SODOM - „In War And Pieces“
Thrash metalový boom, který znamenal druhé znovuzrození tohoto žánru, pomalu ale jistě doznívá. Letošní rok už zdaleka nepřinesl tolik zajímavých nahrávek a bylo hodně znát, že se většina uskupení pouze snažila svézt na dozvuku thrashové popularity, ale uměle vyhoněná vášeň tuto jízdu poznamenala patlaninovými a často neposlouchatelnými výtvory. To němečtí skoro důchodci SODOM se nikomu podbízet nemusí, svoji slávu si vydobili už před 20 lety a pevné fandovské jádro je na této dlouhé cestě po celou dobu oddaně doprovází. Je to mimo jiné i proto, že Angelripperovci thrashové odnoži nikdy významně nezahnuli, přičemž tato věrnost samozřejmě nemohla zůstat bez odezvy.
Na druhou stranu sebou taková „strategie“ přináší různé vedlejší účinky, mezi těmi hlavními bude určitě větší či menší utopení ve stereotypních postupech a s tím související jakostní výkyvy. Slabší alba („Masquerade In Blood“) střídaly desky vynikajicí („Code Red“ plus všechny klasiky) a naopak. Jak si na této houpačce stojí novinka?
Je někde mezi. Sodomáci už nechtějí nikomu údivem ustřelit límec, stačí jim odehrát to svoje a tím dokázat, že na to pořád ještě mají. Nové album zaujme sekanými riffy, které dokazují, že se jedná sice o rutinu, ale zahranou s životapudnou vášní. Neobvykle často tentokrát překvapí power metalové vyhrávky a melodie („Storm Raging Up“, „God Bless You“...). Celkově silnější momenty střídají slabší a obsah alba tak vlastně kopíruje diskografické putování více než desítky nahrávek. Zázrak to není, průser už ale vůbec ne a v letošním, nijak výrazném ročníku, patří novinka „In War And Pieces“ určitě k tomu nejlepšímu.
7/10
SUICIDAL ANGELS - „Dead Again“
Tahle řecká kapela se nechává SODOMem velmi inspirovat a v podstatě navazuje na tradici osmdesátkových desek německé kapely. O SUICIDAL ANGELS jsme už psali v rámci jejich předešlého alba „Sanctify The Darkness“, které bůhvíjakým zázrakem rozhodně nebylo. Pouhý rok poté vyšlá novinka ovšem nutí tento skoro apatický názor notně poupravit. Masakrózní náhul prýštící z desky „Dead Again“ nás brutálním švihem posadí na prdel a v tomto úžase donutí setrvat (téměř) až do posledního tónu. Řekové svůj technický thrash/death (poměr zhruba 80/20) rozvibrovali enormním množstvím nespoutaně nasrané energie, která vás strhne sebou, i kdybyste byli přivázáni k židli námořnickým uzlem. Přesně takhle si představuji old school thrash, kterému moderní dynamiku a předložku neo dodává jako panna neposkvrněný zvuk. Jedinou výtkou je postupné splývání obsahu, které se při takto valivé rytmice musí dříve či později dostavit. Sjet tuhle nahrávku najednou je trochu silný oříšek, ovšem její postupná aplikace má naopak velmi dobíjející efekt.
8,5/10
KORZUS - „Discipline Of Hate“
V rámci subžánru thrashcore mě minulý rok uchvátili Američané MUNICIPAL WASTE, letos to jsou brazilští veteráni KORZUS, ačkoli účinek jejich aktuální desky „Discipline Of Hate“ přece jenom na „Massive Aggressive“ nějaký ten jakostní level (přesněji jeden a půl bodu) ztrácí. Přesto je to rozkošnický zážitek a prasopaly jako „2012“, „My Enemy“. „Slavery“ nebo „Hell“ strhávají s betonovou platností. Opět se povedl zvuk, což zejména u brazilských thrashových part nebývá ani zdaleka pravidlo.
7,5/10
Na úplný závěr a pro jakousi férovou úplnost dodávám, že všechny uvedené počiny stojí za velmi silné doporučení a patří mezi to nejlepší, co v žánru letos vzniklo, absolutním vítězem pro rok 2010 pro mě ovšem zcela jistě zůstanou DEATH ANGEL se svoji deskou "Relentless Retribution".
|
