Saints & Sinners

Whitesnake byli v roce 1982 v trochu schizofrenní situaci. Po dobu, co držel Coverdale kapelu u ledu, polovinu muzikantů (bubeník Ian Paice, basista Neil Murray i kytarista Bernie Marsden) z ní utekla. Deska „Saints & Sinners” už byla natočená, čekala na vydání a kolem Whitesnake stále nebylo jasno. Podivný klid, který kolem kapely panoval, nevěstil nic dobrého, ale rozuzlení mělo přijít záhy. Padlo rozhodnutí, že deska vyjde tak, jak byla nahrána, i přes to, že kapelu už tvořili jiní muzikanti, ..více

[recenze]

[04.02.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6/10]

SAINTED SINNERS - Unlocked & Reloaded

Přestože se zdálo, že německý hardrockový projekt Sainted Sinners, který kupodivu není ze stáje Frontiers Music, stojí zejména na osobě zpěváka Davida Reeceho, vývoj posledních měsíců ukázal opak. Kapela, kterou před pár lety postavil kytarista Frank Pané, posledních šest let člen slavnějších Bonfire, totiž provedla personální kolotoč, po němž ze sestavy vylétl právě Reece. Jeho přínos pro Sainted Sinners byl stejně diskutabilní, protože Reece, ač si udělal jméno jako někdejší frontman..více

[recenze]

[02.02.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

LED ZEPPELIN - Led Zeppelin

Dohady o tom, kdo byl či je největší hardrockovou kapelou všech dob, nikdy nebudou brát konce. Kolik posluchačů, tolik chutí a nikdy se nedoberete kýženého cíle. Pokud ovšem výběr rozšíříte na pět kapel, jedno jméno se v něm bude dozajista opakovat… LED ZEPPELIN! Tvrdit, že právě oni vymysleli hard rock, by bylo krajně nespravedlivé k dalším významným kapelám přelomu šedesátých a sedmdesátých let, ale jisté je, že Led Zeppelin mu přidali takovou dávku energie,..více

[recenze]

[01.02.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 10/10]

TŘI SESTRY - Sex drógy rokenról

Tři sestry byli na staré punkové coververze vždycky kadeti. Už ve svých raných (a nejsilnějších) časech přihodili na alba vždy něco z nepřeberného archivu punkové klasiky, ať už to byli Sham 69 ("Pěší zóna"), Dead Kennedys ("Na Kovárně to je nářez") nebo Sex Pistols ("O melouny boj"), aby tím doplnili vlastní hity, aniž by někdo poznal, že jde o skladby jiných autorů. Sám předák Sester Lou Fanánek Hagen se pak spolu s Františkem Sahulou realizoval na albu "Stará Kovárna aneb konec punku v Čechách", ..více

[recenze]

[30.01.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

GOLDFINGER - Never Look Back

Goldfinger jsou za těch více než pětadvacet let, co fungují, stálicí kalifornské punkové scény. Přestože se už nikdy nemohou stát dalšími Rancid, Green Day nebo The Offspring, má jejich zářivý a kalifornským žárem prosluněný sound rozhodně něco do sebe a i když jsou bráni spíše za dělníky stylu, nikdo nemůže popřít jejich skladatelsky vytříbený styl, díky němuž se pohybují na pomezí neopunku, ska a skejťáckého rocku. Představují prostě to, co mohlo s podobnou výpovědní hodnotou vzniknout ..více

[recenze]

[29.01.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

WHITESNAKE - Come An` Get It

Pokud Whitesnake kdy zažívali svou nejklidnější a nejupřímnější dobu, byl to rozhodně začátek osmdesátých let. Poté, co se jim na domácí půdě podařil průlom v podobě alba „Ready An` Willing“, se přece jen kapela uklidnila, přestože její ambice být britskou rockovou jedničkou už ohrožovala nastupující generace mladých muzikantů pod hlavičkou Nové vlny britského heavy metalu. Byl to však rozdíl oproti punkové době, kdy byl David Coverdale a s ním i zbytky Deep Purple..více

[recenze]

[28.01.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

Zábava nebo smrt aneb jak vybrat mezi Losnou a Mažňákem

..více

[bulvární koutek]

[28.01.2021]

[Jan Skala]

[]

DINOSAUR JR. - Sweep It Into Space

Když na začátku devadesátých let vypukla grungemánie a stránky rockových časopisů plnily rozhovory s Kurtem Cobainem, bedlivějším fanouškům určitě neuniklo, že mezi svými vzory tento grungeový guru citoval také kapelu Dinosaur Jr. z Massachusetts. Tehdy se mluvilo hlavně o tom, že grunge vznikl zkřížením The Beatles a Black Sabbath, ovšem už řada lidí zapomínala na alternativní či indie rock, kterého Dinosaur Jr. byli zásadními představiteli...více

[recenze]

[27.01.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 9/10]

Paul McCARTNEY - III

V dějinách hudby je jen málo žijících umělců (jestli vůbec nějaký), kteří by svou velikostí předčili Paula McCartneyho. Bývalý důležitý skladatel, zpěvák a basista megaslavných The Beatles o svém umění přesvědčil právě u těchto liverpoolských klasiků, kteří z něho jednou pro vždy udělali nesmrtelnou legendu, neboť si na konto připsal pěknou řádku jejich velkých hitů. Aktivní jje však i na prahu osmdesátky a jak sám říká, hudba je jeho život a ani s jedním končit rozhodně nechce. ..více

[recenze]

[25.01.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

Roxy PETRUCCI (VIXEN, MADAM X) - Tvůrci Beverly Hills 90210 udělali dobře, že si vybrali naší skladbu

Přestože bubenice Roxy Petrucci není zakládající členkou kapely Vixen, její kariéra je s touto dívčí partou původem z Minnesoty spojená asi nejvíce. Ještě před Vixen Roxy působila se svou sestrou Maxine v kapele Madam X, největší úspěch zažila s Vixen na přelomu osmdesátých a devadesátých let, kdy vyšla dvě klasická alba – „Vixen“ a „Rev It Up“. Někdejší ženská odpověď na Bon Jovi a Poison je dodnes stále živou kapelou, větší studiovou aktivitu však nevykazuje, ovšem to by se v budoucnu mělo změnit. ..více

[rozhovory]

[24.01.2021]

[Jan Skala]

[]

WHITESNAKE - Ready An` Willing

Tři bývalí členové Deep Purple, to už něco znamená. Když se k Whitesnake, kde kromě Davida Coverdalea působil i klávesista Jon Lord, připojil bubeník Ian Paice, vypadalo to na senzaci na rockové scéně. Byli to právě tito tři muži, kteří drželi v posledních chvílích Deep Purple nad vodou, neboť alespoň z části dokázali krotit excesy Glenna Hughese a Tommyho Bolina. Dalo se proto čekat, že po ambiciózním bluesrockovém debutu „Trouble“ a skvěle žhavé nahrávce „Lovehunter“ bude třetí deska tím zásadním zlomem, ..více

[recenze]

[21.01.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 9/10]

Redaktorská bilance roku 2020 - Pepsi Stone

Rok 2020 je už konečně pryč! Je to sice jen číslo, ale člověk už věří, že s novým letopočtem se zablýská na lepší časy. Uplynulý rok byl těžký, přetěžký. Jak pro člověka samotného, tak i pro hudební scénu. Akce padaly jedna za druhou, rušily se termíny vydávání desek, neutěšená celosvětová situace dolehla na každého. Naštěstí i v těch zlých časech roku 2020 tu byla hudba, která mohla být alespoň malou náplastí na každodenní bolístky, vybičované k nesnesitelností opatřeními proti covidu i nemocí samotnou...více

[ankety]

[19.01.2021]

[Jan Skala]

[]

HOLLYWOOD UNDEAD - New Empire, Vol. 2

Když na začátku loňského roku vydali Hollywood Undead desku „New Empire, Vol. 1“, dalo se čekat, že se záhy přihlásí s pokračováním. Kapela na tomto počinu předvedla experiment, který ji zbavoval hip-hopových kořenů, vsadila více na tvrdší kytary, odhodila směšné masky a prezentovala se jako tvrdá rocková parta současnosti. Jak vyplývá rozhovorů, které během roku tato pětice z Los Angeles poskytla, za touto změnou si stojí a proto nemá důvod cokoliv měnit ani na „New Empire, Vol. 2“. ..více

[recenze]

[18.01.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6/10]

Pat FONTAINE (XYZ) - Když jsme přijeli do L.A., spali jsme na plážích a v autech

XYZ byli jedna z nejambicióznějších kapel pozdní vlny losangeleského hair metalu osmdesátých let, když v roce 1989 vydali výborný debut a o dva roky později neméně zdařilou desku „Hungry“. Jenže byli také těmi, které smetla vlna grunge, z čehož se kapela nikdy zcela nevzpamatovala. Poté, co zpěvák Terry Ilous skončil u stylově podobných Great White, se zdá, že se pro XYZ blýská na lepší časy a možná se v brzké budoucnosti dočkáme i nové desky. ..více

[rozhovory]

[17.01.2021]

[Jan Skala]

[]

Reb BEACH - A View From The Inside

Americký kytarista Reb Beach není zrovna tím umělcem, který by si zakládal na sólových a ještě ke všemu čistě instrumentálních deskách. Na scéně působí od poloviny osmdesátých let a poprvé o sobě dal pořádně vědět, když se stal spolu s Kipem Wingerem hlavní tváří kapely Winger. Ta dokázala na přelomu osmdesátých a devesátých let vyprodukovat několik skutečně skvělých a nezapomenutelných hitů jako „Miles Away“, „Seventeen“ nebo „Can`t Get Enuff“, ovšem nemilosrdná vlna grunge ji smetla mnohem větší silou,..více

[recenze]

[16.01.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

PALLBEARER - Forgotten Days

Před třemi lety na sebe američtí doommetalisté Pallbearer upozornili ve velkém stylu. Album „Heartless“ pro ně znamenalo to, co pro Paradise Lost jejich přelomové dílo „Icon“ a kapela byla najednou na výsluní zájmu nejen u zarytých fanoušků doom metalu, ale i u mnohem otevřenějšího metalového posluchačstva. „Heartless“ představilo kapelu v nejlepším možném světle - nabídlo skvostný materiál plný chmurné nálady, temných zákoutí, ale i křišťálově čistých kytarových sól,..více

[recenze]

[15.01.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

WHITESNAKE - Lovehunter

Whitesnake začali získávat sebedůvěru. Přestože debutové album „Trouble“ nezaznamenalo takový úspěch, jaký by se čekal od bývalého člena Deep Purple, dal o sobě David Coverdale (a s ním i další exčlen této hardrockové legendy, klávesista Jon Lord) pořádně vědět a fanoušci v době punkové revoluce mohli sledovat, že bývalý matador jedné z největších kapel světa znovu stojí pevně na pódiu a dokáže dávnou energii slavných dnů Deep Purple přetavit i do současné formace. ..více

[recenze]

[14.01.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 9/10]

BLACK STONE CHERRY - The Human Condition

Už to vypadalo, že se Black Stone Cherry stanou uznávanou kapelou i ve své domovině za oceánem. Ale co čert nechtěl, album „Family Tree“, do kterého vkládali velké ambice, ve Spojených státech hrubě propadlo a tak kapela kolem zpěváka a kytaristy Chrise Robertsona, musela znovu vzít zavděk úspěchem především ve Velké Británii. Tam jim jejich posluchači rozumí. Ač se Black Stone Cherry označují za kapelu jižanského rocku, mají mnohem blíže ke klasickému ostrovnímu hard rocku..více

[recenze]

[13.01.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]

UNRULY CHILD - Our Glass House

Na to, jak byla divoká a nepřehledná situace u Unruly Child v jejich počáteční fázi, je kapela v současné době hodně čitelná. Je to už deset let, co tahle parta funguje v nezměněném složení, což je věc tařka nevídaná, protože její klasické období kolem debutové desky trvalo pouze jeden rok. Tenkrát byla jiná doba a zpěvák Mark Free prožíval těžké životní rozhodnutí, když v listopadu 1993 podstoupil změnu pohlaví a stala se z něj Marcie Free. Unruly Child celá situace rozložila a kapela se zařadila k jednoalbovým projektům, ..více

[recenze]

[12.01.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

CADAVER - Edder & Bile

Spletitá je historie norských black/deathmetalistů Cadaver. Vznikala v době, kdy byl žánr ještě v plenkách a svět znal jen raná alba Bathory či Celtic Frost a ze zámoří se o slovo hlásili Death a Possessed. Právě v té době Cadaver postavila trojice muzikantů, kytarista Neddo, basista René Jansen a zpívající bubeník Ole Bjerkebakke. Když se pak spojili s muzikanty z britských Carcass, kteří hostovali na jejich demu „Abnormal Deformity“, vypadalo to, že tato trojice vyvolá poprask...více

[recenze]

[11.01.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

Zhema RODERO (VULCANO) - Metal je metal a ten se s ničím nemíchá!

Brazilský metal, to zdaleka není jen Sepultura. Už v osmdesátých letech byla tamní undegroundová scéna velmi plodná a kromě kapely bratří Calaverových dala světu i několik dalších zvučných jmen. Jedním z nich je parta Vulcano, která ve města Santos vznikla už v roce 1981. V první polovině osmdesátých let si vytyčila styl, kterému se věnuje dodnes, přestože jediným původním členem v ní je už jen kytarista Zhema Rodero. To, že kapela loni vydala album „Eye Of Hell“ a v současnosti připravuje další počin..více

[rozhovory]

[10.01.2021]

[Jan Skala]

[]

HATEBREED - Weight Of The False Self

Zapomeňte na Hatebreed jako na tvrdou metalcorovou partu, kterou byla na posledních albech. Tahle kapela dokázala opsat kruh své kariéry a vrátila se ke svým začátkům, což od nich jejich staří fanoušci snad ani nečekali. Přestože desku „Weight Of The False Self“ provázely obrovské porodní bolesti, neboť její vydání muselo být kvůli koronavirové pandemii odsunuto o třičtvrtě roku, výsledek je v podstatě takový, jaký od kapely jejich příznivci chtěli už dlouhou dobu. V rozhovorech tvrdil frontman Jamey Jasta, ..více

[recenze]

[08.01.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

WHITESNAKE - Trouble

„Bylo to tak, že David přišel do šatny za mnou a za Paicem a řekl, že odchází z kapely a my mu smutně sdělili, že už není odkud odcházet,“ popsal konec Deep Purple v polovině sedmdesátých letech klávesista Jon Lord. Rocková scéna v tu chvíli na čas ztratila jednu ze svých nejzářivějších hvězd, naprosto zhuntovanou nevraživostí fanoušků k novým poměrům a prachmizernými výkony basisty Glenna Hughese a kytaristy Tommyho Bolina, v té době decimovanými koňskými dávkami kokainu a heroinu...více

[recenze]

[07.01.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]

Corey TAYLOR - CMFT

Pokud si osobu Coreyho Taylora spojujete jen s postavou frontmana Slipknot, tak na jeho sólovou dráhu radši zapomeňte. Pokud jste si však zvykli na to, že je to hudebník mnoha tváří a stylů, asi vás jeho sólová prvotina „CMFT“ nepřekvapí. Že je Taylorovi škatulka Slipknot příliš těsná, o tom přesvědčil už dávno. Hned po prvotním úspěchu Slipknot se vrátil ke své staré kapele, hardrockovým Stone Sour, kde ukázal, že je také trochu někdo jiný, než jen pitoreskní postavička z party namaskovaných strašáků. Po životních držkopádech ..více

[recenze]

[06.01.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

DAMN FREAKS - Love In Stereo

Nejzajímavější na italské kapele Damn Freaks je fakt, že za mikrofonem stojí zpěvák Iacopo „Jack“ Meille, který je už dobrých patnáct let oporou někdejších klasiků Nové vlny britského heavy metalu Tygers Of Pan Tang. Meille využil před pár lety chvilky volna, kdy se u jeho domovské kapely moc nedělo a ve společnosti tří italských hudebníků pod hlavičkou Damn Freaks vypustil do světa bezejmenné album. Jeho hlas sice nedisponuje zajímavou barvou, je však dostatečně silný, přes to debutová deska zrovna nepřesvědčila...více

[recenze]

[05.01.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 5/10]

Jeff Scott SOTO - Wide Awake (In My Dreamland)

Americký zpěvák Jeff Scott Soto, dlouholetý světoběžník řady projektů a kdysi dvorní pěvec kytarových hrdinů Yngwieho Mamsteena a Axela Rudi Pella, už snad konečně dokáže rozlišovat mezi všemi svými projekty a začal je stylově škatulkovat. Tím se jeho tvorba konečně stává přehlednější a fanoušek progresivní superskupiny Sons Of Apollo, kde Soto působí ve společnosti bývalých členů Dream Theater, Guns N`Roses a Mr. Big, už nebude očekávat od jeho sólové tvorby či kapely W.E.T...více

[recenze]

[04.01.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6/10]

Jesper BINZER - Save Your Soul

Kdo je v Dánsku největší rocková hvězda? King Diamond? Mike Tramp? Pretty Maids? Ne.., je to bezesporu Jesper Binzer a jeho kapela D.A.D. Ve své rodné zemi totiž mají stejný status jako Kabát u nás, přičemž tuzemská kapela se několikrát přiznala, že právě tito rtuťovití Dánové byli jedním z jejich největších inspiračních vzorů, od nichž nestydatě celou kariéru kradou i nápady. Každý už to Kabátu dávno odpustil a to dokonce i sami D.A.D., kteří několikrát přijali pozvání Vojtka, Špalka a spol. ke společnému hraní v české kotlině. ..více

[recenze]

[03.01.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

Michael MONROE (HANOI ROCKS) - Chci, aby si Hanoi Rocks zachovali svůj odkaz a sílu jména

Pokud jste se dohadovali o pravých pohnutkách, proč Gypa Casina v řadách Hanoi Rocks kdysi nahradil dnes už dávno zesnulý ikonický bubeník Nicholas "Razzle" Dingley nebo kde se vzal úderný název této finské průkopnická kapely, přinesl minulý díl obsáhlého rozhovoru se zpěvákem Michaelem Monroem jistě dostatečné a fundované odpovědi. Tady je třetí a poslední pokračování tohoto povídání, které nás zavede i na Monroeovu sólovou kariéru a dá i odpověď na to, jak to v budoucnu bude s comebackem Hanoi Rocks, ..více

[rozhovory]

[03.01.2021]

[Jan Skala]

[]

Tommy LEE - Andro

Kdo zná Tommyho Lee více, než jen jako bubeníka Mötley Crüe, manžela hereckých celebrit Heather Locklear a Pamely Anderson, a úsměvného pornoherce z home videa natočeného se druhou jmenovanou, snad ani nemohl čekat, že jeho sólová deska „Andro“ bude hardrockovou nahrávkou. Jeho největší nepřítel v domovských Mötley Crüe, zpěvák Vince Neil, o něm řekl: „Když letí rock, tak je rocker, když punk, tak je pankáč a kdyby měl, kurva, kozy, tak by byl i jednou ze Spice Girls.“ ..více

[recenze]

[02.01.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 3/10]

THE FLOWER KINGS - Islands

Comeback švédských The Flower Kings pokračuje. Přestože se před nedávnem ještě zdálo, že kapelu rozložily sólové aktivity frontmana Roinea Stolta, když deska z roku 2018 „Manifesto Of An Alchemist“ vyšla pod jeho jménem (s malým dovětkem The Flower Kings v závěsu), loni přišla odpověď, jak to vlastně s nekorunovanými králi skandinávského progrocku vlastně je. To vyšlo album „Waiting For Miracles“ a řadě příznivců kapely se okamžitě zvýšil tep. Ne proto, že by tato nahrávka byla přelomovou ..více

[recenze]

[01.01.2021]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6,5/10]

ORLÍK - Lesk a bída doby revoluční

I bez jakýchkoliv politických konotací byl Orlík fenoménem své doby. Fungoval pouze tři roky a jeho hudební složka působila spíše úsměvným dojmem, přesto jsou obě jeho alba dodnes živá a to nejen u příznivců krajní pravice. Oba jeho tehdejší tvůrčí mozky – Daniel Landa i David Matásek – se můžou ohánět naivní pubertou, nezkušeností, omámením z pivního moku a čímkoliv jiným, ale minulost vrátit nemůžou. Ta byla mezi lety 1988 až 1991 skutečně divoká ..více

[profily]

[31.12.2020]

[Jan Skala]

[]