RAGE - Afterlifelines
Za mě jednoznačně toto období. Kromě...

RAGE - Afterlifelines
Za mě byl vrchol deska Trapped! a pak ještě The...

RAGE - Afterlifelines
To Oree: Jo, Rage vydali hrůzu desek a každý na...

RAGE - Afterlifelines
Je to zajímavé. Například v Japonsku nebo Německu...

RAGE - Afterlifelines
Ze mě byli Rage určitě nejlepší se Smolskim a...

RAGE - Afterlifelines
šly do uší i jiné desky Rage nebo debut Avenger,...

LUCA TURILLI - King Of The Nordic Twilight
Díky za recenzi. Poslouchám hard rock, ale tohle...

RAGE - Afterlifelines
Osobně si nemyslím, že hlavní smyslem sestavy se...

RAGE - Afterlifelines
Almanac bohužel nikoho nezajímá na rozdíl od...

RAGE - Afterlifelines
kdysi dávno viděl naživo s Viktorem a Mikem a...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Objevil Ozzy nesmrtelnost? Jeho návrat ze záhrobí je fenomenální

Už v osmdesátých letech byl Ozzy Osbourne považován za geronta, za tatíka, který je tak trochu legenda a tak trochu šašek, přičemž mu bylo pouze čtyřicet. V pětačtyřiceti ohlásil odchod do důchodu, ale za to jistě mohl kokain, který zpěvák šňupal po tunách. Vrátil se s albem „Ozzmosis“ a byl znovu na vrcholu. To samé následovalo ještě několikrát, pokaždé člověk čekal starce nad hrobem, zhuntovaného chlastem a drogami, a pokaždé to dopadlo opačně. Ozzy nemládne, ale vzhledem k věku a tomu, co za život prožil, je zázrak, že žije. A že tvoří a natáčí.

Jeho poslední reinkarnace je jako zjevení, jako blesk z čistého nebe. Je stejně nečekaná jako překvapivá. Ozzy je prominentním hostem na třetí sólovce kytaristy Billyho Morrisona (Billy Idol), a rozhodně na desce není jen do počtu. Ponechme stranou spekulace, nakolik za jeho výkonem stojí studiová technologie, ale jeho forma ve skladbě „Crack Cocaine“ je ohromující. Okamžitě jsou zpět reminiscence na ceněnou desku „Ozzmosis“, kam skladba stylově míří a Ozzy je znovu na zřeteli veřejnosti a na čele mediálního zájmu. Po neuvěřitelně vitálním výkonu Roba Halforda na novince Judas Priest je připomínka toho, že Ozzy ještě žije, hodně důrazná a svým způsobem unikátní.

Jan Skala, 28. 3. 2024

David VANĚK (ALEŠ BRICHTA PROJECT) - Aleš je prostě kamarád


Aleš Brichta se svým Projectem letos vydal nové album s názvem "Anebo taky datel". Při této příležitosti jsem vyzpovídai kytaristu Davida Vaňka, který ochotně poskytl odpovědi na mé otázky. Zajímá vás, co chystá Aleš Brichta Project během letošního roku? Bude jejich nové album zároveň i posledním? Pokračujte ve čtení.....více

[rozhovory]

[28.06.2015]

[František Šafr]

[12 komentářů ]


KERA - Kera


Kera, mladá francouzská kapela, zrodivší se ze základů Thanatic Eyes, právě vydala své debutové a eponymní EP. Třemi skladbami se chtějí představit světu jako progresivně death metalová formace. To slovíčko „chtějí“ je v případě této kapely stěžejní. Ona snaha a touha být dobrý je u nich poměrně zřejmá, ale zatím nedosažitelná. ..více

[recenze]

[27.06.2015]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]


PRETTY BOY FLOYD - Kiss Of Death: A Tribute To Kiss


Kdo jsou, nebo vlastně byli, ti Pretty Boy Floyd? V podstatě by se tahle kapela dala odbýt mávnutím ruky s tím, že si svých pět minut slávy užila jen díky své až přehnaně glamové image a díky tomu, že jejich zpěvák Steve Summers používal na konci osmdesátých let křiklavější rtěnku než Madonna. Faktem ovšem je, že i když jejich debutová deska „Leather Boyz With Electric Toyz“ nebyla žádná velká bomba, ..více

[recenze]

[27.06.2015]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 2/10]


DARK SARAH - Behing the Black Veil


Heidi Parviainen, někdejší zpěvačka Amberian Dawn, se staví na vlastní nohy a představuje nám svůj nový projekt Dark Sarah. Pro šestatřicetiletou Finku to prý znamená splněný sen, který dlouho čekal na svou realizaci. Není tedy divu, že vše, co se děje kolem debutového počinu „Behind the Black Veil“, je opravdu velmi pečlivě propracované. Stačí se podívat na webové stránky nebo obal desky, přečíst si příběh, který celé album doprovází, ..více

[recenze]

[26.06.2015]

[Mikka]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


DOWN TO HELL - V zajatí temnoty


Napadlo-li vás někdy polemizovat nad tím, jestli blackoši mají smysl pro humor, je na čase se seznámit se slovenskou bandou Down To Hell. Ta s blížícím se desátým výročím své existence (její svérázně pojatý životopis je právě jedním z hlavních důvodů úvodní věty tohoto elaborátu) představuje své debutové album „V zajatí temnoty“, které (i přes lehce zavádějící název, vždyť ten humor se dostane i na desku) lze brát dostatečně vážně. ..více

[recenze]

[26.06.2015]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


KREATOR - Extreme Aggression


V roce 1989 dosahoval Kreator vrcholu své slávy. Po úspěchu díla „Terrible Certainty“ i následného EP „Out Of The Dark…Into The Light“ potvrdilo definitivní průnik do zámoří turné s crossoverovými legendami D.R.I. Nebylo tak dobré nechat vychladnout kytarové krky a bubenické štokrle, proto se hned na počátku roku kapela přesunula do Los Angeles, kde pod bedlivým sluchem producenta Randy Burnse, jenž zvučil například megadeťáckou fošnu „Peace Sells…But Who´s Buying?“,..více

[recenze]

[25.06.2015]

[Petr Štěpnička]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]


TŘI SESTRY - Průša se vrací


Působení Franty Sahuly, jehož skladatelský vklad pro Tři sestry byl nezpochybnitelný, nebylo zrovna idylické. Z vyprávění členů kapely lze vypozorovat, že Sahula flákal koncerty a společně s Fanánkem ustavičně kalili, díky čemuž uvnitř Tří sestry vznikly dvě party. Což nemohlo dopadnout dobře… a důsledkem (hovoří se i o Sahulově potřebě se separovat) byl Sahulův odchod. Své šesté album poté Tři sestry pojali z gruntu revolučně, texty podřídili jedinému tématu. ..více

[recenze]

[25.06.2015]

[Savapip]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 6/10]


NELSON - Peace Out


Otázka by mohla stát, co že jsou Nelson vlastně v současnosti. Většina posluchačů, kteří tuhle kapelu znají, si pamatují začátek devadesátých let, záplavu blonďatých vlasů, komediantsky barevné hadry a hity jako „Love & Affection“ a „After The Rain“. Holky tehdy bratry Gunnara a Matthewa milovaly, rockeři a kritici je nenáviděli. Dnes už tyhle emoce pominuly. Bratři se ostříhali, chodí v civilu, ..více

[recenze]

[24.06.2015]

[Jan Skala]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


4ARM - Survivalist


Pokud se současného thrash metalu týká, australská scéna patří mezi ty vůbec nejkvalitnější. Vzpomeňme jenom na žánrově ultimátní smečky In Malice´s Wake, Sabretung, Harlott nebo právě 4Arm. Ti letos přicházejí se čtvrtou řadovkou „Survivalist“, do které jsem osobně vkládal velké naděje. To jsem však ještě netušil, že v doposud stabilní kapele najednou proběhly celkem radikální personální čistky, kterým padli za oběť kytaristé Johnny Glovasa a Danny Tomb, což byl zároveň i zpěvák. ..více

[recenze]

[24.06.2015]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 6/10]


W. ANGEL´S CONQUEST - Taste Of Life


Tato ukrajinská parta se dříve jmenovala Conquest a v období mezi lety 2000 až 2011 vydala čtyři alba. Přidání jména zakladatele kapely do původního názvu se událo kvůli odlišení od jiných uskupení. Daleko zásadnější změna však nastala za mikrofonem. Bývalý zpěvák W. Angel byl natolik soudný, aby pochopil, že s jeho zpěvem to Conquest daleko nedotáhne. Volba padla na krajana Konstantina Naumenka, jenž své kvality spolehlivě prokázal ve vynikající kapele Sunrise...více

[recenze]

[23.06.2015]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 8,5/10]


Mark SLAUGHTER - Reflections In A Rear View Mirror


Paralela s předloňským albem předáka Cinderelly Toma Keifera se v případě Marka Slaughtera přímo nabízí. Stejně jako Keifer vedl v dobách největšího boomu hair metalu jednu ze stěžejních kapel žánru a stejně tak se po hubených devadesátých letech na dlouhé roky odmlčel, aby letos přišel s novým materiálem. Ne však pod jménem svého souboru (který shodou okolností nese jeho příjmení), ovšem sám za sebe. I tak je to takřka malý zázrak,..více

[recenze]

[23.06.2015]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


WITCHBOUND - Tarot´s Legacy


Tak tohle je ironie osudu jako hrom. Andy Mück, alias Andy Aldrian, jediný z původní sestavy Stormwitch, se jako blázen opakovaně snaží vrátit tomuto jménu lesk, zkouší to zleva zprava, a jde mu to čím dál tím hůř. A když si hrábne na samotné kvalitativní dno v diskografii kapely, otevřou (z pohledu Andyho asi Pandořinu skříňku, z pohledu příznivců Stormwitch truhlu se zlatým pokladem) jeho bývalí kumpáni, ..více

[recenze]

[22.06.2015]

[Savapip]

[8 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


THE DARKNESS - Last Of Our Kind


Abych řekl pravdu, vždycky mi důvod popularity The Darkness tak nějak unikal. Když před více než deseti lety slavili úspěch s nahrávkou „Permission To Land“, soudný člověk si mohl ťukat na čelo, proč zrovna tenhle tuctový hard rock s debilně pojatou glamovou image má takový dopad. Bublina pak splaskla velice brzy. Dvojka „One Way Ticket To Hell… And Back“ už nikoho moc nezajímala a vykazovala jen zlomek prodejů oproti debutu. ..více

[recenze]

[22.06.2015]

[Jan Skala]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 4/10]


MASTER MASSIVE - The Pendulum


Oficiální pojmy, o kterých bychom se dle promo materiálů měli v souvislosti s albem „The Pendulum“ švédských Master Massive bavit, jsou: heavy metalová kapela, epický heavy metal a metalová opera. Bohužel, jedním vrzem k tomu bude potřeba přihodit i hesla jako velký voči, absence nápadů, únava materiálu, bída i prapodivný mančaft. Jednoduše by se prvotina projektu Master Massive dala shrnout pod motto: „Čím větší ambice, tím větší průšvih“. ..více

[recenze]

[21.06.2015]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 3/10]


CHELSEA - Saturday Night Sunday Morning


Tihle Chelsea, kteří pocházejí, světe div se, z Londýna, byli vedle New York Dolls, The Clash, Japan, Mott The Hoople, Alice Coopera a pochopitelně Rolling Stones kapelou, která měla velký vliv na Mötley Crüe a Hanoi Rocks a můžeme jim tak nepřímo přičíst alespoň část vlivu za vznik hair metalového hnutí osmdesátých let. Chelsea ovšem nikdy žádní hair metalisté nebyli, na druhou stranu,..více

[recenze]

[21.06.2015]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


LEGIONSKY - Víspera Bélica


Latinská Amerika není tou největší výspou melodických kapel, ale nelze popřít fakt, že jich tam hraje poměrně veliké množství. Bohužel (bohudík?), se valná většina do Evropanových sluchovodů nedostane, a pokud ano, tak povětšinou narazí na dva zásadní problémy: 1) katastrofální zvuk, 2) příšerný vokalista. Dnes rozebíraná kapela ale ani jedním z těchto neduhů netrpí. LegionSky pocházejí z Buenos Aires, fungují v nezměněné sestavě pouhé dva roky, ..více

[recenze]

[20.06.2015]

[Hermes]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]


TONY MILLS - Over My Dead Body


Nejprve suchá fakta. Tony Mills je zanedlouho třiapadesátiletý britský vokalista, který si udělal v osmdesátých letech (tedy aspoň na ostrovní a skandinávské scéně) jméno s kapelou Shy, která, na rozdíl od svého názvu, až tak úplně jako blbý vtip nepůsobila. Desky jako „Excess All Areas“ (1987) a „Misspent Youth“ (1989) nebyly úplně špatné a rozhodně si kapela nezasloužila počastování, jehož se jí dostalo od slovutného magazínu Kerrang!, ..více

[recenze]

[20.06.2015]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 4/10]


Listování : << < 374 / 614 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.20582 sekund.