HALFORD - IV: Made Of Metal
Metalový bůh je zpátky. Zaplaťpánbůh. Po neuvěřitelně infantilním loňském album „Winter Songs“ je zpěvák Judas Priest zpátky s pořádně nadupanou metalovou deskou. Už jsem nečekal, že by se vzepjal k pořádnému výkonu. Ani poslední dvě desky jeho mateřské kapely mě bůhvíjak za srdce nechytly a korunu všemu nasadilo zmíněné „Winter Songs“. Jenže s „Made Of Metal“ je všechno jinak. Nejprve mě sice trochu vyděsil název, který zaváněl Manowarem (ruku na srdce, kdo má v metalové hudbě nejklišovitější texty – Manowar a Judas Priest), ale od první skladby „Undisputed“ se jede ve velkém stylu.
S „Made Of Metal“ se Halford vrací do osmdesátých let. Jeho tvorba dnes není tak progresivní jako v dobách Fight, ani tak elektronicky odlidštěná jako v případě 2wo a ani tak tvrdá, jako když se představil s deskami „Resurrection“ a „Crucible“. Jeho dnešní výraz recykluje to, co bylo již dávno vyřčeno. „Made Of Metal“ ale nevykrádá sama sebe, je spíše shrnutím oslňující kariéry Roba Halforda. Bere si z každého období to nejlepší.
Úvodní „Undisputed“ se vrací k ostřejším věcem z počátku osmdesátých let, kdy se Judas Priest dostali na vrchol s deskou „British Steel“, následující „Fire And Ice“ by zase klidně mohla být mladším bratříčkem „Freewheel Burnin'“. Úvod titulní „Made Of Metal“ nejprve připomene elektronický projekt 2wo, ale vzápětí exploduje v mohutnou metalovou jízdu se stadiónovým refrénem, který mi lehce evokuje skladbu „Queen Obscene/69 Shots“ od Crashdïet. „Speed Of Sound“ se vrací opět do osmdesátých let, konkrétně k desce „Turbo“. „Thunder And Lightning“ se dívá až do sedmdesátých let, kdy vlastně Halford spolu s Judas Priest teprve svůj ksicht hledal.
A závěrečná dvoukopáková bitva „The Mower“ odkazuje na přelomovou desku „Painkiller“. Svou tvrdostí, tempem a Halfordovým ječákem (i když konkrétně na začátku téhle skladby zní spíše jako Udo Dirkschneider).
Je tu ale i pár překvapení. Například „Till The Day I Die“ zaujme slide kytarou, která posluchače provází celou skladbou a svým feelingem trochu připomene kapely jako Cinderella. Je tu také „We Own The Night“, což je popmetalová skladba určená ke stadionové prezentaci a ve které vás zaskočí vkusně zaranžované klávesy. Máme tu i „I Know We Stand A Chance“ jejíž metalovou čistotu naruší goticky znějící klávesy, což skladbu hází spíše do hájemství kapel typu Paradise Lost. A pak tu je – bohužel - „Twenty Fove Years“, což je jediná balada desky. Ovšem rozplizlá na sedmiminutové ploše s dotěrným refrénem, který má v sobě všechny neduhy rockových balad. S klidným svědomím můžu říct, že „Twenty Five Years“ je jediná skladba desky, která se opravdu nepovedla.
Jinak všechno šlape jako hodinky, člověk jen žasne, co ten chlap ve svých skoro šedesáti letech zazpívá. Možná i proto „Made Of Metal“ řadím k takovým klenotům jako „Screaming For Vengeance“ a „Defenders Of The Faith“. První místo „Painkillera“ zůstalo samozřejmě nepokořeno, ale „Made Of Metal“ je nejlepší deska Judas Priest za posledních dvacet. A je jedno, že na ní nehraje Downing, Tipton, Hill ani Travis.
★ 9/10
Seznam skladeb:
1. Undisputed
2. Fire And Ice
3. Made Of Metal
4. Speed Of Sound
5. Like There's No Tomorrow
6. Till The Day I Die
7. We Own The Night
8. Heartless
9. Hell Razor
10. Thunder And Lightning
11. Twenty Five Years
12. Matador
13. I Know We Stand A Chance
14. The Mower
Sestava:
Rob Halford - zpěv
Roy Z. - kytara
"Metal" Mike Chlasciak - kytara
Mike Davis - baskytara
Bobby Jarzombek - bicí
Rok vydání: 2010
Žánr: heavy metal
Label: Metal God Entertainment
Země: Velká Británie/USA
Diskografie:
2000 - Resurrection
2002 - Crucible
2009 - III: Winter Songs
2010 – IV: Made Of Metal
Související články:
HALFORD - III: Winter Songs
Přečteno: 5674x
Komentáře
Není to špatné, v pohodě poslechovka, ale na Ressurection (chybí recka), což je s přehledem Robovo nejlepší album, se to fakt nechytá. Dal bych tak 7.
Fajná deska, sice prvotina byla nadupanější, ale jo, beru ;-) Co máte sakra proti Angels? :DDDDD Mně osobně se líbí. Dokonce i na skladbu Lochnes sem si zvykl, nakonec se pod tu kůži dostane :DDDDD
LS: Poznámku jsem nepochopil, nevím, jestli ji mám brát jako kritiku či pochvalu.)
se Jidášskému bohovi moc povedlo. Solidně udělané, na to, že Rob už má taky svoje ročky, paráda. 8,5/10
Vidíš, mně Lochness baví zase nejvíce... :-)
Ucházející song.A kurva Tassadore.Přece jen jsem se tady něčemu přiučil.A obohatil jsem si svůj rejstřík.Alespoň že tak.
Hellrider určitě. Ještě Deal With The Devil a možná i Judas Rising. Zase naprosto hrozný jsou Angel, Lochness a Revolution.
Angel je příšerná deska, jediný ucházející song je Hellrider(:
A mě hrozně nebaví, kdyý slyším třeba Lochness, tak si říkám jsk tohle Judas mohli nahrát. Než Angel mám radši Jugulator i Demolition.
Angel je výborná deska...
Jasně, že umí, i když krása Angel Of Retribution, Nostradama a hlavně Winter Songs mi asi navždy zůstane utajena.
Halford zase naservíroval metal ako sa patrí.Darmo,kto umí ten umí.
Super deska,mohla mit trosku vice tvrdsich pisni ale zmena je zivot:-) nejvic se mi asi libi Hell Razor-Robovi vokaly jsou v tehle pisni presne to,co mam na nem nejradeji:-)
Halford je samozrejme naj v Judas Priest a ja patrim k tym ludom co povazuju Nostradamus za jednu z naj dosiek JP, ale najlepsie solovky RH vysli este pod nazvom Fight. No tato je z tych pod oznacenim Halford pre mna jednoznacne naj.
Deska neni horsi nez Winter Songs. To by asi ani neslo. Mozna bych vypichnul skladbu "Matador" - ta je tak blba, az je srandovni. Ovsem cover, to je vazne sila. Kolik idiotu se na nem asi podilelo nez dali dokupy takovou hruzu?
ale tohle je album, který radši nemělo vyjít. Veškerý dobrý mínění, co jsem doteď o Halfordovi měl je pryč. Sorry, ale tohle nejde.....
Je to rozhodně lepší než "Resurrection" a skladba "Fire And Ice" je hit jako prase!!!
Zrovna jsem si říkal, že mně tady chybí recenze na toto. Poté co jsem měl tu smůlu a slyšel Winter songs jsem měl problém se k poslechu Made of Metal vůbec odhodlat. Teď je mně jasný, že by to byla chyba. Já jsem sice Judast Priest nikdy neposlouchal, ale teď si nemůžu pomoct - tohle jsou solidní melodie, který se vtírají pod kůži, přesně jak mám rád, dobře se to poslouchá. Po několika málo posleších mám dojem, že deska má po dronějším zaváhání někde okolo poloviny směrem ke konci spíše vzestupnou tendenci, a to je z mého pohledu vždycky plus, protože obvykle to bývá obráceně.
To Stray:A Ty sis tu desku koupil nebo ji ukradl tim,zes ji stahnul z netu?A sam jsi sice samozrejme hoden toho hodnotit stylem-vesnice a sam budes zrejme typan,ktery ma slamu i v trenkach...spise komplex osobni ubohosti,ze...
Stray: Takový pojmenování mám pro úplně jiný desky
Tohle jsem měl možnost slyšet dvakrát a hned u první skladby jsem z toho měl dobrý pocit. Jen ten zvuk je nějak uhlazenější a Halford je ve výškách vzhledem ke svému věku ostražitý - což se dá pochopit. V každém případě celkem dobré pestré album, stojí přinejmenším za zkoušku. Pro ortodoxní hevíkáře nutnost.
Jednoduše ses pomátl. Tohle album je děsná vesnice.
Výborná deska ala Judas Priest jako za starých let, ale jeho první sólovka "Ressurection" se mi líbí více.