RAGE - Afterlifelines
Za mě jednoznačně toto období. Kromě...

RAGE - Afterlifelines
Za mě byl vrchol deska Trapped! a pak ještě The...

RAGE - Afterlifelines
To Oree: Jo, Rage vydali hrůzu desek a každý na...

RAGE - Afterlifelines
Je to zajímavé. Například v Japonsku nebo Německu...

RAGE - Afterlifelines
Ze mě byli Rage určitě nejlepší se Smolskim a...

RAGE - Afterlifelines
šly do uší i jiné desky Rage nebo debut Avenger,...

LUCA TURILLI - King Of The Nordic Twilight
Díky za recenzi. Poslouchám hard rock, ale tohle...

RAGE - Afterlifelines
Osobně si nemyslím, že hlavní smyslem sestavy se...

RAGE - Afterlifelines
Almanac bohužel nikoho nezajímá na rozdíl od...

RAGE - Afterlifelines
kdysi dávno viděl naživo s Viktorem a Mikem a...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Objevil Ozzy nesmrtelnost? Jeho návrat ze záhrobí je fenomenální

Už v osmdesátých letech byl Ozzy Osbourne považován za geronta, za tatíka, který je tak trochu legenda a tak trochu šašek, přičemž mu bylo pouze čtyřicet. V pětačtyřiceti ohlásil odchod do důchodu, ale za to jistě mohl kokain, který zpěvák šňupal po tunách. Vrátil se s albem „Ozzmosis“ a byl znovu na vrcholu. To samé následovalo ještě několikrát, pokaždé člověk čekal starce nad hrobem, zhuntovaného chlastem a drogami, a pokaždé to dopadlo opačně. Ozzy nemládne, ale vzhledem k věku a tomu, co za život prožil, je zázrak, že žije. A že tvoří a natáčí.

Jeho poslední reinkarnace je jako zjevení, jako blesk z čistého nebe. Je stejně nečekaná jako překvapivá. Ozzy je prominentním hostem na třetí sólovce kytaristy Billyho Morrisona (Billy Idol), a rozhodně na desce není jen do počtu. Ponechme stranou spekulace, nakolik za jeho výkonem stojí studiová technologie, ale jeho forma ve skladbě „Crack Cocaine“ je ohromující. Okamžitě jsou zpět reminiscence na ceněnou desku „Ozzmosis“, kam skladba stylově míří a Ozzy je znovu na zřeteli veřejnosti a na čele mediálního zájmu. Po neuvěřitelně vitálním výkonu Roba Halforda na novince Judas Priest je připomínka toho, že Ozzy ještě žije, hodně důrazná a svým způsobem unikátní.

Jan Skala, 28. 3. 2024

OPERATION: MINDCRIME - The Key


Kdo by si na Geoffa Tatea vsadil nějakou tu pětku poté, co kariéra Queensrÿche po výborném albu „Promised Land“ nabrala těžce sestupnou tendenci, která se projevila jak mizernými alby, tak i koncerty, které nepatřily zrovna mezi ty špičkové? Všechno pak vygradovalo v roce 2012, kdy se zpěvák popral se svými spoluhráči přímo na pódiu a brzy se z kapely poroučel. Předtím ještě stihl vydat nepřesvědčivou sólovku „Kings And Thieves“ ..více

[recenze]

[28.09.2015]

[Jan Skala]

[15 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


DYGITALS - Dynamite


Francouzští Dygitals jsou takový malý přírodní úkaz. Datum svého vzniku datují do časů, kdy to pod metalovou pokličkou více méně teprve začínalo vřít, i když některé nesmrtelné porce už byly naservírovány. Během nepříliš dlouhé úvodní fáze svého života si stihli první čtyři roky osladit demonahrávkou v kadenci co rok, to kus, pak ještě tři roky přežívali bez zanechání nějakých stop, ačkoliv debutové album bylo dokonce dvakrát nahráno a nachystáno k vydání. Jenže to bylo už v době, která klasickému hard rocku, ..více

[recenze]

[28.09.2015]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]


Ksenia GLONTY (SENSORIUM) - Žijeme pro umění, žijeme hudbou a naše životy jsou její součástí.


Izrael není zrovna zemí, jejíž kapely by vládly metalovým žebříčků. Však taky půvabná zpěvačka kapely Sensorium Ksenia Glonty tvrdí, že prosadit se na světové scéně bez cesty do Evropy nebo za velkou louži je pro tamní kapelu nemožné. Zda se takový úspěch podaří i Sensoriu je zatím ve hvězdách, ovšem že Ksenia tuhle myšlenku v hlavě nosí a že vším okolo své kapely a její debutové desky “The Art Of Living” naplno žije, vás přesvědčí v následujících řádcích. ..více

[rozhovory]

[27.09.2015]

[Savapip]

[0 komentářů ]


INVICTUS - Invictus


Rumunsko není na metalové mapě kdovíjak vyhledávanou destinací. Nechci tvrdit, že by bukurešťští power symfonici Invictus (páni, nápaditost při vymýšlení jména kapely zůstala za dveřmi, nepleťte s řadou jiných kapel) měli prostřednictvím svého eponymního debutového alba s tímhle tvrzením jakkoliv zahýbat, jejich hudba nijak nenabourává stylové mantinely, čerpá z již x-krát využitých obvyklých pramenů a tak jsou Invictus víceméně předpokládatelní, ..více

[recenze]

[27.09.2015]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


Powermetalové novinky roku 2015 - část VIII. - kapely CLAYMOREAN, ZANDELLE a ARKTIDA


Parta Claymorean (dříve Claymore) letos zaútočila na powermetalové kolbiště se svým třetím zápisem „Unbroken“. Tito Srbové jsou mi sympatičtí, a to zejména přístupem ke své tvorbě i k její propagaci, z obojího je cítit upřímnost a dnes ne úplně běžná pokora. O to víc mě mrzí, že obdobně pochvalnými slůvky nemohu ocejchovat i náplň hudební. Z pod každého tónu sice vykukují velkolepé plány, ty se ale začasté nedaří podpořit dostatečně atraktivním obsahem. ..více

[recenze]

[26.09.2015]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: /10]


IMPERIAL STATE ELECTRIC - Honk Machine


Nicke Andresson, ponejprve bubeník deathmetalových Entombed, poté frontman slovutných rock n´rollových The Hellacopters, si svůj vytvořil už skoro před dvaceti lety. To tehdy na deskách „Payin´ The Dues“ a „Grande Rock“ výrazově definoval tvorbu The Hellacopters a od té doby jeho pokrok už je skoro minimální. A proto také Imperial State Electric zní asi tak, jak by dneska hráli The Hellacopters, kdyby se v roce 2008 nerozpadli. Je to dobře nebo špatně?..více

[recenze]

[26.09.2015]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


LEAVES' EYES - King of Kings


Německo-norská vydala v září své v pořadí již šesté studiové album „King of Kings“. První výraznou změnou byla pro kapelu změna společnosti – zatímco jejich předchozí počiny vycházely pod hlavičkou Napalm Records, novinka je první deskou vydanou pod AFM Records. Není to však jediná změna oproti předchozím albům. ..více

[recenze]

[25.09.2015]

[Míša Merglová]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]


WATERLAND - Our Nation


Tahle kapela působí jako by byla z úplně jiné mentální dimenze. Někteří její členové se sice etablovali ze skvělé portugalské smečky Oratory, jenže s jejím metalovým nábojem a hlavně kvalitou už dnes mnoho společného nemají. Celkové vyznění směřuje daleko více k patosu a melodickém sentimentu, který by se dal s určitou nadsázkou přirovnat ke klasické německé dechovce...více

[recenze]

[25.09.2015]

[Petr Štěpnička]

[8 komentářů ]

[hodnocení: 4/10]


THE FOREIGN RESORT, PROUZA - 11.9.2015 - PRAHA, BASEMENT BAR


Dánská postpunková trojice „The Foreign Resort“ v České republice nikdy v minulosti nekoncertovala, o to větší tak byla radost fanoušků ze zjištění, že se kapela chystá do Prahy přivést svou novou desku „New Frontiers“. Krátce po deváté se na pódium pražského Basement Baru vyhoupli dánští kralevici a v tlumeném rudém světle, doplněném kouřem, rozezvučeli kytary prvním songem „Dead End Roads“. Kapela měla výborně nazvučeno ..více

[reporty]

[24.09.2015]

[Míša Merglová]

[0 komentářů ]


RHAPSODY - Symphony Of Enchanted Lands II - The Dark Secret


Byly to příjemné časy pro všechny bytosti na Zemi, ale osud rozhodl, že temné proroctví rytíře démonů tento klid ukončí, poznamenaje jejich životy navždy …

Rhapsody tímto albem vstoupili do druhé kapitoly svého života. Ta se vyznačuje příklonem k větší bombastičnosti, ale také bohužel narůstajícím nedostatkem nápadů a pozvolnou hudební degenerací. ..více

[recenze]

[24.09.2015]

[Hermes]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]


KEITH RICHARDS - Crosseyed Heart


Byl 18. prosinec roku 1943. Na Pražském hradě seděl Emil Hácha, Rus už sice hnal Němce na západ, ale o konci Třetí říše mohl uvažovat zatím jen dobře střelený fantasta. Nad Dartfordem v kentském hrabství v Anglii duněly těžké bombardéry, naplněné ničivou municí, když se ten den poprvé o slovo v Livingstone Hospital přihlásil jistý Keith Richards. Člověk, který měl v budoucích letech znamenat ve světě hudby to stejné, jako v té době třeba Glenn Miller se svým orchestrem. ..více

[recenze]

[23.09.2015]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


EXCELSIS - Tod U Vergäutig


Kdepak že ty časy jsou, kdy se švýcarští Excelsis proháněli s Kurtem z Koppigenu po power metalových pláních. Pravda, on už ten jejich power metal byl značně svérázný, především díky specifickému neohebnému vokálu Münggu Beyelera. A ta svéráznost helvéťanům zůstala i ve chvíli, kdy do jejich tvorby začaly stále výrazněji prosakovat folkové pramínky. No, zůstala. Hlasivky páně Beyelera z té svojí medvědí neohrabanosti a zachumlanosti neuhnuly ani o píď, ..více

[recenze]

[23.09.2015]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


BLACKMORE´S NIGHT - All Our Yesterdays


Novinka „All Our Yesterdays“ od Blackmore´s Night přichází tak nějak potichu. Nebo spíše lépe řečeno, zastínily ji zprávy o tom, že legendární kytarista Ritchie Blackmore plánuje návrat k hardrockové hudbě, která mu zajistila nesmrtelnost prostřednictvím kapel Deep Purple a Rainbow, jejichž základním pilířem byl dlouhá léta. To se samozřejmě každému z jeho fanoušků rázem zvýší tep a radostí rozšíří zorničky a nějaké zprávy o novince Blackmore´s Night jsou jaksi podružné..více

[recenze]

[22.09.2015]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


BRING ME THE HORIZON - That´s The Spirit


Kapelní vývoj byl, je a bude vždy předmětem divokých spekulací a diskuzí. Je dobře, že se kapela vyvíjí a experimentuje nebo je nejlepší cestou hrát 40 let tu samou píseň, když to fanoušky evidentně baví? Těžko říct, po zkušenostech s Metallicou z 90. let nebo s Linkin Park pět let zpátky je jasné, že z metalových kořenů může vzejít i mainstreamová hudba, která baví široké publikum napříč žánrovým spektrem...více

[recenze]

[22.09.2015]

[Radek Neuman]

[28 komentářů ]

[hodnocení: 2/10]


AMORPHIS - Under The Red Cloud


Amorphis není třeba nijak zvlášť představovat. Vždyť jsou už více než dvacet let na scéně a album, které právě vychází, je jejich dvanácté. U „Under The Red Cloud“ se může nabízet hned několik otázek. Jsou Amorphis jiní nebo se nezměnili? Nevkrádá se do jejich tvorby stále více vyčpělost a vykrádání sebe sama?

Amorphis jsou stále stejní, přesto je tahle deska jasně rozpoznatelná mezi ostatními...více

[recenze]

[21.09.2015]

[Tomáš Marton]

[8 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


LOTHLÖRYEN - Principles Of A Past Tomorrow


Brazilští příznivci Tolkiena Lothlöryen nenechali ještě ani pořádně vychladnout loňské album „Some Ways Back Some More“ a už jsou tady s novinkou. Je to vůbec poprvé, co tihle proplétači folkových, progových a power metalových provázků spěchali do studia takhle rychle. A jak je vidět, ono je to trochu dvojsečné. U některých songů si říkáte, že když z nich takhle nápadité kousky padají jak na běžícím pásu, proč s vydáním nového alba otálet. ..více

[recenze]

[21.09.2015]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


DEVIL CITY ANGELS - Devil City Angels


Kytarista Tracii Guns toho za poslední dobu více namluvil, na facebooku se spíš předvádí, kolik toho jakým různým způsobem vyhulí a začíná vypadat jako bezdomovec. Bubeník Rikki Rockett zase působí jako hlásná trouba současných (pokud se tedy o nějaké současných aktivitách hovořit dá) Poison, kdy si stěžuje, že frontman Bret Michaels se zbytkem kapely komunikuje na nulové úrovni. Možná proto také loni překvapil singl „All My People“, ..více

[recenze]

[20.09.2015]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


Listování : << < 364 / 614 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.81922 sekund.