ATTIC - Return Of The Witchfinder
Velice povedené retro, které mě bavilo už na...

RAGE - Afterlifelines
Za mě jednoznačně toto období. Kromě...

RAGE - Afterlifelines
Za mě byl vrchol deska Trapped! a pak ještě The...

RAGE - Afterlifelines
To Oree: Jo, Rage vydali hrůzu desek a každý na...

RAGE - Afterlifelines
Je to zajímavé. Například v Japonsku nebo Německu...

RAGE - Afterlifelines
Ze mě byli Rage určitě nejlepší se Smolskim a...

RAGE - Afterlifelines
šly do uší i jiné desky Rage nebo debut Avenger,...

LUCA TURILLI - King Of The Nordic Twilight
Díky za recenzi. Poslouchám hard rock, ale tohle...

RAGE - Afterlifelines
Osobně si nemyslím, že hlavní smyslem sestavy se...

RAGE - Afterlifelines
Almanac bohužel nikoho nezajímá na rozdíl od...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax



komentáře k článku EMERALD SUN - Metal Dome


- GNT

Anonim: Dragonforce nehrají rychleji než jiní, mají na albech jen více speedových skladeb, tj. oni jediní zatím na všech deskách (celkem 6) mají více jak polovinu písní speedových, čímž si zaslouží být nazýváni speedovou kapelou - jinou takovou neznám, což samozřejmě nestačí na existenci samostatného žánru. Ano prokletím melody speedu (aby tu sem zase někdo netahal ultrarychlý black, trash či death) je jeho základní rys, a tou je víceméně extrémní rychlost, bez ní se o speedu nedá hovořit. Tzv. králové speed metalu (Stratovarius) nemají právo být tak nazýváni (skupina sama to má na háku a vůbec to neřeší, klidně udělá album bez speedu a v rozhovorech spojují nového bubeníka s fakterm, že ten předchozí by už měl při hraní speedových skladeb fyzické problémy; nový bubeník však zatím žádnou speedovou věc nenahrál a pokud je aranže bicích v jeho kompetenci, pak možná ani nenahraje), neboť nikdy neměli na albu víc jak 4 speeďáírny, obvykle ale jen 2. Shrnuto, speed je tak marginální a okrajová záležitost, kterou ani naprostá většina kapel nijak neřeší, to jen v Čechách a na Metalforeveru je pár lidí, kteří se melody speedem více zabývají, tj. registrují skladby tohoto typu a žijí v bludu, že se snad jedná o nějaký hudební směr či žánr. A nezaměňujme speed se svižnější písněmi. Styl samotných Dragonforce je ve světě označován jako "extreme power metal", termín speed se téměř nepoužívá. Doufám, že jsem vše napsal srozumitelně a jasně. Oprostíte-li se od emocí a touhy mi to nandat či mě zase nějak poučovat, musíte uznat, že na tomto komentu nelze nic rozporovat, vše je tak, jak píšu. Pro mě to bylo bolestné uvědomění, tj. fakt, jak to s tzv. speed metalem ve skutečnosti je, snažím se s tím vyrovnat a žít, kdybych se cca 15 let o metal nezajímal, kdybych jím plně žil, tak jako roky předtím, byl bych v reálném obraze a možná i větším klidu.

5. 06. 2015 6:25

to GNT - Anonim

Tvůj problém je v tom, že stále zaměňuješ speed za extrémní speed. Podle tebe jsou jedinou opravdovou speedovou kapelou Dragonforce a všichni ostatní proti ním hrají pomalu. Vlastně by se podle této logiky dalo říct, že když ultrarychle hrající Dragonforce vydali první album, pohřbili tím celý speed metal, protože svojí rychlostí degradovali všechny ostatní (do té doby speedové) kapely do kategorie "střednětempná hudba".

4. 06. 2015 21:02

- Ferda

ty vole, sedět s tebou v hospodě a poslouchat tohle kázání, tak už bych na tebe asi nechal pustit něco studenýho vzduchu..., fakt škoda, jestli se někdy udržíš a budeš reagovat jen na ten tvůj seznam. Napadlo tě někdy, že se asi těžko najde jouda, kterej by ho měl potřebu psát? Že to nikomu nestojí za to?

4. 06. 2015 11:39

- GNT

htaedas: "rychlá, tvrdá a k tomu ještě melodická skladba a k tomu navrch sbory, je opravdu orgasmus pro uši :-)" - trochu si "seru" na hlavu, neboť reaguji, ačkoliv jsem slíbil, že nebudu; jen toto, pěkně jsi popsal, o co mi jde (viz citace z Tvého komentu), aby se jednalo o skutečně melody speedové album, muselo by mít takových skladeb nadpoloviční většinu, což kromě Dragonforce a možná druhého alba Pathfinder nikde nenajdeme, maximálně tak kousky v jedn. písních (refrén a pár dlaších 10-20-30 sekund. pasáží). Zatím také neumím vyjádřit speedovou rychlost (muzikant možná ano), ale poznám ji, tedy většinou, trochu tápu u skladeb, které jsou na hraně (např. asi 3 věci na Ecliptice od S. Arcticy jsou na takovém svižno speedovém rozhraní).

4. 06. 2015 11:24

GNT - htaedas

Jelikož speed znamená rychlost, tak je evidentní, že speed metal jako samostatný žánr existovat nemůže, protože nikde (nebo aspoň to nevím) nebylo napsáno, že speed jsou jen rychlé, klidně i tvrdé ale MELODICKÉ skladby. Tudíž speed se vyskytuje ve všech jiných stylech od death, black, thrash atd. Pokud Ti tedy jde hlavně o rychlost, myslím si, že se najde dost alb, kde můžeš být uspokojen. Pokud Ti jde hlavně o melodie, jako mě třeba, tak buď rád za jakékoliv tempo. Ale utahaniny zase ne, to je fakt. Jinak rychlá, tvrdá a k tomu ještě melodická skladba a k tomu navrch sbory, je opravdu orgasmus pro uši :-)

4. 06. 2015 10:45

- GNT

Ferda: můj poslední koment k této záležitosti, neboť vše z mé strany bylo řečeno. Jestli to ještě není někomu jasné (a z těch mála reakcí, v nichž jsem buď poučován nebo vysmíván, ostatně jako vždy, jediný kdo snad reagoval věcně a s velkým porozuměním byl Hellhammer, je vidět že se přes veškerou snahu stále nevyjadřuji sdostatek jasně a srozumitelně a podrobně), jde o to dokázat, že uvažovat o speed metalu, jako o nějakém reálně existujícím hudebním žánru, je jeden velký omyl. Proto má velký význam i to měření "stopkami" (stačí hodinky s vteřinovkou). Když tento fakt, tj. neexistenci speed metalu jako samost. žánru, přijmeme (a jinou možnost nemáme), pak už se nemusíme rozčilovat či podivovat nad tím, že nám některá skupina řazená do ranku "powerspeed" opět a znovu a to už poněkolikáté na albu nevyrobila sdostatek rychlých písní. Nejsem to já, kdo toto konstatuje snad v každé recenzi na powerspeedové album, to zdůrazňuji. Já bývaval vždy kárán, za to, když jsem se zmínil, že mě štve, že na nové desce té či oné grupy se opět nespeeduje v dostatečně velkém množství, recenzentům to samé nikdo nevyčítá. Protože jsem, snad vyjma alb Dragonforce, nenalézal na nových nahrávkách skupin, označujících se za powerspeedové, tolik speedu, kolik by bylo třeba, aby toto označení platilo, začal jsem podrobně probírat všechna "speedová" alba, která vlastním, podrobně je poslouchal a rozebíral a nakonec po čase zjistil, že stav je dnes jen o málo horší, než v dobách, kdy měl speed být na vrcholu. Dvě tři skladby tohoto typu na album, většinou i méně, to je realita nejen dneška, ale i jakékoliv jiné doby, v níž byl speed, respektive speedové skladby, vytvářen, výjimky jen potvrzují pravidlo. Končím konstatováním, že speed je jen typem písně, tu a tam se vyskytujícím, dnes se objevujícím takřka výhradně ve své fragmentové podobě (proto důležitost "stopek"), NIKDY TO NEBYL SAMOSTATNÝ HUDEBNÍ ŽÁNR ANI PODŽÁNR. Toto podle mě zcela jednoznačně pravdivé tvrzení může zvrátit jen seznam alespoň padesátky (to je stále dost málo na potvrzení existence něj. hud. žánru, ale budiž) speedových alb, tj. takových nahrávek, kde je alespoň polovina skladeb tohoto stylu. Myslím, že neexistuje nikdo na této planetě, kdo takový seznam dodal. A to je z mé strany všechno, reagovat budu jen na ten seznam.

4. 06. 2015 10:25

- Ferda

no člověče, vzhledem k tomu že si asi jedinej, kdo poslouchá muziku se stopkama v ruce, tak když ses doteď nedočkal nějaký reakce na ty tvoje švihnutý elaboráty, tak se asi už nedočkáš, ale klidně rozumuj dál, je to docela sranda

3. 06. 2015 15:55

- GNT

F. Šafr: s tím, co jsi napsal, nemá smysl vést polemiku, dá se s tím i souhlasit (když věc nazírám z určitého úhlu pohledu). Já už tady napsal, k nelibosti mnohých, o speedu celé ságy, kde jsem vysvětloval, velice dopodrobna, proč mám tento či onen názor, uváděl jsem jednotlivé příklady, abych dokázal, že to, o čem píšu, je pravda. Jen od málokoho přišla reakce, jakou jsem chtěl (a dosud chci) vidět, tedy asi v tomto stylu: ano, všechno ohledně speedu je tak, jak to GNT píšeš, žili jsme ve "speedovém bludu", žádný speed metal neexistuje, existují jen jednotlivé písně, které se za speed tu více, tu méně dají označit. Mnohokrát jsem tu vypisoval, jaké všechny možné kapely poslouchám (v podstatě celou škálu melodického metalu, ledacos z hard rocku, AOR, popu 70. let atd.). Kromě speedu jsem u žádného jiného žánru nikdy nic neřešil, nebyla potřeba nic řešit. Psal jsem i proč mám speed (melodický, s košatými refrény, žádných zařvaných pár slov či jenom jedno) nejraději (je to pro mě jistá forma nirvány). A mohl bych pokračovat dále, ale vždy se mi nakonec dostane školometského poučení, že jsem nějakým zpozdilcem, který uvízl někde v hudební pubertě, a že dotyčný (ten, co na mě reaguje, často plus mínus třicátník) také kdysi poslouchal speed, ale už z toho vyrostl a hledá jiné závažnější, umělečtější a já nevímco styly. Mně bude padesát, také jsem něco odžil a nezlobte se, tyhle rady považuji za knížecí. To, že původně powerspeedová kapela přestane na svých albech zařazovat speedové skladby není známkou toho, že by nějak změnila svůj skladatelský rukopis, ono to vlastně ani moc nejde, taková kapela prostě změnila jen aranžmá svých kompozic, ostatně pěkně o tom píše A. Deris z Helloweenu v rozhovoru v červnovém Sparku, kde říká cosi ve smyslu, že když skládá, tak nekouká vůbec na to, jaký by daný song měl mít, to teprve aranže z písně udělá baladu, hard rock nebo speed (viz Ring of Fire na posledních Dragonforce). A abych byl ještě konkrétní: Dionysos - mám rád všechna tři alba, každé je trochu jiné, speedových skladeb na albech od dvou do čtyřech; Heavenly - nemám a neznám první album, druhé je vyloženě speedové, ač se tu příliš často zpomaluje a zase znovu rozbíhá, třetí album - snažím se do něho proniknout, moc se mi to nedaří, někde je zběsilé tempo zaraženo pomalým refrénem, což docela naštve, čtvrté album, mám ho rád, ač není o speedu (jsou tu asi 2 skladby, kde se více či méně jede v rychlejších otáčkách), páté album - 2 vynikající speedovky, předělávku a dodělávku Ódy na radost si pravidelně v pátek pouštím v závěru pracovní doby; Stratovarius - max. 4 speedy na albu, na posledním albu nic (opět věc aranží, možná i vliv nového bubeníka, stejné typy skladeb jako na minulých albech). Uf, to jsem zase rozepsal. Jestli chce někdo reagovat, prosím už mi nepište, že jste z něčeho vyrostli či k něčemu dorostli, tohle fakt neberu. Ano, vkus se může měnit, ale starého psa novým kouskům nenaučíš, skládající hudebníci mají brzy svůj posluchači rozpoznatelný styl a z tohoto pohledu je jedno, jakou aranž ke skladbě udělají, prakticky z čehokoli jde udělat speed (či jakýkoliv jiný žánr) a naopak.

3. 06. 2015 14:56

To GNT: - František Šafr

Nevím, jestli je pro mě lepší můj současný postoj k melodcikému metalu, kdy už mi nějak nezáleží na tom, zda je daná nahrávka převážně ve speedovém tempu či nikoliv nebo (jako to máš ty), že musí být skutečně speedová. Dříve jsem prahnul po speedu a štěstím běsnil u Heavenly, Stratovarius, Dionysus... Dnes už řadím kapely na to, zda má dobré či špatné skladby. Zkrátka jsem z ortodoxního speedu vyrostl, protože si myslím, že to nejlepší již bylo složeno. Samozřejmě oceňuji, když někdo dokáže vkusně nahrát tradiční speed metalový song, ale můj vkus už je malinko jinde a myslím si, že ten do takovou hudbu tvoří, tak ho stejně dříve či později přestane bavit omílat to samé a zkouší zabrouzdat i do jiných vod metalové hudby. Tak už to zkrátka chodí.

3. 06. 2015 12:43

Oprava koment. z 3. 06. 2015 9 - GNT

Adrian: já neříkám, aby Dragonforce nenahrávali skladby různého typu, ani aby nevkládali do speedových věcí různé pasáže, jde mi, ostatně jako vždy, o nějakou úměru, tj. proč musí mít na Maximum Overload většina speedových kusů vložené často až několikaminutové pasáže, které spolehlivě zničí vyznění dané skladby. Dragonforce tohle dělají už od prvního alba, tam se ale tento postup týká jen jedné skladby, na M. O. je takových skladeb ovšem už pět (mám na mysli jen jinak jasné upalovárny, ne pisně typu Three Hammers). Pozoroval jsem tyto tendence už na albu předchozím, ale tam ta "úměra" ještě byla, šlo snad jen o 2 položky desky. Nechci malovat čerta na zeď , ale ta tendence je jasná a strmě rostoucí. Nechtěl bych se dožít toho, aby se jediná opravdu speedová kapela (na určitě úrovni, nemlaťte mě teď nějakými provičními grupami, které - jak nakonec zjistím - nemají na albu víc jak 2-3 speeďárny) skončila nějakým rozmělněním, tj. písněmi v podstatě rytmicky nezařaditelnými (jak ostatně velí obecný většinový trend a zřejmě i posluchačský vkus), v nichž se po desítkách sekund střídají nejrůznější tempa). Za mě snad vše, co jsem k tomu chtěl říci. Malá poznámka - dnes je v módě tento častý typ "kompozice" - zběsilý úvod, brutální zpomalení ve sloce, zrychlení nebo zpomalení v bridgi, speedový refrén, poté asi 10-20 speedová mezihra, pak se opakuje schéma sloka, bridge, refrén (ten někdy, v tomto druhém svém opakování, ve své polovině či posl. třetině často zpomalí), poté sólo, obvykle začíná v pomalém či středním tempu, v závěru asi 10-20 s. opět speed, pak buď refrén (v některé své části či druhém opakování často zpomalený) případně před ním ještě několika sekundová nezpívaná speedová pasáž. Změříte-li, jak dlouho se v songu hrálo speedově, jste max. na 1/2 či dokonce 1/3 hrací doby. Ano, to je dnešní podoba speedu, jiný se objevuje spíš jen výjimečně.

3. 06. 2015 10:10

- GNT

Adrian: já neříkám, aby Dragonforce nenahrávali skladby různého typu, ani aby nevkládali do speedových věcí různé pasáže, jde, ostatně jako vždy, o nějakou úměru, tj. proč musí mít na Maximum Overload většina speedových kusů vložené často až několikaminutové pasáže, které spolehlivě zničí vyznění dané skladby. Dragonforce tohle dělají už od prvního alba, tam se ale tento postup týká jen jedné skladby, na M. O. je takových skladeb ovšem už pět (mám na mysli jen jinak jasné upalovárny, ne pisně typu Three Hammers). Pozoroval jsem tyto tendence už albu předchozím, ale tam ta "úměra" ještě byla, šlo snad jen o 2 položky desky. Nechci malovat čerta na zeď , ale ta tendence je jasná a strmě rostoucí. Nechtěl bych se dožít toho, aby se jediná opravdu speedová kapela (na určitě úrovni, nemlaťme mě teď nějakými provičními grupami, které - jak nakonec zjistím - mají na albu víc jak 2-3 speeďárny) skončila nějakým rozmělněním, tj. písněmi v podstatě rytmicky nezařaditelnými (jak ostatně velí obecný většinový trend a zřejmě i posluchačský vkus), v nichž se po desítkách sekund střídají nejrůznější tempa). Za mě snad vše, co jsem k tomu chtěl říci. Malá poznámka - dnes je v módě tento častý typ "kompozice" - zběsilý úvod, brutální zpomalení ve sloce, zrychlení nebo zpomalení v bridgi, speedový refrén, poté asi 10-20 speedová mezihra, poté se opakuje schéma sloka, bridge, refrén (ten někdy, v tomto druhém svém opakování, ve své polovině či posl. třetině často zpomalí), poté sólo, obvykle začíná v pomalém či středním tempu, v závěru asi 10-20 s. opět speed, pak buď refrén (v některé své části či druhém opakování často zpomalený. Změříte-li, jak dlouho se v songu hrálo speedově, jste max. na 1/2 či dokonce 1/3 hrací doby. Ano, to je dnešní podoba speedu, jiný se objevuje spíš jen výjimečně.

3. 06. 2015 9:27

- adrian

GNT: Celkem souhlasim. Ani ti Dragonforce uz asi druhe Sonic Firestorm nenatoci. Ale vysokou kvalitu si drzi dal.

3. 06. 2015 9:06

- GNT

Bubák: nic z toho, co píšu, se nedá zpochybnit, ozval jsem se po čase jen proto, že je to už několitá recenze - řádově jde o několik desítek recenzí na Metalforeveru - (a nejen powerspeedových alb), v nichž si recenzent posteskne, že je nahrávka sterilní, prakticky celá ve středních tempech. Když na tento fakt upozorňuji já, tak z toho má každý bžundu, nakonec i zmínění recenzenti si přisadí, přitom píšeme, možná každý trochu jinak, o tom samém, tzn. že máme v podstatě stejný názor. Takže, vážený Bubáku, frázi: "To už tady dlouho nebylo :-D" adresujte i recenzentům, zaslouží si ji stejně jako já.

3. 06. 2015 7:43

Na tohle album - b.wolf

čekám, třetí bývá nejlepšÍ. Borci zatím těmi dvěma alby nezklamali...

2. 06. 2015 20:43

Na tohle album - b.wolf

čekám, třetí bývá nejlepšÍ. Borci zatím těmi dvěma alby nezklamali...

2. 06. 2015 20:43

- Bubák

To už tady dlouho nebylo :-D

2. 06. 2015 20:09

- GNT

Konstatování, že album powerspeedové kapely není tak rychlé, jak by si recenzent představoval (a já jakbysmet), se opakuje snad v každé recenzi. Kapely prostě rychle tj. speedově hrát nebudou a nebudou. Proč, to nevím, ale poslední roky je to téměř pravidlem. Proto má pro mnohé "otravná" skepse. Smiřme se s tím, že víc jak 2-3 speeďárny (to je naprosté maximum) na žádné desce už nenajdeme. I Dragonforce narvali na posledním albu do většiny skladeb tolik pomalých nebo tempově neuchopitelných pasáží (nejde o nějaké 10-20 sekundové úlety, mnohdy jde o 2-3 minuty a to už z dané skladby dělá něco jiného než speed), že mě to až vede k myšlence nepovažovat tyto písně za "speedové". A zároveň se speedové kvalty (na pár sekund i delší) objevují u každé druhé kapely, ať už jde o jakýkoli žánr.

2. 06. 2015 10:36

1

Přidat komentář

Jméno:
Email:
Předmět:
Komentář:
Ochrana proti spamu: Název dnešního dne (bez diakritiky, malým písmem)


 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.07954 sekund.