RAGE - Afterlifelines
Osobně si nemyslím, že hlavní smyslem sestavy se...

RAGE - Afterlifelines
Almanac bohužel nikoho nezajímá na rozdíl od...

RAGE - Afterlifelines
kdysi dávno viděl naživo s Viktorem a Mikem a...

RAGE - Afterlifelines
Nikde není psáno, že se to musí poslouchat...

MONTROSE - Montrose
z dílny hard rocku. Debutní fošna je skvělá,...

RAGE - Afterlifelines
6/10. Tak dlhý album NIKOMU netreba!

MOTÖRHEAD - We Are Motörhead
Jasne, ale to by sa dalo povedať aj o iných...

MOTÖRHEAD - We Are Motörhead
Možná proto, že skladby podobného ražení měli...

MOTÖRHEAD - We Are Motörhead
Za mňa veľká spokojnosť 8/10.Len neviem prečo sa...

RAGE - Afterlifelines
9/10












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Objevil Ozzy nesmrtelnost? Jeho návrat ze záhrobí je fenomenální

Už v osmdesátých letech byl Ozzy Osbourne považován za geronta, za tatíka, který je tak trochu legenda a tak trochu šašek, přičemž mu bylo pouze čtyřicet. V pětačtyřiceti ohlásil odchod do důchodu, ale za to jistě mohl kokain, který zpěvák šňupal po tunách. Vrátil se s albem „Ozzmosis“ a byl znovu na vrcholu. To samé následovalo ještě několikrát, pokaždé člověk čekal starce nad hrobem, zhuntovaného chlastem a drogami, a pokaždé to dopadlo opačně. Ozzy nemládne, ale vzhledem k věku a tomu, co za život prožil, je zázrak, že žije. A že tvoří a natáčí.

Jeho poslední reinkarnace je jako zjevení, jako blesk z čistého nebe. Je stejně nečekaná jako překvapivá. Ozzy je prominentním hostem na třetí sólovce kytaristy Billyho Morrisona (Billy Idol), a rozhodně na desce není jen do počtu. Ponechme stranou spekulace, nakolik za jeho výkonem stojí studiová technologie, ale jeho forma ve skladbě „Crack Cocaine“ je ohromující. Okamžitě jsou zpět reminiscence na ceněnou desku „Ozzmosis“, kam skladba stylově míří a Ozzy je znovu na zřeteli veřejnosti a na čele mediálního zájmu. Po neuvěřitelně vitálním výkonu Roba Halforda na novince Judas Priest je připomínka toho, že Ozzy ještě žije, hodně důrazná a svým způsobem unikátní.

Jan Skala, 28. 3. 2024

SLAYER - Show No Mercy


Kdyby mi někdo řekl, ať jmenuji ikonického zástupce thrash metalu, byli by to stoprocentně Slayer. Tahle kalifornská čtveřice se až na malé klopýtnutí na přelomu milénia nikterak ze svého směru neodchýlila a vždy sázela na rychlost, tvrdost a agresivní texty. Vítejte u seriálu o kapele, která je ve světě buď uctívána anebo naprosto nepochopena kvůli své extravagantní prezentaci a špatně pochopené ideologii. ..více

[recenze]

[05.11.2015]

[Radek Neuman]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]


DEF LEPPARD - On Through The Night


Traduje se, že někdy v roce 1978 šel tehdy dvacetiletý Joe Elliott kolem slavného klubu Marquee v Londýně a na jeho zeď napsal: „Jednou tady taky Def Leppard budou hrát!“ Znělo to odhodlaně. Ať už je to pravda nebo ne, jednoznačné je, že tam Def Leppard v pozdějších letech hráli. A nejen tam. Z této kapely, která vznikla v roce 1977, když se devatenáctiletý Elliott spojil se svým o dva roky mladším kámošem Rickem Savagem ..více

[recenze]

[05.11.2015]

[Jan Skala]

[8 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


PARADISE LOST, LUCIFER, SSOGE - 20. 10. 2015 - Praha, Meet Factory,


Koncerty Britů Paradise Lost patří pro všechny fanoušky doom metalu k událostem, které si nelze nechat ujít. Letos se u nás zásluhou agentury Obscure ukázali hned dvakrát. Koncert v Ostravě byl velmi brzy beznadějně vyprodán, zatímco v pražské Meet Factory zbylo pár lístků i pro opozdilce, kteří se rozhodovali déle. Britové měli na letošní šňůře po Česku a Slovensku dva předskokany, ..více

[reporty]

[04.11.2015]

[Míša Merglová]

[3 komentáře ]


DEF LEPPARD - Def Leppard


Def Leppard se opět zachovali jako velcí kamarádi a historie jakoby se opakovala. V roce 1984, když při autonehodě přišel o ruku bubeník Rick Allen, kapela na něj počkala a další desku, megaslavnou „Hysterii“ vydala až tři roky po předchozí „Pyromanii“. Krok tehdy nevídaný. Když pak do totálního alkoholového bahna sklouzl kytarista Steve Clark, nahrávání se opět odložilo, aby se mohl důležitý hráč historie kapely dát dohromady. ..více

[recenze]

[04.11.2015]

[Jan Skala]

[18 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


ENTWINE - Chaotic Nation


Entwine sice nikdy nepatřili mezi ikonické finské kapely, ale své a to poměrně signifikantní místo na scéně měli. Kapela vydala první dlouhohrající album v roce 1999, do povědomí fanoušků se však zapsala s následující deskou „Gone“ a svého času typickou gothicky aranžovanou skladbou „New Dawn“. Většího úspěchu se Entwine povedlo dosáhnout především v dobách již trochu odlehčených alb „DiEversity“ a „Fatal Desing“...více

[recenze]

[03.11.2015]

[Veronika]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


DAWN OF DESTINY - To Hell


Deset let existence oslavují němečtí Dawn Of Destiny šestou řadovkou s názvem „To Hell“. Loňská fošna byla ocejchována titulem „F.E.A.R.“, takže pokračujeme v „zastrašovacím“ tónu, který přitom ne zcela splývá s hudebním obsahem, ať už minulého či aktuálního zápisu. Kapela sice dokáže navodit - na poměry žánru – celkem ponurou atmosféru, stejně tak je ale schopna přijít s naprosto odlehčenou a chytlavými melodiemi prosycenou skladbou. Méně potěšující už je skutečnost, ..více

[recenze]

[03.11.2015]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


THE POODLES, COP UK, MAVERICK - 23.10.2015 - London, The Underworld


Camdenské podsvětí, tedy klub nesoucí příhodný název The Underworld patří k opravdu malým klubům na londýnské scéně. Je dokonce ještě menší, než The Borderline, kde jsem se byla podívat na Freedom Call. A stejně jako happy metaloví Němci, tak i švédští rockeři The Poodles na tom byli s návštěvností bídně. Možná za to mohl fakt, že ve stejný den se jinde v Londýně odehrávala show žánrově podobných a daleko známějších Gotthard, ..více

[reporty]

[02.11.2015]

[Veronika]

[0 komentářů ]


GLORYHAMMER – Space 1992 – Rise of the Chaos Wizards


Když to posledně byli nemrtví jednorožci, proč by to tentokrát nemohli být vesmírný král goblinů a astrální trpaslíci z Aberdeenu. Gloryhammer, za kterými stojí Chris Bowes z Alestorm, a kteří byli od začátku nahlíženi jako takový sranda-projekt, nabírají od vydání prvního alba fanoušky závratnou rychlostí a s kvalitou své tvorby ukazují prostředníček velké spoustě epických symfo kapel, které se berou smrtelně vážně. ..více

[recenze]

[02.11.2015]

[Ray]

[8 komentářů ]

[hodnocení: 9,5/10]


Jano, Boris (CATASTROFY) - Naše koncerty sú jedinečné tým, že sme všetci hrozne šerední a špecifické zasa tým, že sa snažíme hrať vždy naplno


Není nad to vytvořit si natolik specifický styl, aby, zazní-li název pomyslné škatulky, bylo každému zřejmé, o co se jedná. Takhle nějak to mají i bratislavští Catastrofy, hlásící se ke zbojnickému thrash metalu. Že nejde o označení samoúčelné, je jasné každému, kdo slyšel jejich letošní album „Zbojnícky tanec“. A stejně tak stačí chvilku naslouchat klukům z téhle party, aby nebylo pochyb o tom, že nadhled a svérázný smysl pro humor jsou dalším poznávacím znamením kapely, ..více

[rozhovory]

[01.11.2015]

[Savapip]

[1 komentář]


TRAUMA - Rapture And Wrath


Snad všechny rockové a metalové encyklopedie citují název této kapely. Trauma. Že to zní nějak povědomě? Samo sebou, protože tahle formace ze San Francisca dala světu basistu Cliffa Burtona, jenž v této kapele působil v letech 1981-1982, aby jim ho potom vyfoukla Metallica. Jinak ale nutno podotknout, že tohle je skutečně jediná zásluha, kterou lze kapele Trauma přičíst. Jejich debutová deska „Scratch And Scream“ z roku 1984 nebyla žádná sláva ..více

[recenze]

[01.11.2015]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]


CHILDREN OF BODOM - I Worship Chaos


Alexi Laiho s družinou zásobují neúnavně své nejvěrnější novými nahrávkami v asi dvouletých rozestupech, a tak je přirozené, že se letos koná další zastávka u finského jezera. Kapela už roky do světa vypouští nahrávky maximálně lehce nadprůměrné kvality a aktuální bohužel není žádnou výjimkou. A tak se opět staneme svědky tvrdých, thrashem nasmrádlých riffů, nenápadné, ale o to funkčnější klapkové podpory a tradičního štěkavého skřehotu principála Alexiho...více

[recenze]

[31.10.2015]

[Hermes]

[10 komentářů ]

[hodnocení: 4/10]


ADASTRA - Deadlock


Helsinští Adastra, kteří začínali v roce 2001 fungovat pod názvem Paralysion, by se mohli stát jakýmsi vzorem soudržnosti kapely. K poslední personální výměně došlo před jedenácti lety na postu zpěváka, o dva roky později Adastra ještě rozšířili kytarovou sekci o další kytaru, v takto sestavené formaci vydali o rok později svou oficiální debutovou desku a v tom samém složení přicházejí letos se svojí čtvrtou nahrávkou. A ještě navíc s bývalou zpěvačkou Adastry..více

[recenze]

[31.10.2015]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


MORTAL CABINET - Necrotica


Že si neumíte představit spojení black metalu, tvrdé elektroniky a hip-hopu? Ač ta kombinace vypadá na první pohled dost bizarně, Mortal Cabinet dokazují, že nic není nemožné. Pod tímhle názvem se na debutové desce „Necrotica“ schází skutečně přední představitelé těchto stylů v tuzemském hudebním rybníčku. Můžeme zde proto registrovat zpěváka a kytaristu legendárních Master´s Hammer Františka Štorma, frontmana průkopníků EBM Vanessy Samira Hausera..více

[recenze]

[30.10.2015]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


MAD ARCHITECT - Hang High


Dva roky po vydání znervózňující temné prvotiny „Journey To Madness“ se všeuměl Snowy Shaw spolu s Magnusem Daunem pod hlavičkou Mad Architect vrací s novým albem. Tentokrát s téměř hodinovým hracím časem a třinácti mysteriózními skladbami nahranými a zmixovanými v oblíbeném švédském Sound Industry Studio, studiu Arnolda Lindeberga, který má na svědomí kapely jako In Flames, Evergrey, nebo Kamelot, ..více

[recenze]

[30.10.2015]

[Veronika]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


LEPROUS, SPHERE, RENDEZVOUS POINT - 13.10.2015 - Londýn, The Garage a 25.10.2015 - Praha, Nová Chmelnice


Nedávno jsme vám přinesli první londýnský report a už se hlásíme s dalším. Tentokrát ale trochu netradičně. Podíváme se na srovnání koncertu norské progresivní kapely Leprous v Londýně z pohledu mého a totožné akce v Praze z pohledu kolegy Supermartonátora. Na rozdíl od happy metalu, o kterém jsme se bavili minule, progrese londýnské fanoušky táhne daleko víc. Přestože zastávka ve velmi příjemném klubu The Garage, který by velikostí mohl ..více

[reporty]

[29.10.2015]

[Veronika]

[0 komentářů ]


CINDERELLA - Still Climbling


Začátek devadesátých let byl pro Cinderellu tím, pravděpodobně, vůbec nejhorším obdobím jejich kariéry. Vše začalo zklamáním z prodejnosti „Heartbreak Station“. „Někdo tenkrát řekl, že Cinderella hraje country a deska už se neprodávala. Přitom vyloženě country věc je tam jen „One For Rock And Roll“, rozčiloval se tenkrát Tom Keifer. Jenže problémy se začaly vršit. Fred Coury byl na koncertech čím dál více nespolehlivější, až jej Keifer..více

[recenze]

[29.10.2015]

[Jan Skala]

[29 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]


Listování : << < 359 / 613 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.20963 sekund.