AYREON – The Human Equation

Roky po vydání „The Universal Migrator“ věnoval Arjen především dvěma vedlejším projektům, do kterých se pustil s vervou. Tím prvním byl v roce 2001 Ambeon, na kterém sám nahrál většinu nástrojů a za mikrofon si vybral v té době teprve čtrnáctiletou Astrid van der Veen. Název vznikl kombinací slov Ayreon a ambient, což dost napovídá o hudebním zaměření, které prozkoumává jemnější hudební odstíny. Jediné album projektu nese název „Fate of a Dreamer“..více

[recenze]

[20.10.2016]

[Ray]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]

ATTICK DEMONS - Let´s Raise Hell

S Portugalci Attick Demons jsme již na našem webu měli čest, a to v souvislosti s jejich debutovým albem „Atlantis“. To jsem v recenzi víceméně chválil, jakkoli jsem upozorňoval na opravdu výraznou podobnost s největšími legendami heavy metalu, Brity Iron Maiden. Od té doby uplynulo pár let a na světě je následovník (jenž zároveň oslavuje dvacet let existence kapely) se zastrašujícím názvem „Let´s Raise Hell“. ..více

[recenze]

[19.10.2016]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 4/10]

SPIKE & TYLA`S HOT KNIVES - The Sinister Indecisions Of Frankie Gray And Jimmy Pallas

Spojení frontmanů dvou stylově velice blízkých kapel, tedy jmenovitě Spikea (The Quireboys) a Tyly (Dogs D`Amour) není nic nového. Oba se pochopitelně moc dobře znají z londýnské klubové scény, kde zejména koncem osmdesátých let byly obě kapely pojem. K prvotnímu spojení pod hlavičkou Spike & Tyla`s Hot Knives pak došlo v roce 1996. To už ale ani The Quireboys ani Dogs D`Amour nefungovali. Obě totiž vydaly své poslední desky v roce 1993 a najednou se nad nimi zavřela hladina...více

[recenze]

[19.10.2016]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

BAD JOKER`S CREAM - Behind The Mask

Mladá sexy hard/glam rocková kapela z Frýdku-Místku, zakládající si na typicky hard-rockových riffech sedmdesátých a osmdesátých let s příměsí moderního rocku a heavy metalu. Tak zní autodefinice kapely Bad Joker`s Cream. Posouzení, zda je tato čtveřice sexy, přenechám ženské části redakce, co se samotné hudby týká, tak ta definice je pochopitelně přesná. A nutno zdůraznit i to, že debutovému albu „Behind The Mask“, se kterým Bad Joker`s Cream přichází, není vlastně s ohledem na aktuální dění na glamové scéně co zásadního vytknout...více

[recenze]

[18.10.2016]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 6,5/10]

VEONITY - Into The Void

Debutové album „Gladiator´s Tale“ švédské party Veonity řadím mezi nejlepší powermetalová díla loňského roku. Proto mě velmi potěšila nečekaná zpráva o brzkém nástupci v podobě alba „Into The Void“, které vyšlo 23. září. A to je opět skvělé, ačkoli v zásadě působí jako deska od jiné kapely. Jednou z hlavních změn je střídání na vokální pozici, mikrofonu se tentokrát chopil kytarista Anders Sköld, který nahradil Marcuse De Silvu, jenž kapelu opustil ihned po nahrání prvního alba...více

[recenze]

[18.10.2016]

[Petr Štěpnička]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]

Powermetalové novinky roku 2016 - část XI. - kapely HIGHLORD, WINTERSTORM a NEOGENESIS

Italové Highlord kdysi platili za velmi slušný spolek. K jejich vrcholům patří album „When The Aurora Falls…“, které přineslo vydatnou porci neoklasického power metalu. Jenže od té doby uplynulo plných šestnáct let, přičemž nelze s klidným svědomím říct, že by se kapela časem posouvala k zářným výšinám. Naopak, v jejich vývoji je znatelná autorská stagnace, ne-li zakrnění. Aktuální album „Hic Sunt Leones“ pak dokonce zní víceméně odpudivě, a to hlavně kvůli diletantskému ozvučení, ..více

[recenze]

[17.10.2016]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: /10]

ALMAH - E.V.O

Edu Falaschi měl plodný rok. Nejen, že se rozhodl oslavit pětadvacáté výročí své pěvecké kariéry vydáním sólového alba Moonlight, na kterém oblékl do formálnějšího kabátku své nejslavnější skladby z dob, kdy působil jako pěvec v kapele Angra. Co ale jistojistě zajímá metalový svět ještě o trochu více, je novinka dalšího z Falaschiho původně sólových projektů, ze kterého se později vyloupla jedna z nejslavnějších brazilských kapel, ikona současného progpoweru, Almah. Deska nese název „E.V.O“..více

[recenze]

[17.10.2016]

[Veronika]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]

THEATRES DES VAMPIRES - Candyland

Jestliže patříte mezi milovníky symfonických kapel, které se nebojí experimentovat s elektronickou hudbou v kombinaci s opravdu divokými, kytarovými riffy, ženským vokálem a sekvencemi, které zastupují nástroje náležící do škatulky „vážná hudba“, pak by vaší pozornosti jistě nemělo uniknout nové album vampýří sebranky „Theatres des Vampyres“, které nese název „Candyland“. Znalci upírků ze slunné Itálie se možná nad názvem desky pozastaví, neboť většina alb, „Nosferatu Eine Sinphonie des Grauens“ počínaje a „Moonlight Waltz“ konče,..více

[recenze]

[16.10.2016]

[Jiří Rogner Hylmar]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

Sully ERNA - Hometown Life

Kdo zná šest let starý sólový debut frontmana tvrděrockových Godsmack Sullyho Erny „Avalon“, ví, že jeho vlastní tvorba má s jeho domovskou kapelou společného pramálo. Zatímco Godsmack jedou po moderních rock/metalových kolejích, kde jsou slyšet ozvěny panterovského riffování, nu-metalu a post-grunge, Erna svou sólovou tvorbu upnul směrem k daleko přírodnějšímu soundu, kde se hojně využívá akustických nástrojů a řady motivů, které by v jeho domovské kapele působily přece jen jako pěst na oko. ..více

[recenze]

[15.10.2016]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8.5/10]

APOLLO UNDER FIRE - Apollo Under Fire

Amíci Apollo Under Fire se se svojí hudbou snaží nalézt duši. Ne, to není vlastní závěr, to je úvodní věta promomateriálu o téhle rockové pětici a jejím debutovém eponymním albu. Vlastně je tím ale řešeno úplně všechno. Hudba, kterou Apollo Under Fire nabízejí, má ambice člověka zklidnit, nenápadně posunout k rozjímání, na nás bezvěrce – i přes svoji textovou náplň, která pochopitelně reflektuje víru, má vyvolávat naději, probouzet lásku – pak může působit písničkářsky relaxačním a uvolňujícím dojmem. ..více

[recenze]

[15.10.2016]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

LIBERATE - Truth In Lie

Vždy mě potěší, když se jakoby odnikud vyloupne další český spolek, snažící se svoji tvorbou prodloužit životnost tuzemského power metalu. Sokolovská parta Liberate do této skupiny bezesporu patří, ani její vývoj se však nedá přirovnat k rajské procházce, vždyť se na scéně pohybují plných sedm let, díky různým personálním změnám se ale debutové album s názvem „Truth In Lie“ podařilo vydat až na počátku letošních prázdnin. Nicméně pánové zřejmě konečně zachytili správnou tvůrčí energii ..více

[recenze]

[14.10.2016]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

MESHUGGAH - The Violent Sleep of Reason

Extreme metal, progressive metal, djent, math metal. Z fúze těchto specifických subžánrů vyleze pouze a jedině Meshuggah. Švédští průkopníci extrémního metalu se o pozornost hudebních fanoušků a kritiků starají od roku 2002, kdy na albu „Nothing“ poprvé představili své masivní osmistrunné kytary. Od té doby prakticky veškerá hudební produkce zněla po „mešugácké“ masáži jako základní umělecká škola. Uběhlo téměř patnáct let, a světe div se, švec se svého podladěného kopyta stále drží. Ba co víc, má stále větší úspěch. ..více

[recenze]

[14.10.2016]

[Radek Neuman]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

BLACK SABBATH - Dehumanizer

Přestože desky „Headless Cross“ a „Tyr“ měli v Evropě slušný úspěch a v Německu byla kapela stejně slavná jako v dobách klasických alb, Tony Iommi toužil znovu dobýt ztracené pozice v Americe. A to se mu převelice nevedlo. S deskou „Tyr“ se Black Sabbath dokonce ani nedostali do hitparád, z čehož bylo jasné, že styl Tonyho Martina, tedy anglického gentlemana, na zámořské publikum moc nezapůsobil. Iommi měl v hlavě už své plány, ale asi nejvíce dopomohla náhoda...více

[recenze]

[13.10.2016]

[Jan Skala]

[39 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

AYREON – The Universal Migrator Part II: Flight of the Migrator

Tentýž rok jako jeho o kousek starší dvojče „The Universal Migrator Part I“ vychází i druhá polovina příběhu posledního přeživšího kolonisty na Marsu. Zatímco první album uspokojilo všechny milovníky prog rocku, na to druhé si brousili zuby fanoušci, kteří preferují tvrdší elementy v hudbě Ayreon. Jinak koncept zůstával stejný – pokračujeme v načatém příběhu, pěkně jedna skladba na zpěváka...více

[recenze]

[13.10.2016]

[Ray]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

PAIN - Coming Home

Peter Tägtgren je lišák. Po tanečku s Tillem Lindemannem, kterému před třemi předcházela vlna nosičů od jeho dalšího působiště Hypocrisy, se po pětileté pauze vrátil do svého elektronicko-alieního domova Pain. Jenže tahle charakteristika už příliš neplatí. Na osmém albu „Coming Home“ se Tägtgren totiž vyřádil hodně netradičním (ovšem co je u tohoto pána tradiční?) způsobem. Samotářskému principálovi tentokrát vypomohl Clemens Wijers (Carach Angren), jehož orchestrace zrušily dominanci elektroniky ..více

[recenze]

[12.10.2016]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

SUICIDAL TENDENCIES - World Gone Mad

Teď už je jasně vidět, že deska „13“ z roku 2013 nebude ojedinělým pocomebackovým výstřelkem těchto legendárních crossoveristů z Kalifornie. Ti se sice oficiálně rozpadli jen na jeden jediný rok a to mezi lety 1995 a 1996, ovšem jejich tvorba po albu „Suicidal For Life“, které se v roce 1994 ještě dostalo do žebříčků, už za moc nestála a přestože se na trh stále dostávaly jejich desky, je rozhodně na místě „Třináctku“ považovat za comeback jak se patří. Po letech se kapela opět dostala do oficiální hitparády a přestože 187. pozice není nic na vyskakování,..více

[recenze]

[12.10.2016]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7.5/10]

STEVE GRIMMETT`S GRIM REAPER - Walking In The Shadows

Grim Reaper. Další z řady dnes už takřka zapomenutých kapel Nové vlny britského heavy metalu, která si v osmdesátých letech užila svých patnáct minut slávy. Jejich tři desky „See You In Hell“ (1983), „Fear No Evil“ (1985) a „Rock You To Hell“ (1987) jsou pamětníky stále docela vyhledávanými sběratelskými kousky, přičemž zejména první jmenovaná má skoro až kultovní status. Jak už to kapel podobného ražení, jež největší úspěchy slavily v první poloivně osmdesátých let, bývá příznačné, koncem osmdesátých let se i Grim Reaper rozpadli. ..více

[recenze]

[11.10.2016]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]