AEXYLIUM - Myth Of Mankind

Když v roce 2014 Matteo Morisi a Roberto Cuoghi zakládali Aexylium, stěžejní myšlenka byla dát dohromady rockovou kapelu, jež by do své hudby absorbovala keltské vlivy. Dnes už ani jeden z nich není součástí party, ale odkaz zakladatelské dvojice v hodně syrové podobě Aexylium nesou dál. Jejich folk metal s keltštinou koketuje v natolik drsné podobě, že ani hojně využívané housle a flétna do hudby většinou nedodávají nějak přecitlivělou romantiku, kapela to bere zostra, bojovně a důrazně od podlahy. ..více

[recenze]

[22.08.2025]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

X-WILD - Monster Effect

Pokud po vydání eponymního debutového alba renagátů X-Wild mohl být jejich bývalý principál Rolf Kasparek naprosto v klidu (přímý souboj desek „Black Hand Inn“ a „X-Wild“ vyzněl poměrně jasně pro Running Wild“), i o rok později měl v klání alb „“Masquerade“ – „Monster Efect“ stále navrch Rock´n´Rolf, ale bylo to hlavně proto, že se mu v hodně silné formě zadařilo. X-Wild byli však zjevně také při chuti, a i když termín vydání desky v roce následujícím po prvotině stihli jen o pouhých pár dnů (album vyšlo těsně po Vánocích), ..více

[recenze]

[21.08.2025]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 8,5/10]

KINGDOM COME - Bad Image

Naděje zbytku fanoušků, kteří Lennymu Wolfovi zbyli, když nahrávací společnosti rozehrály šachovou partii, jejímž nechtěným vítězem byla seattleská Nirvana, že by se mohla dát znovu dohromady stará sestava Kingdom Come, pohasly už při poslechu alba „Hands Of Time“. Obsahovalo trochu jiný materiál, než klasické první dvě desky, pro jeho tvorbu se Wolf částečně vrátil do domovské Evropy a jeho část tvořil v Nizozemsku. Sídlo Kingdom Come ..více

[recenze]

[21.08.2025]

[Jan Skala]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]

HONEYMOON SUITE - Wake Me Up When The Sun Goes Down

I přesto, že se Honeymoon Siute skutečného vrcholu nepodařilo dosáhnout, jsou kapelou, která o sobě může tvrdit, že v jistých kruzích má status legendy. Alespoň v domovské Kanadě, kde jejich první dvě alba zarezonovala v osmdesátých letech velkou silou a kde jsou hity „New Girl Now“, „Burning In Love“, „Feel It Again“ či „Other Side Of Midnight“ dodnes citovanými klasikami tehdejšího melodického rocku. I přes částečný úspěch ve Spojených státech a přesto, že jejich hudba hrála ve filmu Smrtonosná zbraň či v seriálu Miami Vice, ..více

[recenze]

[20.08.2025]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

REABILITATOR - Fucking Thrasher

Jak vidno na první pohled, Ukrajinci Reabilitator pořádně tlačí na pilu. Jako by nestačilo, že jejich logo i cover motiv nové desky na sto honů zavánějí stylovým old schoolem, zvolila parta kolem aktivního maníka s přezdívkou Prasolov extrémně doslovný titul "Fucking Thrasher". Pokud by mi bylo nějakých dvacet let, asi bych byl z podobného názvosloví víc na větvi, na druhou stranu ani teď nemám problém stylizovat se do role fanouška, pro kterého je thrash metal čistokrevný zákon. K tomu mi ale tvorba Ukrajinců zase tolik pádných důvodů nedává.....více

[recenze]

[19.08.2025]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 6/10]

SURVIVOR - Reach

Začátek devadesátých let cupoval zbytky AOR scény na kusy a dokonával dílo zkázy, které začal už vzpurný street rock na konci osmdesátých let, protože Survivor nebo Journey byly kapelami, do nichž se s chutí strefovali Guns N`Roses, Mötley Crüe, Skid Row a jim podobní, kteří si rádi dělali šoufky z nakadeřené hudby i usedlé image. Na kariéře Survivor se to podepsalo a poté, co deska „Too Hot To Sleep“ propadla, nastal konec. Ten na chvíli vrazil klín mezi bývalé spoluhráče, ..více

[recenze]

[18.08.2025]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]

NEOPERA - Eternal Source

Pro zbytek světa asi nebude název kapely mít tak alarmující podtón, ale vezmete-li pojem Neopera a začnete si s ním v češtině pohrávat, napadne vás možná neo-opera, ale může vám z toho vylézt i ne opera! A tak pro úspěšnou cestu do světa německé symfonické party může hrát roli zásadní otázka - kolikrát v životě jste cíleně vyrazili na operu? Neopera není zdaleka první partou, která v metalu využila operní prvky, nicméně hamburské septeto na tom plně založilo svoji podstatu v duchu tvrzení „…naše skladby jsou důkazem..více

[recenze]

[17.08.2025]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]

TERRA ATLANTICA - Oceans

"Hudba německé kapely občas velmi silně evokuje známější interprety, zároveň je ale schopna tuto vykutálenost podepřít takovou porcí vášně a dobrého maskovacího talentu, že jí to musím chtě nechtě odpustit." V duchu věty pocházející z hodnocení předešlé řadovky Terry Atlanticy se nesly i recenze na zbývající studiovky kapely. Při popisu čtvrtého zápisu s titulem "Oceans" již ale podobnou velkorysost nenacházím. Němci tentokrát jedou na poloviční mód, a tak jsou dříve snadno snesitelné slabiny najednou daleko zřetelnější..více

[recenze]

[16.08.2025]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

LIV SIN - Close Your Eyes

Tlačí na pilu, tlačí na pilu a tlačí na pilu. Ne, že by v dobách, kdy ještě pěla v Sister Sin, byla zpěvačka Liv Jagrell nějaké klidné a nenápadné stvoření, už tehdy bylo jasné, že je plná energie a v krku má zatraceně ostře nabroušenou pilu, ale od chvíle, kdy rozběhla spolek Liv Sin, přidává s každým albem na důrazu. Na dva roky starém albu „KaliYuga“ se jí podařilo dojít do rovnovážného bodu a poměr mezi dobře propletenými útočností a melodičností byl v podstatě dokonalý. ..více

[recenze]

[15.08.2025]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

X-WILD - So What!

Je to paradoxní, ale ačkoliv se Jens Becker, Axel Morgan a Stefan Schwarzmann společně takto trojici při nahrávání alba v řadách Running Wild ve studiu nikdy nepotkali, krátce poté, co bárku kapitána Rolfa opustili (Becker v roce 1992, Morgan a Schwarzmann o rok později), zjevně je to k sobě táhlo natolik, že jim nebylo proti srsti lehce zaparazitovat na velmi pozitivní auře Running Wild, takže založili kapelu, jejímž názvem se ke svému příživnictví hrdě přihlásili (koneckonců, bavíme se o pirátech, takže nějaké rabování cizích truhlic není až tak zvrhlé). ..více

[recenze]

[14.08.2025]

[Savapip]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

KINGDOM COME - Hands Of Time

Srpen 1989 byl pro Kingdom Come, neboť se Lennymu Wolfovi podařilo zachránit smlouvu s vydavatelskou firmou Polydor i název kapely, který logicky připadl jemu poté, co se v nepříliš dobré atmosféře rozešel se spoluhráči. Ti se rozprchli po různých projektech, kytarista Danny Stag se objevil v sestavě formace Royal Jelly, Rick Steier a bubeník James Kottak se stali posléze členy hvězdné formace Warrant, s níž však zamířili mnohem alternativnějším směrem,íž však zamířili mnohem alternativnějším směrem, ..více

[recenze]

[14.08.2025]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]

ALICE COOPER - The Revenge Of Alice Cooper

Trvalo to jedenapadesát let, než se vrátila skoro celá někdejší sestava kapely Alice Cooper a její návrat lze brát trochu jako symboliku, že se Vincent Furnier, alias Alice Cooper, na konci kariéry vrací v čase kekořenům, a také trochu jako nostalgii, která je starcům, kteří se před více než půl stoletím do krve rozhádali, vlastní. Není u toho už kytarista Glen Buxton, který už v roce 1997 dojel na letitou alkoholovou a drogovou závislost, zkombinovanou s těžkým zápalem plic,..více

[recenze]

[13.08.2025]

[Jan Skala]

[8 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

PRIMAL FEAR - Domination

Co všechno dokáže způsobit jedna žena v druhdy striktně mužské sestavě? Jaký zvrat je schopna vyvolat, a může to vůbec vést k něčemu dobrému? I tak bychom mohli začít recenzi nové řadovky Primal Fear, kteří loni do sestavy přizvali italskou kytaristku Thalii Bellazeccu a začaly se dít věci. Kapela najednou hraje jako zamlada, doslova jako vyměněná. Abychom byli fér, musíme zmínit i nového bicmena Andrého Hilgerse, a zároveň kalkulovat s myšlenkou, že za vzestupem formy stojí také další okolnosti. ..více

[recenze]

[12.08.2025]

[Petr Štěpnička]

[8 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

SURVIVOR - Too Hot To Sleep

Nejenže Survivor po turné k desce „When Seconds Count“ vyhodili basistu Stephana Ellise a odešel bubeník Marc Droubay, do pozadí se začal stahovat i klávesista a jeden ze dvou hlavních autorů Jim Peterik. Nejenže na „Whe Seconds Count“ už prakticky nehrál a jeho práci nahradili studioví hráči, vázla i jeho komunikace s ostatními členy kapely. Zdálo se, že se Survivor začínají potápět, kapela ani nehledala stálé členy, s nimiž by natočila další desku, pro její potřeby sáhla pouze po studiových hudebnících. Ve studiu tak..více

[recenze]

[11.08.2025]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]

ENUFF Z`NUFF - Xtra Cherries

Nakonec jsou to Enuff Z`Nuff, kteří jsou z někdejšího glam metalového ranku nejpilnější kapelou, ač nejsou typickými představiteli stylu. Kapela, ve které z původních členů už působí pouze frontman Chip Z`Nuff vydává osmnácté album, a to je vzhledem ke skutečnosti, jaké personální patálie, problémy s drogami či odliv popularity musela zažít, docela s podivem. Je pochopitelné, že tahle parta, v níž v současnosti působí i bubeník legendárních Cheap Trick Daxx Nielsen, ..více

[recenze]

[10.08.2025]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]

IKARA - Post Lucem

Možná jen koukám ze špatného úhlu, ale přijde mi dost překvapivé, jak skromně a nenápadně vystrkuje růžky pražská kapela Ikara. V původně studiovém projektu, který se zrodil před třemi lety a v jehož řadách narazíte na nepřeslechnutelnou Žántí (Matahari, Rock Opera), Jaroslava Brouzdu, Jaroslava Brzobohatého (oba Morbid Silence) a Romana Haaseho (Aleš Brichta Projekt, Hydrarrgyrum, ex-Motorband), je už jen z personálního hlediska zajímavá jistota. ..více

[recenze]

[09.08.2025]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]