MOTÖRHEAD - Inferno
Skvělé album, tvrdé, našlapané, hitové. Výborný...

Mark KNOPFLER - One Deep River
Mistr nejnudnější muziky na světě.

DEEP PURPLE - Machine Head
Co se týče Machine Head, mám z alba mírně...

DEEP PURPLE - Machine Head
Po tragickém počinu remixovaného alba Black...

RAGE - Afterlifelines
Nemohl jsem to najít ve vyhledávání. A díky za...

RAGE - Afterlifelines
On tu je z roku 2012, jen se na něj z novějších...

RAGE - Afterlifelines
Takže bez orchestru: 1. Secrets, 2. Perfect Man,...

RAGE - Afterlifelines
Tak za mě je taky nejlepší Secrets in a Weird...

RAGE - Afterlifelines
...Rage bez orchestru: 1. Secrets in a Weird...

ATTIC - Return Of The Witchfinder
Velice povedené retro, které mě bavilo už na...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Objevil Ozzy nesmrtelnost? Jeho návrat ze záhrobí je fenomenální

Už v osmdesátých letech byl Ozzy Osbourne považován za geronta, za tatíka, který je tak trochu legenda a tak trochu šašek, přičemž mu bylo pouze čtyřicet. V pětačtyřiceti ohlásil odchod do důchodu, ale za to jistě mohl kokain, který zpěvák šňupal po tunách. Vrátil se s albem „Ozzmosis“ a byl znovu na vrcholu. To samé následovalo ještě několikrát, pokaždé člověk čekal starce nad hrobem, zhuntovaného chlastem a drogami, a pokaždé to dopadlo opačně. Ozzy nemládne, ale vzhledem k věku a tomu, co za život prožil, je zázrak, že žije. A že tvoří a natáčí.

Jeho poslední reinkarnace je jako zjevení, jako blesk z čistého nebe. Je stejně nečekaná jako překvapivá. Ozzy je prominentním hostem na třetí sólovce kytaristy Billyho Morrisona (Billy Idol), a rozhodně na desce není jen do počtu. Ponechme stranou spekulace, nakolik za jeho výkonem stojí studiová technologie, ale jeho forma ve skladbě „Crack Cocaine“ je ohromující. Okamžitě jsou zpět reminiscence na ceněnou desku „Ozzmosis“, kam skladba stylově míří a Ozzy je znovu na zřeteli veřejnosti a na čele mediálního zájmu. Po neuvěřitelně vitálním výkonu Roba Halforda na novince Judas Priest je připomínka toho, že Ozzy ještě žije, hodně důrazná a svým způsobem unikátní.

Jan Skala, 28. 3. 2024

SYSTEM OF A DOWN - Hypnotize


22. listopadu 2005 je datum prozatím posledního alba této arménské čtveřice, která pobláznila celý svět svou specifickou muzikou balancující mezi metalem a orientální hudbou. Na rozdíl od „Mezmerize“ se nenavnadíme žádným intrem a jedeme pěkně zostra skladbou „Attack“. John Dolmayan opět předvádí své umění a nezastaví se snad celé album. Growly zde vymizely již úplně, Serj zde už naplno nasazuje svého „kozla“ a „vymektává“ určité pasáže...více

[recenze]

[17.09.2015]

[Radek Neuman]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


STRATOVARIUS - Eternal


To jsou věci, to jsou věci. Stratovarius je tady s jubilejní patnáctou studiovkou, která přináší zcela nečekaný obsah. Legendární Finové se totiž vracejí ke svému nejslavnějšímu období, v němž hrál dominantní roli skladatelský génius Timo Tolkki. To je skutečnost, jež musí zákonitě vyvolat lavinu reakcí, od těch jásavě pozitivních až po zklamané a znechucené. K první skupině bude zcela logicky patřit konzervativní jádro fanoušků, kterým zoufale scházely sentimentální a velkolepé melodie...více

[recenze]

[16.09.2015]

[Petr Štěpnička]

[24 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


MYON - VitalWorks


Finští Myon nikdy nikam moc nespěchali a téměř pravidelně vydávali svá alba s tříletým odstupem. Jen pauzu u toho aktuálně vydaného natáhli téměř trojnásobně. Během osmiletého studiového albového nicnedělání u nich došlo k výraznému urychlení procesu stárnutí. Jejich „Vitalworks“ (vzhledem k obsahu je tenhle název docela srandovní) totiž kapelu představuje s tváří až přehnaně rozměklou..více

[recenze]

[16.09.2015]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 3/10]


MIKE TRAMP - Nomad


Už to tak vypadá, že kapitola White Lion se uzavřela. Na Wikipedii totiž přibyl údaj, že se tahle kapela rozpadla v roce 2010 a sám frontman Mike Tramp odpovídá na dotazy ohledně ještě nějakého alba této kapely v nejlepším případě rozpačitým pokrčením ramen a věnuje se spíše své sólové kariéře. Popravdě řečeno, nějak si jej dnes už v řadách White Lion nedovedu představit bez toho, aby to byla trochu křeč a přetvářka...více

[recenze]

[15.09.2015]

[Jan Skala]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


A.C.O.D - II The Maelstrom


Rok se sešel s rokem a máme tu další nahrávku od A.c.o.D. Vloni to bylo EP „Another Path“, letos už plnohodnotné album „II The Maelstrom“. Sami říkají, že hrají „blended“ metal (míchaný metal) a já dodám, že jde především o mix deathu a thrashe. Minulé EP mne nadchlo a v recenzi jsem psal, že pokud se jim takhle povede i dlouhohrající deska, mohou se dostat mezi metalovou první ligu… Tak tedy – tohle ještě musí počkat. Přitom zkušenosti už mají..více

[recenze]

[15.09.2015]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


SEBASTIEN - Dark Chambers of Déjà Vu


Pět let po vydání debutového alba „Tears Of White Roses“ nám český Sebastien servíruje následovníka. Je to dobrá zpráva? Je, a to hned z několika důvodů. Jednak naše scéna, pokud se powermetalového žánru týká, zoufale strádá. Mluvíme-li pak o kapelách, jejichž hudba v sobě nenese prvky provinčnosti, je výsledný počet směšně malý. Sebastien do této skromné party ovšem rozhodně patří. Ba co víc, v současnosti se staví do samotné špice..více

[recenze]

[14.09.2015]

[Petr Štěpnička]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


CRUADALACH - Rebel Against Me


Soudě podle druhého řadového alba pražských Cruadalach „Rebel Against Me“, těžký, přetěžký bude asi život v českých folk-metalových luzích a hájích. Ten trend zhrubnutí, který Cruadalach předvedli na cestě od EP „Agni – Unveil What´s Burning Inside“ k prvotině „Lead -Not Follow“, je na novince ještě důraznější a aktuální tvorba kapely je vážnější, agresivnější, neprostupnější a depresivnější. Ne, že by nedošlo na ladně ucholapné momenty, jen je člověk musí v tom kousavě ostřejším kabátě důkladněji vyhledávat...více

[recenze]

[14.09.2015]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


FIVE FINGER DEATH PUNCH - Got Your Six


Five Finger Death Punch. Kapela, která patří mezi nejrychleji rostoucí hvězdy americké metalové kultury. Kapela, které se dostalo té cti, že při letošním turné sdílela pódium se samotnými Judas Priest, aniž by je hlavní hvězdy s přehledem zastínili. Navíc podle návštěvníků rozhodně neprudili, jako většina předkapel, a byli i tací, kteří na koncert Judas Priest šli hlavně kvůli nim. Téhle partě z Las Vegas se už od debutu „The Way Of The Fist“ prostě daří ..více

[recenze]

[13.09.2015]

[Jan Skala]

[10 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


Jirka RAIN (SEBASTIEN) - Když je žák připraven, učitel se objeví


V září roku 2013 jsme s frontmanem Sebastien Jirkou Rainem diskutovali na stránkách zinu o tom, že kapela už má rozpracované nové album. Na konci září roku 2015 deska „Dark Chambers Of Déjá Vu“ konečně vychází, což je ideální příležitost Jirku znovu oslovit a zjistit, co se za tu dobu událo nejen u Sebastien, ale i v Jirkově osobním životě. Z následujících řádků uvidíte, že toho nebylo málo. A tak Jirkovým čerstvým miminkům přeju do života úspěch, hodně síly, štěstí a radosti!..více

[rozhovory]

[13.09.2015]

[Savapip]

[0 komentářů ]


Co právě posloucháme? (září)


Opět přišel čas na naší měsíční rubriku, v níž vás chceme upozornit na nahrávky, které v posledních dnech činí radost redaktorům tohoto webzinu. V zářijovém vydání své hudební inspirace odhalili Pagan, Savapip a Veronika...více

[recenze]

[12.09.2015]

[Petr Štěpnička]

[3 komentáře ]

[hodnocení: /10]


BACKYARD BABIES - Four By Four


Když koncem roku 2009 ohlásili Backyard Babies rozpad, mrzelo to dvakrát. Nejen proto, že to byla silná rock n´rollová kapela, ale také proto, že jejich vystoupení v předprogramu jediného pražského koncertu Mötley Crüe začalo půl hodiny před plánovaným výkopem a tehdy jsem z něho stihl jen závěrečné dvě skladby. O to větší může být radost z toho, že se Backyard Babies letos vrací. A to dokonce i s novou deskou, o které asi nikdo ještě před pár měsíci nedoufal, že vyjde. ..více

[recenze]

[12.09.2015]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


POP EVIL - Up


Pop Evil? V Evropě takřka opomíjená kapela, ovšem v Americe jedna z největších senzací posledních let na rockové scéně. Zaregistroval jsem je náhodou, když jsem kdesi viděl jejich klip ke skladbě „Boss´s Daughter“, kde hostuje kytarista Mötley Crüe Mick Mars. Tehdy mě tahle skladba hodně bavila a proto, když Pop Evil oznámili novinku „Up“, byl jsem docela zvědavý, jak bude znít celá deska. Jako první vyplaval na povrch singl „Footsteps“ a emoce náhle ochladly...více

[recenze]

[11.09.2015]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 5,5/10]


WHISPERING WOODS - Perditus Et Dea


Mají k dispozici jeden soprán, jeden mezzosoprán, flétnu, sem tam jim z toho vykouknou i housle, často na sebe přebírají dominanci klávesy. To již samo o sobě naznačuje, že rumunští Whispering Woods se pohybují ve vodách gotického metalu se špetkou symfonična. Stejně tak by se dalo uvažovat o tom, že těch zbraní, které by mohli Whispering Woods vytáhnout z průměru, je také dostatek, ..více

[recenze]

[11.09.2015]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]


RHAPSODY - Rain Of Thousand Flames


Akronovi se za pomoci magických sil Smaragdového meče a spřáteleného černokněžníka Vankara podařilo otevřít portál, kterým propojil tento svět s říší zatracených a za pomoci několika rituálů povolal na svět bytost nejodpornější, Královnu temných horizontů, která okamžitě začala budovat silnou armádu nemrtvých. Mezitím se Ledový bojovník dokázal částečně vzpamatovat z traumatizujících vzpomínek, ..více

[recenze]

[10.09.2015]

[Hermes]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 9,5/10]


SYSTEM OF A DOWN - Mezmerize


Co bylo u „Toxicity“ a „Steal This Album!“ bráno jako vynucená náhoda dvojitého produktu, „Mezmerize“ a „Hypnotize“ byla již od počátku produkce dvojice, která se prezentovala striktně jako dvojalbum. Dohromady 23 písní, které mají klasickou sílu a tvoří významný celek. Tento celek ale bohužel tříští hned dvě důležité věci: mnohem větší zainteresování Darona Malakiana na textech a vokálech a také ladění o půl tónu nahoru oproti předešlé tvorbě. ..více

[recenze]

[10.09.2015]

[Radek Neuman]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]


Chris CAFFERY - Your Heaven Is Real


To, že Chris Caffery umí hrát skvěle na kytaru, to fanoušci Savatage, Trans-Siberian Orchestra, Doctor Butcher, ale třeba i Doro či Metalium (a řady dalších, kteří využili umění jeho rychlých prstů) dávno vědí. To, že to není marné ani s jeho zpěvem, to Chris naznačil především jako vokalista u prvně jmenovaného ansámblu. V jeho sólové tvorbě však právě zpěv a zároveň jakási zemitá hudební zarputilost byly těmi položkami,..více

[recenze]

[09.09.2015]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]


MOTÖRHEAD - Bad Magic


„Není mnoho lidí, kterým by se dalo věřit, že zkonzumovali více drog, vypili více bourbonu a obšťastnili více žen, nežli zpěvák Motörhead.“ Tohle o Lemmym kdysi napsali v Sunday Times. Dnes ovšem přišel čas zúčtovávání s hříchy minulosti a proto je možná takový malý zázrak, že deska „Bad Magic“ vůbec vyšla a především, že zní, tak jak zní. Samozřejmě nepřekvapivě, světe div se, jako jakákoliv z předchozích jedenadvaceti desek...více

[recenze]

[09.09.2015]

[Jan Skala]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


Listování : << < 366 / 614 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.17855 sekund.