ŽREC - Klíč k pokladům

Přerod dokonán? Už když folkáči Žrec přišli po čtyřletém odstupu se svým druhým albem „Paměti“, bylo znát, že nechtějí jen pokračovat v tom, co stvořili na prvotině „Žertva“. Nicméně proti tomu, jaký posun přišel po další pětiletce s aktuálně vydaným EP „Klíč k pokladům“, to tehdy nebylo kdovíjak dramatické. Jistě, ono to může souviset s tím, že i v sestavě kapely došlo k výrazným změnám, když na svých postech zůstali jen kytarista Torham s bicmenem Sarapisem a z té party, která nahrála „Klíč k pokladům“..více

[recenze]

[08.07.2017]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

OVERSENSE - The Storyteller

Německá kapela Oversense přináší na melodickou scénu celkem osvěžující vítr. Obsah debutu „The Storyteller“ je totiž nasycen značnou osobitostí, stejně jako jemnou stylovou rozmanitostí. Tak např. uslyšíme power metal, jenž ale netvoří základní kompoziční kámen, pouze ve spojitosti s jinými žánrovými vlivy pomáhá čeřit pocitovou atmosféru písní, na níž si autoři velmi zakládají, když skladby člení na několik úseků, ve kterých i za pomoci častých tempových zvratů víří náladové nuance jednotlivých songů. ..více

[recenze]

[07.07.2017]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

W.A.S.P. - Helldorado

„Když jsme tvořili „Kill Fuck Die“, byli jsme s Chrisem (Holmesem) plní euforie ze znovuobnovené spolupráce. Chtěli jsme zkusit něco nového, šokujícího, od nás dosud neslyšeného. Ale W.A.S.P. byli také vždy o legraci a pořádných párty.“ Přesně tak Blackie Lawless zdůvodňoval desku „Helldorado“, která se objevila 18. května 1999 a fanouškům měla přinést pod jeho slov „ty pravé W.A.S.P.“. Lawless se alibistickými řečmi ale snažil spíše zakrýt fakt, ..více

[recenze]

[06.07.2017]

[Jan Skala]

[8 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

TRAIL OF TEARS - Bloodstained Endurance

V roce 2007 na tom nebyli Trail Of Tears vůbec dobře. Ronny Thorsen zůstal sám a bylo otázkou, co dál. Naštěstí se mu ještě v témže roce podařilo zformovat zcela novou sestavu. Překvapil především návrat zpěvačky Cathrine Paulsen, jejíž role byla pro kapelu do budoucna klíčová. Ronny měl nové spoluhráče a už v roce 2009 vyšla deska „Bloodstained Endurance“...více

[recenze]

[06.07.2017]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

WEDNESDAY 13 - Condolences

Chtít po Josephovi Pooleovi alias Wednesday 13 něco jiného, než je vlastně klasický hard rock plný hororových témat, sem tam lehce stříhnutý elektronikou, by byla asi hloupost. Tento chlápek si na podobné hudbě vybudouval svou tvář už v kultovních (i když, pravda, trochu směšných) Frankenstein Drag Queen From Planet 13, následně v mnohem serióznějších Murderdolls a v posledních letech především na sólové kariéře, ..více

[recenze]

[05.07.2017]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

VALURY - Projev svobody

Česká parta Valury letos vydala debutovou placku s názvem „Projev svobody“. Když jsem zahlédl počet skladeb, které na albu zazní (celkem 22 kusů), napadlo mě (jelikož jsem o kapele neměl větší povědomí), že zde půjde nejspíš o crossover ve stylu S.O.D., kde jedna krátká položka střídá druhou a celková stopáž nakonec stejně výrazně nepřeleze půl hodiny. Jenže to byl omyl, trojice maníků z Valury opravdu drhne zmíněný žánr, ..více

[recenze]

[05.07.2017]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

GYZE - Northern Hell Song

Japonská parta Gyze sice oficiálně spadá do kolonky melodického deathu, osobně ji však vnímám spíše jako zástupce jakéhosi extrémnějšího power metalu. Smrtící škatuli zde zastupuje leda tak zpěvákův screaming a možná lehce podladěný sound, jinak je to ovšem jedna lahodná melodie za druhou, a to zhruba ve stylu raných Children Of Bodom nebo smečky Demoniac, ze které se mimochodem etabloval základ britských raket Dragonforce...více

[recenze]

[04.07.2017]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

Roger WATERS - If This The Life We Really Want?

Přestože Roger Waters už není členem Pink Floyd (tedy, kdyby dnes ještě existovali) už více než třicet let, stále je nejvíce spojován se jménem této legendy. Ono je to prosté, jednak v sedmdesátých letech velkou měrou pomohl na svět klasickým deskám souboru (zejména „The Dark Side Of The Moon“, „Wish You Were Here“ a „Animals“), jednak především představil světu svůj monument „The Wall“ a na sólové dráze, kam v polovině osmdesátých let odešel, ..více

[recenze]

[04.07.2017]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]

HATE - Tremendum

Polští Hate patří mezi death metalové stálice, které nikdy nezklamou. Vznikli už v roce 1991, přičemž si ještě rok předtím říkali Infected či Somuchhate. Na svém kontě mají již deset alb, to poslední se jmenuje „Tremendum“ a vyšlo pod křídly Napalm Records. Po celou dobu své existence si Hate udržují stálou kvalitu, avšak v mých očích byli vždy spíš kapelou druhého sledu, nikoliv lídry žánru. Jde však slyšet, že Hate na sobě pracují a chtějí se stále zlepšovat...více

[recenze]

[03.07.2017]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

ODRAEDIR - Legends Of The Dark Times

Osm let trvalo pohanům Odraedir, než se od svých začátků (přes jeden krátkometrážní nosič) dopracovali k debutu „Legends Of The Dark Times“. Nadějné vyhlídky pro toto album přináší především dva zásadní okamžiky – jednak skutečnost, že tuzemské ryze pagan metalové bitevní pole se zlehka vylidňuje, když ty nejvýraznější party, které měly k tomuto stylu velmi blízko, míchají do své aktuální tvorby řadu stylově odlišných šlahounků..více

[recenze]

[03.07.2017]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

RANCID - Trouble Maker

Přestože dobu svého největšího boomu mají Rancid už dávno za sebou (popravdě řečeno už více než dvacet let), tak se dá říct, že je jejich pozice na současné scéně stabilizovaná. A i když dnes neopunk (tedy pokud k němu Rancid vůbec kdy patřili) není už žádný mainstream, Rancid to vůbec vadit nemusí, protože se alespoň za ta léta nemuseli zdiskreditovat jako jejich někdejších kolegové Green Day nebo nakonec i The Offspring..více

[recenze]

[02.07.2017]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]

VALLENFYRE - Fear Those Who Fear Him

Velice zajímavý kruh opsala umělecká dráha britského kytaristy (a dnes už i zpěváka) Grega Mackintoshe. Když se vysloví jeho jméno, každý věci znalý člověk si za něj okamžitě dosadí název anglických doommetalových bohatýrů Paradise Lost. Ti prožili skutečně divokou kariéru, kdy se od detahmetalových začátků přes umělecký vrchol tradičněji znějících alb „Icon“ a „Draconian Times“ dostali až k depešácky syntetickému zvuku, ..více

[recenze]

[01.07.2017]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 6,5/10]

VHÄLDEMAR - Old King`s Visions

Když na sklonku minulého století dali v Baskicku Pedro J. Monge a Carlos Escudero dohromady partu Vhäldemar, měli poměrně rychlý start – po demu v roce 2001 je vzali pod křídla firma Arise Records a během následujících dvou let jim vydala dvě hodně silná alba. Pak se stroj zadrhl a s dalším albem Vhäldemar přišli až o osm let později, pochopitelně již bez kontraktu (byť k následnému podepsání smlouvy na reedici alba došlo) a s nějakou tou obligátní změnou v sestavě...více

[recenze]

[01.07.2017]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

DANZIG - Black Laden Crown

O Glennu Danzigovi se toho v poslední době namluvilo více než dost, ovšem faktem zůstává, že tento hudebník v uplynulých letech zrovna neoplýval přílišnou pracovitostí. Když nepočítáme bídnou kolekci coververzí „Skeletons“ z roku 2015, vyšla jeho poslední deska „Deth Red Sabaoth“ před dlouhými sedmi lety. Za tu dobu se u Glenna změnilo mnohé. V jeho doprovodné kapele mu sice záda kryje jeho letitý parťák Tommy Victor (jinak pochopitelně frontman namáknutých Prong), ..více

[recenze]

[30.06.2017]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

Thrashmetalové novinky roku 2017 - část XI. - kapely KINGS WILL FALL, INFERNÄL MÄJESTY a PRAYERS OF SANITY

Novou italskou partu Kings Will Fall je sice možné označit jako z podstaty thrashmetalovou, tuto kolonku je ale vzápětí nutné rozvést do několika subžánrových proudů. Při poslechu placky „Thrash Force.One“ jsem si postupně do svých poznámek uvedl styly death, metalcore, groove, punk, thrash´n´roll, crossover nebo grindcore, což zrcadlí hudební rozmanitost čtveřice italských hudebníků, díky které se jejich debutový příspěvek..více

[recenze]

[30.06.2017]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]

W.A.S.P. - Kill Fuck Die

Doba poloviny devadesátých obecně přála reunionům sestav, které v osmdesátých letech slavily úspěchy, ovšem hudební revoluce počátku devadesátých let pro ně byla takřka smrtící. Proto se do Van Halen po ztroskotání sólové kariéry vrátil zpěvák David Lee Roth, Vince Neil se opět spojil se svými kumpány z Mokré čtvrti Mötley Crüe, Ozzy Osbourne se pomalu chystal k turné s Black Sabbath a Blackie Lawless oznámil, že se do W.A.S.P. vrací kytarista Chris Holmes...více

[recenze]

[29.06.2017]

[Jan Skala]

[8 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

TRAIL OF TEARS - Existentia

Trail Of Tears byli těsně před vydáním své páté nahrávky „Existentia“. Na podzim roku 2006 měli jet turné v Mexiku, jenže tour dopadlo katastrofálně. Špatný promotér, neuskutečněné koncerty a ve finále velmi výrazné finanční ztráty pro všechny členy kapely. Ti poté Trail Of Tears opustili. Všichni. Ronny Thorsen zůstal sám. Pro propagaci nové desky ta nejhorší situace, přesto v lednu 2007 vyšla. Škoda, že deska vyšla tak nešťastně, protože se povedla náramně. ..více

[recenze]

[29.06.2017]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]