DEEP PURPLE - Machine Head
Co se týče Machine Head, mám z alba mírně...

DEEP PURPLE - Machine Head
Po tragickém počinu remixovaného alba Black...

RAGE - Afterlifelines
Nemohl jsem to najít ve vyhledávání. A díky za...

RAGE - Afterlifelines
On tu je z roku 2012, jen se na něj z novějších...

RAGE - Afterlifelines
Takže bez orchestru: 1. Secrets, 2. Perfect Man,...

RAGE - Afterlifelines
Tak za mě je taky nejlepší Secrets in a Weird...

RAGE - Afterlifelines
...Rage bez orchestru: 1. Secrets in a Weird...

ATTIC - Return Of The Witchfinder
Velice povedené retro, které mě bavilo už na...

RAGE - Afterlifelines
Za mě jednoznačně toto období. Kromě...

RAGE - Afterlifelines
Za mě byl vrchol deska Trapped! a pak ještě The...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Objevil Ozzy nesmrtelnost? Jeho návrat ze záhrobí je fenomenální

Už v osmdesátých letech byl Ozzy Osbourne považován za geronta, za tatíka, který je tak trochu legenda a tak trochu šašek, přičemž mu bylo pouze čtyřicet. V pětačtyřiceti ohlásil odchod do důchodu, ale za to jistě mohl kokain, který zpěvák šňupal po tunách. Vrátil se s albem „Ozzmosis“ a byl znovu na vrcholu. To samé následovalo ještě několikrát, pokaždé člověk čekal starce nad hrobem, zhuntovaného chlastem a drogami, a pokaždé to dopadlo opačně. Ozzy nemládne, ale vzhledem k věku a tomu, co za život prožil, je zázrak, že žije. A že tvoří a natáčí.

Jeho poslední reinkarnace je jako zjevení, jako blesk z čistého nebe. Je stejně nečekaná jako překvapivá. Ozzy je prominentním hostem na třetí sólovce kytaristy Billyho Morrisona (Billy Idol), a rozhodně na desce není jen do počtu. Ponechme stranou spekulace, nakolik za jeho výkonem stojí studiová technologie, ale jeho forma ve skladbě „Crack Cocaine“ je ohromující. Okamžitě jsou zpět reminiscence na ceněnou desku „Ozzmosis“, kam skladba stylově míří a Ozzy je znovu na zřeteli veřejnosti a na čele mediálního zájmu. Po neuvěřitelně vitálním výkonu Roba Halforda na novince Judas Priest je připomínka toho, že Ozzy ještě žije, hodně důrazná a svým způsobem unikátní.

Jan Skala, 28. 3. 2024

Kee MARCELLO - Scaling Up


„Vadilo mi, jak mě ten chlápek, Kee Marcello, napodobuje. Sóla, moje pohyby, úplně všechno,“ řekl v hlubokých osmdesátých letech na adresu svého nástupce u Europe kytarista John Norum. Ovšem byla by hrubá chyba dát Norumovým slovům za pravdu. Kee Marcello je totiž vynikající kytarista, který možná nemá Norumovo bluesové cítění a jedinečný feeling, ale označit jej za pouhý plagiát by skoro až zavánělo sprostotou. Marcello navíc své schopnosti prokázal nejen v Europe, kde se podílel na klasických deskách..více

[recenze]

[30.10.2016]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


ALCHEMIST - Fear Business


To, že od posledního alba vyměnili mostečtí Alchemist dvě třetiny sestavy prakticky nic zásadního ohledně tvorby kapely neznamená. Hlavní postava, alchymista, zpěvák, kytarista a autor kompletně všech skladeb Mentol zůstává a tím pádem čekat nějaký hop a skok z tradiční houževnatosti by bylo bláhové. Nicméně Mentol začal před dvěma lety na albu „Damnation“ pouštět do své zaťatosti uvolněné pramínky světla a v tomto trendu pokračuje i na aktuální novince „Fear Business“. ..více

[recenze]

[30.10.2016]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


IMPERIAL STATE ELECTRIC - All Through The Night


Co rok, to nová deska. To jsou Imperial State Electric, švédští pohrobci druhdy respektovaných The Hellacopters, které vede někdejší bubeník deathmetalových stálic Entombed Nicke Andersson, zde na postu frontmana. Jenže to už pravidelní čtenáři tohoto webu zajisté zaregistrovali, protože této kapele se věnujeme s železnou pravidelností, přesně s takovou, s jakou ona vydává svá alba. Možná také někomu neuniklo, že od debutu z roku 2010, který reflektoval to lepší z tvorby The Hellacopters, ..více

[recenze]

[29.10.2016]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


Thrashmetalové novinky roku 2016 - část XVI. - kapely WARNING SIGN, ARTWAR a INSANITY ALERT


Dnešní trio kapel je značně rozmanité. Každá thrashmetalový žánr obohacuje o jiné styly, v případě prvního spolku Warning Sign jde o tradiční osmdesátkový heavy metal. Ten se projevuje nejen v řadě instrumentací, ale především v melodickém zpěvu chlapíka se jménem Maxim Beaulieu, jehož hlasové zabarvení připomíná Todda Michaela Halla z Riot. Debutové album této kanadské party každopádně působí příjemně nevyzpytatelně..více

[recenze]

[29.10.2016]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]


KORN - The Serenity of Suffering


Už je to více jak 20 let, co se eponymním debutem představila kapela KoRn se svým unikátním stylem, který se posléze nazval jako „nu-metal“. Tito zakladatelé nového subžánru vylétli nahoru hned po pár letech a s alby jako „Life Is Peachy“, „Follow the Leader“ nebo „Issues“ dobyli hudební svět. Po desce „Take a Look in the Mirror“ však odešel kytarista Head a vše zůstalo na Munkym. Kapela se pustila do větší spolupráce s elektronikou a tento vztah vygradoval až v čistě experimentální album..více

[recenze]

[28.10.2016]

[Radek Neuman]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]


SONATA ARCTICA - The Ninth Hour


Finská trvalka letos opět, po klasických dvou letech, vydává album. Z cca sedmnáctiletých až dvacetiletých klučinů, kteří v roce 1999 bez debat luxusní debutovou deskou víceméně oslavovali své tehdejší vzory, slovutné Stratovarius, se stala vyzrálá, stále se někam pohybující melodická kapela, která má již roky své početné publikum, pravidelně objíždí celý svět a jako jedna z mála nikdy nenatočila průměrnou, natož špatnou desku. Není proto divem, že se Finové stali vzorem pro další generaci kapel, začínajících po přelomu milénia..více

[recenze]

[28.10.2016]

[Hermes]

[46 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


AYREON – 01011001


Dostáváme se k poslední položce seriálu o projektu holandského génia a na tuhle jsem se těšila ze všeho nejvíc. Už jsem zmínila, že se nemůžu rozhodnout, který ze tří vrcholů Arjenovy tvorby je skutečně nejlepší, ale mohu s jistotou tvrdit, že „binární“ album má pro mě největší emocionální hodnotu. Nejen, že bylo moje vůbec první od Ayreon (nalákalo mě neskutečnou koncentrací mých oblíbených zpěváků), ale dost pravděpodobně to bylo také album..více

[recenze]

[27.10.2016]

[Ray]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 10/10]


BLACK SABBATH - Forbidden


Geezer Butler byl pryč a Tony Iommi začal rozjíždět zákulisní intriky. Protože Tony Martin nebyl v průběhu turné ke „Cross Purposes“ zdravotně úplně fit, byl znovu odstaven na druhou kolej a Iommiho naprosto nadchla myšlenka na znovuspojení s Ozzym. Všechno už vypadalo velice nadějně a comeback starých Black Sabbath (minimálně Iommiho s Osbournem) už byl veřejným tajemstvím, když nakonec celou věc utnula Ozzyho femme fatale Sharon Osbourne, která jej vypravila k dalšímu sólovému pokračování ..více

[recenze]

[27.10.2016]

[Jan Skala]

[13 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


ALTER BRIDGE - The Last Hero


Co si budeme povídat, s Alter Bridge to v posledních letech nevypadalo zrovna růžově a už se našli tací, kteří nad touto kapelou lámali hůl. Kytarista Mark Tremonti se usalašil na sólové kariéře, kde mu v době nečinnosti domovských Van Halen pomáhá i basista Wolfgang Van Halen a jeho tvorba byla od té, kterou produkuje s Alter Bridge odlišnější, táhnoucí se thrashmetalovým směrem. Zpěvák Myles Kennedy až do loňska brázdil svět po boku ikonického Slashe, než ten dal začátkem tohoto roku přednost opětovnému návratu..více

[recenze]

[26.10.2016]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


MISTRESS OF 999 - Another Day In Hell…Again


„Takže to neberu nijak vážně…, je to jen jedna z forem úniku…“ Pokud při putování po internetových zákoutích narazíte na zmínku o projektu Mistress Of 999 a napadne vás ochutnat letošní album „Another Day In Hell…Again“, dřív než se do toho pustíte, doporučuji si důkladně přečíst informace, které o svém náhledu na celou věc zveřejnil Thomas Vain, solitér, který za projektem stojí. Ony totiž mnohé vysvětlují, odhalují a předznamenávají...více

[recenze]

[26.10.2016]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


Ray WILSON - Makes Me Think Of Home


Zpěvák Ray Wilson zažívá letos očividně umělecký přetlak. Jak jinak si totiž vysvětlit, že tento někdejší frontman grungeových jednohitových zázraků Stiltskin a pozdější náhrada Phila Collinse u Genesis (album „Calling All Stations“), vydává už druhou letošní plnohodnotnou desku. Po jarní „Song For A Friend“ tedy přichází na řadu „Makes Me Think Of Home“. A i na ní Wilson dokladuje, jak už se vzdaluje své někdejší tvorbě v rámci výše zmíněných kapel. Prostě žádné „Inside“ ..více

[recenze]

[25.10.2016]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


PERC3PTION - Once And For All


Brazilská kapela Perc3ption produkuje progresivní power metal tak zajímavý, že si o recenzi říká s automatickou naléhavostí. Leccos napoví již motiv na obalu, jenž nabízí mrazivě vtahující surrealistické dění, nutící udělat si kafe a obalit tělo několika vrstvami dek. Samotná hudba desky „Once And For All“, kterou se pětice muzikantů již podruhé představuje metalovému světu, je o dost přívětivější, aniž by však postrádala chytré tvůrčí zápletky. ..více

[recenze]

[25.10.2016]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


HARDLINE - Human Nature


Když Hardline začínali, měli vcelku vysoký profil a to především proto, že za kapelou stál legendární kytarista Journey Neal Schon a bubenický světoběžník Deen Castronovo (Bad English, Ozzy Osbourne, Wild Dogs, Steve Vai, Journey a řada dalších). Ty doplňoval talentovaný pěvec a tehdejší objev Johnny Gioeli. Jejich debut „Double Eclipse“ pak obsahoval plnokrevný hard rock, šmrcnutý AOR té nejvyšší kvality a přestože velký úspěch z toho nebyl, deska dnes patří k cenným klasikám žánru. ..více

[recenze]

[24.10.2016]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


BRUJERIA - Pocho Aztlan


Atencion Amigos! Rád bych vám představil pěkně nebezpečnou bandu až z Mexika. Jedná se gang s názvem Brujeria, který vznikl už v roce 1989, ale příliš desek na kontě nemá. „Matando Gϋeros“ a „Raza Odiada“ vyšly v devadesátých letech, nejslavnějším albem, které přineslo Brujerii doslova kultovní status, je „Brujerizmo“ z roku 2000. A na další nášup si fanoušci museli počkat až do letošního září, kdy vyšla novinka „Pocho Aztlan“...více

[recenze]

[24.10.2016]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


Oganalp CANATAN (MAEGI) - Mít svůj vlastní projekt ti dává určitou míru svobody, kterou nemůžeš najít ve skupinách


Napadlo vás někdy, jak by mohl svět metalu vypadat, kdyby každý z autorů měl ideální podmínky k životu a mohl se soustředit výhradně na svoji tvorbu? Těžko říct, jestli by to bylo ku prospěchu věci nebo by to naopak vedlo k zakrnění muzikantů. Tahle otázka mě napadla ve chvíli, kdy jsem dostal odpovědi na své otázky od Oganalpa Canatana, muzikanta, který se svým projektem Maegi právě vydává druhou desku „Tales From The King`s Court“. Jak vidno i v ne zrovna jednoduchých podmínkách ..více

[rozhovory]

[23.10.2016]

[Savapip]

[0 komentářů ]


MAEGI - Tales Of The King`s Court


Oganalp Canatan na poli progresivního power metalu zanechal už nepřehlédnutelnou stopu. Nejprve v řadách kapely Dreamtone, která se následně po spojení se zpěvačkou Iris Mavraki transformovala v Neverland (kteří posléze pro lepší odlišitelnost upřesnili název na Dreamtone & Iris Mavraki’s Neverland) a naposledy na sebe přitáhl pozornost před třemi lety startem svého projektu Maegi. Koncept, se kterým přišel na debutovém albu tohoto projektu, byl (při autorských schopnostech Oganalpa) předem odsouzen k úspěchu..více

[recenze]

[23.10.2016]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


Listování : << < 317 / 614 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.17211 sekund.