MEGADETH - The System Has Failed

megadeth04 „Usnul jsem na židli a probudil se s kompresí radiálního nervu, s úrazem až neuvěřitelně bizarním. Ještě horší než samotné zranění byla prognóza, že už nikdy nebudu hrát na kytaru. To byl můj konec,“ popsal problémy ze začátku milénia Dave Mustaine. Jeho život stále ovládaly drogy. Dostaly jej na dno, pod rukama se mu rozpadli Megadeth a rozpadalo se mu i manželství. Jeho žena Pamela požádala o rozvod a získala soudní zákaz styku Mustainea s dětmi, což pro něho byl největší trest. Bylo třeba začít věci řešit. Dave se odstěhoval do hotelu, kde začal léčit jak znehybnělou ruku, tak i závislost. Byl na kolenou a prosil. „Cítil jsem se trochu hloupě, ale požádal jsem o pomoc kaplana, co se jmenoval Leroy, který působil v odvykačním centru. Zeptal jsem se ho, jak do svého života přivedu Boha,“ popsal Mustaine svůj přerod, při kterém se ze zfetovaného metalisty stal praktikujícím křesťanem. Zcela změnil svůj pohled na život a podařilo se mu přesvědčit manželku, aby mu dala ještě jednu šanci. Jeho ruka se zlepšila natolik, že znovu dokázal vzít kytaru do ruky. Jenže Megadeth neexistovali a Mustaine ani neměl přílišný zájem dávat kapelu dohromady. Chtěl však hrát…

Sedmnáct měsíců se neobjevil na koncertním pódiu. V dubnu 2003 vystoupil na charitativní akci na podporu rodiny svého někdejšího bedňáka Johna Calleoa. Na této akci se potkal s Davidem Ellefsonem, s nímž nemluvil dlouhé měsíce od chvíle, kdy mu oznámil, že v Megadeth končí. Ledy se nehnuly, přátelství se zdálo být zpřetrháno, ovšem Mustaine v jeho přítomnosti pocítil, jak moc mu chybí tvorba nové hudby. Jenže neměl žádnou kapelu. Rozhodl se, že zkusí štěstí na vlastní pěst. Bez Ellefsona, bez ostatních kumpánů, bez Megadeth. Poohlédl se po vhodných muzikantech a jako prvního oslovil studiového bubeníka Vinnieho Colaiutu, který v minulosti spolupracoval s Frankem Zappou. Dostal se však do křížku s vydavatelskou firmou. Ta mu sólové album schválila, ale předtím Mustaine musel dostát svým závazkům a dodat ještě jedno album Megadeth, které společnosti dlužil. Mustaine se rozhodl, že dá dohromady nejslavnější sestavu kapely. V tom okamžiku padla kosa na kámen. Jestli Nick Menza souhlasil takřka ihned, Marty Friedman byl o poznání střízlivější v úsudku a couvat začal ve chvíli, kdy mu Mustaine oznámil, že se s ním počítá jen jako s nájemným hráčem. Se stejnou nabídkou oslovil i Ellefsona, ovšem sklidil za ni jen bouři nevole, jelikož basista chtěl být pevnou součástí kapely. Vše se zhroutilo jako domeček z karet. Mustaine zůstal sám s takřka natočeným materiálem, jenž měl být sólovkou, ale stal se desátým albem Megadeth.

Ten natáčeli zejména studioví hráči. Po Mustaineově boku se objevil bubeník Colaiuta, countryový basista Jimmie Lee Sloas a jako největší překvapení kytarista Chris Poland, jenž je podepsaný pod alby „Killing Is My Business… And Business Is Good“ a „Peace Sells… But Who's Buying?“. To byl pro staré fanoušky jasný signál, že Megadeth jsou definitivně zpět, ač u nich chyběl Ellefson. V mnohem větší síle, než v jaké opouštěli v roce 2002 scénu. Zcela uzdravený Mustaine ukázal mnohem větší zápal než u vyčpělé „The World Needs A Hero“. Ač byla „The System Has Failed“ plánována jako sólovka, zní zcela jako album Megadeth. Vrací se proti proudu času a z dosavadní éry si vybírá zajímavé momenty, přičemž nejčastěji se zastavuje u „Rust In Peace“. Ozvěny tohoto alba rezonují v nejlepších věcech „Die Dead Enough“ (jakýsi nepsaný manifest desky), „Of Mice And Men“ či „The Scorpion“, a nebylo náhodou, že si je firma vybrala jako hlavní singly.

megadeth group04 Jsou tu skladby, které vykazují ještě větší ambice a výraz Megadeth posouvají směrem ke komerčně nejúspěšnějšímu období, k albům „Countdown To Extinction“ a „Youthanasia“. V nich Mustaine dokonale perlí. V „Back In The Day“ se vybičuje k neslýchanému pěveckému výkonu, nedrží se pouze ve svých typických mezích, ale odvážně se pouští do míst, které by mu učitel zpěvu rozhodně nedoporučoval. Utajeným skvostem desky je skladba „Tears In A Vial“, v níž plně ožívají ozvěny „Youthanasia“ a možná i trochu odstrkávaného alba „Cryptic Writings“, protože Megadeth zní nebývale čerstvě, odhazují svou typickou tvrdost a na křídlech Mustaineových a Polandových kytar stoupají až někam ke vzletnosti hardrockových klasiků. Skladba vytváří krásně kontrastní prostředí a ukazuje, že „The System Has Failed“, ač představovaná principálem jako čistě thrashmetalové dílo, je mnohem pestřejší a zajímavější.

Nepodařilo se s ní sice dosáhnout vrcholu jako v první polovině devadesátých let, ale představuje skvělý start druhé etapy Megadeth. Fanoušci, které experimentální „Risk“ i minulá mnohem tradičněji pojatá „The World Needs A Hero“ rozdělily na dva tábory, byli spokojeni. Dostali silné Megadeth, neotřelé a kompozičně nápadité, přestože neměli k dispozici sestavu, s níž by se mohli ztotožnit. Bylo nemyslitelné, že by Colaiuta a Sloas vyrazili na turné, stejně jako se nepočítalo ani s účastí Chrise Polanda, jenž se stal spíše klubovým a studiovým hráčem, navíc na poli jazz rocku. Když padla vyjednávání s Ellefsonem a Friedmanem, zbyl Mustaineovi jen Nick Menza. Ani s ním neměla věc dlouhého trvání, protože se znovu začalo projevovat jeho nevyzpytatelné a nespolehlivé chování a proto mu jednoho dne Mustaine sdělil, že o jeho služby už nemá zájem. Na scénu přišli bratři Glenn a Shawn Droverovi a basista James MacDonough, kteří Mustaineovi pomohli vykřesat koncertní podobu Megadeth.

Jenže za rohem byl problém, který si říkal David Ellefson. Basista nemohl přenést přes srdce skutečnost, že mu byl nabídnut post nájemného hráče a proto se odmítl podílet na jakýchkoliv aktivitách kolem turné k „The System Has Failed“. Chtěl však víc a Mustaineovi přistála na stole žaloba na osmnáct a půl milionu dolarů, které na něm Ellefson chtěl vysoudit za upření tantiém a nemožnost výdělku. „Když jsem se o Juniorově žalobě dozvěděl, byl jsem naštvaný, že jsem skoro ani neviděl,“ zmínil Mustaine, „nešlo jen o peníze, šlo o to, že mě veřejně a nespravedlivě napadl člověk, kterého jsem řadu let podporoval a bránil.“ Ellefsonova žaloba byla shozena ze stolu, ale mezi bývalými přáteli vytvořila vysokou hradbu. V té chvíli se nepočítalo s tím, že by se ještě někdy mohl stát součástí Megadeth.

Jan Skala
★ 8/10

www.megadeth.com

YouTube ukázka - Die Dead Enough

Seznam skladeb:
1. Blackmail The Universe
2. Die Dead Enough
3. Kick The Chair
4. The Scorpion
5. Tears In A Vial
6. I Know Jack
7. Back In The Day
8. Something That I'm Not
9. Truth Be Told
10. Of Mice And Men
11. Shadow Of Deth
12. My Kingdom Come

Sestava:
Dave Mustaine - zpěv, kytara
Chris Poland - kytara
Jammie Lee Sloas - baskytara
Vinnie Colaiuta - bicí

Rok vydání: 2004
Čas: 48:24
Label: Sanctuary
Země: USA
Žánr: thrash metal/heavy metal

Diskografie:
1985 - Killing Is My Business... And Business Is Good
1986 - Peace Sells... Who's Buying?
1988 - So Far, So Good... So What!
1990 - Rust In Peace
1992 - Countdown To Extinction
1994 - Youthanasia
1997 - Cryptic Writings
1999 - Risk
2001 - The World Needs A Hero
2004 - The System Has Failed
2006 - United Abominations
2009 - Endgame
2011 - Thirteen
2013 - Super Collider
2016 - Dystopia
2022 - The Sick, The Dying... And The Dead

Související články

Foto: archiv kapely

Všechny díly seriálu

Vydáno: 10. 11. 2022
Přečteno: 2757x

Komentáře

Kolík, 9. 1. 2026, 11:39

...v čase neuvěřitelně posiluje. Je možné, že časem u mě skončí radostí, jako kdysi v případě Cryptic Writings (když nebudu počítat historické klasiky). Nicméně od United Abominations (včetně) pořád nemůže najít záchytný bod, o němž bych mohl říct, že je to srovnatelně výborné album jako The System Has Failed... 9/10.

Demonick, 14. 11. 2022, 11:09

Veľmi, veľmi prijemne prekvapenie! V čase kedy boli Megadeth už naodpis a iba málokto s nimi ešte počital, zozbieral Dave všetky svoje nápady z dôb 90+ a vydal vskutku rozmanité "sólové" cd. Máme tu veľké hitovky, technické veci, nárezy, melódické zárezy - jednoducho akýsi Best of Megadeth. K tomu vyborny zvuk a parádne výkony zväčša jazzových hudobníkov.
Naj skladby: The Scorpion, Of Mice and Man, Blackmail the Universe

Peto, 11. 11. 2022, 20:02

Výborný album 10/10

Domy, 10. 11. 2022, 22:39

Dodnes nechápu tehdejší dost časté negativní reakce. Já se k albu dostal o dost později, odrazen právě tehdejším postojem. A musím napsat, že to je dobrý. Takový pecky jako v devadesátkách už nepřišly nikdy, ale tahle tvář Megadeth mě baví. Řekl bych osobně, že v tomhle standartu se vlastně drží dodnes, tu trochu líp tu trochu hůř. Za mě tahle kapela nikdy propadák nenatočila.

rumcajs, 10. 11. 2022, 19:47

V době vydání to byla fakt pecka. Blackmail The Universe, Kick The Chair a hlavně Back in The Day mají svou velkou sílu i dnes a zvuk má album taky parádní. Zpětně jej hodnotímstřízlivěji, ale vzhledem k tomu, že Megadeth znovu nakoplo, si tu osmičku zaslouží.

Quirinus, 10. 11. 2022, 08:56

Súhlasím, jeden z vrcholov Megadeth, v mojich ušiach dokonca predčí Peace Sells.

johny, 10. 11. 2022, 08:07

Milujem tento albac. Aj ked bol dost kritizovany, u mna ma vynimocne miesto medzi Megadeth albumami... Vyborna vec.

[ zpět nahoru ↑ ]