JOHANSSON & SPECKMANN - The Germs Of Circumstance

Je libo prastarý death metal toho nejklasičtějšího zámořského střihu? Jeho fanoušci už jistě zbystřili, protože název Johansson & Speckmann hovoří za vše. Hlavně jméno Paula Speckmanna vyvolává až historické asociace, vždyť tenhle zpěvák a basista v osmdesátých letech v chicagském undergroundu zakládal jednu z prvních deathmetalových kapel světa, kultovní Master. S těmi se během let přesunul do České republiky, kde nastoupil do další kultovní kapely,..více

[recenze]

[04.11.2020]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

Joey TEMPEST - Joey Tempest

Jak se blížil rok 2000, nitky se začínaly sbíhat. Europe podle legendy dostali takový balík peněz, že nešlo odolat společnému vystoupení, kde samozřejmě museli nutně přehrát "The Final Countdown", jen chvíli předtím, než lidstvo vstoupilo do nového letopočtu. I když Joey Tempest říkal, že ke comebacku kapela směřovala už od roku 1998, kdy se sešel v Micem Michaelim a Ianem Haughlandem, čas nakonec nedozrál ani v roce 2000. Na to, aby naskočil do rozjíždějícího se vlaku Europe, byl Tempest tehdy hudebně jinde, ..více

[recenze]

[02.01.2020]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

Joey TEMPEST - Azalea Place

Album "A Place To Call Home" bylo jen začátkem cesty Joeyho Tempesta o vymanění se ze zvuku a stínu Europe. Cesty, která sice neměla dlouhého trvání, ale působila obrovsky vzrušujícím dojmem a nabídla tolik skvělé hudby, že i kdyby Tempest nikdy nic s Europe nenatočil, musel by být nutně uznáván jako velký umělec a skladatel. "A Place To Call Home" naznačilo, kam až by mohl dojít a jak moc daleko je za sebou ochoten nechat mateřskou kapelu, aby světu dokázal, ..více

[recenze]

[26.12.2019]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 10/10]

Joey TEMPEST - A Place To Call Home

"Chtěl jsem udělat desku, která bude pokud možno co nejdál od Europe", řekl v polovině devadesátých let zpěvák Joey Tempest, když světu servíroval svou sólovou prvotinu "A Place To Call Home". Rocková scéna (tak jak ji prezentovali Europe) byla v té době v troskách a Tempest si toho byl moc dobře vědom. Pro fanoušky, kteří otočili na začátku devadesátých let kormidlem do deštivého Seattlu, představoval on to pozlátko, tu nejbujnější trvalou a popmetalový kýč "The Final Countdown", ať už je to skladba sebekvalitnější. ..více

[recenze]

[19.12.2019]

[Jan Skala]

[11 komentářů ]

[hodnocení: 9,5/10]

JOEY RAMONE - ...Ya Know?

V polovině dubna uplynulo jedenáct let od doby, co naposledy vydechl zpěvák zakladatelů punku Joey Ramone. Se svou kapelou, která v polovině sedmdesátých let definovala slovo punk rock, zanechal po sobě čtrnáct studiových alb. Přestože ani jedno z nich nedosáhlo opravdového komerčního úspěchu, jak by se na takové věrozvěsty, jako Ramones opravdu byli, hodilo, všechny požívají status kultovních nahrávek z jejichž prvního tónů posluchač okamžitě pozná, o jakou kapelu se jedná...více

[recenze]

[24.06.2012]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

JOEL HOEKSTRA´S 13 - Dying To Live

Možná, že kdyby si Joela Hoekstru loni nevybral jako náhradu za Douga Aldriche do Whitesnake sám David Coverdale, tuhle desku bychom neposlouchali. Přece jen se snadněji získává smlouva jako člen slovutných Whitesnake, než jako pouhý kytarista Night Ranger, kteří už o komerční slávě mohou mluvit jen v minulém čase nebo jako jeden z tisíců členů obřího spektáklu Trans-Siberian Orchestra. Jenže Hoekstra je natolik dobrý muzikant,..více

[recenze]

[10.11.2015]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

JOEL HOEKSTRA`S 13 - Running Games

Současná situace u legendárních Whitesnake vypadá všelijak. Je to už několik měsíců, co zpěvák David Coverdale, léta sužovaný problémy s hlasivkami, naznačil, že uvažuje o odchodu do důchodu a v posledních dnech uvedl kytarista Joel Hoekstra, který je členem Coverdalovy party od roku 2014, že by se možná Coverdale chtěl k tvorbě vrátit, ale konkrétní plány neexistují. Nezdá se však, že by tento stav věcí Hoekstrovi nějak zásadně vadil, protože právě do světa vypouští druhé album..více

[recenze]

[07.03.2021]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

JOEL HOEKSTRA`S 13 - Crash Of Life

Kytarista Joel Hoekstra žije v poslední době v mírné nejistotě. Když před pár lety nastupoval k Whitesnake, sliboval si od toho přidružení se k legendě historického významu, ač mohl vědět, že frontman David Coverdale je člověk přelétavý a místem v kapele si není nikdo jistý. Kvůli angažmá ve Whitesnake Hoekstra opustil i domovské Night Ranger, aby po Coverdaleově boku natočil dvě alba, trochu zbytečnou sbírku starých hitů Deep Purple „The Purple Album“ a velmi dobrou novinku „Flesh And Blood“. ..více

[recenze]

[15.08.2023]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

Joe SATRIANI – The Elephants Of Mars

V oblasti instrumentálního kytarového rocku je dlouhá léta jasnou jedničkou Joe Satriani. To je vcelku neoddiskutovatelný fakt a ať se to někomu líbí, nebo ne. V odvětví, ve kterém není zas až takový konkurenční nával, je každá z jeho nových desek opojně vonícím koktejlem, namíchaným z různorodých stylů, odvětví i žánrů. Má vzácnou tendenci rychle se neoposlouchat a navíc posouvat hranice hledání a touhy po něčem novém a neznámém. Sázka na jistotu je s jeho jménem spjata hned ve dvou rovinách. ..více

[recenze]

[04.05.2022]

[Michal]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 10/10]

Joe SATRIANI - What Happens Next

Ta zpráva, vypuštěná někdy koncem loňského léta, že Joe Satriani dělá na nové desce a k ruce mu jsou basista Glenn Hughes a bubeník z Red Hot Chili Peppers Chad Smith, způsobila v rockových kruzích velké pozdvižení. Jistě, Satriani nikdy na svých deskách nepracoval s nějakými šumaři a každý ze zúčastněných byl muzikantem par excellence, ovšem přece jen jména Hughese a Smithe mají velkou sílu a jejich um je prověřen už dlouhými léty. ..více

[recenze]

[13.02.2018]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 9,5/10]

JOE SATRIANI - Shockwave Supernova

Je až s podivem, že dosud se na těchto stránkách nevěnovala takovému umělci, jakým je Joe Satriani, ani řádka. Proto je třeba tento rest odčinit s vydáním jeho už patnáctého řadového alba „Shockwave Supernova“. Satrianiho životní příběh není plný kontroverzí, různých zvratů a historek, které by plnily stránky bulvárních časopisů, jeho kariéra byla vždycky o píli a výdrži a proto i dnes,..více

[recenze]

[07.08.2015]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]

Joe SATRIANI - Shapeshifting

Po předloňském skvělém albu „What Happens Next“ se od Joe Satrianiho očekávalo mnohé. Deska z roku 2018 se totiž stala jakýmsi novodobým milníkem Satrianiho kariéry a to nejen proto, že na ní účinkovala hvězdná rytmika Glenn Hughes (baskytara) a Chad Smith (bicí). Přestože staromilec bude stále argumentovat alby „Surfing With The Alien“, „Flying In A Blue Dream“, „The Extremist“ nebo „Time Machine“, které udělaly ze Satrianiho kytarovou těžkou váhu, i ten největší škarohlíd musel uznat, ..více

[recenze]

[03.06.2020]

[Jan Skala]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

Joe PERRY - Sweetzerland Manifesto MKII

Joe Perry je z těch muzikantů, který si může dělat, co chce, a vždycky má jistotu, že zvedne vlnu pozornosti. Za padesátiletou kariéru se stal obrovskou legendou, ať už pro to, co dokázal s Aerosmith v sedmdesátých letech, i pro to, že přežil obří nálože drog, které druhého z Toxic Twins, tedy zpěváka Stevena Tylera, skoro dostaly do blázince, a také proto, že na konci osmdesátých nastartoval tak slavný a velký comeback, jemuž se může rovnat jen podobně časovaný návrat Meata Loafa. V minulém století Perry zažil ..více

[recenze]

[10.06.2023]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

Joe PERRY - Sweetzerland Manifesto

Přestože Aerosmith jsou, zdá se, na sklonku kariéry a už žádnou novou desku asi nenatočí, jejich kytarista Joe Perry se na důchod nechystá ještě ani náhodou. A co na tom, že opět po letech ztratil společnou řeč se svým toxic twin Stevenem Tylerem a jejich vztah je dnes už čistě jen pracovní. Perry má dnes nového parťáka, se kterým stojí věrně po boku Alice Coopera v superskupině Hollywood Vampires..více

[recenze]

[12.03.2018]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

JOE PERRY - Have Guitar Will Travel

Tak tahle by zněli Aerosmith, kdybych poroučel já. To je asi hlavní motto nové sólové desky druhé poloviny Toxic Twins (tu první v současné době opravdu spíše zajímají toxické látky než hudba). A podle toho album „Have Guitar Will Travel“ také zní. Samozřejmě se jedná o rock, který se opírá o tradice amerického rhythm n´blues, funky a místy i country. Zaslechnete také názvuky psychedelie. Vše je ale podřízeno Perryho hravé kytaře..více

[recenze]

[30.12.2009]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]

Joe Lynn TURNER - Belly Of The Beast

Přestože Joe Lynn Turner udělal mnoho mravenčí práce pro slávu rockové hudby, je možné jej považovat za ne zcela doceněného zpěváka. Celý život měl docela smůlu, když vstoupil do světové hardrockové extraligy jako člen Rainbow, měla kapela nejlepší čas za sebou. Americkým hard rockem načichlá alba se nevyrovnala klasickým kouskům z dob, kdy v kapele zpíval Ronnie James Dio, a když Turner nahradil Iana Gillana v Deep Purple, dalo se mluvit o kroku zcela nešťastném. Slušné jméno si udělal po boku Yngwieho Malmsteena,..více

[recenze]

[29.11.2022]

[Jan Skala]

[11 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]

JOE ELLIOTT´S DOWN N´OUTZ - My ReGeneration

Mám rád Def Leppard. Velice rád si poslechnu i The Quireboys. Uznávám Iana Huntera a jeho Mott The Hoople, protože jejich hudba byla na přelomu šedesátých a sedmdesátých let vcelku revoluční. Co ale nemám rád a co mě, kurva, pořádně sere, jsou alba, kde různí interpreti přehrávají staré skladby a jen si přihřívají polívčičku na cizí slávě. I když vokalistu Leppards Joea Elliotta člověk snad (s jeho miliony na kontě) nemůže podezírat z vypočítavosti a vidiny snadného výdělku (i když kdo ví..více

[recenze]

[29.07.2010]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]