RAGE - Afterlifelines
Za mě jednoznačně toto období. Kromě...

RAGE - Afterlifelines
Za mě byl vrchol deska Trapped! a pak ještě The...

RAGE - Afterlifelines
To Oree: Jo, Rage vydali hrůzu desek a každý na...

RAGE - Afterlifelines
Je to zajímavé. Například v Japonsku nebo Německu...

RAGE - Afterlifelines
Ze mě byli Rage určitě nejlepší se Smolskim a...

RAGE - Afterlifelines
šly do uší i jiné desky Rage nebo debut Avenger,...

LUCA TURILLI - King Of The Nordic Twilight
Díky za recenzi. Poslouchám hard rock, ale tohle...

RAGE - Afterlifelines
Osobně si nemyslím, že hlavní smyslem sestavy se...

RAGE - Afterlifelines
Almanac bohužel nikoho nezajímá na rozdíl od...

RAGE - Afterlifelines
kdysi dávno viděl naživo s Viktorem a Mikem a...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax





vzestupně
sestupně
vzestupně
sestupně

AYREON – The Final Experiment


Ayreon. Projekt, který už mnoho let přináší tolik hudebních požitků progovým fanouškům a bývá často zmiňován jako jedna z vůbec prvních metalových oper. Projekt, ve kterém se vystřídalo ohromné množství hostů a který spojuje ty nejtalentovanější zpěváky na scéně a svými texty vypráví posluchačům plnohodnotné příběhy a bere je na výpravy fantastickými světy, minulostí, budoucností, ale i lidským nitrem. ..více

[recenze]

[15.09.2016]

[Ray]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]


BLACK SABBATH - Seventh Star


Byl rok 1984 a zdálo se, že Black Sabbath je už jen historický pojem. Gillan byl zpátky v Deep Purple, náhradník Billa Warda Bev Bevan zmizel hned po konci turné a s myšlenkou odchodu koketoval i Geezer Butler. Tony Iommi zůstal prakticky sám. Začal zkoušet různé zpěváky, z nichž vypadala nadějně spolupráce s Ronem Keelem, ten ovšem po pár týdnech dal přednost své kapele Keel, chvíli s kytaristou zpíval neznámý Dave Donato, ..více

[recenze]

[15.09.2016]

[Jan Skala]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


THE QUIREBOYS - Twisted Love


Fanoušci The Quireboys, kteří se samozřejmě nedají počítat na statisíce, zažívají skvělé časy. Kapela, která nikdy nepatřila k nejpracovitějším a rozestup mezi jejími deskami činil dokonce i osm let, je v posledních letech neskutečně činná. Během tří let totiž vydává už čtvrté album, které zpěvák Spike uvedl zhruba před měsícem slovy, že po měkčí, loňské „St. Cecilia And The Gypsy Souls“, přijde zase čas na odvazovější The Quireboys, tedy, že kapela spíše naváže na desky „Beautiful Curse“ a „Black Eyed Sons“. ..více

[recenze]

[14.09.2016]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]


KERN - Hrnu to k tobě


K tradicím brněnského Kernu patří skutečnost, že žádné album jejich diskografie se příliš nepodobá těm ostatním. Když se nyní, patnáct let od vydání posledního studiového alba „Síla zvyku“ kapela vrací s novou nahrávkou, už samotný fakt, že v jejích řadách poprvé chybí léty prověřené typické poznávací znamení, totiž hlas Jaroslava Alberta Kronka (nemluvě o tom, že na „Hrnu to k tobě“ hraje Kern v kompletně jiné sestavě, než na „Síle zvyku“) , nahrává tomu, že i novinka splní toto kritérium. ..více

[recenze]

[14.09.2016]

[Savapip]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]


MEAT LOAF - Braver Than We Are


Netopýr z pekla je zpět? Přestože se Meat Loaf v poslední době potýká se zdravotními problémy, které způsobila jeho dlouhodobá nadváha, zatěžující jeho srdce natolik, až to začalo stávkovat, neznamená to, že by se tento charismatický vokalista vzdal své hudební kariéry. Ta je skutečně zajímavá, protože po odzívaném debutovém albu „Stoney & Meatloaf“ byl průlom v roce 1977 s albem „Bat Out Of Hell“ skutečně monstrózní. Desítky milionů prodaných alb po celém světě otočily kariéru tohoto původně muzikálového zpěváka ..více

[recenze]

[13.09.2016]

[Jan Skala]

[11 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


ZEPHYRA - As The World Collapses


Švédská metalová scéna je ohromná zásobárna kapel a většinou se jedná o skupiny, které tenhle žánr ovládají velmi zručně. K nim určitě patří i Zephyra, vydávající své druhé dlouhohrající album „As The World Collapses“, na kterém produkuje melodický groove metal, což je ale pořád trochu zjednodušená škatulka. „As The World Collapses“ je směsicí melodického death metalu, velmi melodických refrénů, groove riffů a slušného podílu thrash metalu. ..více

[recenze]

[13.09.2016]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


HELSTAR - Vampiro


Přestože Helstar z texaského Houstonu na scéně působí už rovných pětatřicet let a zejména v osmdesátých letech byla tahle kapela na americké metalové scéně docela pojem, sláva se jim v našich končinách vždy vyhýbala. Ostatně jako většině zástupců US power metalu, k nimž lze řadit třeba Metal Church, Vicious Rumors, Nevermore (to jsou ti známější) nebo Mannila Road, Omen, Heir Apparent nebo Jag Panzer. Pro většinu těchto kapel, Helstar nevyjímaje, byla krizová devadesátá léta, ..více

[recenze]

[12.09.2016]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


TWILIGHT FORCE - Heroes of Mighty Magic


Debutové album „Tales Of Ancient Prophecies“ švédských power-fantasy metláků Twilight Force považuji za nejlepší subžánrové dílo posledních několika let. A evidentně nejsem sám. Na kapelu se nabalila mohutná fanouškovská základna, jejíž tlak přeneseně korunovalo sepsání smlouvy s labelem Nuclear Blast. Druhá řadovka tak bez nadsázky patřila k nejočekávanějším nahrávkám letošního roku a dle dosavadních ohlasů je zcela zřejmé, že Švédové zabodovali. ..více

[recenze]

[12.09.2016]

[Petr Štěpnička]

[44 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


SEVENTH STATION - Between Life And Dreams


Když o sobě kapela prohlásí, že hraje progxtreme metal, tak by vás mělo trknout, že se jedná o spojení slov progresivní a extrémní. A v čem spočívá extrémnost progresivního metalu? No v tom, že uděláte progresivně progresivní dlouhatánské album (jasně, celkový počet skladeb se zastavil na pouhé osmičce), na které nahrnete všechny nápady, které vás v uplynulém období napadly, prokřížíte, promícháte, přidáte něco muzikálové teatrálnosti a navrch do toho nacpete pořádnou porci individuálních kreací, tak abyste posluchače ..více

[recenze]

[11.09.2016]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


SABATON - The Last Stand


Ten, kdo by očekával, že Sabaton otočí své hudební kormidlo směrem k břehům progrese, temným přístavům doomu nebo vzletnému ševelení ve větvičkách líbivého metálku, bude i tentokrát zklamán. Švédi se zkrátka svého kopyta drží urputněji než Měsíc naší domovské planety. I tentokráte se dočkáme hutných kytar, osmdesátkových kláves i vidláckého projevu principála a výhradního skladatele, vokalisty Joakima Brodéna, od první vteřiny naprosto jasně rozpoznatelného..více

[recenze]

[11.09.2016]

[Hermes]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]


DISEMBALLERINA - Poison Gown


Jsou kapely, které se obejdou bez elektrických kytar, nabušených bicích a drsného zpěvu a přitom se zalíbí metalovému posluchači. Někdy stačí temná atmosféra a témata, která se objevují v okrajových hudebních žánrech. Americká trojice Disemballerina produkuje zdánlivě křehkou hudbu, která má však silnou a smutnou atmosféru. Jejich styl by se dal označit jako akustický doom metal a právě fanoušci doom metalu, gotiky či těch „zamyšlenějších“ metalových žánrů by měli zpozornit, ..více

[recenze]

[10.09.2016]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


MOTÖRHEAD - Clean Your Clock


Nezdá se to, ale ono už to za chvíli bude rok, co zemřel Lemmy Kilmister. A s ním samozřejmě Motörhead, protože jen blázen by si mohl myslet, že Phil Campbell a Mikkey Dee najdou v sobě tolik odvahy (nebo spíše drzosti), že by takovou ikonu, jakou Lemmy bezpochyby byl, nahradili jakkoliv špičkovou personou. Kdyby nikde jinde, tak tady rozhodně platí rčení, že i jedinec dělá kapelu. Lemmyho skon byl smutný, ovšem ne nečekaný. ..více

[recenze]

[10.09.2016]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]


A DAY TO REMEMBER - Bad Vibrations


Návrat ke kořenům je vždy ošemetnou záležitostí. Řada kapel začíná na bodě, ze kterého se rozvine jiné pojetí hudby a díky procesu zvanému stárnutí najednou nabírá do svých fanouškovských řad úplně jinou sortu hudebních nadšenců. Kapela si tento fakt po čase uvědomí, začne bilancovat a snaží se potěšit skalní fanoušky tím, že se „vrátí ke kořenům“. Přesně takto se etabluje nové album A Day to Remember. Problém je, že to kapela vůbec nemá zapotřebí a jistým návratem..více

[recenze]

[09.09.2016]

[Radek Neuman]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


SCYTHIA - Lineage


Hned tři věci vás můžou v souvislosti se čtvrtým albem kanadských power-folkáčů (no dnes už daleko víc power) Scythia prásknout přes smysly. Obal, image kapely a úvodní skladba „Eternal Oath“. Každá z těchto položek je natolik svérázná a definující, že ve svém součtu postačují k tomu, abyste si o téhle kapele udělali poměrně přesný obrázek. Obal alba těžce kýčovitý, image roztomile klišovitá a úvodní skladba, ve které se skvělým způsobem prolíná divoká energičnost s agresivním ostřím, lehkonohá melodičnost, nadýchaná zpěvnost ..více

[recenze]

[09.09.2016]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


BLACK SABBATH - Born Again


Black Purple? Deep Sabbath? Takové slovní spojení se najednou vyrojila v tisku, když kapela přišla s novinkou, rovnající se výbuchu atomové pumy: „Novým vokalistou se stává Ian Gillan!“ Už jen tento fakt znovu přitáhl k Black Sabbath pozornost médií i veřejnosti, když po divokém odchodu Ronnieho Jamese Dia a Vinnyho Appice jejich lesk začal povážlivě blednout. Naopak sláva a věhlas jejich někdejšího frontmana Ozzyho Osbournea rychle rostla ..více

[recenze]

[08.09.2016]

[Jan Skala]

[11 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


STRAPPING YOUNG LAD - The New Black


„The New Black“ přišla na svět jen necelý rok a půl po „Alien“, což je hodně krátký úsek, ale kapela evidentně měla spoustu nápadů a energie. Je to navíc úplně jiná deska, než její předchůdce. Strapping Young Lad zapojili ještě více progresivních prvků, aniž by však zapomínali na své kořeny a tak stvořili nejpestřejší a nejvyspělejší album své kariéry. Rovněž se dá charakterizovat jako velmi příbuzné pozdější sólové tvorbě Devina Townsenda...více

[recenze]

[08.09.2016]

[Tomáš Marton]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 9,5/10]


RUNNING WILD - Rapid Foray


Že by se v Running Wild začalo přece jen blýskat na lepší časy? Po až útrpných albech, které museli fanoušci snášet posledních dvacet let, konečně frontman Rolf Kasparek udělal správné rozhodnutí, když k sobě a svému parťákovi Peteovi Jordanovi angažoval i rytmickou sekci a přestože je nová deska zejména opět jeho prací, návrat ke kapelní poctivosti a kořenům Running Wild je zde cítit. Kasparek na stará kolena očividně pochopil, že způsob, kterým pracoval v předchozích letech, není zrovna to pravé ořechové ..více

[recenze]

[07.09.2016]

[Jan Skala]

[58 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


Listování : << < 282 / 614 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.27266 sekund.