O DIRTY GAME poslední dobou slyším jen samé superlativy. Progresivní metal není u nás příliš probádaný styl, proto je vítaný každý odvážlivec, který se pustí na poměrně tenký led. O to více, když příbuzný heavy metal v českých rukou skřípe jak nepromazaný stroj. Na debut „Flame Of Loneliness“ jsem byl tedy patřičně zvědavý.
Dost profi vyhlížející kapela, Studio Kreyson... Čekal jsem vážně velmi slušnou práci, ale bohužel, potenciál by byl, ale ještě chybí to hlavní – vydatné nápady. První, co mě výrazně zklamalo, je naprosto neškodný a nevýrazný zvuk. Láďa Křížek se při masteringu příliš nevyznamenal. Snad jen doufat, že podobným směrem nepůjde ani jeho KREYSON. Místo pořádných drápů dravé šelmy vás pohladí koťátko. Je pravda, že progresivita není o agresivitě, ale i tak by neuškodilo občas posluchače pořádně protáhnout. Takhle hrozí jedno velké zívnutí. Zcela evidentní je to hned při úvodní „Empty Vision“, kdy čekáte tah na branku a kapela přitom hraje ve své obraně.
Bohužel, výrazné nejsou ani samotné skladby. Uznáte, že kapela zcela evidentně umí na své nástroje šáhnout, ale víc věcí už vás mile nepřekvapí. Sem tam se objeví nějaký pěkný moment, ale to na utáhnutí celé desky nestačí. Pro srovnání jsem si za sebou pustil DIRTY GAME, FATES WARNING a pro zpestření CONTROL DENIED, našinci bohužel zněli jako hodně chudý bratříček.
Co mi na desce chybí? Třeba nějaké pořádné kytarové sólo, které by si člověk zapamatoval. Co takhle i nějaký ploužák? Nevím, přijde mi to všechno v jednom tempu. Zmínil bych snad jen poměrně slušnou koncertní pecku „Here I Am“. Nerozumějte mi špatně, DIRTY GAME jsou na naše poměry třída. Výborný muzikanti, slušný zpěvák (což už u nás znamená krok do přední ligy), dobře nastartovaná kariéra... „Flame Of Loneliness“ beru jako první nesmělý krůček. Věřím, že z kapely v budoucnu vypadnou daleko silnější věci. Takhle zatím jen průměr. Bojím se pánové, že tímhle byste ty DREAM THEATER příliš neohromili.
|
