DEEP PURPLE - Machine Head
Co se týče Machine Head, mám z alba mírně...

DEEP PURPLE - Machine Head
Po tragickém počinu remixovaného alba Black...

RAGE - Afterlifelines
Nemohl jsem to najít ve vyhledávání. A díky za...

RAGE - Afterlifelines
On tu je z roku 2012, jen se na něj z novějších...

RAGE - Afterlifelines
Takže bez orchestru: 1. Secrets, 2. Perfect Man,...

RAGE - Afterlifelines
Tak za mě je taky nejlepší Secrets in a Weird...

RAGE - Afterlifelines
...Rage bez orchestru: 1. Secrets in a Weird...

ATTIC - Return Of The Witchfinder
Velice povedené retro, které mě bavilo už na...

RAGE - Afterlifelines
Za mě jednoznačně toto období. Kromě...

RAGE - Afterlifelines
Za mě byl vrchol deska Trapped! a pak ještě The...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Objevil Ozzy nesmrtelnost? Jeho návrat ze záhrobí je fenomenální

Už v osmdesátých letech byl Ozzy Osbourne považován za geronta, za tatíka, který je tak trochu legenda a tak trochu šašek, přičemž mu bylo pouze čtyřicet. V pětačtyřiceti ohlásil odchod do důchodu, ale za to jistě mohl kokain, který zpěvák šňupal po tunách. Vrátil se s albem „Ozzmosis“ a byl znovu na vrcholu. To samé následovalo ještě několikrát, pokaždé člověk čekal starce nad hrobem, zhuntovaného chlastem a drogami, a pokaždé to dopadlo opačně. Ozzy nemládne, ale vzhledem k věku a tomu, co za život prožil, je zázrak, že žije. A že tvoří a natáčí.

Jeho poslední reinkarnace je jako zjevení, jako blesk z čistého nebe. Je stejně nečekaná jako překvapivá. Ozzy je prominentním hostem na třetí sólovce kytaristy Billyho Morrisona (Billy Idol), a rozhodně na desce není jen do počtu. Ponechme stranou spekulace, nakolik za jeho výkonem stojí studiová technologie, ale jeho forma ve skladbě „Crack Cocaine“ je ohromující. Okamžitě jsou zpět reminiscence na ceněnou desku „Ozzmosis“, kam skladba stylově míří a Ozzy je znovu na zřeteli veřejnosti a na čele mediálního zájmu. Po neuvěřitelně vitálním výkonu Roba Halforda na novince Judas Priest je připomínka toho, že Ozzy ještě žije, hodně důrazná a svým způsobem unikátní.

Jan Skala, 28. 3. 2024

Herman FRANK - The Devil Rides Out


Před dvěma lety uzavřel Herman Frank své další účinkování u legendárních Accept a tak mu opět vybylo dost času na věnování se sólové kariéře. Z týmu, se kterým tvořil minulé album „Right In The Guts“, s ním zůstal pouze křikloun Rick Altzi (na to, jak to mezi těmito dvěma na čtyři roky staré desce jiskřilo, je to volba naprosto jasná), aktuální rytmický tandem, u kterého se (už jen z prostého faktu, že basu nahrával sám Herman Frank a s bicími vypomáhal Arne Neurand) dá předpokládat, ..více

[recenze]

[04.01.2017]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


DREAMTALE - Seventhian...Memories of Time


Power-speedová kolbenka z Finska vydala v prosinci nový produkt, který už částí svého názvu prozrazuje pořadové metalografické číslo. Za slůvkem „Seventhian“ ale ještě nalezneme přídavek „Memories Of Time“, jenž odkazuje na druhý disk s osmičkou znovu nahraných skladeb. Možná bychom mohli debatovat nad tím, zdali musela být tato skutečnost uvedena v samotném titulu díla, nicméně je jasné, že finští autoři nadělili bonusovým materiálem krásný dárek věrným fanouškům. ..více

[recenze]

[04.01.2017]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]


ATTACKER - Sins Of The World


Attacker žijí! Přestože tahle parta oslavila svůj comeback hned po roce 2000, vnímá jej do dneška snad jen úzký okruh příznivců. Ti jako svátost opatrují jejich dvě desky z osmdesátých let, tehdy velice vydařené „Battle At Helm`s Deep“ a „Second Coming“, které ve své době měly ambice zařadit se do zlaté pokladnice US-power metalu nebo dokonce i thrash metalu. Toho thrashe, který se hrál před „Master Of Puppets“ a „Reign In Blood“… Jenže tenkrát se tak nestalo, a i když Attacker působili jako želízko v ohni amerického metalu..více

[recenze]

[03.01.2017]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


NOVERIA - Forsaken


Stejně jako se vyskytují šikovní lidé v nejrůznějších profesích, existují také zruční muzikanti, pro které není problém napsat poměrně složité kompozice. Jenže takových je hodně, takže pokud chtějí být výjimeční, měli by zároveň přijít s něčím, co je oddělí od širých houfů. Flák osobitosti, špetku jedinečnosti, nebo alespoň kus srdce. Zde už nám pomyslné davy značně řídnou a obávám se, že osamocené množinky nerozšíří ani členové kapely Noveria. Také v jejich progresivním power metalu je patrná nemalá řemeslná zručnost, ..více

[recenze]

[03.01.2017]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


NECROCOCK - Houbařské album


Chodíte rádi na houby? Já teda rozhodně ano. Jídlo z hub mám v oblibě a miluju procházky lesem, spojené s hledáním těchto darů matky přírody. A nadšení z hub evidentně sdílí i Necrocock, jinak by asi nenatočil album vševypovídajícím názvem „Houbařské album“. Kdo zná tohoto hudebního všeuměla, nebude příliš překvapený z toho, co na desce uslyší. Kdo ho nezná, bude si klást otázku: „To jako opravdu?“ ..více

[recenze]

[02.01.2017]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


SOUL SELLER - Matter Of Faith


Na konci minulého století se v Turíně bráchové Zublenovi pustili do budování kapely Soul Seller. Trvalo dvanáct let, než se prokousali k prvnímu albu a dalších pět, než udělali další studiový krok. Pro příznivce hard rocku, které oslovil konglomerát vlivů osmdesátek i moderny, mám dvě zprávy. Ta první (dobrá) je, že melodika, se kterou se Zublenovic hoši a jejich parta prezentovali na prvním albu, se nemění, stejně jako vydařená producentská práce Alessandra del Vecchia...více

[recenze]

[02.01.2017]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


PROCES - 22.12.2016, Rockopera Praha


Dva dny před Štědrým dnem nadělila Rockopera Praha sobě i divákům parádní dárek – premiéru nového představení s názvem "Proces". Jeho námět vychází z motivu stejnojmenného románu Franze Kafky. ve kterém je prokurista banky Josef K. zatčen dvěma úředníky. Je však ponechán na svobodě a pozván na výslech. Po celou dobu procesu mu však není známo, z čeho je vlastně obviněn, Josef K. prožívá zvláštní události a i samotný soudní proces se odehrává bez jeho přítomnosti. O všem jej informuje jen starý advokát, ..více

[reporty]

[01.01.2017]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]


HALÉN - Nackskott


Ola Halén je švédský vokalista, který nazpíval dvě výjimečná alba s kapelou Insania Stockholm, aby se posléze trhl a založil vlastní spolek Shadows Past. Ani to mu však zřejmě nestačilo k plnohodnotnému uměleckému vyjádření, a tak v prosinci přišel s debutovým sólovým počinem. Pojmenoval jej „Nackskott“, což svádí myšlenky k domněnce, že bude vše odzpíváno v jeho rodné švédštině. Ovšem kromě refrénu závěrečné skladby uslyšíme jen a pouze angličtinu. ..více

[recenze]

[01.01.2017]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]


ALKEHOL - Když ze Slamníku, tak s kocovinou


Alkehol. Jejich fanoušky kapela milovaná a uctívaná, další sortou lidí proklínaná až za hrob. Jedni milují triviální songy o pivu, kořalce a obžerství, jiní poukazují na stále se opakující motivy, jednoduché texty a tříakordové písně, které už dávno po hudební (a místy i textové) stránce vykrádají sami sebe. Alkeholu se ovšem rozhodně nedá upřít, že je to fenomén a jedna z mála kapel, která na svých šestnácti deskách bezezbytku vyčerpává téma chlastu, aniž by nedokázala přijít vždy s několika zajímavými nápady..více

[profily]

[31.12.2016]

[Jan Skala]

[11 komentářů ]


A HERO FOR THE WORLD - Champion


Když jsem se o debutu téhle kapely vyjadřoval spíše neutrálně, nenapadlo mě, že kapela vydá ještě tentýž rok dva další výlisky, a to nechutný maxisingl a o level horší, na dvaceti stopách se rozkládající vánoční album. Fuck that! Tři roky byl klid po pěšině a najednou, bez jakýchkoli informací muzikanti dospěli k názoru, že je nutno svět zásobit dalším autorským materiálem. A je to peklo, přátelé. Doomovský cyberdemon by jásal nad přívalem duší, které se odvážily toto celé poslechnout..více

[recenze]

[31.12.2016]

[Hermes]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 1/10]


DEMIMONDE - Cygnus Oddyssey


Kdo si pamatuje šestnáct let starou desku „Mutant Star“ od Demimonde, ať zvedne ruku. Moc vás asi nebude a já jí také zvednout nemohu, protože jsem donedávna neměl tušení o existenci této tuzemské bandy, která vznikla už v roce 1996, avšak příliš toho od té doby nevydala. Vlastně jen zmíněnou „Mutant Star“, jedno demo a pár singlů.

Demimonde natočili svou druhou desku „Cygnus Oddyssey“ a pojali ji skutečně netradičně...více

[recenze]

[30.12.2016]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


ENUFF Z`NUFF - Clowns Lounge


S Enuff Z‘Nuff je to v současnosti těžké. Situace je tak zamotaná, že jí snad rozumí jen principál Chip Z`Nuff. Ten navíc loni rozjel sólovou kariéru, aby ještě předtím udělal ve své kapele personální rošádu, během které ze sestavy zmizel letitý frontman Donnie Vie a sám Chip se postavil na jeho místo, o které se dělil s kytaristou Johnnym Monacem. Už jste zmateni? Ještě tomu všemu není konec. Jak hovoří oficiální prameny, Enuff Z`Nuff dnes tvoří kromě Chipa kytaristé Tory Stoffregen a Tony Fennell. ..více

[recenze]

[30.12.2016]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


THE SINS OF THY BELOVED - Perpetual Desolation


Dva roky po úžasném albu „Lake Of Sorrow“ se The Sins Of Thy Beloved prezentovali deskou „Perpetual Desolation“. Deska pokračuje v nastoleném stylu minulé nahrávky, současně její styl rozšiřuje a kapela hudebně ještě trochu povyrostla.

Už s první skladbou přijde překvapení. „The Flame Of Death“ je nejdelší skladbou historie této kapely (bez pár vteřin deset minut) a také tou nejkomplikovanější. ..více

[recenze]

[29.12.2016]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9,5/10]


M.O.D. - Red, White & Screwed


Album „Red, White & Screwed“ je zatím posledním počinem americké smečky M.O.D. Její direktor Billy Milano s ním přišel čtyři roky po zápisu „The Rebel You Love To Hate“, který byl slaboučký jako krabicové víno, což bylo paradoxní, neboť si tehdy Milano dělal povýšenou srandu z kde koho a nakonec byl k smíchu sám. Dobrou zprávou je, že v pořadí sedmá řadovka kapely žádným průšvihem není, ačkoli pokud se kvality týká, má úplně stejně daleko k povedeným deskám z přelomu devadesátých let. ..více

[recenze]

[29.12.2016]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


NIGHTMARE - Dead Sun


Už víc než pětatřicet let (jasně, byla tam i nějaká výluka) táhne basák Yves Campion svoje Nightmare. Vloni jej opustili dlouholetí parťáci bratři Amoreové, kteří byli součástí každé z desek po znovusjednocení kapely na konci minulého století. A je pochopitelné, že jakákoliv náhrada (vždyť hlas Jo Amorea byl šestnáct let poznávacím znamením Nightmare) musela přinést změnu. Ale asi jen málokdo mohl tušit, že se protnou cesty Nightmare a zpěvačky Maggy (či Magali, chcete-li) Luyten. ..více

[recenze]

[28.12.2016]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


TITANIUM - Atomic Number 22


Druhé řadovce polských melodiků Titanium předcházelo hledání nového zpěváka. K mé velké radosti padla volba na Ukrajince Konstantina Naumenka, který své kvality dostatečně projevil v partách Sunrise a Conquest. A nutno říct, že jeho čisté a průzračně výškové hrdlo je pro tvorbu Poláků jako stvořené, zejména z toho důvodu, že autoři v čele s Karlem Maniou (Pathfider) výrazně přeřadili od středních a svižných temp rovnou k čistokrevnému speed metalu...více

[recenze]

[28.12.2016]

[Petr Štěpnička]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


DEVILMENT - Devilment II: The Mephisto Waltzes


Danimu Filthovi asi nestačil hudební život v Cradle Of Filth a tak si v roce 2011 založil kapelu Devilment, s níž před dvěma lety vydal debut „The Great And Secret Show“. Deska to byla nadprůměrná, avšak o nějaké „velké“ show bych nehovořil. Nyní tu máme nový počin „Devilment II: The Mephisto Waltzes“ se kterým kapela pokračuje tam, kde minule začala.

I díky Danimu budou v hodně věcech Cradle Of Filth připomínat...více

[recenze]

[27.12.2016]

[Tomáš Marton]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]


Listování : << < 309 / 614 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.16519 sekund.