OVERKILL - Ironbound

Overkill jsem považoval za dobrou thrashovou kapelu. Považoval je ale čas minulý. Od desky „Horrorscope“ se totiž začali kazit jako ovoce po datu spotřeby. Začali chrlit jednu desku za druhou a každá z nich se ani neodvážila pohlédnout po takových klenotech jako je „Feel The Fire“, „Taking Over“ nebo „The Years Of Decay“. Až na jednu výjimku. A tou je právě novinková „Ironbound“. Tytam jsou časy alb „Necroshine“, "ReliXIV" (snad nejhorší deska Overkill vůbec) nebo „Bloodletting“, kdy se Overkill po vzoru Testament ..více

[recenze]

[23.01.2010]

[Jan Skala]

[10 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

OVERKILL - Scorched

Čtyřicet tři let existence, dvacet studiových alb. Takové jsou základní statistické údaje amerických thrasherů Overkill. Jde o obdivuhodná čísla, které ještě nabývají na síle při zjištění, že ani nové album "Scorched" neznamená jakýkoli umělecký propad a plynule navazuje na kvalitní linii předešlých zápisů. Při spuštění desky si můžeme být jisti, že dostaneme prvotřídní metal se skvělým zvukem a také jedinečným hlasem frontmana Blitze Ellswortha...více

[recenze]

[28.04.2023]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]

OVERKILL - The Grinding Wheel

Thrash metal je opravdu zpátky. Hlásá to nejeden hudební magazín a potvrzuje to řada nových desek, které se v poslední době objevily. Anthrax, Testament, Death Angel, Sepultura, Kreator, Sodom a teď konečně také Overkill, rozhodně jedna z nejpilnějších partiček celé thrashové scény. Aby také ne, když „The Grinding Wheel“ je už jejich osmnáctá deska. Tedy číslo, které by si člověk spojoval s takovými dinosaury jako Black Sabbath nebo Deep Purple. Už z toho, kolikátá deska v jejich diskografii je novinka, je jasné, ..více

[recenze]

[21.02.2017]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]

OVERKILL - The Wings Of War

Když se daří, tak se daří. Amíci Overkill dlouhodobě potvrzují svoji kvalitu a před vydáním novinky „The Wings Of War“ mě nenapadal jediný důvod, proč by to zrovna tentokrát mělo být jinak. Těšil jsem se na poctivou dávku syrového thrashe, podtrženou výtečným zvukem a zejména řinčivým hlasem frontmana Blizte, jenž začíná patřit mezi typy à la Jagger a Richards, na kterých se stárnutí projevuje možná vizuálně, nezanechává však nejmenší stopy po stránce výkonnostní a řemeslné...více

[recenze]

[05.03.2019]

[Petr Štěpnička]

[8 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

OVERKILL - White Devil Armory

Tak se podívejme na to, jak jsou na tom dnes thrashmetalové veličiny osmdesátých let. Metallica jako už by dvacet let nevěděla, co vlastně hrát, jestli honit trendy (i když jaké dnes…) nebo v podstatě vykrádat sama sebe. Slayer dnes už je jen polovina legendární sestavy, síla Megadeth padá s tím, jak se vyspí jejich protivný zrzoun a Testament se znovu hodlají ponořit do deathmetalových hájemství. ..více

[recenze]

[20.10.2014]

[Jan Skala]

[15 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

OVERRULED - Hybris

V posledních týdnech mám pocit, že podruhé zmohutněný thrashmetalový roj malinko řídne, nikoli snad objemem vydávaných nahrávek, ale svojí kvalitou. Již není tak běžné narazit na pozoruhodnější dílo, což je možná přechodná fáze, možná ale stojíme na počátku pozvolna klesající žánrové vlny, což zkrátka jednoho dne přijít musí. Uvidíme, prozatím se každopádně dobré počiny ještě sem tam objevují, čehož důkazem je debutová flákota Holanďanů Overruled. ..více

[recenze]

[17.12.2018]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]

OVERSENSE - The Storyteller

Německá kapela Oversense přináší na melodickou scénu celkem osvěžující vítr. Obsah debutu „The Storyteller“ je totiž nasycen značnou osobitostí, stejně jako jemnou stylovou rozmanitostí. Tak např. uslyšíme power metal, jenž ale netvoří základní kompoziční kámen, pouze ve spojitosti s jinými žánrovými vlivy pomáhá čeřit pocitovou atmosféru písní, na níž si autoři velmi zakládají, když skladby člení na několik úseků, ve kterých i za pomoci častých tempových zvratů víří náladové nuance jednotlivých songů. ..více

[recenze]

[07.07.2017]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

OVERTURES - Artifacts

U nás zatím nepříliš známá italská banda Overtures tak jako na předešlém albu „Entering The Maze“ opět pod hlavičkou Sleaszy Rider Records dělá divy. Stejně jako na předchozí desce sází kapela na hutný temný zvuk a silné až progresivní kytarové riffy, naléhavost a tíživou atmosféru, o kterou se spolu s téměř černokněžným vokálem hlavního skladatele Michela Guaitoliho a hutné kytary starají také úderné bicí, bez kterých by album nikdy neznělo tak hluboce. ..více

[recenze]

[16.05.2016]

[Veronika]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]

OVERTURES - Entering The Maze

Obyčejný člověk by neřekl, co dokáže kvalitní produkce. Obzvláště, pokud se vaše kapela dostane do spárů osoby nesoucí jméno Sascha Paeth. To se pak není čemu divit, když se z vcelku průměrné (což je vlastně docela diskutabilní, protože i předešlé album „Rebirth“ nabízelo pěknou estrádku hitových skladbiček) hevay, či powermetalové kapely stane kvalitní kapela, která má co nabídnout, ať už se jedná o hitovost refrénů,..více

[recenze]

[05.06.2013]

[Veronika]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

OWL- Nights In Distortion

Doom metal je žánr, který má v sobě velké množství melancholie. Vlastně je na ní prakticky založen. A někdy je k tomu smutku opravdový důvod. Ten měla při nahrávání německá formace Owl, zemřel totiž jejich baskytarista René Marquis, který se na nahrávání nové desky „Nights In Distortion“ ještě podílel, avšak jejího dokončení se nedočkal. Kapela jej tak dotočila pod vlivem této tragické události. ..více

[recenze]

[10.09.2018]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

OXHOLE - Ocean Of Colours

Popsat slovy hudební dílo nemusí být složitá disciplína, občas však narazíte na nahrávku, u které je jednodušší případného posluchače rovnou nasměrovat k reprobednám, protože na skladě jednoduše nemáte dost bohatou výbavu na dostatečně barvité vylíčení toho, co se nachází v drážkách alba. A pak přichází okřídlené rčení klasika o tom, že psát o hudbě je stejné, jako tančit o architektuře... Při bádání nad tím, kdy naposledy jsem si s domácí kapelou vydatně „zatančil“ tak, aby přitom na přetřes přišla velmi příjemná hudební elegance, ..více

[recenze]

[16.03.2022]

[Savapip]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]

OZ - Forced Commandments

V případě finské heavíkové party Oz je vcelku zavádějící ohánět se historií. V rodném listu je sice zapsán rok 1977 jako datum vzniku kapely a debutové album už poměrně brzy oslaví čtyřicet let od svého vydání, nicméně za připomenutí stojí také téměř dvacetileté (a u podobně letitých spolků poměrně obligátní) období naprosté nečinnost, stejně jako fakt, že jediným, kdo se dnes může ve svém životopise pyšnit dlouholetou spojitostí s Oz, je bubeník Mark Ruffneck (aka Pekka Mark). Poté, co kapelu před deseti lety přivedl znovu k životu ..více

[recenze]

[03.08.2020]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

OZ - Transition State

Z Oz se nakonec nestaly takové hvězdy, takoví hrdinové heavy metalu, jak o tom snili na začátku své kariéry (a jak také pojmenovali svou debutovou desku), ale je nutné přiznat, že v určitých kruzích má tahle finská pětice kultovní statut. I když sice oficiálně fungují od roku 1977, bylo během let více těch, kdy kapela nehrála, ale jejich desky z osmdesátých let, především pak „Ill Warning“ a „Decibel Storm“ lze dnes považovat za docela důležité nahrávky evropského heavy metalu. ..více

[recenze]

[15.12.2017]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

Ozzy OSBOURNE - Bark At The Moon

„Předpokládám, že jsi slyšel o smrti Randyho Rhoadse, Ozzyho kytaristy, no, kapela je uprostřed obrovskýho americkýho turné a potřebují doplnit. Mohl by ses sebrat a přijet ho nahradit?“ Bylo to, jak já si pamatuju, přesně takhle strohý a stručný,“ vzpomínal po letech na konec března irský kytarista Bernie Tormé. Hráč, který měl za sebou jak punkové období na konci sedmdesátých let, tak několik let úspěšného působení po boku tehdy bývalého zpěváka Deep Purple..více

[recenze]

[09.08.2018]

[Jan Skala]

[9 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

OZZY OSBOURNE - Black Rain

Onoho osudného dne, nebe potemnělo…

A je to tady! Mesiáš je zpět a sesílá nám na zem svůj černý déšť, jenž oživuje naše zjihlé a vyprahlé duše, sápající se nenasytně po těch neurvalých, drtivých melodiích ,působících jako dobře padnoucí rána násadou od krumpáče přímo do žeber, spojených s oním hlasem kazatelovým. ..více

[recenze]

[01.06.2007]

[Madman-Forever]

[12 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

Ozzy OSBOURNE - Blizzard Of Ozz

Ten příběh je starý jako heavy metal sám… Když se řekne jméno OZZY OSBOURNE (napsané velkým písmem to vypadá líp…), jako kdyby na vás dýchla nejen historie celého žánru, ale mrazení v zátylku prozradí, že máte co do činění se skutečnou ikonou stylu. S prvním a možná zároveň i posledním Mohykánem. Přestože permanentně už skoro třicet let mluví o tom, že už je starý a že půjde do důchodu, vypadá to, že i na prahu sedmdesátky nelze tyto výroky brát vážně. ..více

[recenze]

[26.07.2018]

[Jan Skala]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]

Ozzy OSBOURNE - Diary Of A Madman

Deska „Blizzard Of Ozz“ znamenala pro Ozzyho Osbournea obrovský triumf. Ještě před dvěma lety byl zpěvák naprosto odepsaný jako beznadějný feťák a alkoholik a najednou stál opět na vrcholu slávy. Nepotřeboval k tomu Tonyho Iommiho ani Geezera Butlera. Vystačil si sám, Tedy jen se svou kapelou a především se svou manažerkou Sharon Arden, se kterou si byl čím dál bližší. Singly „Crazy Train“ a „Mr. Crowley“ se stávaly čím dál hranější a ..více

[recenze]

[02.08.2018]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]