RAGE - Afterlifelines
Za mě jednoznačně toto období. Kromě...

RAGE - Afterlifelines
Za mě byl vrchol deska Trapped! a pak ještě The...

RAGE - Afterlifelines
To Oree: Jo, Rage vydali hrůzu desek a každý na...

RAGE - Afterlifelines
Je to zajímavé. Například v Japonsku nebo Německu...

RAGE - Afterlifelines
Ze mě byli Rage určitě nejlepší se Smolskim a...

RAGE - Afterlifelines
šly do uší i jiné desky Rage nebo debut Avenger,...

LUCA TURILLI - King Of The Nordic Twilight
Díky za recenzi. Poslouchám hard rock, ale tohle...

RAGE - Afterlifelines
Osobně si nemyslím, že hlavní smyslem sestavy se...

RAGE - Afterlifelines
Almanac bohužel nikoho nezajímá na rozdíl od...

RAGE - Afterlifelines
kdysi dávno viděl naživo s Viktorem a Mikem a...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Objevil Ozzy nesmrtelnost? Jeho návrat ze záhrobí je fenomenální

Už v osmdesátých letech byl Ozzy Osbourne považován za geronta, za tatíka, který je tak trochu legenda a tak trochu šašek, přičemž mu bylo pouze čtyřicet. V pětačtyřiceti ohlásil odchod do důchodu, ale za to jistě mohl kokain, který zpěvák šňupal po tunách. Vrátil se s albem „Ozzmosis“ a byl znovu na vrcholu. To samé následovalo ještě několikrát, pokaždé člověk čekal starce nad hrobem, zhuntovaného chlastem a drogami, a pokaždé to dopadlo opačně. Ozzy nemládne, ale vzhledem k věku a tomu, co za život prožil, je zázrak, že žije. A že tvoří a natáčí.

Jeho poslední reinkarnace je jako zjevení, jako blesk z čistého nebe. Je stejně nečekaná jako překvapivá. Ozzy je prominentním hostem na třetí sólovce kytaristy Billyho Morrisona (Billy Idol), a rozhodně na desce není jen do počtu. Ponechme stranou spekulace, nakolik za jeho výkonem stojí studiová technologie, ale jeho forma ve skladbě „Crack Cocaine“ je ohromující. Okamžitě jsou zpět reminiscence na ceněnou desku „Ozzmosis“, kam skladba stylově míří a Ozzy je znovu na zřeteli veřejnosti a na čele mediálního zájmu. Po neuvěřitelně vitálním výkonu Roba Halforda na novince Judas Priest je připomínka toho, že Ozzy ještě žije, hodně důrazná a svým způsobem unikátní.

Jan Skala, 28. 3. 2024

PINK FLOYD - A Momentary Lapse Of Reason


Pink Floyd byli v roce 1985 oficiálně prohlášeni za mrtvou kapelu, neboť Roger Waters vystoupil v tisku s prohlášením, které podtrhlo stav věci a naplno řeklo to, co každý dávno věděl. Waters měl na světě sólový debut „The Pors And Cons Of Hitch Hiking“, David Gilmour přihodil druhou sólovku, hardrockově laděnou „About Face“, a Nick Mason se realizoval prostřednictvím spolupráce s kytaristou Rickem Fennem na albu „Profiles“. Proto nebylo nic tak vzdáleného jako spolupráce pod hlavičkou Pink Floyd. ..více

[recenze]

[25.03.2024]

[Jan Skala]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


Krtek, Honza, Béba (KOHOUT PLAŠÍ SMRT) - Každej má svůj způsob, jak dosáhnout takový tý aspoň malý nirvány


Napadá vás lepší návod na spokojený život, než „není nutný bejt úplně šťastnej, ale aspoň trochu jo“? Liberečtí punk-rockeři Kohout plaší smrt o sobě studiově nedali docela dlouho vědět, nicméně čekání je u konce. Poté, co se před sedmi lety i s knihou v ruce zasnili o tom, že nejlepší by bylo mít tučňáka ve vaně, osekli sestavu do základního tříčlenného složení a zhmotnili svůj návod do alba „Úplně šťastnej“. A protože ve třech se to nejlíp táhne, pustili se Krtek, Honza i Béba do rozjímání o aktuálním dění v kapele společně. ..více

[rozhovory]

[24.03.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]


ZAKK SABBATH - Doomed Forever Forever Doomed


Když se řekne Zakk Sabbath, nikdo nemusí pochybovat, oč jde. Pro někoho bohapustý revival, kterým si Ozzyho dvorní kytarista přivydělává nějaký dolárek tím, že parazituje na dávné tvorbě svého chlebodárce, pro jiného smysluplný projekt, který převádí starý odkaz původních Black Sabbath do současnosti a moderním, hutným zvukem ukazuje, jak nadčasovou hudbu tahle kapela tvořila. Ať už se přikláníte na jednu či druhou stranu, pravda bude někde uprostřed. Pokud budete Zakk Sabbath brát jako revival, po stránce instrumentální i pěvecké je nutné říct, ..více

[recenze]

[24.03.2024]

[Jan Skala]

[21 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]


HOLLER - Reborn


Více než třicet let strávil Terence Holler u italských power – progresivců Eldritch. Ne, že by to bylo jediné působiště, v němž se během dlouhé kariéry představil, v životopise má uvedený i dávný (a jediný) zápis v diskografii hard and heavy rockových Vicious Mary, ale jeho věrnost Eldritch byla příkladná. Všechno jednou musí skončit – pro Hollera byl zlomový rok 2022, kdy řady Eldritch opustil. Že to nebylo ve zlém, naznačuje jeho pochvalné prohlášení na adresu loňského alba „Innervoid“,..více

[recenze]

[23.03.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


David REECE - Baptized By Fire


I když se na angažmá Davida Reece u Accept na konci osmdesátých let nahlíží jako na nepříliš šťastnou epizodu v kariéře německé legendy, pro zpěváka se jednalo o životní výhru. Společné album „Eat The Heat“ dobová kritika sice nemilosrdně strhala, ale řada fanoušků jej postupem let vzala na milost a deska není zcela zapomenuta. Tento fakt je pro Reece důležitý i pětatřicet let poté, co „Eat The Heat“ vyšla, protože v současných promo materiálech je uváděn stále jako bývalý zpěvák Accept. Je to trochu nespravedlivé, neboť první album ..více

[recenze]

[23.03.2024]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 6/10]


ENSLAVED, SVALBARD, WAYFARER - 18.3.2024, Praha, Futurum


V pondělí 18.3.2024 se v pražském klubu Futurum odehrála zajímavá akce, určená příznivcům black metalu. Ne úplně tradičního, přestože každá z kapel se černému žánru věnuje, ale trochu jinak. Nešlo očekávat bandy s warpaintingem nebo takové, co jedou po celou dobu splašené blast beaty.

Už první kapela večera působila značně nezvykle. Američtí Wayfarer ..více

[reporty]

[22.03.2024]

[Tomáš Marton]

[2 komentáře ]


LIONHEART - The Grace Of A Dragonfly


Comeback Lionheart je delší, než se předpokládalo a je i mnohem obsáhlejší, než byla původní epizoda první poloviny osmdesátých let, kdy vyšlo debutové a na dlouhou dobu jediné album „Hot Tonight“. Otázka je, zda je druhá etapa existence kapely, v jejímž čele celou dobu stoji bývalý kytarista Iron Maiden Dennis Stratton, přínosnější. „Hot Tonight“ znamenalo v osmdesátých letech zklamání, neboť obsahovalo úplně jinou hudbu, než fanoušci čekali. Iron Maiden byli v roce 1984, kdy deska vyšla, na vrcholu sil, a od jejich bývalého kytaristy se čekala odpověď..více

[recenze]

[22.03.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


MOTÖRHEAD - Sacrifice


I když je deska „Bastards“ považována za jeden z vrcholů Motörhead v post-aceofspadesovské éře, pro kapelu její doba nepředstavovala bůhvíjak skvělé časy. Anabáze s obskurním vydavatelství ZYX Records, které pro desku nehnulo ani prstem a může za to, že album je jedno z mála z katalogu kapely, které není běžně k dostání na fyzických nosičích, Lemmyho nezlomila, ačkoliv jistou stopu na kapele zanechala. Byla polovina devadesátých let a metalová hudba se pomalu začala probouzet z kocoviny první poloviny dekády. ..více

[recenze]

[21.03.2024]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]


TIERRA SANTA - Legendario


Debutové album „Medieval“, které Tierra Santa vydala na konci roku 1997, zaznamenalo mezi domovskými posluchači velký ohlas. O kapele se začalo mluvit jako o španělských Iron Maiden, což bylo označení zčásti trefné, zčásti zavádějící. Okoukaných postupů z autorského pera Steva Harrise obsahovala prvotina opravdu dost, vše bylo nicméně navlečeno do kabátku s dostatečným množstvím vlastních znaků, v čele se zpěvem Ángela Juana, který se Dickinsonově hrdlu nikdy moc nepodobal, ani se do něj uměle nestylizoval ..více

[recenze]

[21.03.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


SONATA ARCTICA - Clear Cold Beyond


Po albu "Reckoning Night" se jedna z určujících kapel zlaté power metalové vlny vydala jiným směrem, který většina fanoušků nemůže dodnes rozchodit. Přitom nelze napsat, že by následující studiové zápisy byly špatné, autorský mág Tony Kakko prostě jenom ucítil touhu po hlubší realizaci, jež byla adresována náročnějším posluchačům. Jenže před pěti lety došlo k prvnímu výraznému přešlapu v podobě díla "Talviyö", a následná akustická dobrodružství byla zábavná leda tak pro samotné aktéry, a to ještě není jisté, že pro všechny. ..více

[recenze]

[20.03.2024]

[Petr Štěpnička]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


ALTERIUM - Of War and Flames


Že to Nicolettě Rosselini velmi dobře zpívá, předvedla italská zpěvačka už v v první polovině minulé dekády v kapele Kalidia a podtrhla to na začátku aktuální desetiletky, během níž zkompletovala trojlístek svého působení v této kapele (která se chvíli po vydání třetí desky rozešla), v projektu The Erinyes, v němž společně s Mizuho Lin (Semblant) a Justin Daaé (Elyose) vytvořila neotřelou a zajímavou partu, z jejíž tvorby (podpořené Aldem Lonobilem) zatím blesk kdovíjak silně neudeřil, ale hlavně u potemnělých symfo-gotiků Walk In Darkness..více

[recenze]

[20.03.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


EXTERNAL - Dreamscapes


Pět a půl roku uteklo od debutové desky finských External, kteří zaujali osobitým pojetím progresivního metalu, neboť v jejich tvorbě ještě doznívaly thrash metalové začátky, ale také momenty, které připomněly Anathemu. Druhé album „Dreamscapes“ má devět songů a stopáž přesahující padesát minut.

Úvodní „To Weigh, to wear“ začne vcelku razantně, ale nechává posluchače vyčkávat, co přijde - poklidná sloka a následně na melodie bohaté pasáže...více

[recenze]

[19.03.2024]

[Tomáš Marton]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]


THE OBSESSED - Gilded Sorrow


Je skoro až neuvěřitelné, že The Obsessed za dva roky oslaví padesát let od založení a přitom se stali legendou jen pro hrstku lidí, kteří si libují ve specifickém heavy/stoner rocku, v němž je místo jak pro hardrockový základ sedmdesátých let, tak pro bluesové napětí i metalovou tvrdost. Frontman Scott „Wino“ Weinrich je dlouhá léta symbolem tohoto minoritního žánru, který jako kdyby chtěl oslavovat explozi a rozmach hard rocku v sedmdesátých letech, stejně jako chce působit nadčasově ..více

[recenze]

[19.03.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


MYRATH - Karma


Kdyby stoprocentně platila slova frontmana Myrath Zahera Zorgatiho o tom, že karma funguje, a to co vysíláš do světa, to se ti vrátí, nepochybuji o tom, že by na konci roku Myrath sklízeli řadu poct a ocenění za jednu z nejsilnějších desek letošního roku. „Karma“ bez výhrad funguje skvěle po hudební, lyrické i technické stránce. Pochopitelně se bavíme o obsahu šesté řadovky tuniských zástupců orientálního progresivního metalu, která se na světlo světa klubala docela ztěžka a zdlouhavě..více

[recenze]

[18.03.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9,5/10]


PINK FLOYD - The Final Cut


Přestože byl dopad „The Wall“ prakticky totožný jako u „The Dark Side Of The Moon“ situace uvnitř kapely nebyla ani náhodou tak růžová jako v roce 1973. Mezi Rogerem Watersem a zbytkem hudebníků vyrůstala pomyslná zeď. Waters, vědom si své kompoziční výjimečnosti, začal uzurpovat značku Pink Floyd pro sebe a mezi název kapely a své jméno začal klást rovnítko. Zbylí muzikanti měli pocit méněcennosti, když je agilní basista definitivně odstavil do skladatelského procesu..více

[recenze]

[18.03.2024]

[Jan Skala]

[27 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


Adrienne COWAN, Jack KOSTO, Peter Albert DE REYNA (SEVEN SPIRES) - Nové album nabízí spíše citový koncept než příběhový


Zajít na kafe se Seven Spires? Proč ne, stačí, když se trojice amerických muzikantů vydá ve společnosti Skäldmöld a Atavistia koncertovat do Prahy. I když by se s ohledem na blížící se vydání chystaného alba „A Fortress Called Home“ mohlo zdát, že téma rozhovoru se Seven Spires bude jasně dané, zpěvačka Adrienne, kytarista Jack i basák Pete měli chuť nejen na kafe, ale i na povídání o všem možném...více

[rozhovory]

[17.03.2024]

[Shirley Tracanna]

[1 komentář]


BORKNAGAR - Fall


Je to neuvěřitelné, jaký kus norští Borknagar ušli za třicet let kariéry a těžko by dnes někdo řekl, že to byla black metalová kapela, která vzešla ze stejného podhoubí jako nechvalně známé norské party, jež se zapříčínily o celosvětový boom stylu, který vycházel z děsivých událostí ohně a krve. V tom Borknagar prsty nikdy neměli, ale fascinace těmito událostmi byla u nich zřetelná taky. Pocházeli ze stejného města jako Varg Vikernes, z Bergenu, takže spojitost v jejich začátcích byla jasná. Ale všechno, co se stalo v devadesátých letech,..více

[recenze]

[17.03.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


Listování : << < 4 / 614 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.09733 sekund.