DEEP PURPLE - Machine Head
Co se týče Machine Head, mám z alba mírně...

DEEP PURPLE - Machine Head
Po tragickém počinu remixovaného alba Black...

RAGE - Afterlifelines
Nemohl jsem to najít ve vyhledávání. A díky za...

RAGE - Afterlifelines
On tu je z roku 2012, jen se na něj z novějších...

RAGE - Afterlifelines
Takže bez orchestru: 1. Secrets, 2. Perfect Man,...

RAGE - Afterlifelines
Tak za mě je taky nejlepší Secrets in a Weird...

RAGE - Afterlifelines
...Rage bez orchestru: 1. Secrets in a Weird...

ATTIC - Return Of The Witchfinder
Velice povedené retro, které mě bavilo už na...

RAGE - Afterlifelines
Za mě jednoznačně toto období. Kromě...

RAGE - Afterlifelines
Za mě byl vrchol deska Trapped! a pak ještě The...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Objevil Ozzy nesmrtelnost? Jeho návrat ze záhrobí je fenomenální

Už v osmdesátých letech byl Ozzy Osbourne považován za geronta, za tatíka, který je tak trochu legenda a tak trochu šašek, přičemž mu bylo pouze čtyřicet. V pětačtyřiceti ohlásil odchod do důchodu, ale za to jistě mohl kokain, který zpěvák šňupal po tunách. Vrátil se s albem „Ozzmosis“ a byl znovu na vrcholu. To samé následovalo ještě několikrát, pokaždé člověk čekal starce nad hrobem, zhuntovaného chlastem a drogami, a pokaždé to dopadlo opačně. Ozzy nemládne, ale vzhledem k věku a tomu, co za život prožil, je zázrak, že žije. A že tvoří a natáčí.

Jeho poslední reinkarnace je jako zjevení, jako blesk z čistého nebe. Je stejně nečekaná jako překvapivá. Ozzy je prominentním hostem na třetí sólovce kytaristy Billyho Morrisona (Billy Idol), a rozhodně na desce není jen do počtu. Ponechme stranou spekulace, nakolik za jeho výkonem stojí studiová technologie, ale jeho forma ve skladbě „Crack Cocaine“ je ohromující. Okamžitě jsou zpět reminiscence na ceněnou desku „Ozzmosis“, kam skladba stylově míří a Ozzy je znovu na zřeteli veřejnosti a na čele mediálního zájmu. Po neuvěřitelně vitálním výkonu Roba Halforda na novince Judas Priest je připomínka toho, že Ozzy ještě žije, hodně důrazná a svým způsobem unikátní.

Jan Skala, 28. 3. 2024

HUMAN FORTRESS - Thieves Of The Night


Němečtí Human Fortress se postupem času vypracovali na kvalitní a respektovaný spolek. Jedním z nepříjemných symptomů minulosti ovšem byly časté personální rošády. Proto je potěšující zprávou, že novinku stvořila na chlup stejná sestava, jaká se podílela na předešlém zářezu „Raided Land“. A je to znát. Pohoda a klid z tónů alba „Thieves Of The Night“ vyloženě sálá a jeho poslech by měl být pro fandy melodického power-prog metalu příjemným a svěžím zážitkem...více

[recenze]

[08.05.2016]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


1000 BOMBS/BAJONET – Infected With Friendship


Tak to je maso! Dvojice krvelačných thrashových čoklů se utkala v přímém boji a výsledkem je nekompromisní metalová řež. Vše je o to působivější, že se tak stalo na našem českém dvorku, vlastněném firmou Support Underground, které patří velké uznání za to, že něco takového vůbec umožnila a posléze zaopatřila reprezentativním digipackem, který výše zmíněnou bitku dokumentuje na několika fotografických momentkách..více

[recenze]

[07.05.2016]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


RED BARON BAND - Live In Prague


Tuzemští vlajkonoši old school hard rocku Red Baron Band oslavili na začátku roku 2014 své dvacetiny. Oslavu pojali velkolepě, neboť do pražského Paláce Akropolis pozvali prakticky všechny, kteří se na „cestě z pravěku“ až do současnosti podíleli a stejným způsobem (tedy procházkou od nejstarších skladeb k těm „nejnovějším“) rekapitulovali i svojí historii. Nezvěčnit takovou událost je prakticky nemyslitelné a tak s dvouletým odstupem nyní Red Baron Band ..více

[recenze]

[07.05.2016]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: -/10]


IHSAHN - Arktis.


Touha poznávat nás vždy posouvala vpřed. Objevování neznámého patří k výsadám odvážných dobrodruhů. Jít tam, kde nikdo jiný ještě nebyl a překonat sám sebe. To třeba učinil i norský polárník Fridtjof Nansen, když se na lodi Fram vydal k severnímu pólu. A takovým objevitelem a polárníkem je i jeho krajan Ihsahn. Alespoň v rámci metalové hudby.

Ihsahnova šestá řadovka se jmenuje „Arktis.“ a zavede nás do chladných končin vzdáleného severu. ..více

[recenze]

[06.05.2016]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


AXEVYPER - Into the Serpent's Den


Nejprve si shrneme základní fakta. Axevyper je parta, která pochází z Itálie. Letos vydala třetí studiovku. Má pět členů, všichni zároveň hrají v několika dalších kapelách, ani jednu z nich neznám, nicméně nejzajímavěji mi zní ta s názvem Fucking Angels. Axevyper jsou rovněž partou, která se ze všech sil pokouší reinkarnovat britský heavy metal z počátku osmdesátých let. A pravdou je, že to nedělají vůbec špatně, navíc si uměli pohlídat zvukovou produkci. Přesto má celá věc jeden zásadní háček. ..více

[recenze]

[06.05.2016]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


DRAGONFORCE - Valley Of The Damned


Proud and so glorious standing before of us
Our swords will shine bright in the sky
When united we come to the land of the sun
With the heart of a dragon we ride!


Už česká metalová legenda Kryptor na začátku devadesátých let zpívala o tom, že „rychlost vítězí“. ..více

[recenze]

[05.05.2016]

[Petr Štěpnička]

[21 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


Gary MOORE - Scars


I přes vcelku nezajímavé prodeje „Back To The Blues“ byl Gary Moore při chuti a plný dalších plánů. Ten nejdůležitější byl, že pro další desku chce postavit regulérní kapelu a obejít se bez námezdních studiových muzikantů a rozličných hvězdných hostů. Další z vizí bylo nahrát album, které bude mít modernější sound než „Back To The Blues“, ovšem nebude tak provokativně experimentální jako „A Different Beat“ a proto se Moore poohlédl po muzikantech nové generace. ..více

[recenze]

[05.05.2016]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 5/10]


SIXX: A.M. - Prayers For The Damned (Vol. 1)


Existují dva pohledy, jak se na Sixx: A.M. dívat. Ostatně ani sám Nikki Sixx v tom očividně nemá jasno. Před vydáním minulé desky „Modern Vintage“ skálopevně prohlašoval, že tahle parta je důstojným nástupcem Mötley Crüe, kteří právě jeli rozlučkové turné. Teď, po headline turné, které kapele dodalo pořádnou dávku sebevědomí, zase tvrdí, že Sixx: A.M. jsou regulérní a svébytná kapela, která nemá s Mötley Crüe skoro nic společného. Nikki je samozřejmě tlučhuba, to už každý ví dávno..více

[recenze]

[04.05.2016]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 6/10]


INNERWISH - InnerWish


Šest dlouhých let trvalo čekání na novou studiovku řeckých power metláků InnerWish. Byla to úmorná doba zejména pro početné fanoušky, kterých se za dvacetiletou historii fungování kapely nakupilo slušné množství, nejvíc patrně po předchozím výtečném zápisu „No Turning Back“. Ten nabídnul několik hutných metalových skladeb, skutečnou přidanou hodnotu pro mě ale znamenaly songy kompozičně odlehčené a na křídlech melodií vznesené třeba až k speedmetalovému trysku...více

[recenze]

[04.05.2016]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


Darrell BATH - Roll Up


Existuje propojení punku a blues? V sedmdesátých letech, v době kdy se revoltovalo proti režimu a běsnila Anarchie ve Spojeném království, by si asi leckdo při této myšlence ťukal na čelo. Jenže ono to propojení tam je, a dost silné. Že se to tehdy neukazovalo, neznamená, že tam už tenkrát nebylo. Jenže jak tehdejší pankáči stárnou, odhalují své kořeny, je z jejich tvorby blues a dokonce i pijácké country slyšet stále silněji. To je případ i Darrella Batha, který se už mezi tu starou elitu může řadit. ..více

[recenze]

[03.05.2016]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


HERETIC'S DREAM - Floating State of Mind


Zatímco před dvěma lety kapela Heretic's Dream s označením progressive ještě trochu šetřila, dnes má své dominantní místo snad na všech propagačních materiálech. Jako by tím Italové chtěli dát jasně najevo, že jakékoliv srovnání s kapelami jako Lacuna Coil či Evanescence je zcela mimo mísu. Aktuální novinka „Floating State of Mind“ se přitom od svého předchůdce nijak zásadně neliší a spíše pokračuje v započaté cestě..více

[recenze]

[03.05.2016]

[Mikka]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


Zakk WYLDE - Book Of Shadows II.


„Je to jako když spolu jamují Pearl Jam, Cinderella a Poison.“ Těmito slovy před dvaceti lety popisoval jeden z tuzemských kritiků debutové sólové album Zakka Wyldea. Tehdy jedné z nejzářivějších kytarových hvězd na světě, která se do srdcí fanoušků nesmazatelně vryla deskami „No Rest For The Wicked“, „No More Tears“ a tehdejším čerstvým šlágrem „Ozzmosis“ z dílny Ozzyho Osbournea. Představa, jak si své nápady přehazují Stone Gossard, Tom Keifer a C.C. DeVille,..více

[recenze]

[02.05.2016]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]


VOGELFREY - Sturm und Klang


Hranice toho, kde je kapelu, nepokrytě útočící prostřednictvím nekomplikovaných (a leckdy až primitivních a ještě lépe prostřednictvím nějaké té slzy alkoholu odlehčených) halekaček na posluchačovu nultou signální, ještě možné brát vážně, máme sice každý nastavenou jinak, ale jako osobní měřítko důstojně zmáknuté kašpárkoviny bych si dovolil využít vloni vydané album německých folkáčů Vogelfrey „Sturm und Klang“. ..více

[recenze]

[02.05.2016]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


Flo LAURIN (SINBREED) - Myslím si, že třetí deska je zlomová


Ten jeden rok, kdy jsem si poprvé povídal s kytaristou a hlavní postavou speedových Sinbreed Flo Laurinem, byl pro kapelu zjevně docela hektický. Nejdřív Sinbreed opustil kytarista Marcus Siepen, potom kapela vydala své třetí (a opět výborné) album „Master Creator“ a aktuálně u Sinbreed plánují evropské turné, které svou zastávku bude mít i v České republice. Nejen o těchto událostech se opět rozpovídal Flo Laurin. ..více

[rozhovory]

[01.05.2016]

[Savapip]

[0 komentářů ]


INNER BLAST - Prophecy


Oni to fakt ti Portugalci asi musí mít v sobě. Když se totiž něco z tamější scény objeví pod nálepkou „metal gotico“, často se jedná o velmi působivou tvorbu. A to se nemusí nutně vzhlížet v nejslavnějším představiteli (v tomhle případě Moonspell), jak tomu obvykle bývá. Příkladem jsou lisabonští Inner Blast, kteří, byť ve svém základu operují s temnou gothickou atmosférou, mají také tendence do hudby vnést nádech bombastična. Že se nejedná o nic nového? To určitě ne, ale …..více

[recenze]

[01.05.2016]

[Mikka]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


TREAT - Ghost Of Graceland


Čas může být někdy neuvěřitelně nepodstatná veličina. Švédští Treat, kteří v průběhu jedné pětiletky v osmdesátých letech minulého století nahráli čtyři alba plná melodicky lehkonohého hard rocku, aby v roce 1992 uzavřeli první kapitolu svého života albem pátým. Na něm sice lehce zhrubli a přitvrdili (nemluvě o tom, že šlo o první a zároveň poslední řadové album kapely, kde nezpíval Robert Erlund, kterého tehdy nahradil Mats Levén), ale ne natolik, aby se zcela zpronevěřili svým dosavadním postupům. ..více

[recenze]

[30.04.2016]

[Savapip]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]


Český punk: kapely THE FIALKY a PUNK FLOID


Pražští The Fialky v rámci loňské výroční bestofky s názvem „15 let co krok to punkrock!“ vydali EP „Stínadla“. To mi přijde jako velmi sympatické gesto, nepřinést pouze souhrn nejlepších pecek kapely, ale zároveň jej doplnit o několik, v tomto případě pět nových kusů. Každý z nich se může pyšnit svěží energií, která dokazuje, že pánům nedochází ani vášeň, ani nápady. Dynamiku podporuje kratičká stopáž (žádná položka nejde přes tři minuty), ale naštěstí i dobrý sound (zvučilo se ve studiích Bros a 3bees). ..více

[recenze]

[30.04.2016]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]


Listování : << < 337 / 614 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.38558 sekund.