VAN CANTO - Voices Of Fire

Platí-li, že líná huba znamená holé neštěstí, lze potom patero maximálně akčních úst pohromadě považovat za čiré štěstí? S odpovědí přichází německá šestice (jak známo, tím šestým do party je bicman Bastian Emig) Van Canto prostřednictvím svého již šestého alba. Před deseti lety Van Canto poprvé albově představili svůj jedinečný a capella styl. Jeho výhodou je fakt, že se dosud nenašel nikdo, kdo by chtěl Van Cantu fušovat do řemesla, ..více

[recenze]

[03.04.2016]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

FLESHGOD APOCALYPSE - King

Vybalte fraky a připravte fidlátka! Na scénu přicházejí italští klasici Fleshgod Apocalypse, kteří vám se svou čtvrtou řadovou deskou "King" dají lekci, jak hrát vážnou hudbu. Samozřejmě v kombinaci s technickým death metalem vysoké jakosti.

Fleshgod Apocalypse pořád rostou. Na poli symfonického death metalu patří vedle Septicflesh mezi ty nejznámější. ..více

[recenze]

[02.04.2016]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9,5/10]

Powermetalové novinky roku 2016 - část I. - kapely TERRA PRIMA, GRIMGOTTS a SKELETOON

Brazilci Terra Prima v únoru vydali druhou studiovku "Second". Ta první nebyla bůhvíjakým klenotem, nicméně nabídla několik zdařilých skladeb a tím dávala důvod k těšení se na novou fošnu. Jenže ta přišla s obsahem natolik odlišným, že do powermetalových novinek vlastně už vůbec nespadá a jestliže ji zde uvádím, je to právě kvůli fanouškům první desky, aby předešli brutálnímu zklamání. Ano, přesně takový pocitový stav mě při poslechu zápisu „Second“ zachvátil. ..více

[recenze]

[02.04.2016]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]

DRIÁK - Tvrdá realita

V úterní recenzi punk-rockových Blank Out jsem si stěžoval na nedostatek „kytarové“ energie. To ovšem není případ žánrově spřízněné kapely Driák, kteří to na své třetí fošně pálí jedna radost, až vlastně ztrácí smysl stylové zařazení do punk-rocku, kam se sami lánovští házejí. Tady to o rocku věru moc není, otěže naplno přebírá punk s jemným přesahem do skáčka, hardcoru a chvílemi i metalu. Driák vítězí také na úrovni textů, které se netočí pouze kolem chlastu,..více

[recenze]

[01.04.2016]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

Ricky WARWICK - When Patsy Cline Was Crazy (And Guy Mitchell Sang The Blues)/Hearts On Trees

Kdeže jsou časy The Almighty, té tvrdé, nekompromisní kapely, která ve své tvorbě míchala motorkářské vlivy s razancí Motörhead a místy až panterovskými riffy. Ani někdejší frontman The Almighty Ricky Warwick už není ten potetovaný ďábel, který bouřil ve skladbách typu „Jonestown Mind“ nebo „Ultraviolent“ a měl za manželku střelenou moderátorku MTV, metalovou Terezu Pergnerovou, Vanessu Warwick. Rickymu se totiž zcela změnil život, když dostal šanci nastoupit na frontmanské místo do Thin Lizzy. ..více

[recenze]

[01.04.2016]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]

Gary MOORE - After Hours

I když „Still Got The Blues“ zaznamenalo úspěch a pro Garyho Moorea i resuscitaci kariéry a nový start, někteří pravověrní rockeři to nepochopili a svého někdejšího oblíbence zatratili do horoucích pekel. „Nechápu, proč se někteří lidé tak vzrušují. Začal jsem dělat něco jiného, protože jsem jednoduše toužil po změně. A blues je právě o té touze,“ komentoval svůj přerod kytarista a vypadalo to, že je skutečně spokojený..více

[recenze]

[31.03.2016]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]

EDENBRIDGE - Arcana

Debutová deska přinesla celkem úspěch, tak bylo nutno fanoušky co nejrychleji zásobit další náloží melodické muziky, aby se snad kapela rychle nevytratila z jejich hledáčku. Trvalo pouhého půldruhého roku, než Lanvall zkomponoval a s družinou, posílenou o druhého kytaristu Andrease Eiblera, natočil a vydal rovnou dvanáct skladeb (dvě jako bonusy). Nejmarkantnější změnou od nájezdu luxusní speedovky „Starlight Reverie“ je rozhodně zvuk, ..více

[recenze]

[31.03.2016]

[Hermes]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9,5/10]

ABSOLUT DEAFERS - Himaláje v nás

Ostravští Absolut Deafers mají oproti domácí konkurenci jednu obrovskou výhodu. Objevovat se na pódiích pravidelně již pátým rokem před Arakainem (či absolvovat šňůru s Citronem i Kreysonem) je jednoznačnou zárukou toho, že se kapela do povědomí rockových příznivců prostě dostat musí. K letošnímu doprovázení tuzemské legendy si Absolut Deafers přibalili do uzlíčku i zbrusu nové album „Himaláje v nás“. Které ve svých jedenácti položkách nabídne jednu nepříliš povzbudivou nepřímou úměru ..více

[recenze]

[30.03.2016]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

D.N.A. - Démon času

Tito pražští metláci v posledních letech nezahálí. Vždyť od jejich poslední studiovky „Sernato“ ještě neuplynuly ani dva roky a už zde máme čest s novou, v pořadí osmou deskou, jež dostala název „Démon času“. Nemohu se považovat za odborníka na předešlou tvorbu D.N.A., tato recenze tak bude pohledem posluchače, jenž ke kapele přistupuje s čistým štítem, bez jakýchkoli očekávání, ale také předsudků nebo předpojatosti. ..více

[recenze]

[30.03.2016]

[Petr Štěpnička]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 6,5/10]

BLANK OUT - Začíná noc

Dobrýho punk-rocku není nikdy dost a u kolínské party Blank Out mi k radostnému pokyvování hlavou stačilo opravdu málo. Konkrétně spuštění skladby „Dodávka“, jejíž úvod dopují tak líbivé akordeonové melodie, že jsem pro kývnutí na recenzi nic dalšího slyšet nepotřeboval. Tohle je ono! Tuhle instrumentální nápaditost, automaticky spojenou s odzbrojující chytlavostí, to přesně očekávám, pustím-li si výše zmíněný žánr. Leč, jak výsledné hodnocení napovídá..více

[recenze]

[29.03.2016]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

ENTOMBED A.D. - Dead Dawn

Až do roku 2013 byli Entombed jistota. Tehdy se ovšem do krve pohádali oba zakládající členové, zpěvák Lars Goran Petrov a kytarista Alex Hellid a rázem bylo po ptákách. Jako kdyby stylotvorná minulost neexistovala a vše převážily osobní útoky. Přitom Entombed měli být na co pyšní, protože desky jako „Wolverine Blues“ a „DCLXVI: To Ride Shoot Straight And Speak The Truth“ rozhodně patří k tomu nejlepšímu, co v devadesátých letech nabídla švédská deathmetalová scéna. ..více

[recenze]

[29.03.2016]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

SYMFOBIA - Way Of The Queen

Slovenská kapela Symfobia loni vydala debut "Way Of The Queen". Jeho rozbor vezmeme pěkně "odshora", neboť se nelze nezastavit hned u samotného coveru alba. Ten ztvárnil akademický malíř Svetozár Košický ml., škoda, že využil jenom levou půlku nabízené plochy a pravou odbyl matně šedivým výřezem krajiny, který je možná hodnotný po umělecké stránce, ale posluchač metalové hudby, zvyklý na jasné barvy a motivy, tohle nejspíš nedocení (nebo aspoň já ne)...více

[recenze]

[28.03.2016]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 4,5/10]

DALRIADA - Aldas

Když se řekne Maďarsko, většina běžných smrtelníků si představí guláš, nebo zcela nesrozumitelnou řeč, milovníci melodiky si okamžitě vybaví skvělé Wisdom, dříve narozeným jistě naskočí notně letitá Omega … a milovníci folklóru by mohli zajásat nad novým albem metláků Dalriada. Ti sice mezi elitu nepatří (zatím), ale nutno říci, že se jejich dosavadní výtvory celkem dobře poslouchaly, i když bez chyb rozhodně nejsou. ..více

[recenze]

[28.03.2016]

[Hermes]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

TODTGELICHTER - Rooms

Hudba má spoustu podob a je radost, když člověk narazí na něco, co se vymyká běžné hudební produkci. A němečtí Todtgelichter se vymykají rozhodně. Vznikli už v roce 2002 a zpočátku se věnovali v podstatě klasickému black metalu. Postupně do něj přidávali nečekané elementy, jako didgeridoo nebo saxofon, a svou tvář měnili až do současné podoby, kdy se dá jejich hudba popsat jako avantgardní či progresivní metal...více

[recenze]

[27.03.2016]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

KILLSWITCH ENGAGE - Incarnate

Killswitch Engage se již v roce 2002 zapsali zlatým písmem do novodobé metalové historie svým debutem „Alive or Just Breathing“, který se velkou měrou zasloužil o výchovu nové generace metalcorových skupin a stal se vzorem a inspirací pro řadu kapel podobného ražení. Je to ale už skoro patnáct let – kapelu postihla výměna zpěváků a na dlouhou dobu za mikrofonem řádil Howard Jones. Album „Disarm the Descent“ bylo naopak ve znamení velkého návratu původního zpěváka Jesseho Leache..více

[recenze]

[26.03.2016]

[Radek Neuman]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

Thrashmetalové novinky roku 2016 - část I. - kapely LOST SOCIETY, RAW a UNHOPED

Nikdy jsem moc nepochopil, proč se slovutný label Nuclear Blast ujal právě Finů Lost Society, jejichž thrash metal, prezentovaný na prvních dvou deskách, sice nebyl špatný, ale že by nějak zvlášť vynikal nad (zhruba) miliardou žánrových spolků, to se rovněž říci nedalo. Novinka jde ale ještě o kousek jinou cestou. Pohybuje se totiž na dosti rozpolceném území, spolu s groovy prvky a corovými frázemi zbytečně se předvádějícího zpěváka Samyho..více

[recenze]

[26.03.2016]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]

Eric BELL - Exile

I když by se to mohlo zdát, původní kytarista Thin Lizzy Eric Bell ze scény nikdy nezmizel. Možná měl menší pauzu poté, co s hořkostí opustil Thin Lizzy na prahu jejich úspěchu po albu „Vagabonds Of The Western World“, které obsahovalo megaslavnou „Whiskey In The Jar“, ovšem jinak je hudebně činný nepřetržitě od šedesátých let. I když se s Philem Lynottem nerozešel úplně v nejlepším, byl to ikonický frontman..více

[recenze]

[25.03.2016]

[Jan Skala]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]