RAGE - Afterlifelines
Za mě jednoznačně toto období. Kromě...

RAGE - Afterlifelines
Za mě byl vrchol deska Trapped! a pak ještě The...

RAGE - Afterlifelines
To Oree: Jo, Rage vydali hrůzu desek a každý na...

RAGE - Afterlifelines
Je to zajímavé. Například v Japonsku nebo Německu...

RAGE - Afterlifelines
Ze mě byli Rage určitě nejlepší se Smolskim a...

RAGE - Afterlifelines
šly do uší i jiné desky Rage nebo debut Avenger,...

LUCA TURILLI - King Of The Nordic Twilight
Díky za recenzi. Poslouchám hard rock, ale tohle...

RAGE - Afterlifelines
Osobně si nemyslím, že hlavní smyslem sestavy se...

RAGE - Afterlifelines
Almanac bohužel nikoho nezajímá na rozdíl od...

RAGE - Afterlifelines
kdysi dávno viděl naživo s Viktorem a Mikem a...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Objevil Ozzy nesmrtelnost? Jeho návrat ze záhrobí je fenomenální

Už v osmdesátých letech byl Ozzy Osbourne považován za geronta, za tatíka, který je tak trochu legenda a tak trochu šašek, přičemž mu bylo pouze čtyřicet. V pětačtyřiceti ohlásil odchod do důchodu, ale za to jistě mohl kokain, který zpěvák šňupal po tunách. Vrátil se s albem „Ozzmosis“ a byl znovu na vrcholu. To samé následovalo ještě několikrát, pokaždé člověk čekal starce nad hrobem, zhuntovaného chlastem a drogami, a pokaždé to dopadlo opačně. Ozzy nemládne, ale vzhledem k věku a tomu, co za život prožil, je zázrak, že žije. A že tvoří a natáčí.

Jeho poslední reinkarnace je jako zjevení, jako blesk z čistého nebe. Je stejně nečekaná jako překvapivá. Ozzy je prominentním hostem na třetí sólovce kytaristy Billyho Morrisona (Billy Idol), a rozhodně na desce není jen do počtu. Ponechme stranou spekulace, nakolik za jeho výkonem stojí studiová technologie, ale jeho forma ve skladbě „Crack Cocaine“ je ohromující. Okamžitě jsou zpět reminiscence na ceněnou desku „Ozzmosis“, kam skladba stylově míří a Ozzy je znovu na zřeteli veřejnosti a na čele mediálního zájmu. Po neuvěřitelně vitálním výkonu Roba Halforda na novince Judas Priest je připomínka toho, že Ozzy ještě žije, hodně důrazná a svým způsobem unikátní.

Jan Skala, 28. 3. 2024

Gary MOORE - Power Of The Blues


„Jestli si připadám starý? Ne, jsem stejně ošklivý jako dřív,“ zažertoval na úkor svého věku kytarista, když mu celý hudební svět přál k padesátinám a narazil tak na výrok svého starého přítele Ozzyho Osbournea, který kdysi jeho tvář přirovnal k nýtovací stolici. Garymu Mooreovi bylo padesát a už nikomu nemusel nic dokazovat. Přestože jeho poslední alba zrovna netrhala rekordy a to nejnovější „Scars“ se nevyznačovalo ani známkami žádné velké invence,..více

[recenze]

[12.05.2016]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 6/10]


HAKKA MUGGIES - MDCCXLVI


Aby bylo hned od začátku jasno, nelze začít jinak, než zkrácenou citací dopisu, připojeného k albu „MDCCXLVI“. Pražští Hakka Muggies v něm avizují, že po šestiletém albovém půstu na novince reagují na často se opakující výtky ohledně malého počtu původních skladeb a textů v češtině, novinka je tedy plně autorská, jen s občasnými odkazy na folklorní motivy a kompletně v domorodém jazyce. Stejně tak přibylo více growlů, metalových pasáží, úkroků směrem k písničkářství a alternativě, ..více

[recenze]

[11.05.2016]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


DRIVE, SHE SAID - Pedal To The Metal


Kdo by byl řekl, že Drive, She Said jsou stále ještě funkční kapelou... Dvojice hudebníků z New Yorku totiž patřila k těm hudebním tělesům, která na konci osmdesátých let zazářila se svou verzí AOR/hard rocku s přídavkem řádně nakadeřené image popmetalových pudlů. Přestože se jim podařilo pár svých skladeb dostat do rádia, představovali přesně ten prototyp hudby, kterou noví hrdinové devadesátých let ze Seattlu nenáviděli a jelikož měli tehdy sílu jí i zničit, nepřežili ani Drive, She Said. ..více

[recenze]

[11.05.2016]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]


THE 69 EYES - Universal Monsters


Objektivně vzato patří finští The 69 Eyes už mezi stálice. To s sebou nese řadu výhod, ale samozřejmě sem tam se najde i opak. Finové už dávno mají své jisté. Od počáteční inspirace u Mötley Crüe a dalších hairmetalových velikánů ušli koncem devadesátých let pořádný kus cesty k fascinaci gotikou a dokonce i horror punkem The Misfits, aby svého vrcholu dosáhli trojicí desek „Paris Kills“ (2002), „Devils“ (2004) a „Angels“ (2007). Z potenciálu těchto svých bestsellerů vlastně čerpají dodnes, ..více

[recenze]

[10.05.2016]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


THEANDER EXPRESSION - Wonderful Anticipation


Existují obaly alb, které vás svojí vizuální energií doslova přitahují a jsou vlastně samy o sobě důvodem pro spuštění dané nahrávky, aniž bychom měli sebemenší tušení, do čeho jdeme. Přesně takto na mě zapůsobil cover druhé desky švédské kapely Theander Expression. Jeho motivy jsou na něm poskládány v lákavý surrealistický celek, a pokud se hudby týká, ta v podstatě dokonale kopíruje pozitivní sílu z něj sálající...více

[recenze]

[10.05.2016]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


SARKONIA - Počátek


Všechny emoce jsou stejně důležité. Jedna bez druhé by nemohly existovat. Vzájemně se ovlivňují a vytvářejí tak dokonalou harmonii. Mladá olomoucká kapela Sarkonia vydává své debutové album „Počátek“ a první co zaujme, je zajímavý koncept celé desky. Každý člen kapely představuje nějakou emoci a rovněž skladby jsou o jednotlivých emocích. V bookletu naleznete i krátký příběh, který vám prozradí, že Sarkonia je člověk, který měl sloužit jako nástroj Prázdnoty, nicméně díky emocím naopak začne tvořit...více

[recenze]

[09.05.2016]

[Tomáš Marton]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


THE DEFIANTS - The Defiants


Jak to tak vypadá, tak situace u Danger Danger je v současnosti všelijaká. Od posledního alba „Revolve“ z roku 2009 je kapela až na několik koncertů ročně podezřele nečinná a k tomu se teď objevila formace The Defiants, za kterou stojí dva základní členové zmíněné americké hairmetalové party kytarista Rob Marcello a basista Bruno Ravel. A třešničku na dortu jim dělá kanadský zpěvák Paul Laine, ten samý vokalista, který byl součástí Danger Danger v letech 1993 až 2004 a podílel se alternativně laděném..více

[recenze]

[09.05.2016]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 8,5/10]


Lukáš GRACA (D.N.A.) - V dnešní době je strašně fajn, když přijde alespoň ta hrstka věrných


Docela fatálně působí v biografii pražských D.N.A konstatování „…jak je u D.N.A. zvykem, po změnách v sestavě se fanoušci opět mohou těšit na novou desku…“. Nutno však připomenout, že kapela vydržela beze změn v sestavě téměř deset let. Ale změna je život a tak své již osmé album s názvem „Démon času“ D.N.A vydávají s čerstvým impulsem od nově sestavené kytarové sekce. Novinky u D.N.A. jsme probrali se zpěvákem Lukášem Gracou (s drobnou výpomocí bicmena Romana Tůmy). ..více

[rozhovory]

[08.05.2016]

[Savapip]

[1 komentář]


HUMAN FORTRESS - Thieves Of The Night


Němečtí Human Fortress se postupem času vypracovali na kvalitní a respektovaný spolek. Jedním z nepříjemných symptomů minulosti ovšem byly časté personální rošády. Proto je potěšující zprávou, že novinku stvořila na chlup stejná sestava, jaká se podílela na předešlém zářezu „Raided Land“. A je to znát. Pohoda a klid z tónů alba „Thieves Of The Night“ vyloženě sálá a jeho poslech by měl být pro fandy melodického power-prog metalu příjemným a svěžím zážitkem...více

[recenze]

[08.05.2016]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


1000 BOMBS/BAJONET – Infected With Friendship


Tak to je maso! Dvojice krvelačných thrashových čoklů se utkala v přímém boji a výsledkem je nekompromisní metalová řež. Vše je o to působivější, že se tak stalo na našem českém dvorku, vlastněném firmou Support Underground, které patří velké uznání za to, že něco takového vůbec umožnila a posléze zaopatřila reprezentativním digipackem, který výše zmíněnou bitku dokumentuje na několika fotografických momentkách..více

[recenze]

[07.05.2016]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


RED BARON BAND - Live In Prague


Tuzemští vlajkonoši old school hard rocku Red Baron Band oslavili na začátku roku 2014 své dvacetiny. Oslavu pojali velkolepě, neboť do pražského Paláce Akropolis pozvali prakticky všechny, kteří se na „cestě z pravěku“ až do současnosti podíleli a stejným způsobem (tedy procházkou od nejstarších skladeb k těm „nejnovějším“) rekapitulovali i svojí historii. Nezvěčnit takovou událost je prakticky nemyslitelné a tak s dvouletým odstupem nyní Red Baron Band ..více

[recenze]

[07.05.2016]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: -/10]


IHSAHN - Arktis.


Touha poznávat nás vždy posouvala vpřed. Objevování neznámého patří k výsadám odvážných dobrodruhů. Jít tam, kde nikdo jiný ještě nebyl a překonat sám sebe. To třeba učinil i norský polárník Fridtjof Nansen, když se na lodi Fram vydal k severnímu pólu. A takovým objevitelem a polárníkem je i jeho krajan Ihsahn. Alespoň v rámci metalové hudby.

Ihsahnova šestá řadovka se jmenuje „Arktis.“ a zavede nás do chladných končin vzdáleného severu. ..více

[recenze]

[06.05.2016]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


AXEVYPER - Into the Serpent's Den


Nejprve si shrneme základní fakta. Axevyper je parta, která pochází z Itálie. Letos vydala třetí studiovku. Má pět členů, všichni zároveň hrají v několika dalších kapelách, ani jednu z nich neznám, nicméně nejzajímavěji mi zní ta s názvem Fucking Angels. Axevyper jsou rovněž partou, která se ze všech sil pokouší reinkarnovat britský heavy metal z počátku osmdesátých let. A pravdou je, že to nedělají vůbec špatně, navíc si uměli pohlídat zvukovou produkci. Přesto má celá věc jeden zásadní háček. ..více

[recenze]

[06.05.2016]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


DRAGONFORCE - Valley Of The Damned


Proud and so glorious standing before of us
Our swords will shine bright in the sky
When united we come to the land of the sun
With the heart of a dragon we ride!


Už česká metalová legenda Kryptor na začátku devadesátých let zpívala o tom, že „rychlost vítězí“. ..více

[recenze]

[05.05.2016]

[Petr Štěpnička]

[21 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


Gary MOORE - Scars


I přes vcelku nezajímavé prodeje „Back To The Blues“ byl Gary Moore při chuti a plný dalších plánů. Ten nejdůležitější byl, že pro další desku chce postavit regulérní kapelu a obejít se bez námezdních studiových muzikantů a rozličných hvězdných hostů. Další z vizí bylo nahrát album, které bude mít modernější sound než „Back To The Blues“, ovšem nebude tak provokativně experimentální jako „A Different Beat“ a proto se Moore poohlédl po muzikantech nové generace. ..více

[recenze]

[05.05.2016]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 5/10]


SIXX: A.M. - Prayers For The Damned (Vol. 1)


Existují dva pohledy, jak se na Sixx: A.M. dívat. Ostatně ani sám Nikki Sixx v tom očividně nemá jasno. Před vydáním minulé desky „Modern Vintage“ skálopevně prohlašoval, že tahle parta je důstojným nástupcem Mötley Crüe, kteří právě jeli rozlučkové turné. Teď, po headline turné, které kapele dodalo pořádnou dávku sebevědomí, zase tvrdí, že Sixx: A.M. jsou regulérní a svébytná kapela, která nemá s Mötley Crüe skoro nic společného. Nikki je samozřejmě tlučhuba, to už každý ví dávno..více

[recenze]

[04.05.2016]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 6/10]


INNERWISH - InnerWish


Šest dlouhých let trvalo čekání na novou studiovku řeckých power metláků InnerWish. Byla to úmorná doba zejména pro početné fanoušky, kterých se za dvacetiletou historii fungování kapely nakupilo slušné množství, nejvíc patrně po předchozím výtečném zápisu „No Turning Back“. Ten nabídnul několik hutných metalových skladeb, skutečnou přidanou hodnotu pro mě ale znamenaly songy kompozičně odlehčené a na křídlech melodií vznesené třeba až k speedmetalovému trysku...více

[recenze]

[04.05.2016]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


Listování : << < 336 / 614 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.17296 sekund.