Najlepšia doska HELLOWEEN od 7 Sinners a možno i od The Dark Ride! Podarili sa ako hitovky, tak i speeďarny a epickejšie veci. Super je balada a prekvapivo ma ani vobec neserie "happy" kusok. Ano, produkcia mohla byt lepsia a najma tie neraz kritizované bicie, ale co už narobime.

Perfektní deska.Co skladba to pecka. Dýňovà hravost stříká do všech stran s Gamma paprsky. Prostě za mne se toto dilko povedlo.

I když nejsem žádný skalní fanoušek Helloween, znám vlastně jen jejich největší hity, tak jsem si i díky masivnímu promu nemohl nechat ujít jejich druhé album v rozšířené, sedmičlenné sestavě. Vydání „Giants & Monsters“ je bez debat metalovou událostí tohoto roku, takže jsem byl moc zvědavý, co si borci tentokrát připravili a jak se jim novinka nazvaná „Giants & Monsters“ povedla. Nezačíná se žádným intrem, žádné velké zdržování, kapela do posluchačů rovnou napere první svižnou vypalovačku „Giants on the Run“. Na ni se mi nejvíce líbí její prostřední část, Hansenova mezihra je naprosto boží, bez ní by skladba působila jako takový standardní power/speed metalový kousek. Pecka „Savior of the World“ působí o něco živěji, jedná se o svižný speed metal s působivým refrénem a fantastickým zpěvem Michaela Kiskeho. Do „Little Is a Little Too Much“ jsem se zamiloval prakticky hned po prvním poslechu. Jasný hit jak vrata, zároveň také nejpřístupnější položka alba, a to jak hudebně, tak i díky svému skrytě lascivnímu textu. Navíc klip k této písni je jedním slovem geniální. Helloween podle mě už dlouho nesložili tak chytlavou stadiónovku. „We Can Be Gods“ vnímám jako první takový průměrnější song, ne že by byl vyloženě špatný, ale tak nějak nemá nic, co by mě zaujalo. Podobné pocity mám například i z předposlední položky „Under the Moonlight“, rovněž skrz na skrz průměrná záležitost. Jediná pomalá věc na albu, „Into the Sun“, má dojemně melancholickou atmosféru, není přespříliš dlouhá, má svižné tempo, velmi povedená emotivní balada. Nyní se dostáváme k nejkontroverznější položce alba, a sice k singlové „This Is Tokyo“. Mně osobně tato skladba nikterak nevadí, slušně šlape, jako odlehčená, spíše hardrocková pocta hlavnímu městu Japonska funguje více než solidně. Nemám s ní žádný problém. Další vrchol desky přichází s následnou epickou hymnou „Universe (Gravity for Hearts)“. Členitý, vrstevnatý kolos postupně měnící tempo i tvář, osm minut skladatelské geniality. Píseň, ke které se budu vracet asi nejvíc. „Hand of God“ z pera Saschi Gerstnera má mimořádně nakažlivou atmosféru, kdy přestože oproti svému předchůdci může zpočátku působit trošku tuctověji, tak mě osobně hrozně moc baví a uzavírá tak mou TOP 3 tohoto alba. Závěrečná rozmáchlá Hansenova kompozice „Majestic“ bohužel nemá takovou sílu jako předchozí osmiminutovka, lépe řečeno nepřišla mi tak nápaditá. Obrovským tématem je zvuk nahrávky, konkrétně neobvyklý zvuk bicích. V rozhovoru zde na Metal Forever Michael Kiske říká, že jejich zvuk je díky nahrávání bubenických partů ve velké aréně plnější a čitelnější. Podle mě se ozvučení pánům producentům příliš nepovedlo, mohli si s ním ještě trochu pohrát, právě aby byl výsledný zvuk skutečně plnější a čitelnější. Ale jestli to tak kapela cítí, že takhle má jejich nová deska znít, plně to respektuji. Dá se říct, že „Giants & Monsters“ je první nahrávka Helloween, kterou jsem slyšel celou v jednom kuse. Ano, zpětně se za to celkem stydím, že mám takové mezery ve vzdělání. V nejbližší době s tím budu muset něco udělat, poslechnout si i ty starší legendární fošny, ať mám s čím srovnávat, protože novinka je opravdu povedené album, které roste každým poslechem.

To bude nějaký komplex! Trable doma, nebo malý o..s? Někdy pomůže studená sprcha kámo! Neprožívej to tak.

Njn, hlavně že ty jsi ten největší borec, co tady vůbec je. Co říkal Kiske, ty nemůžeš vědět, protože se ještě převaloval fotrovi v koulích, pro mě je to obyčejné pokrytectví, a je úplně šumák, kdy to říkal. Že se vůbec s takovými zahazuju...

b.wolf: Když nemusíš Derise, tak si nepouštěj Helloween. Tady je zjevně porucha na příjimači, ne na vysílači. Stejně tak nikoho nezajímá, co říkal Kiske před 30 lety. Někdy i lidi co se rozhádaj, se pak usmířej, ale tím se netrap, to tebe potkat nemůže.

Hm, výborný? Slyšels to album? Na smečku kdysi světové úrovně katastrofální zvuk, jak jsem napsal, ohřívání vystydlé kaše a Derise fakt nemusím. Co se týče Kiskeho, najdi si, co žvanil po odchodu od Helloween, pak něco piš. I když se Helloween spojili s GammaRay, je to prostě poněkud vyčpělé.

Jsem rád, že tu zazněla chvála na Under The Moonlight, je to možná moje nejoblíbenější písnička na albu, přitom v ohlasech trochu opomíjená. Jinak mě přitom hodně baví i otvírák Giants On The Run - je to takový pěkný ztělesnění toho, co bych chtěl od týhle sestavy slyšet, mix všech vlivů, old school, Kaiovy Gamma Ray vlivy a Derisův skladatelský um. Dokonce slyším v refrénu variaci na How Many Tears, kterou paradoxně složil Weiki. Jinak je pravda, že nejvíc fanoušky potěší asi We Can Be Gods, kde se Kai pochlapil a dodal přesně to, co chtějí všichni dýňaři slyšet. Mimochodem, je to už delší řadu měsíců, kdy Kai sdílel na svým instagramu kus nějaký skladby ze studia, pak to zase sundal dolů, říkal jsem si, že to bude asi na novým albu, tak kvůli smlouvě, či tak. Nakonec na novince nic z toho nepoznávám, tak asi si to schoval pro svojí další sólovku, na který prý pracuje. Ale znělo to epicky, začátek byl piano nebo akustika, už si nevzpomínám, ale pak se to hezky rozjelo, no zkrátka něco jako takový ty jeho typický rozmáchlý devítiminutovky :)

Výborný album. Ja nechápem niektorých zakomplexovaných ľudí čo tu riešia rôzne hejty ešte aj politika sa sem dostala alebo ma dostalo že Kiskeho kresťanské reči nedávam. Kamarát ty si tak mimo ako nikto. Vraj že bez nápadu no mňa by zaujímalo že čo si podtym niekto predstavuje príklad.
Tieto jednoduché hejty je niečo čo ja nikdy nepochopím.
Album je výborný ma nápad, nie je na jedno kopyto, sú tam aj staré prvky aj niečo novšie. Súhlasím stým že napríklad Tokyo bolo nešťastné zvolene. Aj tu je vidieť že tu boli hejty od začiatku ešte nikto ani album nepočul.
Naozaj nechápem tomuto výberu za mňa je to najslabší song na albume ktorý namiesto natešenia sa na album spôsobil opak.
Každopádne každý inteligentnejší poslucháč hudby si počkal na cely album a tam už prevyšujú dobre skladby.

Mal som to rovnako

Čo sa týka setlistu je to veľmi dobre vystavane, veľmi vyvážene. Prvý album ktorý mam síce rad, bol dosť vyčerpávajúci.
Vyjadrím sa hlavne k tým najlepším kúskom.
Giants on the run. Musím sa priznať že pri prvom počutí má do nej vtiahla až ta stredná pasáž ktorú do Derisovho songu dodal Kai a až následne po nej ma strašne začal baviť aj refrén.
Môj favorit je We Can Be Gods. Skvelý song ktorého verš aj sólo má nádych Iron Maiden a vyvrcholí klasický skvelým Power metal refrénom fantastický naspievaný Kiskem.
Vyzdvihol by som Gernstnerove songy ktoré som nikdy nemal rad ale tento krát dodal top materiál. Universe ktorá je čistý oldschool, ale aj Hand off god ktorá podľa mňa mohla byť singel namiesto Tokya.
Srdcovka je Under the Moonlight. Vždy som mal slabosť na tieto Happy helloween songy a keď som prvý krát počul ten refrén tak som sa začal usmievať. Všimol som si že to tu tiež pisal Dzuzo že nevie prečo. No je to prave preto že toto je ten Happy Hels co milujeme.
A Little Is A Little Too Much je dobrý zábavný singel hlavne v spojení s videom absolutne splna učel.
Najslabšie časti sú za mňa dve. Konkrétne Tokyo ktorá nemala byt na albume a Majestic. Po geniálnom Skyfall má tento Kaiov dlhý song neuchvátil ale skor ma začala nudit.

Album je kvalitný a rozhodne si nezaslúži hejt. Ak budú ale vydávať ďalší, pomohlo aby Kai zamakal viac, aby na albume bol len jeden Derisov singel či zjednodušiť produkciu lebo v snahe získať super old sound udelali soudruzi nekde chybu :D

Tak jsem se k tomu konecne dostal. Obsah zatim hodnotit nebudu, nemam naposlouchano. Ovsem ten zvuk, to je fakt spatnej vtip. Jak muze v roce 2025 kapela, ktera ma takovy moznosti a rozpocet, natocit neco takovyho? Absolutne nepochopitelna vec!!!

Mne napríklad vyčarí veľký úsmev skladba" Under The Moonlight". Neviem prečo ale veľmi podarená skladba.

Novou placku jsem nechal chvíli uležet a najednou ejhle - hned to má mnohem větší šťávu. Nejlepší je bezesporu UNIVERSE a WE CAN BE GODS. Škoda je jenom to, že poslední MAJESTIC je fakt dost nudná a přitom by z ní mohla bejt fakt epická nálož. Balada je skvělá a stadiónové hity také ujdou. Já jsem spokojený, ale jak píše Franta - taky jsem prostě čekal víc. Když UNIVERSE skončí, tak už album nemá toho moc co nabídnout. Kdyby na konci byla další epická nálož, tak by to bylo dokonalý.

Problém je, že na rozdíl třeba od sportovních výkonů, nelze kvalitu hudebních alb prakticky nijak objektivně změřit a tak i hodnotit, všechny názory jsou ryze subjektivní, i když je mnozí vydávají rádi za jediný platný názor na světě. Mě se nové CD Helloween líbí moc, včetně zvuku, a to i zvuku bicích, které zní krásně čitelně, dynamicky a o práci bubeníka škoda mluvit - to je prostě fenomenální drum king :-) Album je písničkovější (na můj vkus) než cca předešlých 6 alb, neskutečně se mi líbí všechny písničky, aranže, nápady i střídání pěvců. Nádherné, dynamické a zapamatovatelné písničky (i když ne na první poslech), krásně sestavené skladby včetně zdravého napětí, dynamiky a melodií. Kapela podle mě nic neošidila, s albem si evidentně pohrála jak to umí jen srdcaři a profíci zároveň. Kapela sjezdila celý svět tam a zpět nesčetněkrát, mají vyprodané haly, řadu hitů a všechna alba jsou poctivě odedřená a určitě se u žádného alba nejedná o laciné či dokonce kýčovité skladby (i když se mi některá alba až tak nemusí líbit, to je ale můj problém). Helloween jsou evidentně poctivni dříči a takové řeči typu "udělali s tímto albem chybu", atd, jsou jen zbytečné a trochu egoistické úsudky. Za mě - geniální album, které se po pár posleších dostane tak pod kůži, že už ho nic a nikdo nedostane ven. :-) Ale každý to má jinak, n akaždého působí asi jinak a právě v tom je hudba krásná.

A děkuji všem redaktorům za recenze, nejen Helloween. :)

Upřímně, ta deska je fakt geniální. Po pár poslešíčh vyleze takovej skvostnej vteřin, kterých si nelze na poprvé všimnout. Co mě zamrzelo je absence INTRA , to je škoda. Tak jsem před Giants dal třeba Nabateu a Burning Sun na rozehřátí. :) Kdo si nedělá playlisty, že? Helloween je skvost, neznám slabou desku. A propo těším se na vyprodaný koncert v O2! Všem fanoušků teď už legendy vzdávám holt. A cheeerrrsss. PS: Nevím proč ale poslední dobou točim i Straight Out Of Hell, produkce je stejná a tak nějak jako předrm doporučuji. Btw co si tak posloucháte před novou deskou jako naladění se?

Po niekoľkých posluchoch nie som vôbec sklamaný. Solídny album. A na moje prekvapenie sa mi veľmi pozdáva balada. 8,5/10

sú tam všetci dôležití, okrem Inga, takže zlé to nemôže byť ... dúfam, že v tomto zložení ešte zopár albumov nahrajú

Která kapela podobného ražení můž konkurovat dnešním Helloween? Stratovarius, Hammerfall? Ne přátelé, žadná! A to jsem opravdu velmi náročný posluchač, který většinu podobných kapel bere jako druhou ligu.

Obě singlovky jsou fajn. Cítím z nich starý singly Helloween jako Dr. Stein, As Long is Fall nebo třeba Hey, Lord. Nechápu, jak se nad nimi někdo může pohoršovat. Takovou muziku dělají Helloween celou dobu. Jen možná u toho A Little... mohlo být více kytar. Chybí tam drive. Ale jinak je to skvělá pecka.

Helloween udělali jednu chybu. Natočili album, které je velmi dobré, ale obyčejné. Chybí tomu nějaký epos jako Skyfall, Halloween nebo The Dark Ride. Po Hand of God a Under the Moonlight jsem čekal progresivní a energickou řež. Vždyť už to slovo Majestic vyvolává mnohé. Místo toho je to jen obyčejná středně tempá věc, která nabere obrátky až v posledních třech minutách. Jinak se album ale fakt poslouchá skvěle a v zásadě mu nic nechybí. Jen to celé působí jako sázka na jistotu, ve které chybí nějaký moment překvapení. Něco, z čeho by si člověk řekl - wow, tak tohle je geniální! Tohle jsem zažil jen uprostřed skladby Universe, kde se v mezihře střídá Hansen s Kiskem. Je to fakt dobrá hudba a dost dobře se to poslouchá, ale je to všechno. Nějaká nezapomenutelná záležitost to není. Sedm bodů je akorát.

Ne, průser to není. K Dýním vždy patřily trochu odrhovačky, kýč a trapnost. Vzhledem k úrovni posledních alb Gamma Ray a předreunionovýmu albu Dýní je současná tvorba ok. Je v tom vše, speed, power, trocha progu. Má to návaznost na historii kapely, adekvátní pěvecké výkony zpěváků, kterým je kolik je. Do kýče spadne jen balada. Tokyo sráží text, song ale sám o sobě odpich má. Produkce placatá, ale snese se to. Myslim, že to mohlo dopadnout o dost hůř, mě to nijak neuráží, ba naopak, baví mě to. A osmdesátkovej hair metal je třešnička na dortu.

samozřejmě jsem album (bohužel) slyšel... A co jako že Walls a Keepers vyšly před 40 lety? Ale jsou to nejlepší fošny, co vydali, to prostě nelze popřít. Dodnes jsem z nich unešený a nesmírně mě po Chameleonu zklamal Kiskeho odchod (a Inga) a hlavně jeho "křesťanské" žvásty, tím u mě skončil. Derise v Dýních nedám, možná v Pink Cream 69 byl dobrý, tady tak v Better (vyjma otřesné odrhovačky Lavdate Dominvm), The Dark ride jsem zkousnul, nicméně i po Kiskeho návratu už to není ono a nikdy nebude. A je mi šumák, jestli je rok 1985 nebo 2025...

Album pekne rastie, ešte aj to Tokio my tam sadlo.jedinú skladbu ktorú by som vyhodil je Hand of God .Trochu mi tu chýba niejaky prepracovaný opus ako bol napr.na minulej doske Skyfall ale ináč spokojnosť.

Ty kecy, že od Chameleona Helloween nic dobrého nevydaly fakt nepobírám. Málokterá kapela se může pyšnit takovým množstvím skvělých skladeb, jako právě Helloween. I ten zaprděný My God Given Right se pořád dá poslouchat a co by za něho jiné kapely daly. Nový album je na víc poslechů jak píše Petr a František. Ze začátku mi přišlo fádní a obyčejný, ale dnes už s klidem můžu říct, že těch 7-8 bodů si zaslouží, protože to pořád šlape. Jen mi tam chybí nějaký zásadnější moment, který by byl nezapomenutelný. Poslouchá se to dobře, ale chybí tam TO NĚCO.

Bohužel se nemůžu do tohoto alba dostat , až na asi tři dobré songy je to bída 6/10 .

Souhlasím s Frantovou recenzí. Majestic je dobrá písnička, ale to je všechno. Čekal jsem na konec alba nějakou hymnu, ale tohle je jenom průměr. Hand of God je pro mě totální vata a vůbec od Universe se album až nezvykle loudá a posluchač se nemá proč těšit na závěr a to je fakt škoda. Tokyo a Little To Much jsou dobré hitovky a baví mě. Savior a Universe jsou pak šlehy jak prase. Kiske je pořád frajer.

Co je to tady zase za blba? Tak co tady lezeš? Prudičů už mám fakt dost!

Koukám, že Češi jsou skromní nejen na to, kdo jim vládne, ale i na hudbu, když jim stačí jen slavný název kapely ...

Za mě tedy panuje spokojenost a překvapivě dost veliká.
I This is Tokyo nakonec není tak špatný song, jak se na první poslech zdálo. Všechno si hezky sedlo.
Jediná píseň, se kterou trošku bojuju, je Majestic, který je na konci alba.
Tato má slabý a naprosto nevýrazný refrén a je taková celkově mdlá.
Zbytek písní jsou dost dobré až výborné pecky.



Rozhodně se mi to líbí víc než předchozí album a objektivně je to mnohem lepší než My God-Given right.

Buďte v klidu, lidi. Prvních několik dní jsem myslel, že kapele pošlu místo recenze dopis, ve kterém bude fotka se vztyčeným prostředníkem. A najednou si to během psaní recenze sedlo a začalo mi celé album dávat mnohem větší smysl.

Ten zvuk bicích je katastrofa. Tohle zamrzlo v 80 letech.

Zatím dva poslechy a jsem příjemně překvapen. Konečně se Deris necpe do speedovek, které mu vůbec nesedí. Tohle mi děsně vadilo na předchozí desce. V těch rockovějších skladbách mu to ale pasuje. Takže si to s Kiskem smysluplně rozdělili a Hansen to sem tam parádně osvěží. Není tady sice takový hit jako Best Time, ale zase třeba taková Universe je pecka jak sviňa. Texty jsou opět trochu úsměvné (We are giants; We can be gods; We are majestic :-) ) ale bývalo už i mnohem hůře. Jo a zvuk je za mě úplně v pohodě. Myslím, že s dalšími poslechy to ještě poroste.

Za mě novinka po prvním poslechu docela v pohodě, celkem spokojenost, má to lepší (= pro mě stravitelnější) písničky než přechozí album. Uvidíme, jestli to po čase poroste, nebo se to bude spíš smrskávat. K tomu zvuku bicích: ano, není to nic suprovýho, ale vlastně ani žádný překvapení, až mě docela udivuje, že je z toho tolik lidí najednou paf. Bauerfeind prostě tenhle zvuk tvoří v různých obměnách posledních 25 let, takovej ten umělej, plastovej, mlaskavej zvuk, kde zaniká přirozená akustika jednotlivých bubnů. Dělal to tak na všech albech Helloween, kde se podílel, docela tím "zabil" zvuk bicích i u Blind Guardian, Hammerfall, Rage, Axela Rudi Pella. Ani před 20 lety jsem nechápal, proč je v evropským power metalu najednou považovanej za vymodlenýho producenta. Třeba je to fajn týpek a dobře se s ním pracuje, ale ten zvukovej výsledek tomu nikdy moc neodpovídal. Jediný, kdo u něj ale zůstal, jsou právě Dýně a Slepí strážci. Je to škoda, ale už jsem si tak nějak zvykl, že mě kvůli tomu ty jejich nový alba prostě vyloženě nenadchnou.

Za mně až tak velké zklamání neni:(jediná super písnička giants on the run,jinak mi to přijde takové bez chuti, bez nápadu, jakoby to nebylo úplně dotazeny do konce:(,jsem fanda helloween ale poslední dve alba a hlavně reunion moc pro mně není:(já poslouchal ten album 5 krát a kromě úvodní skladby, bída s nouzi, zklamání:(za mně zklamání určitě:(

Asi budu výjimka, ale přestože jsem obrovský fanda Helloween, tak nová deska je absolutní sračka a jsem velmi zklamaný, protože podle recenzí jsem čekal minimálně stejnou kvalitu jako na posledním albu. Hrozný zvuk, trapné melodie plné nudné uchu nelahodící vaty, do toho navíc jako vždy hrozně znějící Deris, který se hodil do hard rockových Pink Cream 69, ale ne do power-speed metalu, jako skladatel je taktéž o ničem; Hansen už je také přes dvacet let bez nápadu, viz příšerná alba od Gamma Ray a jediný opravdu skvělý skladatel Weikath to nemůže táhnout do nekonečna, protože klobouk až dolů k zemi za to, jak obrovské množství nádherných skladeb složil!!! Jediné skladby, které stojí za poslech, ale hlavně díky stále famóznímu hlasu Kiskeho, jsou Savior, Gods a Universe. Tolik tedy můj názor.

Playlist na koncertech je vždy velmi ožehavé téma. Pro nás, kteří s hudbou Helloween vstáváme i usínáme, by provětrání písní na turné jen uvítalo. Ale mnozí lidé jdou na koncerty proto, že si chtějí poslechnout ty "HITY". Tudíž prostě MUSÍ zaznít "Future World", "I Want Out", "Eagle Fly Free" nebo třeba "Power". Dal bych ledvinu za to, kdyby Helloween udělali turné po vzoru Gamma Ray a jejich Skeletons in the Closet a my si tak mohli poslechnout "Twilight of the Gods, "Revelation", "Mankind", "Salvation", "Just a Little Sign", "Fear of the Fallen" nebo třeba "My Life for One More Day". Kapela jede na jistotu a přiznejme si, že i když jsme ty "hity" slyšeli již nesčetněkrát, tak to prostě pokaždé má na koncertě neuvěřitelnou atmosféru. :)

Úplný suhlas

Je nutné si uvědomit, že kapela funguje více než čtyřicet let a je logické, že kapela nebude znít (ani zvukově ani kvalitativně) jako v osmdesátých letech. Kapela prošla obrovským vývojem a letošní album je nutné brát jako takové pomyslné "best of", protože jsou na něm slyšet vlivy z celé jejich kariéry. A jak tady zmínil VN, tak je fakt, že by se nové album svým způsobem dalo přirovnat právě k albu "Better than Raw" z roku 1998. A hlavně nezapomínejte na to, že tohle album je skutečně na více poslechů. Roste to každým dalším poslechem, ale pravdou je, že mohlo být o něco lepší.

Na nějakém španělskěm webu jsem četl že to má celkem blízko k Better Than Raw, Andi to potvrdil. Tak to jsem hodně natěšený.

b.wofl: Jen pro upřesnění, tys novinku Helloween slyšel, že se tak pohoršuješ nad osmičkou? Já třeba jo, už několikrát, a těch osm bodů bych Giants & Monters dal taky. A má pravdu misso, že pořád dokola naříkat po časech Walls a Keepers, je směšný. Proboha, Jericho vyšlo před 40 lety. To chcete, aby ta kapela hrála a skládala pořád stejně? Iron Maiden taky dneska neznějí jako na debutu, Ani Metallica, ani Slayer, ani třeba Blind Guardian. Se s tim smiřte, chytráci.

Minule jsem proti zvuku nic neměl :-)

Tieto volania po starých časoch (Walls, Keeper a Chameleon) sú vyslovene smiešne. Máme rok 2025. Ja som so súčasnou tvorbou Hells spokojný. A som zvedavý na zvuk, ktorý tu autor recenzie zhadzuje. Podobne to bolo aj na predchádzajúcej doske, ale ja som s ním nemal žiaden problém. Naopak akýkoľvek iný zvuk bicích aký počujem na 90% dnešnej produkcie power-sympho kapiel je u mňa vítaný.

...jak napsal Wolf, časy Keepers jsou v nenávratnu, a co se týče Walls, ty už jsou pryč 40 LET. :-)

jsem se pochuti zasmál, osmička?!?! Jako fakt? Poslední slušné album je Chameleon, možná, ale jenom možná Dark Ride, potom už je to jenom ohřívání nastavené kaše a nepomůže ani Kiske s Kaiem, prostě genialita Walls a Keepers je v nenávratnu.

Já bych v setlistu nejraději uvítal skladby jako Time of the oath, Mission motherland, Just a little sign, My life for one more day, apod. Nemám nic proti klasikám z Keeperů, ale poslouchat na koncertech pořád ty stejné skladby mě vážně nebaví ...

Chameleon zní nejlíp a já si říkám, budget mají, tak proč to kua nenahrajou komplet na analog pás, bez kompresi a plochého mixu v PC.

první singl katastrofa, druhy … no taky žádná sláva … na předchozím albu ten návratový guláš fungoval … nyní už to bude o dost křečovitější … poznámky Hansen/Kiske mi připadají líní a nezaujatí a Deris otrávenej. Kompromisy často nefungují.

Absolutní souhlas!

Nebylo by lepší s recenzí přijít třeba v den vydání alba? Nikdo to ještě neslyšel. Kdyby recenze vyšla pak, tak by se mnohem více Helloween řešili.

Je jasný, že Andi kapelu v roce 1994 zachránil a za jeho éry vzniklo mnoho nadprůměrných alb. Kiskeho odkaz je však zcela jedinečný, protože on má hlas, který definoval styl power and speed metal a ovlivnil tím tisíce dalších kapel. Jeho a Hansenův návrat byl skutečnou událostí. Jen je škoda, že si více nepohrají s rozdělením jejich hlasů. Případně bych nesmírně ocenil, kdybych vznikly tři verze alb, které by byly nazpívané vždy jen jedním zpěvákem. To by byla bomba!

Vždy když jsem jezdil na koncerty Helloween za éry Andyho , tak mě štvalo je playlist je hodně zaměřenej na fláky , který zpíval Kiske a který mi tak úplně od Andyho nikdy neseděly. Přitom, jak už tady někdo zmínil, by playlist mohl být našlapanej hitama s Andyho éry a doplněnej nějakou tou třešničkou z Keeperů nebo debutu. Andy je určitě plodnější skladatel. A to jsem skalní fanda Keeperů a Kiskeho návrat jsem vítal div ne v slzách. Na novinku jsem zvědavej, ale jejího předchůdce jsem tak trochu odzíval.

Ještě že tam je Andy, chápu že je každý rád že se kiske vrátil do kapely ale já mezi ně nepatřím, kiske málem pohřbil helloween ,chápu nahrál s helloween keeper 1 a 2 ale Deris nahrál vic úspěšných alb než Kiske:)a Andy je důstojný nebo li lepší nástupce, ale to je len muj názor:)Helloween jedině éra s Andy Derisem:)

Nemůžu se dočkat. Tokyo mě sice zarazilo, ale Universe naopak nakoplo. Kiske to tam pořád má a menší počet písniček albu jistě dodá na větší kompaktnosti. Minulá deska se mi líbila a když čtu vaše postřehy, tak nebudu zklamaný ani teď.

Poslední album bylo solidní, i když Keeperům či Jerichu nesahá ani po kotníky, tak jsem zvědavý na to nové. Škoda jen, že ho neodzpíval pouze Kiske, protože Hansen, natož Deris jsou proti němu po pěvecké stránce jen tucťáci.

Přečetl jsem si vaše názory a s lecčím se dá souhlasit už po dvou singlech. Jsem fanda Helloweenů už od dob Keeperů ale mám rád i většínu alb s Derisem. Právě proto mi ale nesedí ten slavný reunion. Tihle tři králové (doslova) jsou příliš rozdílní jak svým muzikantským cítěním, tak barvou a rozsahem hlasu až se to místy tříská. Je to znát jak na zvuku, tak na kompozicích. Desku z roku 2021 jsem si poslechl a až na jednu dvě věci zase brzy zapomněl. Z aktuálních singlů mě ten první chytl melodií ale zarazil zvukem. Druhý je sice zvukově lepší ale zase mi vůbec neleze do hlavy a časem nudí. Uvidíme, jak dopadne album jako celek.

No chlapi, navnadili jste mě solidně. Škoda, že Hansen opět dostal malej prostor. Nechápu proč ho nenechají odzpívat více písniček. Těším se, až si to konečně poslechnu.