BLIZZEN - Metalectric

Klasický heavy metal je živ už bezmála půlstoletí, a nezdá se, že by zájem o něj jakkoli polevoval. Alespoň pokud se týká hudebníků, kteří ve zkušebnách stále oprašují kořeny Nové britské vlny a oblékají se do hadrů, jež by z fleku brali producenti a kostymérky nějakého osmdesátkového seriálu. Mezi vyznavače původních metalových struktur vytesaných partami Iron Maiden nebo Judas Priest patří německý spolek Blizzen, existující od roku 2014 a letos vydávající třetí dlouhohrající desku.

Řekněme si na rovinu, že většina podobných formací spadá do nepřehledné žánrové šedi. Výjimky se ovšem najdou a je třeba na ně upozorňovat. Blizzen na svoji odlišnou kvalitativní úroveň upozorní během několika sekund. Stylový neo-archaický zvuk, výborný výškový zpěv Daniela Steckenmessera alias Steckieho a zejména smysluplná kompoziční struktura, to jsou okamžité taháky německého kvarteta. Fanoušci heavy speedu navíc musí počítat s tím, že některé kousky mohou zásadně překopat jejich současný playlist nejoblíbenějších skladeb.

Především úvodní dvojice "Into the Abyss" a "Witchhammer" sviští v blahodárně rychlém tempu (přitom si nelze nevzpomenout na klasický hit "Freewheel Burning" od Judasů), kytary i zpěvy jsou krásně zdvojené a ve společnosti významně posazených vokálních ploch vykreslují jeden melodický obraz za druhým, přičemž tato projekce nijak zásadně nepoleví ani během zbývajících sedmi písní (a jedné mezihry).

Zvláštní vypíchnutí zaslouží kompozice "From Sadness to Anger", což je skladba jedoucí v obyčejích velkolepých rockových balad. Povedl se nejen refrén, ale především slokové sekvence, které jsou až nakažlivě zpěvné, opět je přitom nutné zmínit a zdůraznit vynikající frontmanův přednes. Na opačné straně (jakkoli nijak vzdálené) se nachází kousek "Iron Rain" se spíše odrazujícím refrénovým halekáním. Výsledkem je povedené - a zároveň rozumně krátké - heavy metalové album, které bude fanoušky žánrových análů bavit.