RAGE - Afterlifelines
Za mě jednoznačně toto období. Kromě...

RAGE - Afterlifelines
Za mě byl vrchol deska Trapped! a pak ještě The...

RAGE - Afterlifelines
To Oree: Jo, Rage vydali hrůzu desek a každý na...

RAGE - Afterlifelines
Je to zajímavé. Například v Japonsku nebo Německu...

RAGE - Afterlifelines
Ze mě byli Rage určitě nejlepší se Smolskim a...

RAGE - Afterlifelines
šly do uší i jiné desky Rage nebo debut Avenger,...

LUCA TURILLI - King Of The Nordic Twilight
Díky za recenzi. Poslouchám hard rock, ale tohle...

RAGE - Afterlifelines
Osobně si nemyslím, že hlavní smyslem sestavy se...

RAGE - Afterlifelines
Almanac bohužel nikoho nezajímá na rozdíl od...

RAGE - Afterlifelines
kdysi dávno viděl naživo s Viktorem a Mikem a...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax





vzestupně
sestupně
vzestupně
sestupně

RAMCHAT - Atrana


Koľko nocí presedol som, nevidel som nič
koľko hodin preprosil som, nedostal som nič
koľko rokov prechodil som, nenašiel som nič
nepriravený.
V jeden záblesk pochopil som, všetko je to vo mne
celý národ, celý vesmír, bohatství ohromné
všetka sila je pre toho, kto si ju povšimne
dnes pripravený!

..více

[recenze]

[26.06.2016]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


Thrashmetalové novinky roku 2016 - část VI. - kapely TOXIC WALTZ, SWITCHTENSE a SINNERY


Sbírka povedených thrashových nahrávek letošního roku vesele pokračuje. Dalším ze štědrých přispěvatelů je německá banda Toxic Waltz, která na své druhé fošně přináší poctivou porci starého dobrého old-schoolu. Očekávejme tedy energickou rytmiku, časté změny temp, ale také vypiplaná sóla, jejichž melodičnost dokonce nejednou brnkne o powermetalovou strunu (songy „Off The Road“ a „The Gold You Want“). Němci na nás neurvale plivají jeden strmý riff za druhým, ..více

[recenze]

[25.06.2016]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]


BABYMETAL - Metal Resistance


Před dvěma lety přišla tahle „kapela“ na svět jako exotické zjevení a někteří si ťukali na čelo, cože to zas ti blázniví Japonci vymysleli. Spojení j-popu a metalu působilo neokoukaně a tři mladičké dívky v pubertálním věku pomalu dobývaly svět. Otázkou bylo, zda je to jen chvilková senzace, kdy jsou prostě lidi zvědaví na něco zvláštního nebo jestli se bude jednat o fungující trvalou kapelu. Uběhly dva roky a Babymetal jsou tu se svou druhou deskou „Metal Resistance“. ..více

[recenze]

[25.06.2016]

[Tomáš Marton]

[20 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


LACUNA COIL - Delirium


Vývoj italských Lacuna Coil je v posledních letech určitě zajímavý. Ještě před nějakými sedmi lety to vypadalo, že se kapela nechá strhnout trochu popovějším směrem, jenže od alba „Dark Adrenaline“ z roku 2012 jako by si to rozmyslela a vydala se vstříc trochu ostřejšímu pojetí. Sympatické (ač teda záleží na vkusu) navíc může být to, že Italové mají paradoxně blíže spíše k americké hudební scéně než k té evropské, což se ostatně projevuje i žebříčcích prodejnosti jejich posledních počinů. ..více

[recenze]

[24.06.2016]

[Mikka]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8 /10]


HYPERSONIC - Existentia


Druhé album italské kapely Hypersonic se snaží být velké. Nejen svojí sedmdesátiminutovou délkou, ale především v textech, které řeší nejpichlavější otázky lidské existence. To je sice hezká snaha, obávám se však, že přichází trochu vniveč, a to díky hudebnímu doprovodu, který i přes využití bohatých, většinou symfonických aranžmá, případně několika pěveckých hrdel, včetně maestra z největších, Michele Luppiho, nedisponuje potřebným drajvem..více

[recenze]

[24.06.2016]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


SINERGY - Suicide By My Side


Po vydání druhého alba se hektický život Sinergy zpomalil jen nakrátko, to když se Alexi Laiho musel také chvíli věnovat domovským Children Of Bodom. Že ho to však k Sinergy stále vydatně táhlo dokazuje kalendář, ve kterém se v druhé půlce léta, následujícího po vydání „To Hell And Back“, Sinergy v nezměněné sestavě nahrnuli do gothenburského studia Fredman, aby zde stvořili své další album. A budeme-li brát vážně rčení o důležitosti třetího alba..více

[recenze]

[23.06.2016]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 8,5/10]


SLIPKNOT - All Hope Is Gone


Po veleúspěšné třetí desce kapela opět vyhlásila pauzu a členové se rozutekli ke svým vedlejším projektům. Ten nejznámější, Stone Sour, v roce 2006 vyrukoval s druhým albem „Come What(ever) May“ a sklidil úspěch i díky megahitu „Through Glass“. Corey Taylor se najednou prezentoval jako solidní zpěvák a skladatel a s Jimem Rootem začali absolvovat akustické dýchánky v komorních sálech. Tedy něco, co by ještě před pár lety bylo naprosto nepředstavitelné. ..více

[recenze]

[23.06.2016]

[Radek Neuman]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


IMPERIUM - Dreamhunter


Imperium je projektem Miky Brushaneho, bicmena finské kapely Strike. Mika možná neměl příliš velkou fantazii při volbě jména pro svůj spolek, rozhodně mu ale nescházely nápady při skládání písní, jež ovšem nemohly být použity pro domovskou partu, která je metalově zaměřená, zatímco Brushaneovy položky stoprocentně spadají do škatulí melodický hard rock a AOR. Proto na scénu vstoupilo Imperium se svojí debutovou fošnou „Dreamhunter“ a nutno podotknout,..více

[recenze]

[22.06.2016]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


ANTI-NOWHERE LEAGUE - The Cage


„So fuckin´ what?“… Když James Hetfield vyštěkne na koncertě Metallicy tenhle bojový pokřik a spustí tak skladbu plnou nejrůznějších oplzlostí, možná se v davu desítek tisíc lidí najde někdo, kdo kývá hlavou a bezpečně ví, komu za tuhle skladbu poděkovat. Anti-Nowhere League s ní totiž už provokovali na začátku osmdesátých let, kdy se Hetfield s Ulrichem ještě rozmýšleli, jestli budou spolu taky hrát a ne jen chlastat levné čůčo. Tihle Britové patřili k tomu, co zbylo po mohutné punkové vlně druhé poloviny sedmdesátých let. ..více

[recenze]

[22.06.2016]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


SUNSTORM - Edge Of Tomorrow


Deset let od vydání eponymního debutu přichází parta kolem Joe Lynn Turnera se čtvrtou studiovkou. Tentokrát je ale ona parta, kromě Turnera, kompletně změněná. Chybí tedy zakladatel Dennis Ward, a také jeho další souputníci z Pink Cream 69, Chris Schmidt a Uwe Reitenauer. Místo nich sice nastoupili další poměrně známí hudebníci, jako kytarista Simone Mularoni (DMG), bicmen Francesco Jovino (Primal Fear, ex-U.D.O.) nebo komplexní mistr klapek Alessandro Del Vecchio ..více

[recenze]

[21.06.2016]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 6,5/10]


RAGE - The Devil Strikes Again


Počítám, že Peavy Wagner asi nebude znát hitovku Olympicu „Jako za mlada“. Aktuální (v pořadí už jednadvacátou) řadovku Rage by ale bylo možné charakterizovat právě sloganem téhle písně. Peavy jako by znovu osedlal ty ultra divoké koně, které měl dvě desetiletí pevně přivázané někde v maštali, a ta sázka mu vyšla. Jasně, vyrazil na cestu, na kterou se po jeho boku jen těžko mohl vydat dlouholetý parťák Victor Smolski, jelikož tahle stezka je zbavena jakékoliv kudrlinky a orašplovaná až na samotnou syrovou dřeň...více

[recenze]

[21.06.2016]

[Savapip]

[12 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


EVIL MASQUERADE - The Outcast Hall Of Fame


Je docela paradox, že v recenzi na minulé album „The Digital Crucifix“ jsem prohlašoval, že až ve chvíli, kdy se Evil Masquerade zbavili slavných jmen v sestavě, podařilo se jim navázat na velice silné počátky svojí tvorby. Slavná jména jsou zpět. Na svém sedmém albu s názvem „The Outcast Hall Of Fame“ dotáhli dánští Evil Masquerade své tradiční personální „škatule, škatule, hejbejte se“ do absolutna. Zpěvák Tobias Jansson přežil v řadách kapely jedinou desku, jenže náhradu za něj principál Henrik Flyman ne a ne najít. A tak uspořádal ve svém rodném Švédsku náborovou akci..více

[recenze]

[20.06.2016]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


ASTRALION - Outlaw


Finští Astralion na svém dva roky starém debutu servírovali nečekaně vydatnou porci melodického power-speed metalu, jehož hlavním znakem byl vzdušný optimismus, od dob raných Helloween soukaný do podškatule „happy metal“. Proč nakonec ne, vždyť při poslechu podobné hudby z repráků doslova proudí pozitivní energie a její sugestivní záře dokonale odhání jakékoli náznaky malomyslnosti. Je proto dobře, že druhá studiovka kráčí dál v nastoleném směru..více

[recenze]

[20.06.2016]

[Petr Štěpnička]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


Powermetalové novinky roku 2016 - část III. - kapely HOPES OF FREEDOM, GABRIELS a SOLE SURVIVOR


Hopes Of Freedom jsou velmi zajímavou kapelou. Jejich power-folk metal se totiž od ostatních spolků odlišuje specifickým tvůrčím uchopením, ve kterém je nejzajímavějším prvkem melancholický podtext. Ten o sobě dává vědět jednak ve sborech, které ve své smutnější náladě připomínají např. desku „Legacy Of Hate“ finských Celesty, jednak ve vokálních linkách zpěváka Lucase Lamberta, jehož hlasové zabarvení se nese na netradiční pop-punkové škále. ..více

[recenze]

[19.06.2016]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]


ARTERY - Tvoje hra


Chotěbořští Artery se na tuzemské scéně pohybují od roku 1999. Fošna „Tvoje hra“ je v pořadí pátou studiovkou a při jejím poslechu příliš nerozumím tomu, proč se o kapele prozatím nedočtu na žádném českém serveru. Při zadání kombinace názvu Artery a slůvka „recenze“ vyhledávače pouze bezradně mlčí, přitom kvalita hudby po nějaké obšírnější zmínce vyloženě volá. ..více

[recenze]

[18.06.2016]

[Petr Štěpnička]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]


FOUR BY FATE - Relentless


Four By Fate rozhodně nejsou první ani zdaleka poslední projekt, v němž své síly spojují členové kdysi velmi známých, potažmo slavných hairmetalových kapel. A pochopitelně, jak už to u podobných projektů bývá zvykem, jedná se o členy, kteří se v rámci svých kapel nevyhřívali na absolutním vrcholu slávy, ale spíše působili jako dělníci přispívající k výsledku. Four By Fate totiž tvoří zpěvák, kytarista a klávesista Tod Howarth, který působil v kapele Frehley´s Comet (spolek z let 1984 až 1988, ..více

[recenze]

[18.06.2016]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


Thrashmetalové novinky roku 2016 - část V. - kapely CONDITION CRITICAL, INFRARED a CRISIX


První sebranka dnešního tria pochází z Ameriky a deska „Extermination Plan“ je jejím druhým zářezem. Jak napoví cover alba nebo logo kapely, půjde zde o old school nejhrubšího zrna. A čtveřice muzikantů se opravdu vzhlíží v osmdesátkových spolcích (třeba Kreatoru), z jejichž tvorby si bere základní korpus, jenž následně zdobí slušným nasazením a energií...více

[recenze]

[17.06.2016]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]


Listování : << < 290 / 614 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.26 sekund.