TIERRA SANTA - Mejor morir en pie
Díky, takový koment samozřejmě potěší :-)

TIERRA SANTA - Mejor morir en pie
Díky za tento seriál. Toto a předchozí...

MOTÖRHEAD - Inferno
Skvělé album, tvrdé, našlapané, hitové. Výborný...

Mark KNOPFLER - One Deep River
Mistr nejnudnější muziky na světě.

DEEP PURPLE - Machine Head
Co se týče Machine Head, mám z alba mírně...

DEEP PURPLE - Machine Head
Po tragickém počinu remixovaného alba Black...

RAGE - Afterlifelines
Nemohl jsem to najít ve vyhledávání. A díky za...

RAGE - Afterlifelines
On tu je z roku 2012, jen se na něj z novějších...

RAGE - Afterlifelines
Takže bez orchestru: 1. Secrets, 2. Perfect Man,...

RAGE - Afterlifelines
Tak za mě je taky nejlepší Secrets in a Weird...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Objevil Ozzy nesmrtelnost? Jeho návrat ze záhrobí je fenomenální

Už v osmdesátých letech byl Ozzy Osbourne považován za geronta, za tatíka, který je tak trochu legenda a tak trochu šašek, přičemž mu bylo pouze čtyřicet. V pětačtyřiceti ohlásil odchod do důchodu, ale za to jistě mohl kokain, který zpěvák šňupal po tunách. Vrátil se s albem „Ozzmosis“ a byl znovu na vrcholu. To samé následovalo ještě několikrát, pokaždé člověk čekal starce nad hrobem, zhuntovaného chlastem a drogami, a pokaždé to dopadlo opačně. Ozzy nemládne, ale vzhledem k věku a tomu, co za život prožil, je zázrak, že žije. A že tvoří a natáčí.

Jeho poslední reinkarnace je jako zjevení, jako blesk z čistého nebe. Je stejně nečekaná jako překvapivá. Ozzy je prominentním hostem na třetí sólovce kytaristy Billyho Morrisona (Billy Idol), a rozhodně na desce není jen do počtu. Ponechme stranou spekulace, nakolik za jeho výkonem stojí studiová technologie, ale jeho forma ve skladbě „Crack Cocaine“ je ohromující. Okamžitě jsou zpět reminiscence na ceněnou desku „Ozzmosis“, kam skladba stylově míří a Ozzy je znovu na zřeteli veřejnosti a na čele mediálního zájmu. Po neuvěřitelně vitálním výkonu Roba Halforda na novince Judas Priest je připomínka toho, že Ozzy ještě žije, hodně důrazná a svým způsobem unikátní.

Jan Skala, 28. 3. 2024

Gary MOORE - Dark Days In Paradise


Žádná změna nebyla kalkul. Všechno šlo vždy od srdce,“ sdělil svým příznivcům u příležitosti vydání alba „Dark Days In Paradise“ Gary Moore. To korespondovalo s jeho prohlášením někdy z podzimu 1996, že se začal zabývat popem a soulovou muzikou. Navíc prohlásil, že na své novince pracuje s naprosto odlišnými muzikanty, kteří nemají moc co dočinění s bluesovou hudbou a jsou bezmála úplně nezasaženi rockem, o metalu nemluvě...více

[recenze]

[14.04.2016]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]


ALMANAC - Tsar


To, že běloruský kytarový čaroděj Victor Smolski nezůstane po svém odchodu od Rage jen tak sedět v koutě, bylo jasné. Kam bude směřovat, to se dalo celkem dobře odhadnout z jeho vyhlášení, že chce navázat na tvorbu Lingua Mortis Orchestra. Tím, že do kapely přitáhl Davida Readmana (Pink Cream 69) a Andyho B. Francka (Brainstorm), že došlo na předpokládané spojení s filharmoniky (v tomto případě barcelonské) a že se Almanac na svém debutu pustili do koncepčního příběhu,..více

[recenze]

[13.04.2016]

[Savapip]

[9 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


THE LAST VEGAS - Eat Me


Přestože The Last Vegas jsou v poslední době stále více vidět, rozhodně se nejedná o nějakou rychle vykvašenou senzaci nebo o zbrusu novou kapelu. Tahle parta z amerického Chicaga existuje už třináct let, ovšem poprvé se o ní začalo mluvit v roce 2009 v souvislosti s jejich čtvrtým albem „Whatever Gets You Off“, což byla ve své době hodně dobrá nahrávka, kterou produkoval Nikki Sixx z Mötley Crüe. Tehdy The Last Vegas hodně čerpali z Mötley Crüe...více

[recenze]

[13.04.2016]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]


Lee AARON - Fire And Gasoline


Dávno, dávno tomu, co bylo naposledy slyšet o kanadské zpěvačce Lee Aaron, přitom se tato rockerka v roce 1984 prohlásila Metalovou královnou, když vydala své průlomové album „Metal Queen“. To a další tři alba „Call Of The Wild“, „Lee Aaron“ a „Bodyrock“ jí pak zajistily popularitu pro zbytek osmdesátých let. Změna hudebního klimatu na začátku devadesátých let ale její kariéru rozmetala na prach a posledním hřebíčkem do rakve se zdálo být album „Emotional Rain“, kde se druhdy Metalová královna pokoušela zachytit aktuálních trendů..více

[recenze]

[12.04.2016]

[Jan Skala]

[9 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


PERSEUS - A Tale Whispered in the Night


Existují metalové kapely, které trochu nepochopitelně klamou tělem. V případě italských Perseus bych při pohledu na divné logo a vyloženě diletantský přebal jen těžko tipoval, že hudba bude mít valnou úroveň. A přece tomu tak je! V pořadí druhý zářez Persea s názvem „A Tale Whispered In The Night“ je velmi zdařilou melodickou jízdou, která je jako stvořená pro příznivce italského power metalu, zejména pro fanoušky Labyrinthu, jejichž autorskou brilanci upomene nejedna linka hodnocené desky,..více

[recenze]

[12.04.2016]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]


ASKING ALEXANDRIA - The Black


O tom, že Asking Alexandria stojí na novém začátku není pochyb. Jinak to po odchodu jasného poznávacího znamení kapely, frontmana Dannyho Worsnopa, být nemohlo. Ten se poroučel loni a hned si založil novou kapelu We Are Harlot (společně s kytaristou od Sebastiana Bacha Jeffem Georgem), což už mohlo naznačovat mnohé. Asking Alexandria totiž na svém posledním albu „From Death To Destiny“ překonali metalcorové mantinely..více

[recenze]

[11.04.2016]

[Jan Skala]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 5/10]


TAINTED NATION - On The Outside


Když se řekne jméno Pete Newdeck, předpokládám, že příznivcům hard rocku v uších jako první zazvoní kapela Eden´s Curse, ve které Pete dlouhá léta tloukl do bicí soupravy. Když před třemi lety Eden´s Curse se svým čtvrtým „Symphony Of Sin“ poněkud vyklízeli dobité pozice, Pete Newdeck již v té době stál v první linii u spolku Tainted Nation, u kterého zvěčnil svůj hlas na jejich prvotině „Fear“. ..více

[recenze]

[11.04.2016]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


Ted LUNDSTRÖM (AMON AMARTH) - Severskou mytologii miluji, jelikož je to součást naší historie


Death metaloví veteráni Amon Amarth se vvydávají do boje s již desátým albem "Jomsviking", na kterém po neuvěřitelných šestnácti letech nastupují v pozměněné sestavě. Výsledek je však natolik přesvědčivý, že nní pochyb o tom, že Amon Amarth opět odvedli pořádný kus práce. O tom, jak vše probíhalo, jsem pohovořil s kytaristou Tedem Lundströmem...více

[rozhovory]

[10.04.2016]

[Jiří Rogner Hylmar]

[0 komentářů ]


AMON AMARTH - Jomsviking


Švédští death-melodici Amon Amarth se vytasili s desátým studiovým albem které nese název „Jomsviking“. Jedná se o první koncepční album v jejich kariéře, vyprávějící příběh lásky a pomsty, odehrávající se v neklidné době raného středověku, kdy Evropa poznala moc elitní bojové sekty tzv. Jómských Vikingů.

O mix a produkci alba se postaral (stejně jako v případě minulého alba..více

[recenze]

[10.04.2016]

[Jiří Rogner Hylmar]

[1 komentář]

[hodnocení: 8,5/10]


Thrashmetalové novinky roku 2016 - část II. - kapely COLDBLOODED FISH, SURGICAL STRIKE a REAKTION


Nebudu vám nic nalhávat, touto kapelou se zde zabývám hlavně proto, že pochází z naší drahé republiky. V ní máme, jak známo, celkem nouzi o tradičně hraný thrash metal, takže bychom měli vítat každou partu, jež se snaží se svoji produkcí vzkřísit žánrového ducha let osmdesátých. Právě z tohoto období totiž čerpá pětice Pražáků nejsilněji, jenže jim k lepšímu výsledku schází více tvůrčí nápaditosti, která by je vymanila z úzkého lokálního okruhu, ..více

[recenze]

[09.04.2016]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: /10]


DELAIN - Lunar Prelude


Pro toho, který si chce zkrátit čekání na novou desku kapely Delain, je tu dárek v podobě EP „Lunar Prelude“. To skutečně lze vnímat opravdu jen jako jakousi "mezivýplň", kterou uvítají hlavně zarytí žánroví fanoušci nebo jen opravdu velcí zvědavci, kteří si nenechají ujít ani malé drobnosti. K objevování nových a dosud neslyšených věcí jsou tu pouhopouhé tři skladby, zbytek je pak tvořen živými záznamy z koncertů a novou verzí již známé písně z předešlé desky. ..více

[recenze]

[09.04.2016]

[Mikka]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


METAL CHURCH - XI


Pro fanoušky Metal Church byl loňský návrat zpěváka Mikea Howea rozhodně zprávou roku. Vokalista, který kapelu opustil při jejím rozpadu v roce 1994, totiž hudbu pověsil na hřebík a jakékoliv činnosti spojené s metalovým světem se úzkostlivě vyhýbal. Proto byl jeho návrat tak trochu šokem, ovšem rozhodně se jednalo o povzbuzující dávku pro skomírající kapelu, kterou předtím opustil její vokalista (v porovnání s Howem nevýrazný) Ronny Munroe...více

[recenze]

[08.04.2016]

[Jan Skala]

[19 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


AFTER APOCALYPSE - After Apocalypse


Ten kdo chce moc, občas nemá nic. Italští After Apocalypse, kteří na konci loňského roku vydáním debutového alba „After Apocalypse“ završili druhý rok své existence, toto rčení sice nenaplňují do slova a do písmene, neboť přece jen deska je hmatatelným výsledek jejich snahy, ale zjevná snaha dostat do svojí hudby maximum ingrediencí nebyla úplně nejšťastnějším nápadem. Je sice pravdou, že po případné apokalypse by nejspíš nastal pekelný chaos, ale nejsem si jist,..více

[recenze]

[08.04.2016]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 4/10]


EDENBRIDGE - Aphelion


Psal se rok 2003 a jméno Edenbridge se pomalu, ale jistě dostávalo do světa mezi fanoušky. Po vydání druhé desky muzikanti poměrně hodně koncertovali i mimo Evropu, například v Koreji, úspěšní byli i v Brazílii. Bohužel ale přišli o jednoho ze zakládajících členů, basistu Kurta Bednarskeho. Ten se v průběhu turné rozhodl ukončit své působení v kapele a na novém albu jej nahradil hostující Stefan Model. Přípravy k vydání třetího alba zabraly přibližně o rok více, ale čekání se rozhodně vyplatilo. ..více

[recenze]

[07.04.2016]

[Hermes]

[1 komentář]

[hodnocení: 9/10]


Gary MOORE - Blues For Greeny


První polovina devadesátých let se v tvorbě i životě Garyho Moorea může počítat za velmi vydařené období. Hudebně si užívá celosvětového věhlasu, ať už z řad rockových fanoušků, tak fajnšmekrů, kteří hodnotí jeho bluesová alba. Navíc znovu natáčí svůj někdejší hit „Parisienne Walkways“, kterému dává modernější, ovšem na druhou stranu i mainstreamovější kabátek a umisťuje jej v roce 1994 na velmi úspěšnou kompilaci „Ballads And Blues“, ..více

[recenze]

[07.04.2016]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]


CIRCUS MAXIMUS – Havoc


Norským progressivcům se předchozí deskou „Nine“ podařilo rozdělit svoje fandy na dva tábory. Zatímco první skupina zamačkávala slzu kvůli ústupu od stylu a smutnila po časech „The 1st Chapter“ a „Isolate“, druhá plnými doušky nasávala originální dílo, které kapela dokázala vytvořit. Po čtyřech letech bylo tedy „Havoc“ na progové scéně očekáváno s napětím. Přiznejme si hned zkraje, že dílo není tak silné jako „Nine“ – to samé se ale popravdě dá říct a velmi vysokém procentu alb. ..více

[recenze]

[06.04.2016]

[Ray]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


KING WRAITH - Of Secrets And Lore


Leckoho by mohly trknout už názvy některých skladeb. Když se po necelé půlminutě typicky wildovským způsobem rozklokotá kytara, začne svítat. A když o necelých dvacet vteřin italské trio King Wraith nasadí melodiku a stavbu slok přesně v tom duchu, v jakém ji v poslední desetiletce minulého století excelentně protáčela posádka Rolfa Kaspareka, je definitivně jasno. Debutové album King Wraith „Of Secrets And Lore“..více

[recenze]

[06.04.2016]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


Listování : << < 340 / 614 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.18233 sekund.